Výroční finanční zpráva Skupina ČEZ 2024

V Praze dne 7. 4. 2025

Představení Skupiny ČEZ

Skupina ČEZ je stabilní energetickou skupinou, která patří mezi největší ekonomické subjekty v České

republice i ve střední Evropě a významně přispívá k rozvoji energetického sektoru regionu v souladu

s cíli udržitelnosti Evropské unie. Skupina ČEZ je bezpečným přístavem pro své zákazníky, jejichž

potřebám vychází vstříc, zajišťuje spolehlivé dodávky energií pro Českou republiku a některé další

evropské země a poskytuje komplexní energetické služby.

Ve své činnosti klade Skupina ČEZ důraz na naplňování globálních klimatických cílů, dekarbonizaci

a na životní prostředí. Zaměřuje se na rozvoj jaderných i obnovitelných zdrojů, na inovace

v energetice a na rozvoj spolehlivých a udržitelných řešení pro své zákazníky. Těžiště její hodnoty je

v bezemisní výrobě, distribuci a prodeji elektřiny, tepla a zemního plynu. Významnými činnostmi jsou

dále obchodování s komoditami, těžba uhlí a poskytování komplexních energetických

a technologických služeb.

Skupina ČEZ dává práci více než 33 tisícům zaměstnanců a dodává energie a energetická řešení

milionům zákazníků v České republice, Německu, Polsku a na Slovensku. Dále taktéž působí

v Maďarsku, ve Francii, Itálii, Rakousku, Nizozemsku a ve Velké Británii.

Vize a společenská odpovědnost

Dlouhodobou vizí Skupiny ČEZ je přinášet inovace pro řešení energetických potřeb a přispívat k vyšší

kvalitě života. Strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka je zaměřena na dynamickou přeměnu

výrobního portfolia na nízkoemisní, na odpovědné a udržitelné podnikání a na naplnění růstové

strategie při dodržení stanovené úrovně zadlužení. Nedílnou součástí je závazek zásadně omezit

výrobu tepla a elektřiny z uhlí do roku 2030 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040. Tento

závazek byl validován celosvětovou odbornou iniciativou SBTi.

Základními předpoklady bezemisní vize a priority energetické soběstačnosti jsou masivní rozvoj

jaderné energetiky a výstavba nových obnovitelných zdrojů. Skupina ČEZ dále pro pokrytí poptávky

po elektřině ve špičkách investuje do rozvoje nových řiditelných zdrojů, jakými jsou například baterie

a zdroje využívající plyn. Důležitou roli zastává i v oblasti dobíjecí infrastruktury pro elektromobily.

Souhrnným cílem je zajišťovat bezpečné a konkurenceschopné energie pro zákazníky.

V oblasti distribuce a prodeje je základním cílem poskytovat nejvýhodnější energetická řešení

a nejlepší zákaznickou zkušenost na trhu. Skupina ČEZ proto významně investuje do posílení,

modernizace a digitalizace distribučních sítí, chce být spolehlivým dodavatelem energií a komplexních

energetických služeb a podílet se na energetické transformaci a dekarbonizaci průmyslu, obcí i státní

správy nejen v České republice, ale i ve střední Evropě.

Při svém podnikání se Skupina ČEZ řídí přísnými etickými standardy zahrnujícími odpovědné chování

k zaměstnancům, společnosti a životnímu prostředí. Hlásí se k principům trvale udržitelného rozvoje,

přičemž celá strategie Skupiny je založena na pilířích ESG (Environmental, Social, Governance).

Principy udržitelnosti jsou tak integrální součástí řízení i směřování celé společnosti a na jejich

dodržování klade Skupina ČEZ důraz i u svých dodavatelů.

Skupina ČEZ podporuje energetickou úspornost a efektivitu, prosazuje nové technologie a inovace

a zaměřuje se na investice do moderních technologií, vědy a výzkumu. Firemní kultura je orientována

na bezpečnost, vnitřní efektivitu, zvyšování hodnoty pro akcionáře a na vytváření bezpečného

a stimulujícího prostředí pro profesní růst zaměstnanců založeného na principu rovných příležitostí pro

všechny. K prioritám náleží úzká spolupráce s komunitami a nadstandardní přístup k zákazníkům.

Největším akcionářem mateřské společnosti ČEZ je Česká republika s podílem na základním kapitálu

téměř 70 %. Akcie ČEZ jsou obchodovány na pražské a varšavské burze cenných papírů, kde jsou

součástí burzovních indexů PX a WIG-CEE. Tržní kapitalizace ČEZ k 31. 12. 2024 činila 514 mld. Kč

a během své existence odvedla společnost ČEZ na dividendách svým akcionářům 474 mld. Kč.

Skupina ČEZ se dlouhodobě řadí k největším daňovým poplatníkům v České republice a k základním

pilířům české ekonomiky. Od vzniku akciové společnosti v roce 1992 odvedl ČEZ českému státu na

dividendách, daních, odvodech, darech a platbách za emisní povolenky více než bilion korun.

Obsah

Čestné prohlášení osob odpovědných za Výroční finanční zprávu Skupina ČEZ za rok 2024 . 4

1. Představení Skupiny ČEZ a hlavní události

Úvodní slovo předsedy představenstva a generálního ředitele ..................................................... 5

Vybrané ukazatele Skupiny ČEZ ................................................................................................... 7

Akcie ............................................................................................................................................ 11

Vybrané události .......................................................................................................................... 14

Vývoj na energetických trzích ...................................................................................................... 17

Strategie ....................................................................................................................................... 21

2. Řízení a správa společnosti

Orgány společnosti ČEZ, a. s. ..................................................................................................... 23

Osoby s řídicí pravomocí ČEZ, a. s. ........................................................................................... 46

Doplňující informace o osobách s řídicí pravomocí ČEZ, a. s. .................................................... 48

Řízení koncernu ........................................................................................................................... 49

Řízení rizik ................................................................................................................................... 50

Interní audit a compliance ............................................................................................................ 53

Plnění kodexu řízení a správy společnosti .................................................................................. 55

Souhrnná zpráva dle § 118 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu ............................. 58

Práva spojená s akciemi .............................................................................................................. 61

3. Podnikání Skupiny ČEZ – segmenty podnikání a hospodaření

Působení Skupiny ČEZ ................................................................................................................ 62

Vliv konfliktu na Ukrajině na podnikání ........................................................................................ 64

Segment VÝROBA ....................................................................................................................... 66

Segment TĚŽBA .......................................................................................................................... 75

Segment DISTRIBUCE ................................................................................................................ 77

Segment PRODEJ ....................................................................................................................... 80

Přehled výrobních zdrojů a bilance elektřiny, tepla a zemního plynu Skupiny ČEZ .................. 87

Hospodaření Skupiny ČEZ ........................................................................................................ 102

Investice Skupiny ČEZ .............................................................................................................. 112

4. Podnikání Skupiny ČEZ – ostatní oblasti

Bezpečnost a ochrana ............................................................................................................... 115

Výzkum, vývoj a inovace............................................................................................................ 119

Dárcovství .................................................................................................................................. 124

Odbory ve Skupině ČEZ ............................................................................................................ 126

Soudní spory a jiná řízení .......................................................................................................... 127

Vývoj regulace a legislativy odvětví ........................................................................................... 133

Změny v majetkových účastech ................................................................................................. 142

5. Zpráva o vztazích

Zpráva o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi ovládanou

osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou za účetní období

od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 ................................................................................................... 146

Příloha 1 Zprávy o vztazích –

Schéma struktury vztahů v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 ............. přiložena na konci VFZ

Příloha 2 Zprávy o vztazích – Přehled vzájemných smluv ........................................................ 156

6. Finanční část

Skupina ČEZ – Konsolidovaná účetní závěrka zpracovaná v souladu s účetními standardy IFRS

ve znění přijatém Evropskou unií k 31. 12. 2024 ....................................................................... 338

ČEZ, a. s. – Individuální účetní závěrka zpracovaná v souladu s účetními standardy IFRS ve

znění přijatém Evropskou unií k 31. 12. 2024 .......................................................................... 459

Vybrané údaje o hospodaření nejvýznamnějších společností Skupiny ČEZ v souladu s IFRS 548

Výdaje na služby poskytované společnostmi provádějícími účetní audity ve Skupině ČEZ ..... 549

7. Ostatní informace

Termíny zveřejnění výsledků hospodaření a finančních zpráv v roce 2025 .............................. 550

Základní organizační schéma společnosti ČEZ k 31. 3. 2025 .................................................. 551

Definice a výpočet ukazatelů nespecifikovaných v rámci IFRS ................................................ 552

Výklad vybraných pojmů a zkratek ............................................................................................ 555

Kontakty ..................................................................................................................................... 559

8. Zpráva o udržitelnosti

Zpráva o udržitelnosti za rok 2024 ............................................................................................. 560

E – Životní prostředí ................................................................................................................... 594

S – Sociální oblast ...................................................................................................................... 631

G – Řízení společnosti. ............................................................................................................... 661

Přílohy ......................................................................................................................................... 678

Identifikace akciové společnosti ČEZ ........................................................................................ 734

Příloha 1 Zprávy o vztazích – Schéma struktury vztahů v období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024

1. Představení Skupiny ČEZ a hlavní události

Úvodní slovo předsedy představenstva a generálního ředitele

Vážení akcionáři,

rok 2024 byl z pohledu Skupiny ČEZ zaplněn významnými událostmi. Do Skupiny ČEZ jsme začlenili

největšího distributora plynu v České republice, společnost GasNet. Šlo o jednu z největších akvizic

Skupiny ČEZ. Tato dobře vedená společnost bude pozitivně ovlivňovat naše výsledky

v nadcházejících letech a pomůže nám v procesu transformace českého plynárenství. Zemní plyn

a později i vodík budou hrát klíčovou roli v nastávajícím vývoji české ekonomiky. Významné kroky se

udály i v přípravě jaderných projektů. Česká vláda na základě podkladů ČEZ rozhodla o preferovaném

dodavateli na výstavbu až čtyř jaderných bloků v lokalitách Dukovany a Temelín. Preferovaným

dodavatelem pro lokalitu Dukovany se stala korejská společnost KHNP.

V oblasti malých modulárních reaktorů jsme našli renomovaného partnera, se kterým budeme

společně vyvíjet tento perspektivní výrobní zdroj. Partnerem je britská společnost Rolls-Royce SMR,

která se malým reaktorům pro vojenské účely věnuje již 70 let. Spolupráce zahrnuje i kapitálový vstup

ČEZ do britského podniku a tím získání přibližně 20% podílu. Společnosti budou spolupracovat na

plánech na vybudování až 3 GW instalované kapacity malých modulárních reaktorů (SMR) v České

republice. Projekt SMR je velkou příležitostí pro český průmysl. V České republice by mohly vzniknout

dvě továrny na moduly pro malé modulární reaktory. Výhodou pro Českou republiku je, že Rolls-

Royce SMR svůj dodavatelský řetězec teprve tvoří, a české podniky se do něj mohou zapojit. Je to

příležitost zvláště pro firmy ze Skupiny ČEZ.

V roce 2024 nás nadále ovlivňovala celá řada vnějších faktorů. Potýkali jsme se s dopady konfliktu na

Ukrajině a pokračovali v zajišťování energetické bezpečnosti České republiky, především přípravou

nových zdrojů energie a budováním nových dodavatelských řetězců. Zásadně do činnosti Skupiny

ČEZ zasáhly v září 2024 i povodně. Největší část škod, jejichž výše se odhaduje na více než miliardu

korun, připadla na distribuční zařízení a objekty společností ČEZ Distribuce a GasNet.

Ceny elektřiny na energetických trzích zůstávaly v roce 2024 víceméně stabilní a oscilovaly průměrně

kolem 90 EUR/MWh. Díky strategii našich prodejních společností měli zákazníci v průběhu roku 2024

několikrát možnost využít zlevnění produktů, a to jak fixovaných, tak i těch bez fixace. Navíc mají

dlouhodobou jistotu dodávek, protože prodejní společnosti pro ně nakupují komodity postupně

dopředu.

ČEZ v roce 2024 vyplatil svým akcionářům dividendy v hodnotě 52 Kč za akcii, tzn. v celkové výši

téměř 28 mld. Kč. Jednalo se o jednu z nejvyšších dividend v historii společnosti.

Kromě zabezpečení dostatku cenově dostupných energií pro naše zákazníky a tvorby hodnoty pro

naše akcionáře jsme pracovali na plnění strategické VIZE 2030 zaměřené na Čistou Energii Zítřka.

Prioritou byla a je co nejrychlejší výstavba nových jaderných, plynových a obnovitelných zdrojů.

Nadále pokračujeme v projektech vedoucích k posilování jaderné bezpečnosti, zajištění dlouhodobého

provozu a zvyšování efektivity jaderných elektráren. Obě stávající jaderné elektrárny předpokládáme

provozovat minimálně 60 let od jejich uvedení do provozu. V roce 2024 dodaly do sítě celkem

29,7 TWh elektřiny. Očekáváme, že výroba v Temelíně a Dukovanech by v roce 2025 mohla

meziročně vzrůst o 7 % na téměř 32 TWh. K předpokládanému meziročnímu navýšení výroby

v letošním roce by měl přispět vyšší výkon dukovanských bloků a pouze jedna letošní odstávka pro

výměnu paliva v Temelíně. Dlouhodobě pokrývají naše jaderné elektrárny přibližně 40 % české

spotřeby, do budoucna by jejich podíl společně s obnovitelnými zdroji měl dál narůstat.

S jadernou energetikou neodmyslitelně souvisejí také významné teplárenské projekty. Zatímco

v Jihočeském kraji už přibližně rok a půl úspěšně provozujeme třetí nejdelší horkovod v České

republice, který spojuje jadernou elektrárnu Temelín a krajské město České Budějovice, v loňském

roce vstoupila do další fáze také příprava horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna.

Společnost Teplárny Brno, která je investorem horkovodu, podepsala strategické smlouvy s ČEZ

o vyvedení tepla z dukovanských bloků na hranici elektrárny.

Transformace směrem k bezemisní energetice vyžaduje významné investice do distribuční soustavy.

V roce 2024 investovala společnost ČEZ Distribuce 18,2 mld. Kč, což bylo meziročně o 2,2 mld. Kč

více než v roce 2023. Šlo tak o historicky největší objem investic a staveb. Investice míří do

Vybrané ukazatele Skupiny ČEZ

Ekonomické ukazatele

Jednotka

2020

2021

2022

2023

2024

Index

2024/2023

(%)

Provozní výnosy

mld. Kč

213,7

227,8

288,5

340,6

344,7

101,2

z toho:

tržby z prodeje

elektřiny, tepla,

plynu a uhlí

mld. Kč

138,0

157,5

205,7

251,8

233,2

92,6

tržby z prodeje

služeb a ostatní

tržby

mld. Kč

71,5

67,3

75,4

84,6

107,1

126,6

EBITDA

mld. Kč

64,8

63,2

131,6

124,8

137,5

110,1

Zisk po zdanění

mld. Kč

5,5

9,9

80,7

29,6

30,5

103,2

Čistý zisk

očištěný

mld. Kč

22,8

22,3

78,4

34,7

31,8

Dividenda na

akcii

Kč/akcie

34,0

52,0

48,0

145,0

52,0

35,9

Dividendový

výplatní poměr

96,6

122,2

115,8

99,3

80,3

Čistý peněžní tok

z provozní

činnosti

mld. Kč

72,2

59,2

5,1

138,2

124,4

90,0

Kapitálové

investice

(CAPEX)

mld. Kč

-31,2

-32,5

-34,8

-45,8

-56,8

124,1

Aktiva

mld. Kč

702,5

1 183,1

1 107,4

825,8

902,0

109,2

Vlastní kapitál

mld. Kč

238,6

162,8

260,3

245,6

250,9

102,2

Čistý dluh

mld. Kč

143,5

110,8

155,7

151,3

202,8

134,0

Rentabilita

vlastního

kapitálu (ROE),

netto

2,2

5,0

38,5

11,7

12,4

Čistý dluh /

EBITDA

2,2

1,8

1,2

1,5

1) Čistý zisk očištěný = Zisk po zdanění upravený zejména o mimořádné vlivy, které obecně nesouvisejí

s běžným hospodařením daného období. Definice ukazatele je v kapitole „Definice a výpočet ukazatelů

nespecifikovaných v rámci IFRS“.

2) V daném roce přiznaná dividenda na akcii před zdaněním. Hodnota vyjadřuje nárok držitele akcie na výplatu

podílu na zisku akciové společnosti, který odpovídá vlastnictví jedné akcie.

3) Vztaženo k čistému zisku očištěnému.

4) Pořízení hmotných a nehmotných stálých aktiv.

Provozní ukazatele

Jednotka

2020

2021

2022

2023

2024

Index

2024/2023

(%)

Instalovaný výkon

12,9

11,8

11,9

12,1

101,0

Výroba elektřiny

(brutto)

TWh

60,9

56,0

54,3

51,5

50,6

98,4

z toho: podíl bezemisní

56,1

60,7

61,8

64,7

Distribuce elektřiny

TWh

50,6

43,6

35,1

33,8

34,0

100,4

Distribuce plynu

TWh

–

0,7

0,8

0,9

24,4

>200

Prodej elektřiny

TWh

33,3

26,8

22,5

24,0

22,9

95,6

Prodej tepla

TWh

6,8

7,4

6,7

6,5

6,4

98,8

Prodej plynu

TWh

9,3

7,3

8,1

11,2

10,2

90,9

Fyzický počet

zaměstnanců k 31. 12.

tis. osob

32,6

28,0

28,7

30,6

33,6

110,0

z toho: ženy

tis. osob

7,0

5,8

6,0

6,5

7,3

113,2

1) Bez zdrojů emitujících CO

2) Koncovým zákazníkům mimo Skupinu ČEZ.

3) Koncovým zákazníkům mimo Skupinu ČEZ. V roce 2021 nebyla data za Slovensko konsolidována.

Podíl nejvýznamnějších zemí působení

Jednotka

Česká

republika

Německo

Polsko

Slovensko

Další země

a eliminace

mezi regiony

2023

2024

2023

2024

2023

2024

2023

2024

2023

2024

Provozní

výnosy

mld. Kč

295,7

298,4

22,7

29,8

12,6

8,6

2,5

2,2

7,1

5,7

EBITDA

mld. Kč

120,8

133,1

1,8

2,5

1,2

0,8

0,2

0,1

0,8

1,0

Zisk po zdanění

mld. Kč

28,2

29,4

-0,4

0,3

0,7

0,5

-0,0

-0,1

1,1

0,4

Zaměstnanci

tis. osob

24,9

27,9

3,9

3,8

0,9

0,3

0,6

0,7

1) Fyzický počet zaměstnanců k 31. 12.

Vybrané ESG ukazatele Skupiny ČEZ

Oblast

Jednotka

2023

2024

Emisní intenzita CO

(Scope 1)

t CO

e/MWh

0,27

Podíl uhlí na výrobě elektřiny

30,0

Podíl bezemisních zdrojů na výrobě

elektřiny

64,7

Podíl bezemisních zdrojů na EBITDA

73,1

83,6

Odebraná voda

mil. m

417

369

NPS (Net Promoter Score)

Smrtelné úrazy

počet

Počet odpracovaných dobrovolnických

hodin

počet

7 620

11 781

Školení zaměstnanců v Etickém kodexu

98,17

98,11

Podíl žen na celkovém počtu zaměstnanců

21,1

21,7

Členové představenstva ČEZ, a. s.,

certifikovaní v oblasti ESG

počet,

7 ze 7,

100

7 ze 7,

100

Nezávislí členové dozorčí rady

10)

počet,

6 z 11,

7 z 11,

1) E = Environmental (životní prostředí), S = Social (sociální vztahy), G = Governance (řízení společnosti).

2) V podmínkách Skupiny ČEZ se jedná o emise související se spalováním fosilních paliv při výrobě elektrické

energie a tepla (emise CO

, CH

a N

O) a emise CO

z dopravy. Dále ukazatel zahrnuje i emise CH

a N

ze spalování biomasy, emise CH

z těžby uhlí a emise HFC, PFC a SF

z klimatizačních a dalších zařízení.

3) Podíl bezemisních zdrojů na EBITDA = EBITDA společností segmentu DISTRIBUCE a PRODEJ a dále

v rámci segmentu VÝROBA jde o část EBITDA, kterou generuje oblast VÝROBA – Jaderné zdroje, VÝROBA

– Obnovitelné zdroje a VÝROBA – Trading.

4) Net Promoter Score, registrovaná obchodní známka. Marketingová metodika, která u respondenta zjišťuje

pravděpodobnost, že doporučí výrobek nebo službu dalším osobám.

5) Data za zaměstnance Skupiny ČEZ a pracovníky, kteří nejsou zaměstnanci, ale jejichž práce je řízena

společností.

6) Údaje zahrnují ČEZ, a. s., a společnosti, které zaměstnancům nabízejí možnost účasti na firemním

dobrovolnickém programu Čas pro dobrou věc.

7) Údaj zahrnuje zaměstnance ze Skupiny ČEZ.

8) Údaje zahrnují ČEZ, a. s., a společnosti, kterým útvar personalistika ČEZ, a. s., poskytuje personální služby

na základě SLA smlouvy.

9) Certifikace členů představenstva probíhá od roku 2022. Procento udává podíl proškolených členů.

10) Všichni členové dozorčí rady ČEZ, a. s., podepisují čestné prohlášení o splnění kritérií nezávislosti člena

dozorčí rady, jehož obsah je v souladu s doporučením Evropské komise č. 2005/162/ES ze dne 15. února

2005. V prohlášení členové buď potvrdí svou úplnou nezávislost, nebo uvedou, proč nemohou být považováni

za nezávislé.

Ratingové hodnocení

Kreditní rating

V roce 2024 zůstaly stupně dlouhodobých ratingových hodnocení společnosti ČEZ nezměněny,

ratingová agentura Moody’s změnila výhled ratingu ze stabilního na negativní.

Dne 22. 3. 2024 a 9. 8. 2024 ratingová agentura Standard & Poor’s aktualizovala dlouhodobé

ratingové hodnocení společnosti ČEZ na úrovni A-, stabilní výhled.

Dne 26. 3. 2024 a 5. 4. 2024 ratingová agentura Moody’s aktualizovala dlouhodobé ratingové

hodnocení společnosti ČEZ na úrovni Baa1, stabilní výhled byl změněn na negativní.

Obě ratingové agentury jsou uvedeny v seznamu ratingových agentur dle nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)

č. 513/2011 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013. Společnost ČEZ při výběru

ratingových agentur postupuje v souladu s článkem 8d uvedeného nařízení.

ESG rating

Skupina ČEZ nadále pokračuje ve zlepšování svého ESG ratingu, tedy hodnocení oblasti životního

prostředí, sociálních aktivit a transparentního řízení. Ocenění Skupiny ČEZ v oblasti udržitelného

rozvoje ESG ratingovými společnostmi:

- podle ratingového agregátoru CSRHub dosáhla Skupina ČEZ umístění

odpovídající

94. percentilu z celkem více než 40 tisíc hodnocených společností,

- společnost MSCI udělila Skupině ČEZ hodnocení AA, kterým se řadí mezi lídry v porovnání

s více než 400 společnostmi v energetickém sektoru,

- Morningstar Sustainalytics zlepšila hodnocení Skupiny ČEZ na 26,8 (na stupnici 100–0, kde

100 znamená nejvyšší míru rizika),

- Standard & Poor’s Global ESG udělil celkové hodnocení Skupiny ČEZ na úrovni 53/100,

- u neziskové organizace Carbon Disclosure Project (CDP) obhájila Skupina ČEZ hodnocení se

známkou C (na stupnici A až D, kde A znamená nejlepší hodnocení).

Aktuální hodnocení společnosti ČEZ podle CSRHub je možné najít na internetových stránkách společnosti CSRHub LLC:

www.csrhub.com/CSR_and_sustainability_information/CEZ-AS [cit. 5. 3. 2025].

Akcie

Akcie ČEZ jsou obchodovány na pražské a varšavské burze cenných papírů, kde jsou součástí

burzovních indexů PX a WIG-CEE.

K 31. 12. 2024 byly obchodovány na veřejných trzích akcie tří společností Skupiny ČEZ – ČEZ, a. s.,

ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s. a Akenerji Elektrik Üretim A.Ş.

1. ČEZ, a. s.

K 31. 12. 2024 činila celková výše základního kapitálu ČEZ, a. s., 53 798 975 900 Kč. Základní kapitál

společnosti tvořilo 537 989 759 kusů akcií o jmenovité hodnotě 100 Kč. Jejich ISIN je CZ0005112300.

Akcie

Cenný papír

ISIN

Datum

emise

Objem

Vydána jako

Forma

Jmenovitá

hodnota

Trh

Obchodován od

Akcie

registrovaná

CZ0005112300

15. 2.

1999

53,8

mld. Kč

zaknihovaná

majitele

100 Kč

BCPP

22. 6. 1993

BCPP trh

Prime

25. 1. 1994

RM-Systém

23. 2. 1999

GPW

25. 10. 2006

Struktura akcionářů podle typu subjektu (%)

Podíl na

základním

kapitálu

Podíl na

hlasovacích

právech

Podíl na

základním

kapitálu

Podíl na

hlasovacích

právech

k 31. 12. 2023

k 31. 12. 2024

Právnické osoby celkem

87,00

86,97

86,94

v tom: Česká republika

69,78

69,93

69,78

69,93

ČEZ, a. s.

0,22

–

0,22

–

ostatní právnické osoby

17,00

17,04

16,97

17,01

Fyzické osoby celkem

13,00

13,03

13,06

Zdroj: Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

Vlastní akcie

V Centrálním depozitáři cenných papírů se ke dni 31. 12. 2024 nacházelo 1 179 512 ks vlastních

akcií, což odpovídalo 0,22 % základního kapitálu. Meziročně nedošlo k žádné změně.

Vývoj ceny akcie ČEZ, a. s., v roce 2024 (Kč)

Ukazatele související s akciemi

Jednotka

2023

2024

Index

2024/2023

(%)

Čistý zisk na akcii – základní (EPS)

Kč/akcie

55,0

55,8

Dividenda na akcii (před zdaněním) (DPS)

Kč/akcie

145,0

52,0

Přiznané dividendy

mld. Kč

77,8

27,9

35,9

Cena akcie – roční maximum

Kč/akcie

1 225,0

979,0

79,9

Cena akcie – roční minimum

Kč/akcie

780,5

801,0

102,6

Cena akcie na konci roku (k 31. 12.)

Kč/akcie

958,5

957,0

99,8

Objem obchodů s akciemi ČEZ na BCPP

mld. Kč

65,4

40,8

Podíl akcií ČEZ na objemu obchodů na

BCPP

53,1

37,8

71,1

Počet registrovaných akcií (k 31. 12.)

tis.

537 990

100,0

Počet vlastních akcií (k 31. 12.)

tis.

1 180

100,0

Počet akcií v oběhu (k 31. 12.)

tis.

536 810

100,0

Účetní hodnota na akcii (BVPS)

Kč/akcie

454,6

445,7

98,0

Poměr tržní a účetní hodnoty (P/BV)

210,8

214,7

Celkový výnos akcionářů (TSR)

43,3

5,3

Tržní kapitalizace (k 31. 12.)

mld. Kč

514,5

513,7

99,8

Poznámky ke způsobu výpočtu ukazatelů:

EPS – podle IAS 33, shodně s účetní závěrkou.

BVPS – vlastní kapitál přiřaditelný akcionářům mateřského podniku / počet akcií v oběhu (tj. bez vlastních

akcií).

P/BV – cena akcie / účetní hodnota na akcii (BVPS), v tomto případě k 31. 12.

TSR – udává celkovou částku, kterou investor získá z akcií. Vypočteno jako rozdíl počáteční a konečné ceny

akcií + příjem ve formě dividend za dané období.

Dividendová politika

S účinností od 1. 1. 2023 je výplatní poměr stanoven intervalem 60–80 % konsolidovaného čistého

zisku očištěného zejména o mimořádné vlivy obecně nesouvisející s běžným hospodařením daného

roku. Výplatní poměr je zohledňován představenstvem při návrhu výše dividendy. O skutečné výši

dividendy rozhoduje valná hromada společnosti.

Výplata dividend akcionářům

Řádná valná hromada společnosti, která se konala dne 24. 6. 2024, rozhodla vyplatit akcionářům

společnosti dividendu ve výši 52 Kč na jednu akcii před zdaněním. Celková vyplacená částka

odpovídá hodnotě 80,3 % konsolidovaného čistého zisku Skupiny ČEZ za rok 2023 očištěného

zejména o mimořádné vlivy.

Rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu byl 28. 6. 2024. Dividenda je splatná ode dne

1. 8. 2024 a právo na ni se nepromlčí před 31. 7. 2028.

Vztahy ČEZ, a. s., s akcionáři a investory

Prostřednictvím otevřené a pravidelné komunikace společnost ČEZ dlouhodobě buduje transparentní

vztahy s akcionáři, investory a ostatními účastníky kapitálového trhu. V souladu s legislativou

společnost informuje na ad hoc bázi o významných událostech, které by mohly mít vliv na cenu akcií.

V předem oznámených termínech zveřejňuje informace o hospodářských výsledcích na čtvrtletní bázi

a průběžně informuje o naplňování strategických cílů Skupiny ČEZ. V souladu s dobrou praxí udržuje

aktivní dialog s účastníky kapitálového trhu také prostřednictvím schůzek s akciovými analytiky

a zástupci institucionálních investorů během roadshows, konferencí, v sídle společnosti i online.

Práva a povinnosti spojené s akciemi

Práva a povinnosti spojené s akciemi ČEZ, a. s., se řídí platnou právní úpravou stanovenou § 210

a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, a § 243 a násl. zákona

č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, v platném znění. Žádná zvláštní práva nejsou s akciemi

ČEZ, a. s., spojena. V souladu s § 256 odst. 1 zákona o obchodních korporacích jsou s akcií spojena

práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení,

jejím zisku nebo na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Právo podílet se na řízení

společnosti uplatňuje akcionář prostřednictvím práva účastnit se valné hromady a hlasovat na ní.

V souladu s § 357 a násl. zákona o obchodních korporacích je akcionář oprávněn požadovat

a obdržet na valné hromadě vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob,

je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu,

nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní. To neplatí, pokud ze zákona vyplývá, že odpověď

poskytnuta být nemusí. Vysvětlení může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více otázek

obdobného obsahu. Vysvětlení záležitostí ohledně probíhající valné hromady poskytne společnost

akcionáři přímo na valné hromadě. Není-li to vzhledem k složitosti vysvětlení možné, poskytne je

společnost akcionáři ve lhůtě do 15 dnů ode dne konání valné hromady.

2. ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s.

Společnost ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024 držela téměř 99,6% podíl na společnosti, dalším akcionářem

byla společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o. Akcionáři mimo Skupinu ČEZ drželi podíl na základním

kapitálu ve výši 0,04 %.

3. Akenerji Elektrik Üretim A.Ş.

Akcie společnosti jsou volně obchodovány na burze. Část akcií představující 25,3% podíl

na základním kapitálu je obchodována od 3. 7. 2000 na burze cenných papírů v Istanbulu. Jejich ISIN

je TRAAKENR91L9. Tyto akcie nejsou obchodovány na žádných dalších veřejných trzích.

K 31. 12. 2024 držel ČEZ, a. s., téměř 37,4% podíl na základním kapitálu společnosti.

Vybrané události

Vybrané události roku 2024

Leden

- v České republice byla s účinností od 1. 1. zvýšena sazba daně z příjmů právnických osob

z 19 na 21 %; dále byly upraveny sazby daně z přidané hodnoty, což vedlo ke zvýšení sazeb

u tepla z 10 na 12 %, sazby u elektřiny a plynu zůstaly na úrovni 21 %,

- Skupina ČEZ se přihlásila k reportingu dopadů podnikání na životní prostředí, krajinu,

ekosystémy a biologickou rozmanitost podle doporučení a hodnoticích kritérií Pracovní

skupiny pro zveřejňování finančních informací souvisejících s přírodou (TNFD).

Únor

- Skupina ČEZ zprovoznila v té době největší bateriový systém v České republice, zařízení

pracuje v rámci plynových energetických bloků zmodernizovaného Energocentra

v ostravských Vítkovicích; baterie disponují celkovým výkonem 10 MW, o více než 30 %

větším než dosavadní největší zařízení.

Březen

- společnost ČEZ podepsala smlouvu s francouzskou společností Orano a s britskou

společností Urenco na zajištění služeb obohacování uranu; obohacený uran bude po přeměně

na palivo využíván v jaderné elektrárně Dukovany,

- společnost ČEZ podepsala smlouvu o smlouvě budoucí a realizační smlouvu se společností

Teplárny Brno o budoucí výstavbě horkovodu z JE Dukovany do Brna; výstavba horkovodu

má začít v roce 2028 s předpokladem dokončení v roce 2031,

- investiční fond Skupiny ČEZ Inven Capital rozšířil portfolio investic o skotský start-up Ember

provozující 24 linkových elektrobusů výrobce Yutong.

Duben

- Evropská unie odsouhlasila veřejnou podporu pro nový jaderný blok v Dukovanech o výkonu

od 850 do 1 200 MW

;

podpora obsahuje tři opatření – smlouvy o výkupu elektřiny z nového

zdroje s dobou trvání 40 let, návratnou finanční výpomoc na financování výstavby nového

jaderného zdroje ze strany českého státu a smluvní nástroj na ochranu investora před

změnou legislativního a regulatorního prostředí v ČR,

- společnost ČEZ uzavřela dlouhodobé smlouvy o odběru tepla z nových zdrojů s městy Orlová

a Bohumín v Moravskoslezském kraji nejméně do roku 2040; teplo bude produkováno

nízkoemisními novými tepelnými zdroji.

Červen

- proběhla řádná valná hromada ČEZ, která mimo jiné schválila dividendu ve výši 52 Kč na

akcii, což představovalo přibližně 80 % konsolidovaného čistého zisku Skupiny ČEZ

očištěného o mimořádné vlivy za rok 2023,

- byla zahájena výstavba prvního pevninského LNG terminálu v Německu ve Stade, v němž má

ČEZ, a. s., po spuštění rezervovánu kapacitu 2 mld. m

ročně,

- ČEZ, a. s., se stal vítězem 22. ročníku soutěže Pluxee Zaměstnavatel roku 2024 v kategorii

zaměstnavatelů s více než 5 000 zaměstnanci,

- retailová společnost ČEZ Prodej získala dvě ocenění v soutěži zákaznických center Contact

Center World pro region Evropa, Blízký východ a Afrika; absolutní 1. místo a zlatou medaili

získala v kategorii Nejlepší v zákaznickém servisu a 2. místo v kategorii Nejlepší kontaktní

centra.

Červenec

- 17. 7. vláda ČR rozhodla, že preferovaným dodavatelem pro projekt výstavby nových

jaderných zdrojů je jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power Company (KHNP),

- společnosti Elektrárna Dukovany II a ČEZ zahájily jednání o výstavbě dvou bloků v lokalitě

Dukovany a o možnosti zasmluvnit závazné opce na výstavbu dalších jaderných zdrojů

v lokalitě Temelín; rámcové dohody se státem předpokládají uzavření smlouvy na výstavbu

nových zdrojů v Dukovanech v I. pololetí 2025.

Srpen

- Skupina ČEZ dokončila akvizici 55,21% podílu v lucemburské společnosti Czech Gas

Networks S.à r.l., která je nepřímým 100% vlastníkem české společnosti GasNet, s.r.o.,

provozovatele největší distribuční plynové sítě v ČR, a servisní společnosti GasNet

Služby, s.r.o.

Září

- rozsáhlé povodně v České republice poškodily zejména elektrickou a plynárenskou

distribuční infrastrukturu, zatopeny či poškozeny byly i předávací stanice tepla; výše škod

Skupiny ČEZ se odhaduje na téměř jednu miliardu korun.

Říjen

- ČEZ, a. s., podepsal s jedním z největších světových dodavatelů jaderného paliva –

francouzskou společností Framatome – memorandum o porozumění (MoU) týkající se vývoje

paliva pro tlakovodní reaktory VVER-1000, na kterém společnost pracuje již od roku 2018,

- ČEZ, a. s., úspěšně obhájil certifikaci systému protikorupčního managementu podle normy

ISO 37001:2016 v rámci periodického dozorového auditu po třech letech od udělení

certifikátu,

- byly zahájeny dodávky zemního plynu z Alžírska do Evropy; jedná se o výsledek dohody

společnosti ČEZ s alžírskou státní společností SONATRACH za podpory českých orgánů

veřejné správy; ČEZ nakupuje plyn na vlastní účet, bez finanční účasti českého státu,

- Skupina ČEZ a společnost Rolls-Royce SMR Limited (Rolls-Royce SMR) uzavřely partnerství

s cílem budovat SMR ve Velké Británii a České republice; smlouva o strategické spolupráci na

vývoji a výstavbě malých modulárních jaderných reaktorů zahrnuje i kapitálový vstup ČEZ do

společného britského podniku ve výši zhruba 20 %.

Listopad

- ČEZ otevřel jubilejní 100. ultrarychlou dobíjecí stanici pro elektromobily, jež za zhruba

10 minut doplní do baterie elektromobilu energii na dalších přibližně 150 km jízdy,

- retailová společnost ČEZ Prodej získala dvě stříbrná ocenění v rámci světového finále

soutěže zákaznických center Contact Center World v kategorii Nejlepší v zákaznickém servisu

a Nejlepší kontaktní centra.

Prosinec

- v jaderné elektrárně Temelín byla dokončena instalace serverové a komunikační infrastruktury

pro nový řídicí systém elektrárny; po testování a převedení softwaru z dosavadního systému

do nového přejde podle předpokladů 1. blok na nový systém v roce 2025, 2. blok pak v roce

2026; modernizace systému je prováděna za účelem zajištění minimálně šedesátiletého

provozu elektrárny,

- Lesy České republiky, s.p., a společnost ČEZ uzavřely memorandum o spolupráci, kterým

stvrdily svůj zájem o dlouhodobý rozvoj v oblasti obnovitelných zdrojů; cílem obou stran je

pomoci při přípravě parků větrných elektráren na pozemcích ve vlastnictví státu, na nichž má

právo hospodařit podnik Lesy České republiky; prioritně se bude jednat o hospodářské lesy,

může ale také jít o oblasti po kalamitní těžbě nebo plochy, na kterých byl les v minulosti

vykácen a nový už nebude vysázen.

Vybrané události roku 2025 do uzávěrky výroční finanční zprávy

Leden

- chemická laboratoř v elektrárnách Tušimice a Prunéřov rozšířila své služby o analýzy

uhlovodíků C10-C40 (tedy látek ropného i neropného původu s 11 až 39 uhlíky v molekule);

stanovení uhlovodíků umožňuje analyzovat zejména technologické vody na přítomnost olejů

a olejových frakcí.

Únor

- Skupina ČEZ dokončila prodej svých polských uhelných aktiv české společnosti ResInvest

Group; prodej se týkal společností, které vlastní a provozují dvě černouhelné elektrárny

Skawina a Chorzów s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla a k nim příslušejících vodních

elektráren, holdingové společnosti pro CEZ Chorzów a CEZ Skawina a rovněž společnosti

CEZ Produkty Energetyczne Polska poskytující specializované podpůrné služby v oblasti

nakládání s vedlejšími energetickými produkty, které vznikají při spalování uhlí a biomasy;

Skupina ČEZ chce v Polsku i nadále rozvíjet své společnosti zaměřené na poskytování

moderních energetických služeb (ESCO),

- Skupina ČEZ uzavřela smlouvu o prodeji svého 15% podílu ve společnosti Veolia Energie ČR

s jejím většinovým akcionářem – společností VEOLIA ENERGIE INTERNATIONAL S.A.;

transakce podléhá posouzení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky,

a její dokončení se tak očekává ve II. čtvrtletí 2025,

- výsledky ankety TOP Zaměstnavatelé 2025 opět potvrdily první místo Skupiny ČEZ mezi

nejžádanějšími zaměstnavateli z pohledu studentů; nejvíce hlasů obdržela nejen v kategorii

vysokoškoláků, ale i v sekci studentů středních škol; díky nasbíraným hlasům se stala

nejžádanějším zaměstnavatelem již pošesté za sebou.

Březen

- Skupina ČEZ vlastnicky vstoupila do společnosti Rolls Royce SMR Limited s podílem více než

11 %,

- investiční fond Skupiny ČEZ Inven Capital rozšířil portfolio investic o německou společnost

Vytal, která provozuje systém opakovaně použitelných gastronomických obalů opatřených

speciálním strojově čitelným QR kódem natištěným přímo do obalů.

Vývoj na energetických trzích

Vývoj cen komodit

Ceny elektřiny jsou určovány cenami energetických komodit, zejména zemního plynu a černého uhlí,

a také cenou emisních povolenek CO

. V posledních letech jsou hlavním faktorem ovlivňujícím

energetický sektor důsledky vojenského konfliktu na Ukrajině. Největší obavy z možného nedostatku

dodávek zemního plynu a elektřiny se postupně zmírnily, což vedlo k nižším cenám energetických

komodit i elektřiny.

Velkoobchodní ceny elektřiny na rok 2025 byly ve středoevropském regionu v roce 2024

charakterizovány větší stabilitou než v předcházejících dvou letech. Riziková přirážka poklesla díky

dobře zásobenému trhu s plynem. Začátkem roku se ceny elektřiny pohybovaly kolem 94 EUR/MWh.

Teplejší počasí, vyšší výroba z OZE a stále nízká spotřeba umožnily jejich postupný pokles až na

71 EUR/MWh již v druhé polovině února. Následný růst cen od dubna 2024 až na úrovně přes

90 EUR/MWh byl způsoben růstem cen zemního plynu. Po zbývající část roku pak ceny většinou

oscilovaly kolem této hranice. Příchod zimy, blížící se konec dodávek ruského plynu tranzitem přes

Ukrajinu a slabší výroba z OZE vedly k růstu cen až na hodnoty přes 100 EUR/MWh.

Ceny zemního plynu na velkoobchodních trzích zůstávají stále na poměrně vysoké úrovni oproti

cenám kolem 20 EUR/MWh, které byly považovány za normální před energetickou krizí (začínající

v roce 2021). Ceny plynu na rok 2025 byly na začátku roku 2024 na hodnotě 34 EUR/MWh. Teplejší

počasí během zimních měsíců umožnilo pokles cen až k 28 EUR/MWh. Poté začaly pozvolna růst na

úroveň potřebnou k získání LNG ze světového trhu. Vyšší ceny byly také podpořeny prodloužením

jarních odstávek na plynové infrastruktuře v Norsku, nyní největším dodavateli plynu do EU.

V průběhu roku se přidaly obavy o stabilitu LNG dodávek kvůli napjaté situaci mezi Izraelem a Íránem,

neboť případné zablokování Hormuzského průlivu by znemožnilo plavbu tankerů s katarským plynem.

S blížícím se koncem roku bylo stále jasnější, že nebude prodloužena dohoda na transport ruského

plynu přes Ukrajinu. Rusko tak od začátku roku 2025 může posílat plyn do EU pouze přes Turecko

a jeho export do EU přes plynovody klesne z 32 mld. m

v roce 2024 na polovinu. Blížící se zima

podpořila čerpání z plynových zásobníků a jejich naplněnost na konci roku klesla meziročně o 14 p. b.

na průměrných 72 %. Ceny tak na závěr roku vystoupaly až k 48 EUR/MWh.

Ceny energetického uhlí jsou stabilnější než v předchozích letech. Začátek roku 2024 zahájily ceny

uhlí na rok 2025 na hodnotě 94 USD/t a v prvních týdnech se držely kolem této úrovně. Podobně jako

u zemního plynu dosáhly i ceny uhlí svého minima v polovině února, kdy poklesly na 89 USD/t.

Rostoucí ceny plynu podpořily také nárůst cen energetického uhlí. V polovině dubna ceny překročily

120 USD/t a okolo této hranice se poté pohybovaly po zbytek roku. Konec roku uzavřely na

114 USD/t.

Trh s emisní povolenkou EUA byl v roce 2024 ovlivňován slabou kondicí ekonomiky a firem. Objem

primárních aukcí zůstal vysoký, zatímco poptávka z průmyslu nerostla. Povolenka na rok 2025

zahájila v roce 2024 obchodování na ceně 78 EUR/t. Především v prvních měsících platila velmi silná

korelace mezi cenou emisní povolenky a cenami zemního plynu. Povolenka tak v polovině února

poklesla na cenu 54 EUR/t a v následujících měsících vystoupala téměř k hodnotě 80 EUR/t. Korelace

s plynem se poté začala mírně ztrácet, cena povolenky poklesla a ustálila se na hodnotě

okolo 70 EUR/t, nad níž rok 2024 nakonec i uzavřela.

Vysoutěžená garantovaná cena pro fotovoltaiku v Německu se po nárůstu v letech 2022–2023 vrátila

v roce 2024 na hodnoty okolo 50 EUR/MWh. Poslední aukce dosáhla s průměrnou cenou

47,6 EUR/MWh nejnižší hodnoty od roku 2019. Na pokles ceny má vliv mimo jiné výrazný propad cen

čínských modulů. Ve třech německých aukcích bylo celkem vysoutěženo okolo 6,5 GW. V Německu

zrychlil i rozvoj větrných zdrojů. Poslední dvě aukce na pevninské větrné zdroje se podařilo zcela

naplnit, a to poprvé od února 2022. V poslední aukci dosáhla průměrná vysoutěžená cena

71,5 EUR/MWh, což bylo o 2 EUR/MWh méně než cenový strop. Celkem byly během čtyř německých

aukcí vysoutěženy nové onshore větrné elektrárny s instalovaným výkonem 12 GW.

Dle hodnot od Eurelectric vzrostla evropská výroba z fotovoltaiky a z větrných elektráren meziročně

o 52 TWh. Při velmi malém nárůstu spotřeby tak především nahradila výrobu fosilních zdrojů.

Investice a projekty zaměřené na nízkoemisní vodík rostou, avšak instalovaná kapacita a poptávka

zůstávají nízké. V EU jsou hlavními tahouny rafinerie, oceláři a výrobci hnojiv. Výrobní náklady vodíku

zůstávají mnohonásobně vyšší, než vychází cena zemního plynu. I přesto proběhla poměrně úspěšně

první celoevropská aukce na nízkoemisní vodík. Ovládlo ji sedm projektů z Pyrenejského poloostrova

a ze Skandinávie, kde celkem vznikne 1,5 GW

elektrolyzérů. Soutěžilo se o fixní příplatek za každý

kilogram vyrobeného vodíku, úspěšné nabídky se pohybovaly od 0,37 EUR/kg do 0,48 EUR/kg, tedy

hluboko pod cenovým stropem nastaveným na 4,5 EUR/kg.

Ceny elektřiny a emisních povolenek (meziroční srovnání)

Jednotka

27. 12. 2023*

27. 12. 2024*

Cena elektřiny v ČR (2025 baseload)

EUR/MWh

97,7

103,4

Cena elektřiny v Německu (2025 baseload)

EUR/MWh

95,5

98,3

Cena emisní povolenky CO

(EEX) (dodání

12/2025)

EUR/t

82,9

71,6

*Jedná se o poslední dny, kdy se v daném roce obchodovalo.

Velkoobchodní cena elektřiny a zemního plynu THE (tržní platforma Trading Hub Europe)

v roce 2024 (EUR/MWh, Cal25 baseload, roční pásmo s dodáním v Německu v roce 2025)

100

125

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

Elektřina Německo Zemní plyn THE

Cena emisních povolenek EUA v roce 2024 (EUR/t, s dodávkou v prosinci 2025)

Určující faktory budoucího vývoje elektroenergetiky

Krátkodobý a střednědobý vývoj energetiky bude stále ovlivňován situací na trhu se zemním plynem,

černým uhlím a emisními povolenkami. Z dlouhodobého hlediska mají na evropskou energetiku

zásadní vliv dekarbonizační cíle, především růst obnovitelných zdrojů.

Evropa se již z velké části odstřihla od ruského plynu. Pomohl zvýšený import LNG, který bude

i nadále vysoký díky nově budovaným exportním terminálům po celém světě a zvyšující se kapacitě

evropských importních terminálů. Sníží se tím tlak na evropské ceny zemního plynu, které poklesnou

až pod 25 EUR/MWh na konci tohoto desetiletí.

Poptávka po uhlí byla v roce 2024 rekordní především kvůli rostoucí poptávce v Indii, Číně a dalších

asijských zemích, jejichž podíl na celosvětové spotřebě uhlí setrvale stoupá. V nejbližších letech

začne čínská poptávka po uhlí klesat, což spolu se snižujícím se zájmem o uhlí v Evropě a dalších

vyspělých ekonomikách povede k celosvětovému poklesu dovozu i spotřeby energetického uhlí.

Ve střednědobém horizontu pravděpodobně naroste významně cena povolenky kvůli klesající nabídce

na trhu. V srpnu 2026 skončí přísun dodatečných povolenek. Část jich byla předsunuta z let 2027–

2030, v nichž tak bude objem nabízených povolenek v aukci o to nižší. Objem nově vydávaných

povolenek navíc každoročně klesá.

Od roku 2027 se v rámci nového systému pro obchodování s povolenkami skleníkových plynů

v Evropské unii ETS2, který vznikne odděleně od již existujícího EU ETS, zpoplatní emise z budov,

silniční dopravy a části průmyslu, kde se dosud za emise neplatí. Nepočítá se s bezplatnou alokací

a všechny povolenky se budou prodávat v aukci. Podobně jako u stávajícího EU ETS, i u ETS2 je

v systému zakotven klesající objem každoročně emitovaných povolenek a tržní stabilizační

mechanismus.

Tlak na dekarbonizaci pokračuje i s nově ustavenou Evropskou komisí. V nejbližších letech tak dojde

k intenzivnější elektrifikaci dopravy (elektromobilita) a vytápění (tepelná čerpadla). Rychlý rozvoj OZE

bude pokračovat i nadále. Výrobní kapacity čínských fotovoltaických panelů rostou mnohem rychleji,

než se fotovoltaika celosvětově staví, což snižuje jejich ceny.

Význam nízkoemisního vodíku a jeho derivátů postupně poroste, řada evropských firem má

ambiciózní plány a připraveno mnoho projektů. Růst však bude pomalejší, než se dříve očekávalo.

Vývoj po roce 2030 bude záviset na nastavení cílů EU a na ceně technologií. Klíčová bude také

rychlost rozvoje nových kapacit OZE, které jsou potřeba jako zdroj elektřiny pro výrobu obnovitelného

vodíku.

100

leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

Klesající ceny elektřiny a zároveň rostoucí ceny povolenky výrazně zhoršují hnědouhelný spread.

Uhelné elektrárny tak mohou z ekonomických důvodů velmi omezit, nebo dokonce ukončit provoz již

v blízkých letech. V roce 2024 dodaly hnědouhelné elektrárny přibližně 33 % elektřiny v ČR.

Po ukončení jejich provozu bude pro udržení bezpečnosti dodávky zapotřebí jejich kapacitu částečně

nahradit jinými řiditelnými zdroji (zejména plynovými elektrárnami) a zajistit dostatek dostupné energie

z jiných zdrojů (fotovoltaika, vítr). Bude proto zapotřebí legislativně ukotvit a notifikovat podpůrné

mechanismy pro paroplynové zdroje i zefektivnit a zrychlit povolovací procesy pro plynové zdroje

a OZE.

Strategie

Evropský energetický sektor prochází zásadní transformací směrem k udržitelným řešením v souladu

s klimatickými ambicemi Evropské unie. Zároveň je energetický trh nadále ovlivněn vojenským

konfliktem na Ukrajině, který se významně promítl do vývoje na komoditních trzích, změn

dodavatelského řetězce, růstu cen a do celkové nejistoty v Evropě. Podnikatelské prostředí je stále

determinováno regulatorními a legislativními zásahy Evropské unie a specifickými podmínkami

jednotlivých evropských států.

Skupina ČEZ se dlouhodobě hlásí k dekarbonizačním závazkům a k principům udržitelného rozvoje

a hodlá hrát v celkové přeměně energetiky v regionu vedoucí roli. V roce 2021 Skupina ČEZ

konkretizovala svou dlouholetou strategii přechodu ke klimatické neutralitě a rozhodla se celkové

snižování emisí významně urychlit. V akcelerované strategii VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka

definovala do roku 2025, resp. 2030, konkrétní ambiciózní cíle a veřejné klimatické závazky ve třech

oblastech udržitelného podnikání ESG: v oblasti životního prostředí (Environmental), sociálních vztahů

(Social) a řízení společnosti (Governance).

Poslání a vize Skupiny ČEZ

Posláním Skupiny ČEZ je zajišťovat bezpečnou, spolehlivou a pozitivní energii zákazníkům i celé

společnosti. Vizí Skupiny ČEZ je přinášet inovace pro řešení energetických potřeb a přispívat k vyšší

kvalitě života. Akcelerovaná strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka definovala v roce 2021

strategické cíle Skupiny ČEZ do roku 2030, které zohledňují dekarbonizační vizi EU, a stanovila

konkrétní ambice Skupiny ČEZ v oblasti společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje s cílem

maximalizovat hodnotu pro akcionáře.

Strategická vize do roku 2030 „Čistá Energie Zítřka“

Hlavní strategické priority akcelerované strategie – VIZE 2030:

I. přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní a dosáhnout klimatické neutrality,

II. poskytovat nejvýhodnější energetická řešení a nejlepší zákaznickou zkušenost na trhu,

III. rozvíjet Skupinu ČEZ odpovědně a udržitelně v souladu s principy ESG.

Hlavní strategické cíle a závazky definované v rámci jednotlivých strategických priorit:

I. Přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní a dosáhnout klimatické neutrality

Komplexní environmentální cíl – přeměnit výrobní portfolio na nízkoemisní v souladu s Pařížskou

dohodou do roku 2030, snížit emisní intenzitu o více než 50 % do roku 2030 a dosáhnout klimatické

neutrality do roku 2040.

Jaderné zdroje:

- realizovat opatření k dosažení objemu výroby ve stávajících elektrárnách bezpečně na průměrnou

hodnotu ~32 TWh a vytvořit podmínky pro dosažení minimálně šedesátileté provozní životnosti,

- zahájit výstavbu prvního z dvou bloků v jaderné elektrárně v Dukovanech,

- připravit výstavbu malých modulárních reaktorů (SMR) až ve třech lokalitách v ČR.

Tradiční (uhelná) výroba – cíle do konce období 2030:

- významně utlumit výrobu tepla z uhlí a vybudovat nové, nízkoemisní zdroje pro kombinovanou

výrobu elektřiny a tepla,

- významně utlumit těžbu uhlí a výrobu elektřiny v uhelných elektrárnách; zajistit uhelným lokalitám

Skupiny ČEZ dlouhodobý rozvoj výstavbou nových nízkoemisních zdrojů elektřiny, tepla i dalšího

navazujícího průmyslu,

- snížit emisní náročnost výroby pod 0,16 t CO

e/MWh.

Flexibilita a obnovitelné zdroje:

- za příhodných podmínek legislativy a regulace v ČR investovat až 40 mld. Kč do OZE (větrných

a fotovoltaických zdrojů),

- za příhodných podmínek legislativy a regulace v ČR zahájit výstavbu až 1,5 GW nových plynových

kapacit, které budou připraveny na spalování vodíku,

- zvýšit instalovaný výkon akumulace elektřiny na nejméně 300 MW

II. Poskytovat nejvýhodnější energetická řešení a nejlepší zákaznickou zkušenost na trhu

Distribuce elektřiny a plynu:

- v elektroenergetice investovat do posílení (rozvoje a obnovy) sítí, smart grids a digitalizace za

účelem umožnění přechodu české energetiky na bezemisní a umožnění vyšší míry elektrifikace

české ekonomiky,

- v plynárenství připravit GasNet na přechod energetiky ČR z uhlí na zemní plyn a následně na

vodík.

Prodej:

- digitalizovat 100 % klíčových zákaznických procesů,

- rostoucí kvalitou služeb udržet NPS (Net Promoter Score) mezi nejlepšími dodavateli na trhu

a zvětšit bázi zákazníků,

- rozšířit portfolio produktů, které domácnostem umožní dosáhnout úspory energie, snížení emisí

a využití flexibility na energetickém trhu.

ESCO:

- posílit svou roli dekarbonizačního lídra – umožnit efektivní snižování emisí a dosažení

energetických úspor pro naše průmyslové zákazníky, obce a státní správu,

- vybudovat infrastrukturu pro elektromobilitu.

III. Rozvíjet Skupinu ČEZ odpovědně a udržitelně v souladu s principy ESG

Komplexním cílem v odpovědném a udržitelném rozvoji Skupiny ČEZ je udržet se mezi 20 %

nejlepších společností v hodnocení ESG.

Vybrané cíle v oblasti Životní prostředí (Environmental):

- snížit emise skleníkových plynů v souladu s Pařížskou dohodou „well below 2 degree Celsius“

z 0,38 t CO

e/MWh v roce 2019 na 0,26 t CO

e/MWh v roce 2025 a pod 0,16 t CO

e/MWh v roce

2030,

- snížit podíl výroby elektřiny z uhlí z 39 % v roce 2019 na 12,5 % do roku 2030,

- snížit emise NO

z 23 kt v roce 2019 na 13 kt roku 2025 a 7 kt v roce 2030,

- snížit emise SO

z 21 kt v roce 2019 na 6,5 kt roku 2025 a 3 kt v roce 2030,

- realizovat opatření k dosažení pozitivního dopadu na biodiverzitu do roku 2030.

Vybrané cíle v oblasti Sociální vztahy (Social):

- být i nadále dobrým korporátním občanem, který rozvíjí dobré vztahy s komunitami,

- udržet pozici nejatraktivnějšího zaměstnavatele pro budoucí talenty i stávající zaměstnance,

- zajistit spravedlivou transformaci pro všechny zaměstnance dotčené odchodem od uhlí jejich

přeškolením, rekvalifikací nebo kompenzací,

- udržet nejvyšší NPS (Net Promoter Score) z velkých dodavatelů elektřiny,

- provést digitalizaci všech klíčových zákaznických procesů do roku 2025.

Vybrané cíle v oblasti Správy a řízení společnosti (Governance):

- dosáhnout 30% zastoupení žen v managementu,

- zvýšit frekvenci školení zaměstnanců v Etickém kodexu – ročně proškolit min. 95 % zaměstnanců,

- realizovat opatření k prosazování ESG kritérií udržitelnosti v dodavatelském řetězci.

Investiční plán Skupiny ČEZ je plně v souladu s cílem snížení emisní intenzity v roce 2030 a dosažení

úplné klimatické neutrality roku 2040. Investice do uhelných elektráren a dolů jsou omezeny převážně

na projekty zajišťující udržení jejich provozuschopnosti, na investice spojené s ukončováním jejich

provozu a na investice spjaté s demolicemi a rekultivací.

2. Řízení a správa společnosti

Tato část výroční finanční zprávy (tj. celý blok „2 Řízení a správa společnosti“) je současně Výkazem

řízení a správy společnosti ve smyslu § 118 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb.

Orgány společnosti ČEZ, a. s.

Společnost ČEZ, a. s., vznikla zápisem do obchodního rejstříku dne 6. 5. 1992. Předmětem podnikání

společnosti je zejména výroba elektřiny, výroba a rozvod tepelné energie, obchod s elektřinou, obchod

s plynem a další činnosti. Sídlo společnosti je v České republice na adrese Duhová 2/1444,

140 53 Praha 4. Internetové stránky jsou umístěny na adrese www.cez.cz. Společnost se podřídila

zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích),

jako celku.

V roce 2024 měla společnost tyto orgány:

- valnou hromadu,

- dozorčí radu,

- výbor pro audit,

- představenstvo.

Valná hromada

Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, jejíž zasedání se koná nejméně jednou za účetní

období, nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předchozího účetního období.

Do výlučné působnosti valné hromady náleží především:

- rozhodnutí o změně stanov,

- rozhodnutí o změně výše základního kapitálu a vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů,

- volba a odvolání dvou třetin členů dozorčí rady, schválení smluv o výkonu funkce členů dozorčí

rady a jejich změn,

- schválení řádné nebo mimořádné účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a v případech,

kdy její schválení valnou hromadou stanoví zákon, i mezitímní účetní závěrky, rozhodnutí

o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo o úhradě ztráty,

- rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon takové rozhodnutí nevyžaduje,

- schválení převodu, zastavení nebo pachtu závodu nebo takové části jmění, která by znamenala

podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,

- rozhodnutí o objemu finančních prostředků pro poskytnutí darů ve stanoveném období,

- rozhodnutí o koncepci podnikatelské činnosti společnosti a o jejích změnách,

- projednání zprávy představenstva o podnikatelské činnosti společnosti, zprávy dozorčí rady

a zprávy výboru pro audit o jejich činnosti,

- rozhodnutí o určení auditora k provedení povinného auditu,

- volba a odvolání členů výboru pro audit a schválení jejich smluv o výkonu funkce,

- schválení politiky odměňování a zprávy o odměňování (Zprávy o celkových příjmech členů

orgánů),

- schválení významné transakce podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

- a rozhodování v dalších záležitostech dle článku 8 stanov (odkaz na stanovy: www.cez.cz/cs/pro-

investory/korporatni-zalezitosti/stanovy-cez-a.-s.-ucinne-od-30.-cervna-2022-160388).

Účast na valné hromadě

Právo účastnit se valné hromady má osoba vedená k rozhodnému dni jako akcionář v evidenci

investičních nástrojů (Centrální depozitář cenných papírů). Rozhodným dnem k účasti na valné

hromadě je sedmý kalendářní den, který předchází dni konání valné hromady. Valné hromady se dále

účastní členové představenstva, dozorčí rady, výboru pro audit a mohou být společností přizvány také

osoby, u nichž je účelné, aby se vyjádřily k jednotlivým bodům pořadu, např. auditoři, poradci

společnosti nebo osoby zabezpečující průběh valné hromady.

Způsob jednání valné hromady

Akcionáři mohou na jednání valné hromady hlasovat, požadovat a dostat vysvětlení v záležitostech,

které se týkají společnosti nebo jí ovládaných osob, uplatňovat návrhy a protinávrhy a podávat

protesty.

Při hlasování se nejprve hlasuje o návrhu představenstva, poté o návrhu dozorčí rady a pak

o návrzích a protinávrzích akcionářů v pořadí, v jakém byly předloženy (to neplatí, pokud byl daný bod

zařazen na pořad jednání valné hromady na základě žádosti akcionářů uvedených v § 365 zákona

o obchodních korporacích, kdy se nejprve hlasuje o návrhu daných akcionářů). Jakmile je předložený

návrh schválen, o dalších návrzích a protinávrzích odporujících schválenému návrhu se již nehlasuje.

Způsob jednání valné hromady je upraven jejím jednacím řádem, který je uveden v článku 13 stanov

(odkaz na stanovy: www.cez.cz/cs/pro-investory/korporatni-zalezitosti/stanovy-cez-a.-s.-ucinne-od-

30.-cervna-2022-160388).

Způsob rozhodování valné hromady

Valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota

přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti.

Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nebo

stanovy společnosti nevyžadují většinu jinou. S každou akcií společnosti o jmenovité hodnotě 100 Kč

je spojen jeden hlas.

Záležitosti, které nebyly zařazeny na uveřejněný pořad jednání valné hromady, lze rozhodnout jen

za účasti a se souhlasem všech akcionářů společnosti. Zápisy z jednání valné hromady spolu

s pozvánkami na valnou hromadu a listinami přítomných, včetně odevzdaných plných mocí,

se uchovávají v archivu společnosti po celou dobu její existence.

Valná hromada v roce 2024

Dne 24. 6. 2024 se konala řádná valná hromada, která na svém zasedání:

- vyslechla zprávy orgánů společnosti,

- schválila účetní závěrku ČEZ, a. s., a konsolidovanou účetní závěrku Skupiny ČEZ za rok 2023,

- schválila rozdělení zisku společnosti ČEZ za rok 2023 ve výši 28,1 mld. Kč takto

- podíl na zisku k rozdělení mezi akcionáře (dividenda) ............................................ 28,0 mld. Kč,

- převod na účet nerozděleného zisku minulých let ..................................................... 0,1 mld. Kč,

− dividenda činí 52 Kč na jednu akcii před zdaněním,

− rozhodným dnem pro uplatnění práva na dividendu byl 28. červen 2024,

− dividenda je splatná od 1. 8. 2024 a právo na ni se nepromlčí před 31. 7. 2028,

částka dividendy byla vypočtena z celkového počtu vydaných akcií společnosti; dividenda

připadající na vlastní akcie držené společností k rozhodnému dni nebude vyplacena; částka

odpovídající dividendě připadající na vlastní akcie v držení společnosti k rozhodnému dni pro

uplatnění práva na dividendu bude převedena na účet nerozděleného zisku minulých let,

- určila auditorskou společnost Deloitte Audit s.r.o. auditorem k provedení povinného auditu pro

účetní období kalendářních roků 2025 a 2026 a k ověření zprávy o udržitelnosti za roky 2024, 2025

a 2026,

- schválila objem finančních prostředků pro poskytování darů v roce 2025 ve výši 220 mil. Kč,

- schválila Zprávu o celkových příjmech členů orgánů ČEZ, a. s., za účetní období 2023,

Po zohlednění vlivu vlastních akcií k rozhodnému dni se jedná o celkovou částku 27,9 mld. Kč.

Částky jsou zaokrouhleny, přesné částky jsou uvedeny v rámci zveřejněných výsledků jednání valné

hromady zde: www.cez.cz/webpublic/file/edee/ospol/fileexport-s/pro-investory/investor-

relations/vh2024/cj/vh-2024-vysledky-jednani-cj.pdf [cit. 19. 2. 2025].

- schválila Politiku odměňování ČEZ, a. s.,

- schválila vzor smlouvy o výkonu funkce člena dozorčí rady ČEZ, a. s.,

- zvolila Bc. Martina Půtu za člena dozorčí rady ČEZ, a. s.,

- zvolila Ing. Otakara Horu, CSc., členem výboru pro audit ČEZ, a. s., s účinností od 3. 7. 2024.

Dozorčí rada

Postavení a působnost dozorčí rady

Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti, který dohlíží na výkon působnosti představenstva

a na činnost společnosti. S výsledky své činnosti seznamuje valnou hromadu.

Dozorčí radě přísluší kromě jiných záležitostí stanovených zákonem nebo stanovami společnosti

zejména:

- kontrolovat dodržování obecně závazných předpisů, stanov společnosti a usnesení valné hromady,

- kontrolovat, jak představenstvo vykonává vlastnická práva v právnických osobách, ve kterých má

společnost majetkovou účast,

- přezkoumávat řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, popř. i mezitímní účetní závěrku, návrh

na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů či na úhradu ztráty, zprávu o vztazích mezi

propojenými osobami a předkládat svá vyjádření valné hromadě,

- projednávat čtvrtletní výsledky hospodaření, pololetní zprávy, popř. další zprávy dle zákona

o podnikání na kapitálovém trhu a výroční zprávy dle zákona o účetnictví,

- předkládat valné hromadě i představenstvu svá vyjádření, doporučení a návrhy,

- volit a odvolávat členy představenstva,

- schvalovat smlouvy o výkonu funkce s členy představenstva a plnění členům představenstva podle

§ 61 zákona o obchodních korporacích, přičemž dozorčí rada není oprávněna rozhodnout

o poskytnutí plnění v případě, že výkon funkce člena představenstva zřejmě přispěl k nepříznivému

hospodářskému výsledku společnosti,

- rozhodovat o stanovení a vyhodnocení plnění jmenovitých úkolů členů představenstva,

- navrhovat valné hromadě určení auditora k provedení povinného auditu,

- stanovit vnitřní postup umožňující pravidelně posuzovat, zda jsou splněny podmínky pro výjimku

z povinnosti při uzavírání, schvalování a uveřejňování významných transakcí podle zákona

o podnikání na kapitálovém trhu.

Dozorčí rada uděluje představenstvu předchozí souhlas k uskutečnění některých jeho rozhodnutí,

viz informace o představenstvu.

Dozorčí rada poskytuje představenstvu svá předchozí stanoviska k některým záležitostem,

viz informace o představenstvu.

Složení a činnost dozorčí rady

Dozorčí rada má podle stanov 12 členů. Dvě třetiny členů volí a odvolává valná hromada, jednu třetinu

volí a odvolávají zaměstnanci společnosti. Dozorčí rada volí a odvolává svého předsedu a dva

místopředsedy. Funkční období člena dozorčí rady je čtyřleté s tím, že opětovná volba je možná.

Pokud počet členů dozorčí rady neklesl pod polovinu, může dozorčí rada místo členů dozorčí rady

zvolených valnou hromadou, jejichž funkce skončila v období od posledního zasedání valné hromady,

jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena

dozorčí rady se započítává do doby výkonu funkce člena dozorčí rady.

Způsob rozhodování dozorčí rady

Dozorčí rada je způsobilá se usnášet za účasti nadpoloviční většiny všech členů, tedy alespoň

sedm členů. Při rozhodování má každý z členů dozorčí rady jeden hlas. Dozorčí rada rozhoduje

nadpoloviční většinou hlasů všech členů, neurčují-li stanovy společnosti jinak. Předseda dozorčí rady

je povinen svolat zasedání dozorčí rady vždy, když o to požádá některý z členů dozorčí rady nebo

představenstvo, anebo pokud akcionáři uvedení v § 365 zákona o obchodních korporacích požádají

o přezkoumání výkonu působnosti představenstva podle § 370 zákona o obchodních korporacích.

Žádost musí být písemná a musí obsahovat naléhavý důvod. O průběhu zasedání dozorčí rady

a přijatých usneseních se pořizuje zápis.

Účast členů dozorčí rady na zasedání je zpravidla osobní, v odůvodněných případech je možné využít

i technické prostředky (telefonická konference, videokonference). V nutných případech, které nestrpí

odkladu, může být vyvoláno hlasování mimo zasedání (per rollam) v písemné podobě nebo s využitím

technických prostředků. Usnesení je přijato, jestliže hlasovala alespoň dvoutřetinová většina všech

členů a pro přijetí usnesení hlasovala nadpoloviční většina všech členů. Dozorčí rada může přizvat

na zasedání i členy jiných orgánů společnosti, její zaměstnance či jiné osoby.

Zasedání dozorčí rady se konají zpravidla jednou měsíčně. V roce 2024 se uskutečnilo 11 řádných

a 2 mimořádná zasedání, z toho na 4 různých zasedáních chyběl vždy 1 člen (pokaždé se jednalo

o jinou osobu) a na 1 zasedání chyběli 2 členové (přičemž u jednoho z nich šlo o druhý případ

neúčasti na zasedání).

Členové dozorčí rady

Radim Jirout

předseda dozorčí rady od 29. 6. 2022,

člen dozorčí rady zvolený valnou hromadou s účinností od 29. 6. 2022

(funkční období do 29. 6. 2026)

Absolvent Technické univerzity v Liberci, oboru ekonomika a řízení. Studium Master of Business

administration zakončil na Nottingham Trent University a studium Master of Laws in Corporate Law

na Nottingham Trent University.

Manažerské a odborné znalosti získal zejména ve funkcích finančního specialisty společnosti ABB

Energetické systémy s.r.o. / ABB ALSTOM POWER Czech s.r.o., Brno, vedoucího úseku finance &

administration ve společnosti Rieter CZ a.s. a ve funkci finančního ředitele společnosti Šumperská

provozní vodohospodářská společnost, a.s., (součást SUEZ GROUPE), kde v současné době působí

ve funkci generálního ředitele a místopředsedy představenstva. Od 28. 9. 2024 je poslancem

Parlamentu ČR.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. – místopředseda představenstva

- KORADO, a.s. – člen dozorčí rady

- Okresní hospodářská komora Šumperk – člen představenstva

Ukončená členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ

v uplynulých 5 letech:

- EAST BOHEMIAN AIRPORT a.s. – člen představenstva

- Hernychova vila o.p.s. – člen dozorčí rady

Roman Binder

místopředseda dozorčí rady od 24. 2. 2022,

znovu zvolený místopředsedou dozorčí rady s účinností od 29. 6. 2022,

náhradní člen dozorčí rady jmenovaný dozorčí radou od 24. 2. 2022 do příštího zasedání valné

hromady,

potvrzený valnou hromadou ve funkci člena dozorčí rady dne 29. 6. 2022

(funkční období do 24. 2. 2026)

Absolvent Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, oboru mezinárodní vztahy.

Manažerské a odborné znalosti získal zejména ve funkci Senior Account Director společnosti AMI

Communications v týmu průmyslu, kde během 14 let pracoval pro více než 90 klientů z Česka

a mnoha dalších zemí včetně zemí mimo EU, a dále ve funkcích vedoucího mediálně analytického

oddělení ODS a náměstka ministra financí.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Marta Ctiborová

místopředsedkyně dozorčí rady od 1. 3. 2025,

členka dozorčí rady zvolená zaměstnanci společnosti od 24. 1. 2022

(funkční období do 24. 1. 2026)

Absolventka Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, oboru hospodářská

politika a správa.

Manažerské a odborné znalosti získala zejména ve své odborové činnosti. Další zkušenosti nabyla

v minulosti i ve funkcích redaktorky regionálních médií, následně také jako referentka interní

komunikace v Mostecké uhelné společnosti, a.s., a specialistka interní komunikace ČEZ, a. s.,

(Elektrárna Tušimice). Nyní je uvolněnou předsedkyní Základní organizace Českého odborového

svazu energetiků Elektrárny Tušimice a Prunéřov.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 10 kusů.

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- Český odborový svaz energetiků – předsedkyně

- Asociace samostatných odborů – místopředsedkyně

- Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, z.s. – členka předsednictva

- Základní organizace Českého odborového svazu energetiků Elektrárny Tušimice a Prunéřov –

předsedkyně

Vít Doležálek

člen dozorčí rady zvolený valnou hromadou s účinností od 29. 6. 2022

(funkční období do 29. 6. 2026)

Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Manažerské a odborné znalosti získal zejména ve funkcích právního specialisty společnosti CE

WOOD, a.s., konzultanta v oblasti strojírenského průmyslu a ředitele odboru kanceláře ministra

na Ministerstvu zemědělství ČR. V současné době působí jako konzultant v oblasti průmyslu, kde

vede projekty spolupráce s průmyslovými výrobci z různých zemí EU, zejména z Itálie. Jde

o spolupráci českých společností a italských strojírenských a elektrotechnických společností, jejímž

cílem je adaptace italských produktů do technického řešení nabízeného v rámci středoevropského

regionu (Česká republika, Slovensko, Polsko).

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Ukončená členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ

v uplynulých 5 letech:

- Nové Slovácko o.p.s. – člen dozorčí rady

Eva Hanáková

členka dozorčí rady zvolená valnou hromadou s účinností od 29. 6. 2022

(funkční období do 29. 6. 2026)

Absolventka Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze.

Manažerské a odborné znalosti získala na různých vedoucích pozicích ve vydavatelství Economia,

kde rovněž působila jako šéfredaktorka týdeníku Ekonom. Dále byla šéfredaktorkou

a spoluzakladatelkou tabletového vydavatelství Tablet Media či zástupkyní generálního ředitele pro

obsahové strategie ve vydavatelství Vltava Labe Media. V současné době zastává funkci výkonné

ředitelky SingularityU Czech Summit a působí jako šéfporadkyně na Ministerstvu průmyslu a obchodu

ČR.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Jiří Kadrnka

člen dozorčí rady zvolený valnou hromadou s účinností od 29. 6. 2022

(funkční období do 29. 6. 2026)

Absolvent Fakulty strojní Vysokého učení technického v Brně.

Manažerské a odborné znalosti získal zejména ve funkcích asistenta generálního ředitele PM Holding

a.s., ekonomického poradce v oblasti nastavování firemních procesů, člena dozorčí rady energetické

společnosti Energo Hustopeče s.r.o., která se zabývá výrobou a rozvodem tepla, člena

představenstva společnosti Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s., člena Zastupitelstva Jihomoravského

kraje a člena Rady města Hustopeče. Jak v Jihomoravském kraji, tak i ve městě Hustopeče zastával

funkci předsedy finančního výboru. Více než 25 let působí jako jednatel společnosti MOSS logistics

s.r.o. Od roku 2016 přednáší v rámci předmětu Organizace trhů a odvětví pohledem manažerů

na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.

Od listopadu 2010 do července 2014 byl členem dozorčí rady energetické společnosti ČEZ, a. s.,

místopředsedou a následně předsedou Personálního výboru dozorčí rady ČEZ, a. s.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- MOSS logistics s.r.o. – společník a jednatel

- Terminál 1 Hustopeče s.r.o. – společník a jednatel

- Janáčkova akademie múzických umění – člen správní rady

- Pradlenka Hustopeče s.r.o. – společník a jednatel

Vratislav Košťál

náhradní člen dozorčí rady jmenovaný dozorčí radou dle čl. 19 odst. 10 Stanov ČEZ, a. s.,

s účinností od 24. 11. 2022 (do nejbližšího zasedání valné hromady společnosti),

potvrzený ve funkci člena dozorčí rady volbou na valné hromadě dne 26. 6. 2023

(funkční období do 24. 11. 2026)

Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, oboru právo a následného rigorózního

řízení na téže fakultě, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, oboru mezinárodní vztahy

a následného rigorózního řízení na téže fakultě, a postgraduálního studia na katedře správního práva

a správní vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval odborné stáže na Institute for

International Relations na University of Cambridge ve Velké Británii, ve vztahu k právu průmyslového

vlastnictví na Max-Planck-Institut v Mnichově a konečně i na Tallinna Pedagoogikool v Tallinnu

v Estonsku.

Manažerské a odborné znalosti získal zejména v různých funkcích ve společnostech RWE Transgas,

a.s., Praha; NAFTA a.s., Gbely; E.ON Česká republika, s. r. o., České Budějovice; ČEPS, a.s., Praha.

Působil též jako člen a předseda Rady Energetického regulačního úřadu (Praha, Jihlava).

Působil a působí rovněž v akademické sféře, přednáší a publikuje v oblastech energetického práva ve

vztahu k elektroenergetice a plynárenství, je externím členem katedry správního práva a správní vědy

Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Vyučuje energetické právo na Fakultě elektrotechnické ČVUT

v Praze a příležitostně též pro Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Je členem rozkladové

komise Energetického regulačního úřadu, která se zabývá především spotřebitelským právem

v energetice, a členem odborného poradního orgánu Technologické agentury ČR, v níž se věnuje

hodnocení projektů v oblastech rozvoje nových technologií a materiálů v elektroenergetice,

plynárenství a teplárenství, zejména v souvislosti s transformací energetiky. Získal zkušenosti z oblasti

českého, slovenského a rakouského plynárenství, včetně těžby ropy a plynu. Ve vztahu

k elektroenergetice a její transformaci rovněž příležitostně působil v sídle EU v Bruselu.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Václav Kučera

náhradní člen dozorčí rady jmenovaný dozorčí radou dle čl. 19 odst. 10 Stanov ČEZ, a. s.,

s účinností od 24. 11. 2022 (do nejbližšího zasedání valné hromady společnosti),

potvrzený ve funkci člena dozorčí rady volbou na valné hromadě dne 26. 6. 2023

(funkční období do 24. 11. 2026)

Absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy,

katedry politologie a mezinárodních vztahů, a ročního studia oboru Communication and PR na

University of Oklahoma ve Spojených státech amerických.

Manažerské a odborné znalosti získal zejména v oblasti právních služeb a výkonu advokacie

u společnosti TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI advokátní kancelář, s.r.o. Později se věnoval

samostatnému výkonu advokacie. Dále působil jako člen dozorčí rady ve společnosti Pražská

plynárenská, a.s., a člen a předseda dozorčí rady ve společnosti Technologie hlavního města Prahy,

a.s. V současné době je advokátem, jednatelem a vedoucím partnerem kanceláře KKL PARTNERS,

advokátní kancelář s.r.o.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- GetAdvice s.r.o. – společník a jednatel

- KKL PARTNERS, advokátní kancelář s.r.o. – společník a jednatel

- MAVAPE group s.r.o. – společník a jednatel

- SKIAREÁL Špindlerův Mlýn, a.s. – člen dozorčí rady

- I. Český Lawn - Tennis Klub Praha – člen výkonného výboru

Ukončená členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ

v uplynulých 5 letech:

- Pražská plynárenská, a.s. – člen dozorčí rady

- Technologie hlavního města Prahy, a.s. – předseda dozorčí rady

- Automotive Business Solutions s.r.o. – společník a jednatel

Radek Mucha

člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci společnosti s účinností od 24. 1. 2022

místopředseda dozorčí rady od 16. 5. 2023 do 16. 4. 2024

(funkční období do 24. 1. 2026)

Absolvent oboru právo v podnikání Univerzity Jana Amose Komenského v Praze.

Manažerské a odborné znalosti získal zejména ve funkcích: koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví

při práci Skupiny ČEZ, člen Evropské rady zaměstnanců Skupiny ČEZ, člen dozorčí rady (a jejího

personálního výboru) ČEZ, a. s.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Ukončená členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ

v uplynulých 5 letech:

- Evropská rada zaměstnanců Skupiny ČEZ – člen

František Novotný

člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci společnosti s účinností od 24. 1. 2022

místopředseda dozorčí rady od 17. 4. 2024 do 28. 2. 2025

(funkční období do 24. 1. 2026)

Absolvent gymnázia v Třebíči a dvouletého pomaturitního studia Střední odborné školy požární

ochrany ve Frýdku-Místku.

Odborné a manažerské znalosti získal zejména jako důlní horník a měřič mikroklimatických

pracovních podmínek OKD a dále jako hasič, velitel družstva, velitel směny a operační důstojník

hasičského záchranného sboru jaderné elektrárny Dukovany a ve funkci předsedy Základní

organizace Českého odborového svazu energetiků odborové organizace směnových pracovníků

Elektrárny Dukovany.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Martin Půta

člen dozorčí rady zvolený valnou hromadou dne 24. 6. 2024

(funkční období do 24. 6. 2028)

Absolvent Metropolitní univerzity v Praze, oboru veřejná správa.

Manažerské a odborné znalosti a zkušenosti získal zejména svým dlouhodobým výkonem funkce

starosty města Hrádek nad Nisou a hejtmana Libereckého kraje, předsedy sdružení Euroregion Nisa

a zastupováním ČR v Evropském výboru regionů Evropské unie a při přeshraničním vyjednávání

ohledně polské hnědouhelné elektrárny Turów.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- Euroregion Nisa – předseda sdružení

- Evropský výbor regionů (EU) – zástupce ČR ve výboru

- Technická univerzita v Liberci – člen správní rady

- Geopark Ralsko o.p.s. – člen správní rady

- Horská služba ČR, o.p.s. – člen a předseda dozorčí rady

- Ještěd 73, z.s. – zástupce právnické osoby (Libereckého kraje při výkonu funkce hejtmana) ve

statutárním orgánu Rady spolku

Ukončená členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ

v uplynulých 5 letech:

- “Spacium, o.p.s.“ v likvidaci – člen správní rady; likvidace byla ukončena a společnost

vymazána z obchodního rejstříku

- BENEFIČNÍ KONCERTY GRABŠTEJN o.p.s. - v likvidaci – člen správní rady; likvidace byla

ukončena a společnost vymazána z obchodního rejstříku

- Krajská nemocnice Liberec, a.s. – člen dozorčí rady

- JEŠTĚD, z.s.p.o., v likvidaci – předseda sdružení; likvidace byla ukončena a společnost

vymazána z obchodního rejstříku

- Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s. – člen dozorčí rady

Milan Wagner

člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci společnosti s účinností od 24. 1. 2022,

v období od 29. 6. 2022 do 15. 5. 2023 místopředseda dozorčí rady

(funkční období do 24. 1. 2026)

Absolvent Fakulty strojního inženýrství Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, oboru

energetika – teplárenství.

Manažerské a odborné znalosti získal zejména ve funkcích mechanika měření a regulací, strojníka

energetických zařízení, předsedy odborové organizace a člena dozorčí rady Teplárny Trmice, člena

zastupitelstva a starosty obce Zubrnice a člena Evropské rady zaměstnanců Skupiny ČEZ.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- Evropská rada zaměstnanců Skupiny ČEZ – člen

- ZO OS KOVO Teplárna Trmice – předseda ZO

Někteří členové dozorčí rady ČEZ zastávali v období 2 roky a méně před svým zvolením do funkcí

postavení v orgánech veřejné správy, které lze z hlediska pravomocí posuzovat jako srovnatelné

s funkcí člena dozorčí rady. Jednalo se o takové postavení, v jehož rámci disponovali významnou

rozhodovací pravomocí. Radim Jirout byl členem zastupitelstva města Ústí nad Orlicí. Roman Binder

působil jako náměstek ministra financí České republiky, člen zastupitelstva města Klecany a poradce

místopředsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Marta Ctiborová byla členkou předsednictva

Hospodářské a sociální rady Ústeckého kraje, z.s. Jiří Kadrnka byl členem správní rady Janáčkovy

akademie múzických umění v Brně. Václav Kučera působil jako člen a předseda dozorčí rady

společnosti Technologie hlavního města Prahy, a.s., jejímž jediným akcionářem je hlavní město

Praha, a člen dozorčí rady společnosti Pražská plynárenská, a.s., nepřímo ovládané hlavním městem

Prahou. Martin Půta byl předsedou sdružení Euroregion Nisa, hejtmanem Libereckého kraje ČR

a zástupcem České republiky v Evropském výboru regionů (EU).

Výbory dozorčí rady

Dozorčí rada si v rámci svých kompetencí může zřídit výbory, které plní funkci poradního orgánu pro

vybraná odborná témata. Jejich členem může být pouze člen dozorčí rady.

Členové výborů jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou. Pokud není z výboru odvolán nebo se členství

ve výboru nevzdá, končí funkce člena výboru dozorčí rady nejpozději ke dni ukončení jeho členství

v dozorčí radě. Každý z výborů volí svého předsedu a místopředsedu.

V roce 2024 nepůsobily ve společnosti žádné výbory dozorčí rady. Jejich činnost převzaly pracovní

skupiny, které pracují podle aktuálních potřeb dozorčí rady.

Výbor pro audit

Postavení a působnost výboru pro audit

Výbor pro audit vykonává, aniž je tím dotčena odpovědnost členů představenstva nebo dozorčí rady,

zejména tyto činnosti:

- sleduje postup sestavování účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky a předkládá

představenstvu a dozorčí radě doporučení k zajištění integrity systémů účetnictví a finančního

výkaznictví,

- sleduje účinnost vnitřní kontroly, systémů řízení rizik,

- sleduje účinnost vnitřního auditu a jeho funkční nezávislost,

- doporučuje auditora k provedení povinného auditu dozorčí radě s tím, že toto doporučení řádně

odůvodní,

- sleduje proces povinného auditu,

- posuzuje nezávislost auditora provádějícího povinný audit a poskytování neauditorských služeb

ve prospěch společností tímto auditorem,

- projednává s auditorem rizika ohrožující jeho nezávislost a ochranná opatření, která byla auditorem

přijata, s cílem tato rizika zmírnit,

- vyjadřuje se k výpovědi závazku ze smlouvy o povinném auditu nebo odstoupení od smlouvy

o povinném auditu, informuje dozorčí radu o výsledku povinného auditu a jeho poznatcích

získaných ze sledování procesu povinného auditu,

a vykonává další činnosti a působnost dle stanov a dle zákona o auditorech nebo přímo použitelného

předpisu EU.

Výbor pro audit průběžně projednává zprávy o významných skutečnostech, které vyplývají

z povinného auditu. Jestliže obdrží dodatečnou zprávu auditora dle příslušných ustanovení zákona

o auditech, projedná ji a na vyžádání ji postoupí bez zbytečného odkladu představenstvu a dozorčí

radě. Výbor pro audit jednou ročně vyhotoví zprávu o činnosti a poskytne ji Radě pro veřejný dohled

nad auditem. Členové výboru pro audit se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit

valnou hromadu s výsledky své činnosti.

Složení a činnost výboru pro audit

Výbor pro audit má pět členů, které volí a odvolává valná hromada z členů dozorčí rady nebo

ze třetích osob. Členové výboru pro audit nemohou být členy představenstva nebo prokuristy. Většina

členů musí být nezávislá a odborně způsobilá ve smyslu příslušných ustanovení zákona o auditorech.

Nejméně jeden člen musí být osobou, která je nebo byla statutárním auditorem nebo osobou, jejíž

znalosti anebo dosavadní praxe v oblasti účetnictví zajišťují předpoklad řádného výkonu funkce, a to

i s ohledem na odvětví, ve kterém společnost působí. Tento člen musí být vždy nezávislý. Výbor pro

audit si volí svého předsedu, který musí být nezávislý ve smyslu příslušných ustanovení zákona

o auditorech, a místopředsedu. Funkční období jednotlivého člena je čtyřleté. Pracovní adresa členů

výboru pro audit je v sídle společnosti: Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4.

Způsob rozhodování výboru pro audit

Výbor pro audit je způsobilý se usnášet za účasti nadpoloviční většiny všech členů. Při rozhodování

má každý z členů jeden hlas. Výbor pro audit rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech svých

členů. Účast členů výboru pro audit na zasedání je zpravidla osobní, v odůvodněných případech je

možné využít i technické prostředky (telefonická konference, videokonference). V nutných případech,

které nestrpí odkladu, může být vyvoláno hlasování mimo zasedání (per rollam) v písemné podobě

nebo s využitím technických prostředků. Návrh usnesení musí být zaslán všem členům výboru pro

audit. Usnesení je přijato, hlasovala-li alespoň dvoutřetinová většina všech členů a pro přijetí usnesení

hlasovala nadpoloviční většina všech členů. Výbor pro audit může přizvat na zasedání i členy jiných

orgánů společnosti, její zaměstnance nebo jiné osoby.

Zasedání výboru pro audit se konají podle potřeby. V roce 2024 se uskutečnilo 5 řádných zasedání,

z toho na 2 chyběl vždy 1 člen, přičemž pokaždé šlo o jinou osobu.

Členové výboru pro audit

Otakar Hora

znovu zvolený předsedou výboru pro audit s účinností od 3. 7. 2024,

předseda výboru pro audit od 29. 6. 2022 do 2. 7. 2024,

místopředseda výboru pro audit od 27. 9. 2016 do 28. 6. 2022,

člen výboru pro audit zvolený valnou hromadou od 3. 6. 2016,

znovu zvolený členem výboru pro audit valnou hromadou s účinností od 3. 7. 2024

(funkční období do 3. 7. 2028)

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, oboru ekonomické informace a kontrola. Vědeckou

aspiranturu dokončil na katedře účetnictví Vysoké školy ekonomické.

Manažerské a odborné znalosti získal zejména ve funkcích odborného asistenta na katedře účetnictví

a později ve funkci zástupce vedoucího katedry manažerského účetnictví, člena vědecké rady Fakulty

financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, viceprezidenta Komory auditorů ČR, partnera

ve společnosti KPMG Česká republika Audit, s.r.o., a partnera odpovědného za provozní řízení

společností skupiny KPMG v České republice. Ve Skupině ČEZ působil ve funkci člena a předsedy

dozorčí rady.

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- ABArent s. r. o. – jednatel a společník

- České dráhy, a.s. – místopředseda výboru pro audit

- ABAconcept s.r.o. – jednatel a společník

- Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. – předseda výboru pro audit

- Správa železnic, státní organizace – člen výboru pro audit

- Ředitelství silnic a dálnic s. p. – člen a místopředseda výboru pro audit

Ukončená členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ

v uplynulých 5 letech:

- VODÁRNA PLZEŇ a.s. – předseda výboru pro audit

- SAZKA Group a.s. – předseda výboru pro audit

- DZD, v.o.s. v likvidaci – statutární orgán – společník a likvidátor, likvidace ukončena, společnost

vymazána z obchodního rejstříku

- Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. – místopředseda výboru pro audit

- Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR – člen výboru

- Rada pro veřejný dohled nad auditem – člen disciplinárního výboru

- Komora auditorů České republiky – viceprezident

Jiří Pelák

místopředseda výboru pro audit od 29. 6. 2022,

člen výboru pro audit od 21. 6. 2017 do 21. 6. 2021,

znovu zvolený členem výboru pro audit valnou hromadou od 28. 6. 2021

(funkční období do 28. 6. 2025)

Absolvent Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, kde také ukončil doktorské

studium. Půl roku studoval na Copenhagen Business School v Dánsku a půl roku také na St. Marks

International College v Austrálii.

Manažerské a odborné znalosti získal zejména při svém působení na katedře finančního účetnictví

a auditingu na Fakultě financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze, ve funkci auditora

a prvního viceprezidenta Komory auditorů ČR a jako metodik ve společnosti Global Payments Europe,

kde byl po tři roky odpovědný za řízení reportingu dceřiných společností, konsolidaci a reporting vůči

mateřské společnosti. Jako expert zpracovával řadu interpretací Národní účetní rady, aplikačních

doložek Komory auditorů ČR a podílel se i na překladech mezinárodních standardů účetního

výkaznictví. Jako člen poradního panelu spolupracoval na tvorbě českého Kodexu správy a řízení

společností. V současné době působí jako ředitel odboru Účetnictví, oceňování a související odborné

profese na Ministerstvu financí ČR.

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- AFC CENTER,spol.s r.o. – společník

- Nadační fond Hippokrates – revizor účtů

- ŠAKAL Kbely - školní atletický klub Albrechtická, z. s. – místopředseda výkonného výboru

- PRISKO a.s. – předseda výboru pro audit

- Státní tiskárna cenin, s. p. – člen výboru pro audit

Ukončená členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ

v uplynulých 5 letech:

- Pražské vodovody a kanalizace, a.s. – člen dozorčí rady

- ZOOT a.s. – člen výboru pro audit

- Komora auditorů České republiky – člen výkonného výboru

- Pražská plynárenská, a.s. – člen dozorčí rady

- Pražská vodohospodářská společnost a.s. – člen dozorčí rady

- AFC CENTER,spol.s r.o. – jednatel

Andrea Lukasíková

členka výboru pro audit od 27. 6. 2014,

znovu zvolená členkou výboru pro audit valnou hromadou od 29. 6. 2022

(funkční období do 29. 6. 2026)

Absolventka Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze.

Manažerské a odborné znalosti získala zejména ve funkci manažerky oddělení řízení rizik společnosti

Deloitte Audit s.r.o., v samostatném oddělení pro evropské záležitosti Kanceláře Senátu Parlamentu

ČR a ve finančním řízení a účetnictví ve společnosti Olife Corporation, a.s. Nyní vykonává funkci

vedoucí interního auditu v České televizi.

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- Letiště Praha, a. s. – předsedkyně výboru pro audit

Ukončená členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ

v uplynulých 5 letech:

- Letiště Praha, a. s. – místopředsedkyně výboru pro audit

Petr Šobotník

člen výboru pro audit zvolený valnou hromadou od 29. 6. 2022

(funkční období do 29. 6. 2026)

Absolvent Fakulty řízení Vysoké školy ekonomické v Praze, oboru automatizované systémy řízení.

Manažerské a odborné znalosti získal zejména ve funkcích vedoucího oddělení metodiky účetnictví

a statistiky Federálního ministerstva spojů, partnera a člena vedení v auditorské společnosti Coopers

and Lybrand / PricewaterhouseCoopers Audit a prezidenta Komory auditorů ČR.

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- Letiště Praha, a. s. – člen dozorčí rady a místopředseda výboru pro audit

- ČEPRO, a.s. – předseda výboru pro audit

- Kofola ČeskoSlovensko a.s. – místopředseda výboru pro audit

- MERO ČR, a.s. – místopředseda výboru pro audit

- Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. – místopředseda výboru pro audit

- Philip Morris ČR a.s. – člen výboru pro audit

Ukončená členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ

v uplynulých 5 letech:

- Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. – předseda výboru pro audit

- Československá obchodní banka, a. s. – předseda výboru pro audit

- Šobotník & Partners, s.r.o. (dnes AFITEC s.r.o.) – jednatel a společník

- ČSOB Stavební spořitelna, a.s. (dříve Českomoravská stavební spořitelna, a.s.) – předseda

výboru pro audit

- ČSOB Penzijní společnost, a. s., člen skupiny ČSOB – člen a předseda výboru pro audit

- Letiště Praha, a. s. – člen a místopředseda dozorčí rady

- Kofola ČeskoSlovensko a.s. – předseda výboru pro audit

Tomáš Vyhnánek

člen výboru pro audit od 21. 6. 2017 do 21. 6. 2021,

znovu zvolený členem výboru pro audit valnou hromadou od 28. 6. 2021

(funkční období do 28. 6. 2025)

Absolvent Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

Manažerské a odborné znalosti získal zejména ve funkcích manažera Deloitte Advisory s.r.o.,

manažera ČSOB Advisory, a.s., a v různých funkcích na Ministerstvu financí ČR (ředitel odboru

Centrální harmonizační jednotka, náměstek sekce Finanční řízení a audit).

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- České dráhy, a.s. – předseda výboru pro audit

- MERO ČR, a.s. – člen výboru pro audit

- Sociální služby Praha 9, z.ú. – předseda dozorčí rady

Představenstvo

Postavení a působnost představenstva

Představenstvo je statutárním orgánem, který řídí činnost společnosti. Rozhoduje o všech

záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo stanovami společnosti vyhrazeny

do působnosti valné hromady, dozorčí rady nebo jiného orgánu. Je oprávněno delegovat rozhodování

určitých záležitostí do působnosti jednotlivých členů představenstva ve smyslu § 156 odst. 2

občanského zákoníku a také na zaměstnance společnosti. Delegace působnosti nezbavuje členy

představenstva povinnosti dohlížet, jak jsou záležitosti společnosti spravovány. Představenstvo se řídí

zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy

a stanovami. Nikdo však není oprávněn dávat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení

společnosti, ledaže by tak stanovil zákon.

Představenstvu přísluší zejména:

- zabezpečovat obchodní vedení a řádné vedení účetnictví,

- svolávat valnou hromadu a organizačně ji zabezpečovat a předkládat jí zejména:

- návrh koncepce podnikatelské činnosti společnosti a návrhy jejích změn, a to nejméně jednou

za čtyři roky,

- návrh změn stanov,

- návrh na zvýšení nebo snížení základního kapitálu a na vydání vyměnitelných a prioritních

dluhopisů,

- řádnou, mimořádnou a konsolidovanou, popř. mezitímní účetní závěrku, vyžaduje-li se její

schválení valnou hromadou,

- návrh na rozdělení zisku a jiných vlastních zdrojů, včetně stanovení výše způsobu vyplacení

a splatnosti dividendy, výše tantiémy a přídělů do fondů nebo na způsob krytí ztrát společnosti,

- zprávu o podnikatelské činnosti společnosti,

- návrh na zrušení společnosti,

- souhrnnou vysvětlující zprávu podle § 118 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

- politiku odměňování a zprávu o odměňování (Zprávu o celkových příjmech členů orgánů) podle

zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

- návrh na schválení významné transakce podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu,

- vykonávat usnesení valné hromady,

- udělovat a odvolávat prokuru,

- schvalovat a měnit Podpisový řád ČEZ, a. s., a se souhlasem odborových organizací Pracovní řád

ČEZ, a. s.,

- po projednání s odborovými organizacemi působícími ve společnosti schvalovat Volební řád

ČEZ, a. s., pro volby členů dozorčí rady volených zaměstnanci společnosti a tyto volby

organizovat,

- odvolávat vedoucí zaměstnance společnosti podle § 73 zákoníku práce,

- uzavírat za společnost smlouvy o výkonu funkce člena některého orgánu společnosti.

Složení a činnost představenstva

Představenstvo má sedm členů, které volí a odvolává dozorčí rada. Představenstvo volí a odvolává

svého předsedu a dva místopředsedy (přičemž aktuálně je obsazena pouze jedna pozice

místopředsedy). Funkční období jednotlivého člena je čtyřleté s tím, že opětovná volba je možná.

Pracovní adresa členů představenstva je v sídle společnosti: Duhová 2/1444, 140 53 Praha 4.

Způsob rozhodování představenstva

Představenstvo je způsobilé se usnášet za účasti nadpoloviční většiny svých členů. Každý člen má

jeden hlas. Představenstvo rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů všech členů. O průběhu jednání

a přijatých usneseních je pořizován zápis. V nutných případech, které nestrpí odkladu, může být

vyvoláno hlasování mimo zasedání (per rollam). Návrh usnesení musí být zaslán všem členům

představenstva. Usnesení je přijato, jestliže hlasovala alespoň dvoutřetinová většina všech členů a pro

přijetí usnesení hlasovala nadpoloviční většina všech členů. Představenstvo může přizvat na zasedání

i členy jiných orgánů společnosti, její zaměstnance nebo jiné osoby.

Zasedání představenstva se konají alespoň jednou měsíčně. V roce 2024 se uskutečnilo 40 zasedání,

z toho 37 řádných a 3 mimořádná.

Popis činnosti, působnosti a rozhodovací pravomoci představenstva

Funkce člena představenstva ČEZ, a. s., zahrnuje výkon veškerých práv a povinností, které jsou

s funkcí člena představenstva spojeny podle právních předpisů, stanov společnosti a dle smlouvy

o výkonu funkce člena představenstva. Konkrétní úkoly člena představenstva může určovat

představenstvo.

Při zabezpečování obchodního vedení představenstvo rozhoduje zejména o následujících

záležitostech (v závislosti na objemu transakce):

- použití prostředků z rezervního fondu, pokud zákon nestanoví jinak,

- zvýšení základního kapitálu společnosti v souladu se zákonem o obchodních korporacích

a stanovami společnosti a v této souvislosti vydávání zaknihovaných akcií společnosti majících

formu na majitele,

- návrzích kupních smluv, které se týkají elektřiny, tepla, zemního plynu a povolenek na emise

skleníkových plynů, distribučních, přenosových a podpůrných služeb, komoditních derivátů

a komoditních obchodních služeb,

- vybraných investičních projektech a jejich realizaci,

- přijetí vybrané dlouhodobé zápůjčky na období delší než jeden rok či obdobné finanční operace

společnosti, s výjimkou zajišťovací operace,

- obsahu výroční zprávy dle zákona o účetnictví a pololetní a roční zprávy dle zákona o podnikání

na kapitálovém trhu,

- zakladatelském právním jednání při ustavení jiné právnické osoby, získání, převodu nebo zrušení

majetkové účasti společnosti na jiné právnické osobě,

- vybraných zcizeních nebo pronájmech nemovitostí.

K uskutečnění některých rozhodnutí je představenstvo povinno si vyžádat předchozí souhlas dozorčí

rady. Jedná se zejména o rozhodnutí představenstva o:

- nabytí, zcizování, zastavení, nájmu, pachtu nebo bezplatném užívání věcí nemovitých a věcí

movitých (s výjimkou zásob dle českých účetních předpisů a cenných papírů pro řízení likvidity),

které mají být nebo jsou součástí majetku společnosti, jestliže jejich účetní hodnota přesáhne

500 mil. Kč,

- realizaci investičního projektu společnosti nebo o udělení souhlasu společnosti s realizací

investičního projektu ovládané společnosti, pokud je hodnota investičního projektu vyšší než

500 mil. Kč,

- nakládání s majetkovými účastmi společnosti na jiné právnické osobě v určitých případech, kupř.

pokud součet hodnoty majetkové účasti nabývané od třetí osoby (tj. jiné než ovládané osoby) nebo

zcizované třetí osobě a čistého dluhu na ni připadajícího („enterprise value“) přesáhne 500 mil. Kč,

nebo pokud podíl společnosti na základním kapitálu jiné právnické osoby v důsledku takové

dispozice s majetkovou účastí (akvizice od třetí osoby či divestice třetí osobě) má přesáhnout

jednu třetinu, jednu polovinu nebo dvě třetiny nebo se pod ně snížit,

- poskytnutí peněžitého či nepeněžitého příplatku na vytvoření vlastního kapitálu mimo základní

kapitál osoby přímo ovládané společností nebo o udělení souhlasu společnosti s poskytnutím

peněžitého či nepeněžitého příplatku osobou ovládanou společností na vytvoření vlastního kapitálu

mimo základní kapitál osoby nepřímo ovládané společností, pokud částka či hodnota příplatku

převyšuje 500 mil. Kč,

- převodu a zastavení vlastních akcií společnosti,

- personálním obsazení dozorčích rad právnických osob, v nichž má společnost majetkovou účast

na základním kapitálu převyšující 500 mil. Kč, nebo společností, u nichž si dozorčí rada předchozí

souhlas vyhradila,

- návrhu smlouvy s auditorem určeným valnou hromadou k provedení povinného auditu,

- zcizení nemovitostí s tržní nebo odhadní cenou vyšší než 100 mil. Kč,

- poskytnutí zápůjčky (úvěru) třetím osobám (tj. jiným než ovládaným osobám) nebo o poskytnutí

zajištění za závazky třetích osob, které převyšují v každém jednotlivém případě 200 mil. Kč,

- přijetí dlouhodobé zápůjčky (úvěru) od třetích osob (tj. jiných než ovládaných osob) na období delší

než jeden rok a jiné obdobné dlouhodobé finanční operace, s výjimkou zajišťovací operace, nad

500 mil. Kč,

- přeměně společnosti, pokud zákon umožňuje, aby o tom rozhodovalo představenstvo,

- uzavření smlouvy, na jejímž základě má ČEZ, a. s., nabýt nebo zcizit majetek, jehož hodnota

přesahuje v průběhu jednoho účetního období jednu třetinu vlastního kapitálu vyplývajícího

z poslední schválené konsolidované účetní závěrky,

- předložení zadávací dokumentace zájemcům o veřejné zakázky dle zákona o veřejných

zakázkách, pokud předpokládaná hodnota zakázky je vyšší než jedna třetina vlastního kapitálu

vyplývajícího z poslední konsolidované účetní závěrky,

- a o dalších záležitostech dle článku 14 odst. 9 stanov (odkaz na stanovy: www.cez.cz/cs/pro-

investory/korporatni-zalezitosti/stanovy-cez-a.-s.-ucinne-od-30.-cervna-2022-160388).

Některé záležitosti je představenstvo povinno předložit k projednání a vyžádat si předchozí stanovisko

dozorčí rady.

Jsou to:

- schválení a změna Organizačního řádu ČEZ, a. s.,

- schválení pravidel pro tvorbu a použití fondů společnosti,

- návrhy ročních investičních a provozních rozpočtů,

- návrhy podstatných změn organizační struktury společnosti,

- návrh strategie společnosti nebo její podstatné aktualizace v rámci koncepce podnikatelské

činnosti schválené valnou hromadou,

- návrh podnikatelského plánu společnosti,

- návrh koncepce podnikatelské činnosti (včetně jejích změn) ovládaných osob se základním

kapitálem převyšujícím 500 mil. Kč,

- všechny návrhy, které představenstvo předkládá valné hromadě k rozhodnutí nebo informaci;

u návrhů, které je představenstvo povinno předkládat valné hromadě ze zákona, postačí dozorčí

radu informovat,

- obsah zadávací dokumentace podle zákona o zadávání veřejných zakázek, pokud je

předpokládaná hodnota zakázky vyšší než jedna třetina vlastního kapitálu vyplývajícího z poslední

konsolidované účetní závěrky,

- politika odměňování a zpráva o odměňování (Zpráva o celkových příjmech členů orgánů) podle

zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

Představenstvo předkládá dozorčí radě k přezkoumání nejpozději do 30. 5. kalendářního roku řádnou

a konsolidovanou účetní závěrku, návrh na rozdělení zisku (včetně způsobu vyplacení a splatnosti

dividendy), návrh výše tantiémy, zprávu o vztazích dle § 82 zákona o obchodních korporacích

a rovněž mimořádnou a mezitímní účetní závěrku v případech, kdy povinnost jejich sestavení vyplývá

ze zákona.

V souladu se stanovami společnosti je představenstvo o některých svých rozhodnutích povinno

dozorčí radu informovat.

Představenstvo může svým členům svěřit působnost v určité oblasti řízení a funkce v organizační

struktuře společnosti. V takovém případě je člen představenstva v rámci jemu svěřené působnosti

pověřen řízením určité divize či útvaru společnosti. V souvislosti s takto svěřenou působností je člen

představenstva oprávněn užívat rovněž označení funkce dle příslušné svěřené působnosti (generální

ředitel, ředitel divize). Při právním jednání za společnost, např. při podepisování smluv, užívá vždy

označení člen/místopředseda/předseda představenstva.

Členové představenstva

Daniel Beneš

předseda představenstva od 15. 9. 2011,

znovu zvolený s účinností od 20. 12. 2025,

člen představenstva od 15. 12. 2005

(funkční období do 19. 12. 2025)

znovu zvolený s účinností od 20. 12. 2025 (funkční období do 20. 12. 2029)

Absolvent Strojní fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě a Brno International Business School

Nottingham Trent University (studium MBA).

Manažerské a odborné znalosti získal zejména ve funkcích ředitele úseku nákup, ředitele divize

správa a výkonného ředitele ČEZ, a. s., kdy odpovídal za divize výroba, obchod, investice,

personalistika, distribuce a zahraničí, za řízení majetkových účastí a bezpečnost. Před nástupem do

společnosti ČEZ pracoval na vedoucích pozicích v oblasti obchodu s uhlím a palivy, a to u společností

BOHEMIACOAL s. r. o., HEDVIGA GROUP, a.s., a jako obchodní ředitel společnosti TCHAS spol.

s r. o., kde se zabýval prodejem paliv v ČR, na Slovensku a v Polsku.

Již od roku 2014 je viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy České republiky, kde zodpovídá za

oblast energetiky a klimatické změny.

Byl členem a předsedou pracovní skupiny Uhelné komise, která byla poradním orgánem vlády ČR

(2019–2021).

Působí v představenstvu Czech Grid Holding, a.s., dále je také předsedou dozorčí rady společnosti

ČEZ Distribuce, a. s., a Severočeské doly a.s.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 9 500 kusů.

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- Svaz průmyslu a dopravy České republiky – člen představenstva a viceprezident

- Nadace ČEZ – předseda správní rady

- Aliance pro bezemisní budoucnost, z.s. – viceprezident

- RELT Investments International Inc – vlastník a prezident

- RELT Investments, s.r.o. (do 1. 1. 2024 pod názvem RELT CZ s.r.o.) – jediný společník

Ukončená členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ

v uplynulých 5 letech:

- Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava – člen správní rady

- Reliqua s.r.o. – svěřenský správce svěřenského fondu – Soukromý svěřenský fond Investice

pro budoucnost, vykonávající působnost společníka

- RELT Investments, a.s. – člen dozorčí rady a jediný akcionář

- RELT INT s.r.o. – jediný společník

- Ligera Czech s.r.o. – svěřenský správce svěřenského fondu – Soukromý svěřenský fond

Investice pro budoucnost, vykonávající působnost společníka

Pavel Cyrani

místopředseda představenstva od 1. 1. 2020,

znovu zvolený s účinností od 23. 10. 2023,

člen představenstva od 20. 10. 2011,

znovu zvolený s účinností od 23. 10. 2023

(funkční období do 23. 10. 2027)

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze, oboru mezinárodní obchod, absolvent MBA oboru

finance na Kellogg School of Management v Evanstonu (USA).

Manažerské a odborné znalosti získal zejména ve společnosti ČEZ, a. s., kde působí od roku 2006

ve funkcích ředitele útvaru plánování a controlling, ředitele útvaru asset management v divizi klasické

a jaderné výroby, poté od roku 2011 jako člen představenstva a ředitel divize strategie a následně

divize obchod a strategie, jejíž součástí je i trading s komoditami a jejich prodej koncovým

zákazníkům.

Před nástupem do společnosti ČEZ, a. s., působil sedm let v oboru management consulting

ve společnosti McKinsey & Company, kde se specializoval na sektor energetiky a měl na starosti

i klienty z České republiky.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 16 937 kusů.

Bohdan Zronek

člen představenstva od 18. 5. 2017,

znovu zvolený s účinností od 20. 5. 2025

(funkční období do 20. 5. 2029)

Absolvent Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze a rozvojového

programu InterLeader

2012.

Manažerské a odborné znalosti získal v různých funkcích v jaderné elektrárně Temelín, kam nastoupil

po ukončení ČVUT. Prošel všemi pozicemi řídicího operativního personálu až do funkce vedoucího

odboru řízení provozu. Naposledy působil na pozicích ředitele útvaru bezpečnost ČEZ, a. s., a ředitele

jaderné elektrárny Temelín.

Působí jako Vice Chairman Board of Management v organizaci World Nuclear Association, která se

zabývá propagováním využívání energie z jádra, a je členem Executive Board NuclearEurope, jehož

cílem je podporovat využívání jaderné energie v Evropě. Je prezidentem Nuclear Safety Advisory

Committee společnosti MVM Zrt. (vlastník provozované elektrárny Paks v Maďarsku) a členem

Nuclear Safety Advisory Committee společnosti Slovenské elektrárne, a.s., (vlastník provozovaných

jaderných elektráren Jaslovské Bohunice a Mochovce na Slovensku). Zastupuje ČEZ ve WANO

(World Association of Nuclear Operators – organizace provozovatelů jaderných elektráren), kde

působí současně jako Chairman Global CNO Advisory Committee.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 7 010 kusů.

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- Správa úložišť radioaktivních odpadů – místopředseda rady

Tomáš Pleskač

člen představenstva od 26. 1. 2006,

znovu zvolený s účinností od 30. 1. 2022

(funkční období do 30. 1. 2026),

místopředseda představenstva od 26. 6. 2017 do 31. 12. 2019

Absolvent Provozně-ekonomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně, titul MBA získal na Prague

International Business School.

Manažerské a odborné znalosti získal mimo jiné ve funkci ekonomického náměstka a zástupce

ředitele jaderné elektrárny Dukovany společnosti ČEZ, dále působil ve funkci finančního ředitele české

společnosti Severomoravská energetika, a. s., která se zabývala distribucí elektřiny. Zkušenosti

s působením na zahraničních trzích v oblasti energetiky získal ve společnosti ČEZ jako ředitel divize

International, později divize Distribuce a zahraničí.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- Akenerji Elektrik Üretim A.Ş. (Turecko) – místopředseda představenstva

- South Bohemian Nuclear Park, s.r.o. – místopředseda dozorčí rady

- Rolls-Royce SMR LIMITED – člen představenstva

Ukončená členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ

v uplynulých 5 letech:

- Akcez Enerji A.Ş. (Turecko) – místopředseda představenstva

- Sakarya Elektrik Perakende Satıs Anonim Sirketi (SEPAS; Turecko) – člen představenstva

Jan Kalina

člen představenstva od 29. 6. 2021

znovu zvolený s účinností od 30. 6. 2025

(funkční období do 30. 6. 2029)

Absolvent Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni, oboru elektroenergetika.

Manažerské a odborné znalosti získal zejména ve funkci předsedy představenstva ČEPS, a.s., která

je provozovatelem přenosové soustavy v České republice. Další znalosti získal ve Skupině ČEZ:

působil ve vedoucích pozicích a funkcích v útvarech nákup a správa majetku v ČEZ, a. s., a jednatele

a generálního ředitele společnosti ČEZ Správa majetku, s.r.o. Byl také členem představenstva,

finančním ředitelem a obchodním ředitelem společnosti Severočeské doly a.s., která se zabývá těžbou

a prodejem hnědého uhlí. Působil též ve funkci directora A v CEZ RES International B.V., která

vykonává činnost řízení holdingu v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů Skupiny ČEZ v Německu a ve

Francii. Zastával také funkci předsedy rady jednatelů a generálního ředitele ČEZ Obnovitelné zdroje,

s.r.o., která je developerem obnovitelných zdrojů v České republice.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Ukončená členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ

v uplynulých 5 letech:

- ČEZ Recyklace, s.r.o. – předseda rady jednatelů

Martin Novák

člen představenstva od 21. 5. 2008,

znovu zvolený s účinností od 25. 5. 2024

(funkční období do 25. 5. 2028),

místopředseda představenstva od 20. 10. 2011 do 31. 12. 2019

Absolvent Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, oboru mezinárodní

obchod a obchodní právo. V roce 2007 absolvoval Executive Master of Business Administration

Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením na energetiku.

Od roku 1996 je členem Komory daňových poradců ČR. Manažerské a odborné znalosti získal

zejména během svého takřka desetiletého působení v oblasti zpracování ropy a výroby a distribuce

paliv. Zastával manažerské pozice v celosvětové centrále ropné společnosti ConocoPhillips

v americkém Houstonu a také v regionální centrále v Londýně s územní působností pro střední

a západní Evropu včetně zemí působení Skupiny ČEZ – na Slovensku, v Maďarsku, Polsku,

Německu, Rakousku a Velké Británii. Dále pracoval ve společnosti ConocoPhillips Czech Republic

s.r.o., kde ve funkci finančního ředitele odpovídal za region střední a východní Evropy (v této pozici

rovněž zastával různé funkce statutárních zástupců regionálních poboček ConocoPhillips), a ve funkci

ředitele úseku účetnictví ČEZ, a. s.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Ukončená členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ

v uplynulých 5 letech:

- Burza cenných papírů Praha, a.s. – člen dozorčí rady

Michaela Chaloupková

členka představenstva od 20. 10. 2011 do 21. 10. 2019,

znovu zvolená s účinností od 1. 1. 2020,

znovu zvolená s účinností od 2. 1. 2024

(funkční období do 2. 1. 2028)

Absolventka Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni a Executive Master of Business

Administration Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením

na energetiku.

Manažerské a odborné znalosti získala zejména ve společnosti Stratego Invest a.s. (poté i-Tech

Capital, a.s.), kde působila ve funkci vedoucí oddělení controllingu a místopředsedkyně

představenstva, a dále v ČEZ, a. s., na řídicích pozicích v oblasti nákupu a personalistiky (HR).

Během svého působení v ČEZ, a. s., se podílela na centralizaci nákupních procesů včetně nastavení

IT systému v rámci Skupiny ČEZ, zejména pak během expanze do Rumunska, Bulharska a Polska.

Jako Chief Sustainability Office (CSO), členka představenstva a ředitelka divize správa vede oddělení

ESG, kde koordinuje širokou škálu iniciativ zacílených na udržitelnost, řídí pracovní skupiny zaměřené

na klíčová témata ESG a podílí se na nastavování procesů, které podporují dlouhodobý a udržitelný

rozvoj Skupiny ČEZ.

Je rovněž členkou odborného expertního týmu pro udržitelnost působícího při Svazu dopravy

a průmyslu České republiky, jenž projednává a připravuje stanoviska k oblastem legislativy

souvisejícím s udržitelností a ESG, které ovlivňují podnikatelskou sféru.

Počet akcií ČEZ, a. s., k 31. 12. 2024: 0 kusů.

Současná členství ve správních, řídicích nebo dozorčích orgánech nebo jako společník ve

společnostech mimo Skupinu ČEZ a ve společných a přidružených podnicích Skupiny ČEZ:

- Nadace ČEZ – členka dozorčí rady

- Nadační fond SENIOŘI SKUPINY ČEZ – předsedkyně dozorčí rady

- Nadační fond Revenium – členka správní rady

- Západočeská univerzita v Plzni – členka správní rady

- Odyssey, z.s. – členka správní rady

- Czech Business Council for Sustainable Development, český ekvivalent je „Česká

podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj, z.s.“ – členka prezidia

- Asociace personalistů České republiky, z. s. – místopředsedkyně představenstva

Členové představenstva ČEZ nezastávali v období 2 roky a méně před svým zvolením do funkcí

srovnatelné postavení v orgánech veřejné správy.

Výbory, pracovní komise a týmy představenstva

Představenstvo ČEZ, a. s., může zřídit pro potřeby své činnosti pracovní komise, týmy a výbory.

Výbory představenstva

Výbor pro corporate compliance ČEZ, a. s., byl zřízen jako poradní orgán představenstva. Jeho

posláním je přispívat k odbornosti a efektivnosti rozhodování, a napomáhat tím představenstvu

v uplatňování Politiky compliance management systému. K úkolům výboru náleží například hodnocení

aktuálních i potenciálních compliance rizik, posuzování úrovně řízení compliance rizik v ČEZ, a. s.,

a ve Skupině ČEZ, posuzování významných zjištění týkajících se compliance incidentů nebo událostí

s možným významným compliance dopadem.

Strategický řídicí výbor projektu NJZ EDU je nejvyšší projektový orgán projektu pro přípravu

a výstavbu nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany a souvisejících a vyvolaných investic, které

jsou realizovány v dané lokalitě, ale i mimo lokalitu. Ve vztahu k představenstvu ČEZ, a. s.,

a statutárním orgánům dotčených společností má funkci doporučující, poradní a informační.

Každý člen představenstva může zřídit v rámci jemu svěřené oblasti pracovní komise, týmy a výbory.

Jejich práce se mohou účastnit i ostatní členové představenstva, jichž se daná problematika dotýká,

a příslušní zaměstnanci společnosti.

K nejvýznamnějším výborům v roce 2024 patřily:

- Krizový štáb ČEZ, a. s., který koordinuje přípravy na krizové situace, řešení krizových situací

a realizaci opatření ve smyslu zákona č. 240/2000 Sb. (krizový zákon); výbor je poradním orgánem

předsedy představenstva (generálního ředitele),

- Výbor pro bezpečnost zařízení ČEZ, a. s., který mj. projednává záležitosti týkající se bezpečnosti

jaderných zařízení ČEZ, a. s., zejména v oblastech plnění integrovaných požadavků na jadernou

bezpečnost, radiační ochranu a technickou bezpečnost, monitorování radiační situace, zvládání

radiační mimořádné události a zabezpečení; dále též v oblasti zákonných a regulatorních změn

a jejich dopadů do řízení jaderné bezpečnosti; stavu bezpečnosti jaderných zařízení v lokalitách,

kultury bezpečnosti, alokace zdrojů na zajištění potřebné úrovně jaderné bezpečnosti; výbor je

poradním orgánem předsedy představenstva (generálního ředitele),

- Výbor pro ochranu Skupiny ČEZ, který projednává mj. koncepce, strategie a cíle ochrany

Skupiny ČEZ, vybrané aktivity, hrozby, rizika, analýzy bezpečnostních incidentů, návrhy

bezpečnostních požadavků, nápravných opatření a priority či podmínky pro jejich realizaci; výbor je

poradním orgánem předsedy představenstva (generálního ředitele),

- Rizikový výbor, který projednává záležitosti v oblasti řízení rizik Skupiny ČEZ, zejména přijímá

doporučení a stanoviska v oblasti integrovaného systému řízení rizik, v oblasti správy rizikového

kapitálu, v oblasti dohledu nad vlastním řízením rizik a v oblasti monitoringu celkového dopadu rizik

na hodnotu Skupiny ČEZ; rizikový výbor je poradním orgánem člena představenstva pověřeného

řízením divize finance (ředitele divize finance),

- Výbor pro bezpečnost divize jaderná energetika zřízený za účelem podpory řízení bezpečnosti

provozu jaderných elektráren ČEZ; jeho činnost je jednou z forem vlastního hodnocení držitele

povolení a jednou z forem prohlubování kultury bezpečnosti; výbor je poradním orgánem člena

představenstva pověřeného řízením divize jaderná energetika (ředitele divize jaderná energetika),

- Rizikový výbor divize jaderná energetika, který projednává nejvýznamnější rizika, jež mohou

ohrozit plnění strategie, zadání a cílů divize jaderná energetika; výbor je poradním orgánem člena

představenstva pověřeného řízením divize jaderná energetika (ředitele divize jaderná energetika),

- Strategický IT výbor byl zřízen z důvodu stále se zvyšujícího významu oblasti informačních

technologií pro další rozvoj podnikání Skupiny ČEZ a z toho vyplývajících požadavků na koordinaci

a směřování rozvoje IT ve Skupině ČEZ; výbor se mimo jiné zabývá celkovou strategií

a governance v oblasti IT a architekturou klíčových IT platforem; výbor je poradním orgánem člena

představenstva pověřeného řízením divize finance (ředitele divize finance),

- Investiční výbor pro rozvoj a realizaci projektů OZE, který v souladu se schváleným

strategickým Programem rozvoje OZE v ČR posuzuje nové projekty OZE aktivit, vydává stanoviska

k jejich developmentu, popř. k realizaci, průběžně vyhodnocuje plnění stanovených úkolů/milníků

a navrhuje nápravná opatření; výbor je společným projektovým orgánem člena představenstva

pověřeného řízením divize obnovitelná a klasická energetika (ředitele divize obnovitelná a klasická

energetika),

- Poradní výbor pro ESG Skupiny ČEZ byl zřízen jako poradní orgán pro komplexní podporu

v oblasti řízení ESG Skupiny ČEZ v souvislosti s převedením agendy ESG do věcné působnosti

členky představenstva pověřené řízením divize správa (ředitelky divize správa) a spolupracuje

v rámci oblastí činností na koordinaci vstupů a výstupů v rámci ČEZ, a. s.,

- Externí poradní výbor pro ESG Skupiny ČEZ je tvořen nezávislými experty a s informační,

navrhovací a doporučovací funkcí působí jako poradní orgán členky představenstva pověřené

řízením divize správa (ředitelky divize správa).

Výkonní členové orgánů

V představenstvu společnosti ČEZ, a. s., působili v roce 2024 pouze výkonní (executive) členové, tedy

tací, kteří jsou v důsledku vnitřní dělby působnosti tohoto orgánu pověřeni rozhodovat o obchodním

vedení společnosti nebo o jeho části.

V dozorčí radě společnosti ČEZ, a. s., působili v roce 2024 pouze nevýkonní (non-executive) členové,

tedy tací, kteří nejsou v důsledku vnitřní dělby působnosti dozorčí rady pověřeni rozhodovat

o obchodním vedení společnosti ani o jeho části.

Stanovení cílů ve Skupině ČEZ týkajících se podstatných dopadů, rizik a příležitostí a dohled

nad jejich průběžným i celkovým plněním dozorčím a řídicím orgánem

Dozorčí rada stanovuje každoročně členům představenstva ČEZ, a. s., úkoly pro příští rok vycházející

ze strategických priorit Skupiny ČEZ, podnikatelského plánu a ročního rozpočtu. Úkoly jsou stanoveny

v souladu se zásadami bezpečnosti a ochrany životního prostředí a zásadami řízení rizik

a compliance. Úkoly zohledňují strategické priority, hlavní cíle ESG i výkonnostní ukazatele. Členové

představenstva mají stanoven společný úkol obvykle ekonomického charakteru a dále jmenovité úkoly

finančního i nefinančního charakteru vycházející z odpovědnosti příslušného člena představenstva za

svěřenou oblast řízení. Představenstvo společnosti stanovuje roční úkoly a priority pro každou divizi

a pro dceřiné společnosti. U všech zadání je stanovena cílová hodnota a termín plnění úkolu. Na

základě těchto úkolů jsou dále stanoveny roční úkoly pro všechny zaměstnance.

Úkoly jsou průběžně hodnoceny a informace o plnění jsou předkládány čtvrtletně vedení společnosti.

Po vyhodnocení hospodaření roku je plnění všech divizních úkolů předloženo ke schválení

představenstvu ČEZ, a. s. Vyhodnocení plnění stanovených jmenovitých úkolů pro členy

představenstva provádí dozorčí rada po ukončení roku.

Osoby s řídicí pravomocí ČEZ, a. s.

Osobami s řídicí pravomocí ve smyslu platné legislativy jsou ve společnosti ČEZ členové

představenstva a členové dozorčí rady. Členové představenstva jsou rovněž z rozhodnutí

představenstva pověřeni řízením jednotlivých divizí jako jejich ředitelé. Členům představenstva může

být představenstvem svěřena působnost k věcnému řízení vůči tuzemským i zahraničním

společnostem Skupiny ČEZ.

V případě pověření řízením divize může představenstvo pověřit člena představenstva koncernovým

řízením, tj. výkonem práv a povinností řídicí osoby vůči řízeným osobám, které jsou členy Koncernu

ČEZ a které věcně náležejí do řídicí působnosti příslušného ředitele divize (člena představenstva).

Popisy delegované působnosti členů představenstva k 1. 3. 2025

Daniel Beneš – generální ředitel

předseda představenstva pověřený řízením divize generálního ředitele

Odpovídá za plnění úkolů uložených představenstvem prostřednictvím jeho usnesení a má pravomoc

rozhodovat o záležitostech společnosti, které nejsou vyhrazeny valné hromadě, dozorčí radě nebo

jiným orgánům společnosti a které náležejí do rozhodovací působnosti představenstva a nebyly přitom

výslovně svěřeny do rozhodovací působnosti jednotlivých členů představenstva nebo představenstva

jako celku.

Koordinuje činnost jednotlivých ředitelů divizí. Zabezpečuje řízení útvarů v divizi generálního ředitele,

řídicí činnosti v oblasti systému řízení, komunikace a marketingu, legal affairs, fúzí a akvizic (M&A),

corporate compliance, corporate governance, public affairs, ochrany, nezávislého jaderného dohledu,

nákupu a prodeje (vyjma nákupu a prodeje elektřiny, tepla, vybraných provozních látek a finančních

služeb), činnosti související s funkcí ombudsmana a administrativní činnosti pro orgány společnosti.

Věcně odpovídá za řízení tuzemské dceřiné společnosti ČEZ Distribuce.

Pavel Cyrani – ředitel divize obchod a strategie

místopředseda představenstva pověřený řízením divize obchod a strategie, zástupce

generálního ředitele pro strategický rozvoj

Odpovídá za tvorbu a realizaci strategie Skupiny ČEZ a za koordinaci přípravy hlavních strategických

projektů.

Odpovídá za obchodní zajištění výrobní pozice ČEZ (prodej elektřiny a tepla, nákup emisních

povolenek a nákup plynu), za obchodování s elektřinou, plynem, emisními povolenkami a dalšími

komoditami a za řízení zahraničních obchodních zastoupení. Odpovídá za segment PRODEJ,

tj. za prodej elektřiny, plynu a komplexních energetických služeb koncovým zákazníkům

(domácnostem, malým a velkým firemním zákazníkům a státní správě). Věcně řídí dceřiné společnosti

v oblasti prodeje elektřiny a tepla, distribuce a prodeje zemního plynu a v oblasti obchodování

s komoditami a prodeje energetických služeb. Dále odpovídá za rozvoj segmentu DISTRIBUCE,

zejména společností ČEZ Distribuce a GasNet, a za rozvoj a řízení aktivit Skupiny ČEZ na Slovensku

a v Maďarsku.

Bohdan Zronek – ředitel divize jaderná energetika

člen představenstva pověřený řízením divize jaderná energetika

Odpovídá za řízení a rozvoj stávajících jaderných výrobních zdrojů elektřiny včetně zajištění výroby

a distribuce tepla z těchto zdrojů. Věcně řídí dceřiné společnosti zabezpečující servisní a podpůrné

činnosti související s jadernými aktivitami Skupiny ČEZ.

Tomáš Pleskač – ředitel divize nová energetika

člen představenstva pověřený řízením divize nová energetika, zástupce generálního ředitele

pro novou energetiku

Odpovídá za řízení a rozvoj příležitostí v oblasti nových jaderných zdrojů, včetně malých modulárních

reaktorů. Odpovídá zejména za přípravu výstavby nových bloků jaderných elektráren Dukovany

a Temelín. Věcně řídí dceřiné společnosti Elektrárna Dukovany II a Elektrárna Temelín II

zabezpečující přípravu výstavby nových jaderných zdrojů v ČR a dceřiné společnosti zabezpečující

podpůrné činnosti související s rozvojem nových jaderných aktivit. Dále věcně řídí společnost Inven

Capital, zaměřenou na investiční příležitosti v oblasti chytrých technologií a inovativních business

modelů.

Jan Kalina – ředitel divize obnovitelná a klasická energetika

člen představenstva pověřený řízením divize obnovitelná a klasická energetika

Odpovídá za řízení a rozvoj obnovitelných (fotovoltaické, větrné a vodní zdroje) a emisních (uhelné

a plynové zdroje) výrobních zdrojů elektřiny včetně zajištění výroby a distribuce tepla. Věcně řídí

dceřiné společnosti zajišťující výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných a emisních zdrojů a související

servisní činnosti. Dále věcně řídí dceřiné společnosti v oblasti těžby a prodeje uhlí v České republice.

Martin Novák – ředitel divize finance

člen představenstva pověřený řízením divize finance,

zástupce generálního ředitele pro provoz

Odpovídá za ekonomické a finanční řízení, controlling, financování, účetnictví, vztahy s investory,

řízení rizik, daňovou agendu (vyjma daně ze závislé činnosti), řízení řešení významných škodních

událostí a zajišťuje efektivní nastavení a fungování podpůrných ICT služeb. Věcně řídí dceřiné

společnosti v oblasti informačních technologií a telekomunikačních služeb.

Michaela Chaloupková – ředitelka divize správa

členka představenstva pověřená řízením divize správa

Odpovídá za řízení a rozvoj lidských zdrojů, za správu netechnologického majetku a správu vozidel.

Od 1. 1. 2024 působí jako Chief Sustainability Officer Skupiny ČEZ, je tedy odpovědná za rozvoj

Skupiny ČEZ v souladu s kritérii ESG.

Klíčové manažerské kompetence

D. Beneš

P. Cyrani

B. Zronek

T. Pleskač

J. Kalina

M. Novák

M. Chaloupková

Řízení a správa

✓

Bezpečnost

✓

Ochrana

✓

Strategické řízení

✓

Těžba

✓

Výroba

✓

Distribuce

✓

Nákup a prodej

✓

Obchod s komoditami

✓

Investice

✓

Finance a ekonomika

✓

Informatika a telekomunikace

✓

Personalistika

✓

Doplňující informace o osobách s řídicí pravomocí ČEZ, a. s.

Odsouzení za podvodné trestné činy za předešlých 5 let

Žádný z členů dozorčí rady či představenstva nebyl odsouzen za podvodné trestné činy.

Insolvenční řízení, správy nebo likvidace za předešlých 5 let

Martin Půta byl členem správních rad obecně prospěšných společností “Spacium, o.p.s.“ v likvidaci,

a BENEFIČNÍ KONCERTY GRABŠTEJN o.p.s. - v likvidaci, likvidace obou společností byla ukončena

a společnosti vymazány z obchodního rejstříku; dále byl předsedou sdružení JEŠTĚD, z.s.p.o.,

v likvidaci, likvidace byla rovněž ukončena a společnost vymazána z obchodního rejstříku.

Údaje o úředním veřejném obvinění nebo sankcích ze strany statutárních nebo

regulatorních orgánů (včetně určených profesních orgánů) a o eventuálním soudním

zbavení způsobilosti k výkonu funkce člena správních, řídicích nebo dozorčích orgánů

kteréhokoli emitenta nebo funkce ve vedení nebo provádění činností kteréhokoli

emitenta nejméně v posledních pěti letech

Martin Půta byl obviněn pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby a přijetí úplatku z listopadu

2014. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka Liberec v převažující části obviněného zprostil viny.

Ve zbylé části bylo podáno odvolání k nadřízenému soudu. Trestní řízení dosud není pravomocně

ukončeno.

Dohody s hlavními akcionáři či jinými subjekty o výběru na současnou funkci

v dozorčí radě nebo představenstvu

U žádné osoby s řídicí pravomocí neexistuje předchozí dohoda o výběru na současnou pozici.

Členové dozorčí rady jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou.

Dohoda s emitentem o omezeních disponování s jeho cennými papíry

Členové orgánů společnosti jakožto osoby s přístupem k vnitřním informacím se řídí při obchodování

s akciemi ČEZ příslušnými ustanoveními nařízení Evropské unie č. 596/2014.

Řízení koncernu

Společnost ČEZ, a. s., stojí jako řídicí osoba v čele Koncernu ČEZ (dále jen Koncern), jehož součástí

jsou dále následující řízené osoby: AirPlus, Areál Třeboradice, AZ KLIMA, ČEZ Distribuce, ČEZ

Energetické produkty, ČEZ Energo, ČEZ ENERGOSERVIS, ČEZ ESCO, ČEZ ESL, ČEZ ICT

Services, ČEZ Invest Slovensko, ČEZ Obnovitelné zdroje, ČEZ Prodej, ČEZ Teplárenská, Domat

Control System, Elektrárna Dukovany II, Elektrárna Temelín II, Energetické centrum, Energotrans,

ENESA, EP Rožnov, HA.EM OSTRAVA, in PROJEKT LOUNY ENGINEERING, KART, MARTIA,

OSC, PRODECO, Revitrans, Severočeské doly, SD - Kolejová doprava, Telco Infrastructure, Telco

Pro Services, TENAUR a Ústav aplikované mechaniky Brno.

Společnost ČEZ Energetické služby, s.r.o., od 1. 7. 2024 změnila svůj název na ČEZ ESL, s.r.o.

U společností ČEZ Distribuce a ČEZ ESL (provozují lokální distribuční sítě) je koncernové řízení

uplatňováno při respektování všech požadavků pravidel unbundlingu vyplývajících z energetického

zákona a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/944.

Společným zájmem členů Koncernu je dlouhodobé prosazování a naplňování koncernových zájmů

prostřednictvím výkonu jednotného koncernového řízení. V rámci koncernového řízení může řídicí

osoba dávat řízeným osobám závazné pokyny. Za tímto účelem lze vydávat obecné a operativní

koncernové nástroje. Obecnými koncernovými nástroji jsou společné dokumenty Skupiny ČEZ

a vnitřní dokumenty řídicí osoby určené i pro řízené osoby. Operativními koncernovými nástroji jsou

koncernové pokyny udělované pro jednotlivé případy. Základní dokumenty s koncernovou působností

jsou tzv. koncernové politiky řízení, upravující zejména oblasti a činnosti, ve kterých má být

uplatňováno koncernové řízení a koncernové zájmy.

Závazné pokyny v rámci koncernového řízení lze řízeným osobám vydávat při splnění níže uvedených

podmínek:

- pokyn je v souladu s deklarovanými zájmy Koncernu,

- provedení pokynu není protiprávní,

- provedení pokynu nezpůsobí řízené osobě úpadek,

- eventuální újma vzniklá řízené osobě v důsledku provedení pokynu vznikne v zájmu Koncernu,

- eventuální újma vzniklá z realizace pokynu byla nebo bude v rámci Koncernu řízené osobě

vyrovnána přiměřeným protiplněním nebo jinými prokazatelnými výhodami plynoucími z členství

v Koncernu.

Řízení rizik

Řízení rizik ve Skupině ČEZ

Ve Skupině ČEZ je trvale rozvíjen systém řízení rizik a systém vnitřních kontrolních mechanismů. Obě

tyto oblasti jsou průběžně ověřovány interním auditem, který rovněž prověřuje soulad všech procesů

s nejlepší praxí a s interní i externí legislativou a standardy. Hlavní funkce, cíl a způsob reportingu

řízení rizik ve Skupině ČEZ ilustruje schéma:

Cílem systému řízení rizik je chránit hodnotu Skupiny ČEZ při podstupování akceptovatelného rizika.

Centralizované řízení rizik je založeno na vnímání rizika jako měřitelné nejistoty (potenciální odchylky

mezi skutečným a plánovaným vývojem) vyjádřené v korunách českých na zvolené jednotné hladině

spolehlivosti umožňující porovnání různých druhů rizik a adekvátní nastavení priorit.

Základem centrálního řízení rizik jsou nástroje a modely pro řízení a kvantifikaci rizik v ročním

a střednědobém horizontu. S rozpočtem Skupiny ČEZ schvaluje představenstvo ČEZ i souhrnný

rizikový limit (Profit at Risk), vyjadřující sklon Skupiny ČEZ k riziku pro daný rok. Tento limit je

průběžně alokován na jednotlivá rizika. Pravidla, odpovědnosti a struktura limitů pro řízení dílčích rizik

jsou projednávány rizikovým výborem (poradní orgán člena představenstva – ředitele divize finance),

který monitoruje celkový dopad rizik na Skupinu ČEZ. Od roku 2021 je ve Skupině ČEZ používáno

jednotné řízení skupinově významných rizik, které je prostředkem k zastřešení procesů decentrálně

řízených rizik zavedením jednotného, centrálně koordinovaného procesu řízení skupinově

významných rizik napříč procesními oblastmi Skupiny ČEZ.

Používané nástroje a procesy Skupiny ČEZ umožňují:

- měřit objektivní citlivost interních zdrojů na vývoj tržních a kreditních rizik s využitím vybraných

principů používaných v bankovnictví,

- řídit míru fixace budoucích peněžních toků, a tím minimalizovat tržní rizika,

- rozhodovat o akvizicích a investicích v kontextu reálné dluhové kapacity,

- sledovat plnění požadavků věřitelů a ratingových agentur na dluhové ukazatele ve střednědobém

horizontu, a minimalizovat tak riziko snížení ratingu,

- aktualizovat strategii v souladu s očekávanými finančními možnostmi Skupiny ČEZ.

Některá rizika mají vazbu na témata týkající se udržitelnosti, jak je definována ve standardech ESRS

představujících soubor pravidel pro podávání zpráv o udržitelnosti. Soupis příslušných rizik včetně

podrobností je uveden ve zprávě o udržitelnosti, která je nedílnou součástí této výroční finanční

zprávy.

Ve Skupině ČEZ je uplatňována jednotná kategorizace rizik z pohledu jejich primárních příčin:

1. Tržní rizika

- komoditní rizika výrobní marže spojená s provozem elektráren (řízena zejména definovaným

tempem klouzavého prodeje elektřiny z jaderných a vodních elektráren či fixací hrubé marže

uhelných elektráren),

- komoditní rizika z obchodování s elektřinou, emisními povolenkami, zemním plynem, černým

uhlím, ropou a ropnými produkty (řízena nastavením finančních pozičních limitů a pravidel),

- měnová a úroková rizika řízená zajištěním celkového salda očekávaných cizoměnových

provozních, investičních a finančních toků prostřednictvím standardních finančních nástrojů

v souladu s rizikovými limity a mantinely pro klouzavou fixaci pozice v definovaném horizontu,

- objemová rizika produkce obnovitelných zdrojů v zahraničí.

2. Kreditní rizika

- kreditní rizika obchodních a finančních partnerů (řízena individuálními limity a konzervativními

pravidly pro uzavírání obchodů),

- kreditní rizika koncových zákazníků elektřiny a plynu (řízena prostřednictvím platebních podmínek

dle průběžně aktualizované bonity zákazníka).

3. Operační rizika

- riziko odchylek výroby jaderných a českých uhelných elektráren od plánu (kvantifikováno

a reportováno měsíčně, dlouhodobé výsledky jsou využívány při optimalizaci rozsahu údržby),

- ostatní operační rizika, zejména provozní a procesní rizika (evidována, monitorována a řízena

v rámci jednotného řízení skupinově významných rizik),

- riziko řízení likvidity (střednědobá likvidita řízena metodou dopadu stresového scénáře cen komodit

na existující a předpokládané maržované obchodní pozice v následujících 12 měsících

a porovnáním s predikcí likvidity, krátkodobá likvidita řízena metodou výpočtu Margin at Risk

na existujících maržovaných obchodních pozicích a porovnáním s dostupnou likviditou a úvěrovými

linkami).

4. Podnikatelská rizika

- strategická, regulatorní a legislativní podnikatelská rizika (průběžně hodnocena a zohledňována při

aktualizaci akviziční a investiční strategie s cílem respektovat vývoj dluhové kapacity a finanční

možnosti Skupiny ČEZ),

- rizika nových daní či rozhodnutí antimonopolních a regulatorních orgánů Evropské unie a politická

rizika (řízena v rámci jednotného řízení skupinově významných rizik),

- významná podnikatelská a strategická rizika (řízena v rámci jednotného řízení skupinově

významných rizik).

Přístup k rizikům ve vztahu k procesu účetního výkaznictví

Účetnictví společnosti ČEZ je vedeno v souladu s požadavkem zákona o účetnictví dle účetních

standardů IFRS ve znění přijatém Evropskou unií. Ostatní společnosti Skupiny ČEZ bez ohledu

na účetní standard, ve kterém připravují svoji individuální účetní závěrku, reportují veškeré údaje pro

potřeby konsolidace Skupiny ČEZ rovněž podle IFRS. Jednotné účetní politiky uplatňované

ve společnosti ČEZ a ve vybraných dceřiných společnostech jsou stanoveny při plném respektování

obecně platných účetních předpisů. Účetní standardy Skupiny ČEZ jsou dále doplněny soustavou

nižších metodických materiálů zaměřujících se podrobněji na konkrétní oblasti účetní problematiky.

Konsolidační pravidla a další obecné zásady pro účely zpracování konsolidované účetní závěrky

Skupiny ČEZ jsou stanoveny v Pravidlech pro konsolidaci. Ve Skupině ČEZ je uplatňována zásada, že

veškeré účetní doklady jsou účtovány pouze na základě schválených podkladů. Schvalování probíhá

zejména elektronicky ve schvalovacím procesu podnikového informačního systému. Rozsah

podpisových oprávnění jednotlivých schvalovatelů je stanoven řídicí dokumentací příslušné

společnosti.

Účetnictví je organizačně odděleno od procesu správy obchodních partnerů včetně správy

bankovního spojení a od provádění úhrad zaúčtovaných závazků. To vylučuje, aby tentýž

zaměstnanec založil obchodního partnera, zaúčtoval vůči němu závazek a dal pokyn k jeho zaplacení.

Platby závazků se uskutečňují pouze na základě schválení zaměstnance, který je oprávněn uzavřít

obchod, a zaměstnance oprávněného potvrdit realizaci objednaného plnění v souladu s podpisovým

řádem.

Do účetního systému mají přístup pouze uživatelé s příslušnými oprávněními. Proces přidělování

oprávnění podléhá schválení nadřízeným zaměstnancem a správcem systému a oprávnění jsou

přidělována podle pracovního zařazení zaměstnance. Oprávnění pro aktivní vstup do účetního

systému mají pouze zaměstnanci z příslušného útvaru účetnictví. Všechna přihlášení jsou evidována

v databázi a lze je zpětně dohledat. U jednotlivých účetních dokladů lze vždy identifikovat uživatele,

který je vytvořil, případně změnil či stornoval. Nedílnou součástí kontrolního systému je inventarizace

majetku a závazků, v jejímž průběhu je ověřováno, zda jsou do účetnictví promítnuta veškerá

předvídatelná rizika a možné ztráty související s inventarizovaným majetkem, zda je zajištěna jeho

řádná ochrana i údržba a zda zápisy o majetku i závazcích jsou pravdivé.

Správnost účetnictví a účetních výkazů je kontrolována průběžně v rámci účetního útvaru a dále také

nezávislým auditorem, který provádí ověření individuální a konsolidované účetní závěrky zpracované

k rozvahovému dni, tj. k 31. 12. příslušného roku. Vybrané oblasti účetnictví jsou podrobovány též

internímu auditu, který ověřuje soulad užívaných postupů s platnou legislativou a příslušnými řídicími

dokumenty společnosti. V případě nalezených nesrovnalostí jsou neprodleně navržena a v co

nejkratší době realizována nápravná opatření. Účinnost vnitřního kontrolního systému společnosti

ČEZ, postup sestavování individuální účetní závěrky společnosti ČEZ a konsolidované účetní závěrky

Skupiny ČEZ a proces ověřování účetních závěrek jsou prověřovány rovněž výborem pro audit, který

jako orgán společnosti vykonává tyto činnosti, aniž je tím dotčena odpovědnost členů představenstva

a dozorčí rady.

Pojištění

Většina pojistitelných rizik je ve společnostech Skupiny ČEZ pojištěna.

Mezi nejdůležitější pojištění společnosti ČEZ sjednaná v České republice v rámci pojistného programu

patří:

- pojištění odpovědnostních rizik z provozu jaderných elektráren podle atomového zákona; pojistná

smlouva je sjednána samostatně jak pro jadernou elektrárnu Dukovany, tak pro jadernou

elektrárnu Temelín; každá smlouva je uzavřena na zákonem stanovený limit 2 mld. Kč; pojistiteli

jsou Generali Česká pojišťovna, zastupující Český jaderný pojišťovací pool, a European Liability

Insurance for the Nuclear Industry,

- pojištění odpovědnostních rizik při přepravě jaderného materiálu podle atomového zákona;

pojištění kryje přepravy jaderného paliva pro obě jaderné elektrárny, a to na zákonem stanovený

limit 300 mil. Kč; pojistiteli jsou Generali Česká pojišťovna, zastupující Český jaderný pojišťovací

pool, a European Liability Insurance for the Nuclear Industry,

- majetková pojištění jaderných elektráren, která kryjí škody vzniklé následkem živelních a strojních

rizik včetně škod vzniklých následkem jaderné havárie; pojistiteli jsou Generali Česká pojišťovna,

zastupující Český jaderný pojišťovací pool, a European Mutual Association for Nuclear Insurance,

- majetkové pojištění tepelných a vodních elektráren poskytující pojistnou ochranu proti živelním

a strojním rizikům,

- pojištění obecné odpovědnosti, které kryje společnosti Skupiny ČEZ proti finančním ztrátám, jež

mohou vzniknout následkem újmy způsobené třetí osobě v důsledku provozní činnosti společnosti

a v důsledku vadného výrobku.

Společnosti Skupiny ČEZ v České republice i v zahraničí mají v návaznosti na pojistný program

a platnou legislativu sjednána pojištění obvyklá pro daný segment podnikání (např. pojištění

majetkových a strojních rizik, pojištění přerušení provozu, pojištění pohledávek, pojištění záruk,

komplexní stavebně-montážní pojištění pro významné investiční akce). Vždy jsou udržována pojištění

povinně smluvní či pojištění podmíněná vydanou licencí k výkonu příslušné činnosti.

Interní audit a compliance

Interní audit

Audit společnosti ČEZ poskytuje vedení a orgánům společnosti ujištění, že vnitřní řídicí a kontrolní

systém je funkční a všechna významná rizika jsou adekvátně řízena. Útvar audit a compliance,

podřízený představenstvu společnosti, iniciuje zlepšování činností i snižování podnikatelských rizik.

Na funkční nezávislost a činnost útvaru dohlíží výbor pro audit společnosti ČEZ. Dohledu interního

auditu podléhají všechny klíčové procesy a segmenty Skupiny ČEZ. Ředitel útvaru audit a compliance

společnosti ČEZ je stálým účastníkem jednání představenstva, dále se jako host účastní jednání

výboru pro bezpečnost zařízení ČEZ, a. s., rizikového výboru a výboru pro ochranu Skupiny ČEZ.

Nezávislost útvaru a soulad jeho činnosti se Standardy pro profesionální praxi v interním auditu jsou

pravidelně ověřovány externím hodnocením kvality. Plán činnosti interního auditu je sestaven

na základě posouzení rizikovosti jednotlivých procesů s využitím námětů vedoucích zaměstnanců

Skupiny ČEZ a na základě zhodnocení specifických rizik (např. kybernetická bezpečnost, jaderná

bezpečnost, compliance a rizika korupce) specializovanými útvary společnosti. V roce 2024 bylo

uskutečněno 39 auditů, z toho 12 ve společnosti ČEZ a 27 v dceřiných společnostech (včetně 3 auditů

v zahraničí), kde jsou prováděny audity na základě smluvního vztahu.

Výstupem auditních šetření jsou zprávy dokumentující všechna zjištění a jsou formulována opatření

k nápravě. Výstupy jsou projednány s vedeními příslušných auditovaných subjektů, která následně

přijímají konkrétní nápravná opatření. Jejich plnění útvar audit a compliance ČEZ průběžně ověřuje,

ve významných případech i formou následných auditů.

O výsledcích auditní činnosti a plnění nápravných opatření jsou průběžně informovány představenstvo

a výbor pro audit společnosti ČEZ. V případě závažných zjištění či nedostatků, jejichž řešení

přesahuje kompetence auditovaného subjektu, přijímá usnesení k nápravě představenstvo ČEZ.

Etika a compliance

Oblast etiky a compliance je nedílnou součástí řízení společností Skupiny ČEZ. Ve Skupině ČEZ je

zaveden Compliance management system (CMS), nástroj řízení rizik porušení právních povinností,

etických principů a interních pravidel chování. CMS Skupiny ČEZ je koncipován v souladu

s mezinárodními standardy pro compliance, zejména s ISO 37001:2016 – Systémy protikorupčního

managementu a ISO 37301:2021 – Systémy managementu shody.

CMS prochází pravidelným nezávislým externím hodnocením. V rámci posledního hodnocení v roce

2021 společnost Deloitte konstatovala, že funkce compliance ve Skupině ČEZ naplňuje požadavky

definované ve standardu ISO 37301:2021 – Systémy managementu shody a požadavky metodiky

Nejvyššího státního zastupitelství o aplikaci § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických

osob a řízení proti nim. Zároveň bylo potvrzeno, že compliance ve Skupině ČEZ obsahuje vhodné

prvky prevence, detekce a reakce.

Od roku 2021 je ve společnosti ČEZ, a. s., pro útvar nákup zaveden certifikovaný systém

protikorupčního managementu podle normy ISO 37001:2016 – Anti-bribery management systems.

Tuto certifikaci získal ČEZ jako první energetická společnost ve střední Evropě. ČEZ byl recertifikován

společností TÜV SÜD Czech v září 2024. V roce 2024 byla certifikace nově udělena i odboru

Koordinace nákupu ČEZ Distribuce, a. s. Tato certifikace završuje dlouholeté úsilí o vybudování

silného systému compliance, který je postaven na zásadě nulové tolerance vůči korupci.

Na podporu praktického řízení cílů CMS ustanovilo představenstvo ČEZ, a. s., jako svůj poradní orgán

Výbor pro corporate compliance. Výbor hodnotí aktuální i potenciální compliance rizika, posuzuje

jejich dopad, vyhodnocuje úroveň jejich řízení a pravidelně informuje představenstvo.

Zaměření činnosti compliance je pravidelně revidováno na základě analýz compliance rizik. Závazek

vedení společnosti prosazovat etické principy v podnikání a jednání jejích zaměstnanců a obchodních

partnerů je zakotven v rámci Etického kodexu Skupiny ČEZ („Etický kodex“), který stanovuje etická

pravidla chování zaměstnanců a členů statutárních orgánů ve Skupině ČEZ, a Politiky compliance

management systému, která stanovuje odpovědnosti, podmínky a nástroje compliance Skupiny ČEZ.

Znalost Etického kodexu je ověřována pravidelnými online školeními, která jsou povinná, a všichni

zaměstnanci musí aktivně deklarovat svůj soulad s etickými principy a pravidly Skupiny ČEZ.

Návazné řídicí dokumenty konkretizují postupy v jednotlivých oblastech (např. v oblasti prevence

střetu zájmů, prověřování zaměstnanců a obchodních partnerů, poskytování a přijímání darů, etické

linky a navazujících compliance šetření). Etická pravidla jsou definována i pro dodavatele Skupiny

ČEZ prostřednictvím Závazku etického chování, který je součástí smluv uzavřených s dodavateli.

Dodržování nastavených pravidel je pravidelně prověřováno prostřednictvím interních auditů

a compliance kontrol, včetně kontrol dodavatelů Skupiny ČEZ. Pravidelně jsou takto prověřovány

oblasti střetu zájmů, darů, prevence korupce apod.

Velký důraz je kladen na vzdělávání v oblasti etiky a compliance. Kromě každoročního školení

Etického kodexu jsou organizována specializovaná školení zaměřená na konkrétní témata (kupř.

v oblasti prevence korupce). Během roku 2024 se školení Etického kodexu ve společnosti ČEZ

a vybraných českých subjektech Skupiny ČEZ, v nichž je zřízen přístup k online školicí platformě,

zúčastnilo z 14,4 tisíce jejich zaměstnanců celkem 98,11 %.

Účinným nástrojem CMS nejen pro zaměstnance, ale i obchodní partnery a širokou veřejnost je

rovněž etická linka tvořená následujícími oznamovacími mechanismy:

- k hlášení podnětů či oznámení jednání v rozporu s Etickým kodexem Skupiny ČEZ nebo jinými

interními či externími předpisy je zřízen Skupinový oznamovací systém řešený tak, aby zajistil

anonymitu oznamovatele a jeho ochranu před postihem či diskriminací,

- vnitřní oznamovací systém („VOS“) je zřízen v souladu s požadavky zákona č. 171/2023 Sb.,

o ochraně oznamovatelů, a je určen primárně zaměstnancům vybraných společností Skupiny ČEZ

pro nahlášení protiprávního jednání, ke kterému došlo nebo k němuž může dojít ve Skupině ČEZ.

Jednotlivá oznámení učiněná prostřednictvím etické linky jsou následně interně prošetřena

a na základě zjištěných skutečností jsou přijímána nápravná opatření. Ročně je takto prověřováno

několik desítek oznámení.

Plnění kodexu řízení a správy společnosti

Řízení a správa společnosti vycházejí z pravidel upravených pro tuto oblast právními předpisy,

zejména zákonem o obchodních korporacích, občanským zákoníkem, zákonem o podnikání

na kapitálovém trhu a zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob. ČEZ jako emitent cenného

papíru přijatého k obchodování na varšavské burze cenných papírů (Giełda Papierów Wartościowych

w Warszawie S.A.; dále jen GPW) je povinen dodržovat kodex správy a řízení společností vyhlášený

pro emitenty touto burzou v podobě Best Practice for GPW Listed Companies 2021 (Kodex GPW).

Znění aktuálního Kodexu GPW lze nalézt na internetových stránkách varšavské burzy cenných papírů

v polském a anglickém jazyce na https://www.gpw.pl/dobre-praktyki2021 a https://www.gpw.pl/best-

practice2021.

ČEZ při své činnosti zohledňuje podstatná pravidla Kodexu GPW, přičemž jednotlivé oblasti a témata

upravená tímto kodexem považuje za významné také pro své akcionáře. V roce 2024 se praxe

společnosti ČEZ od ustanovení Kodexu GPW odchylovala v následujících případech (vždy je uvedeno

rovněž vysvětlení, resp. zdůvodnění odlišnosti nebo odchylky):

- Body 2.1 a 2.2 Kodexu GPW vyžadují, aby společnosti měly zavedenu politiku rozmanitosti, která

je platná také pro představenstvo a dozorčí radu, přičemž v souvislosti s požadavkem genderové

diverzity uvádí, že účast genderově méně zastoupené skupiny v každém orgánu společnosti by

měla činit alespoň 30 %. Politika diverzity a inkluze přijatá představenstvem neobsahuje v oblasti

genderové diverzity formálně deklarované cíle pro volené orgány společnosti. Rozhodování

o obsazení představenstva je v působnosti dozorčí rady, rozhodování o obsazení výboru pro audit

je v působnosti valné hromady, které při rozhodování v těchto záležitostech projevují svoji vůli

nezávisle na vnitřních dokumentech, popř. deklaracích společnosti. Stejně tak platí, že

rozhodování o složení dvou třetin členů dozorčí rady náleží do působnosti valné hromady.

Ve vztahu ke zbývající jedné třetině členů dozorčí rady, kteří jsou voleni zaměstnanci společnosti,

klade platný volební řád pro volbu těchto členů dozorčí rady důraz také na poskytování rovných

příležitostí a podporu rozmanitosti s přihlédnutím k rozdílům mezi lidmi. V této souvislosti je

ve volebním řádu zdůrazněno, že rovné příležitosti a rozmanitost jsou záležitostí celého

managementu, odborových organizací a každého jednotlivce ve Skupině ČEZ, přičemž tento

přístup je plně respektován také ve vztahu k volbám členů dozorčí rady.

- Bod 2.3 Kodexu GPW uvádí, že alespoň dva členové dozorčí rady mají být nezávislí a nemají mít

žádné významné vztahy s akcionáři, kteří drží alespoň 5 % všech hlasů. Společnost nemá

nástroje k zajištění tohoto požadavku kodexu, neboť dvě třetiny členů dozorčí rady jsou voleny

valnou hromadou společnosti (přičemž jednotlivé kandidáty navrhují akcionáři) a zbývající jedna

třetina členů dozorčí rady je v souladu s platnou legislativou volena zaměstnanci společnosti

z jejich řad. Bez ohledu na neexistenci takových nástrojů na straně společnosti je však tento

požadavek kodexu aktuálně plněn.

- Bod 2.7 Kodexu GPW požaduje, aby účast členů představenstva v orgánech jiné společnosti

(kromě společností, které jsou členy stejné skupiny – zde tedy Skupiny ČEZ) byla podmíněna

souhlasem dozorčí rady. Stanovy ani vnitřní předpisy společnosti neobsahují úpravu takové

podmínky, členové představenstva společnosti však v souladu s příslušnými právními předpisy

nesmějí být členy statutárního orgánu společnosti se stejným nebo obdobným předmětem činnosti

(ledaže se jedná o společnost, která je členem Koncernu ČEZ, nebo společnost ovládanou); navíc

mají členové představenstva společnosti v případě hrozícího střetu zájmů se zájmy společnosti

oznamovací povinnost vůči ostatním členům představenstva a vůči dozorčí radě.

- Bod 2.11 Kodexu GPW uvádí požadavky na obsah zprávy dozorčí rady, která je předkládána

valné hromadě společnosti. Zpráva dozorčí rady splňuje obsahové náležitosti požadované

Kodexem GPW s výjimkou:

o hodnocení systému vnitřní kontroly, systémů řízení rizik a funkce interního auditu, kdy

však toto posouzení v souladu s platnou legislativou a se stanovami společnosti provádí

výbor pro audit, který o něm informuje valnou hromadu společnosti (k tomu viz vyjádření

k bodu 3.8 kodexu),

o informací o míře provádění politiky rozmanitosti, kdy však tyto informace jsou obsaženy

v této kapitole výroční finanční zprávy (viz vyjádření k bodům 2.1 a 2.2 kodexu).

- Bod 3.8 Kodexu GPW uvádí, že osoba odpovědná ve společnosti za interní audit má alespoň

jednou ročně předkládat dozorčí radě zprávu o účinnosti systému vnitřní kontroly, řízení rizik

a funkcí interního auditu přiměřených velikosti společnosti; bod 3.9 kodexu obsahuje požadavek,

že dozorčí rada má alespoň jednou ročně hodnotit účinnost těchto systémů a funkcí.

Ve společnosti ČEZ působí výbor pro audit jako samostatný orgán společnosti, který mj. sleduje

účinnost vnitřní kontroly, systémů řízení rizik a účinnost vnitřního auditu – článek 22 odst. 1

písm. b) a c) stanov společnosti. Z uvedeného důvodu a v souladu s českou právní úpravou jsou

příslušné zprávy předkládány přímo výboru pro audit, který samostatně vyhodnocuje účinnost

těchto systémů a funkcí. Výbor pro audit následně o tomto vyhodnocení informuje dozorčí radu.

- Podle bodu 3.10 Kodexu GPW má být funkce interního auditu alespoň jednou za pět let

posuzována nezávislým auditorem jmenovaným za účasti výboru pro audit. Ve společnosti je toto

nezávislé hodnocení prováděno v souladu s uvedeným požadavkem kodexu, avšak nezávislý

auditor je dle příslušných právních předpisů vybírán ve výběrovém řízení, do jehož průběhu výbor

pro audit nezasahuje.

- Bod 4.1 Kodexu GPW uvádí, že emitenti by měli umožnit akcionářům zúčastnit se valné hromady

formou využití elektronických prostředků (elektronická valná hromada), pokud je to podloženo

očekáváními akcionářů, která byla sdělena společnosti, a za předpokladu, že společnost může

zajistit technické zabezpečení a infrastrukturu potřebnou k bezpečnému konání takové valné

hromady. Společnost průběžně vyhodnocuje možnost a vhodnost konání valné hromady

s využitím elektronických prostředků místo prezenční valné hromady. Takovou možnost

společnost, s přihlédnutím k velkému množství akcionářů společnosti, nepovažuje za dostatečně

bezpečnou z hlediska nutnosti vyloučení jakýchkoli technických obtíží, které by mohly ohrozit

nerušený průběh valné hromady. Rovněž ze strany akcionářů nebyl společnosti předložen

jednoznačný a (z hlediska počtu akcionářů) materiální požadavek v tomto směru. Společnost

změnou stanov účinnou od roku 2021 umožnila pořádání valné hromady formou per rollam, tedy

prostřednictvím rozhodování mimo zasedání, při kterém již technické prostředky mohou mít

zásadní roli. Možnost konání valné hromady per rollam je omezena na případy, kdy je konání

valné hromady prezenčním způsobem v důsledku vnějších okolností znemožněno nebo podstatně

znesnadněno. Vedení společnosti i nadále považuje za přínosnou možnost setkávání s akcionáři

prezenčním způsobem, který zprostředkovává přímou interakci mezi managementem a akcionáři.

- Podle bodu 4.3 Kodexu GPW mají emitenti zajistit veřejné vysílání průběhu valné hromady.

Společnost takové veřejně dostupné vysílání z jednání valné hromady neposkytuje, neboť politika

společnosti, která je v souladu s příslušnými právními předpisy, je založena na tom, že valné

hromady se účastní pouze její akcionáři (osobně nebo v zastoupení), osoby, u nichž je účelné,

aby se vyjádřily k jednotlivým bodům pořadu valné hromady (např. auditoři či poradci společnosti),

členové vedení společnosti a osoby zabezpečující průběh valné hromady. K tomu, aby

se zájemce o dění ve společnosti mohl zúčastnit její valné hromady, postačuje vlastnictví jedné

akcie společnosti (k rozhodnému dni pro účast), přičemž tuto podmínku společnost nepovažuje

za nikterak omezující či diskriminační.

- V bodu 4.4 Kodexu GPW se uvádí, že na valné hromadě má být umožněna účast zástupců

sdělovacích prostředků. Zástupci médií se mohou účastnit valné hromady, ovšem jejich účast je

podmíněna tím, že se jedná o akcionáře společnosti (viz vyjádření k bodu 4.3 kodexu).

- Bod 4.9 Kodexu GPW obsahuje požadavek, že kandidáti na nové členy dozorčí rady, o kterých

má valná hromada rozhodovat, mají být valné hromadě navrženi nejpozději tři dny před jejím

konáním, a to včetně uveřejnění všech souvisejících dokumentů (týkajících se představení

kandidátů) na internetových stránkách společnosti, a mají případně učinit prohlášení, kterým

deklarují svůj podstatný vztah s akcionářem, resp. s akcionáři, kteří drží alespoň 5 % ze všech

hlasů ve společnosti. Stanovy společnosti neurčují lhůtu pro předložení návrhů na volbu či

odvolání členů orgánů společnosti volených valnou hromadou (dozorčí rada a výbor pro audit), to

znamená, že kandidáti na volbu člena těchto orgánů mohou být navrženi až při vlastním jednání

valné hromady. Akcionářům účastnícím se valné hromady jsou pak tito kandidáti náležitě

představeni.

- Body 5.5 až 5.7 Kodexu GPW obsahují některé požadavky týkající se případných transakcí s tzv.

spřízněnou stranou. Požadavek, aby dozorčí rada udělovala souhlas k uzavření významné

smlouvy mezi společností na jedné straně a akcionářem majícím podíl na hlasovacích právech

ve výši alespoň 5 % nebo propojenou osobou na druhé straně, není stanovami upraven, ale

dozorčí rada přezkoumává zprávu o vztazích mezi propojenými osobami, která zahrnuje přehled

vzájemných smluv společnosti s propojenými osobami včetně většinového akcionáře. Kromě toho

přímo z příslušného právního předpisu (§ 121s a násl. ZPKT) plyne povinnost, že společnost

může uzavřít jakoukoli významnou transakci s tzv. spřízněnou stranou pouze se souhlasem valné

hromady. Ze stanov společnosti pak vyplývá zásada, že představenstvo je povinno předložit

k projednání a vyžádat si předchozí stanovisko dozorčí rady mj. ke všem návrhům předkládaným

představenstvem valné hromadě k rozhodnutí nebo informaci. Touto cestou je tedy zajištěno jak

schvalování významných transakcí se spřízněnými stranami valnou hromadou společnosti, tak

i jejich projednávání dozorčí radou. Definice spřízněné strany je upravena ustanovením § 2 odst. 2

písm. d) ZPKT, které se odkazuje na bod 9 Mezinárodního účetního standardu IAS 24 –

Zveřejnění spřízněných stran. Významnou transakcí se rozumí smlouva nebo dohoda, na jejímž

základě dochází: a) ke zcizení nebo nabytí majetku společností nebo b) ke zvýšení pouze dluhů

společnosti, a to obojí ve výši přesahující 10 % aktiv vyplývajících z účetní závěrky za účetní

období bezprostředně předcházející účetnímu období, ve kterém se transakce uzavírá. Transakce

s toutéž spřízněnou stranou uzavřené v průběhu téhož účetního období se pro tyto účely sčítají.

Popis politiky rozmanitosti uplatňované na vedoucí orgán společnosti (§ 118 odst. 4

písm. h/ zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

Představenstvo společnosti ČEZ schválilo v roce 2021 akcelerovanou strategii Skupiny ČEZ VIZE

2030 – Čistá Energie Zítřka. V oblasti diverzity společnost stanovila dlouhodobý cíl dosáhnout 30%

podílu zastoupení žen v managementu. V prosinci 2021 představenstvo přijalo Politiku diverzity

a inkluze (Politika rozmanitosti), která je závazná pro všechny společnosti Koncernu ČEZ, ovšem její

cíle v oblasti genderové diverzity nejsou formálně deklarovány pro volené orgány společnosti.

Rozhodování o obsazení představenstva je v působnosti dozorčí rady, rozhodování o obsazení

výboru pro audit je v působnosti valné hromady, které při rozhodování v těchto záležitostech projevují

svoji vůli nezávisle na vnitřních dokumentech, popř. deklaracích společnosti. Obdobně platí,

že rozhodování o složení dvou třetin členů dozorčí rady náleží do působnosti valné hromady.

Ve vztahu ke zbývající jedné třetině členů dozorčí rady, kteří jsou voleni zaměstnanci společnosti,

klade platný volební řád pro volbu těchto členů dozorčí rady důraz také na poskytování rovných

příležitostí a podporu rozmanitosti s přihlédnutím k rozdílům mezi lidmi. V této souvislosti je

ve volebním řádu zdůrazněno, že rovné příležitosti a rozmanitost jsou záležitostí celého

managementu, odborových organizací a každého jednotlivce ve Skupině ČEZ, přičemž tento přístup je

plně respektován také ve vztahu k volbám členů dozorčí rady.

Souhrnná zpráva dle § 118 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu

Souhrnná vysvětlující zpráva dle § 118 odst. 6 zákona o podnikání na kapitálovém trhu vychází

z požadavků stanovených v § 118 odst. 5 uvedeného zákona.

a) Informace o struktuře vlastního kapitálu společnosti

Struktura vlastního kapitálu k 31. 12. 2024

Vlastní kapitál

Kč

Základní kapitál

53 798 975 900

Vlastní akcie

-1 333 789 969

Nerozdělené zisky a kapitálové fondy

113 335 252 082

Vlastní kapitál celkem

165 800 438 013

Základní kapitál společnosti ČEZ, a. s., zapsaný v obchodním rejstříku činil k 31. 12. 2024 celkem

53 798 975 900 Kč. Skládal se z 537 989 759 ks akcií o jmenovité hodnotě 100 Kč. Emisní kurz všech

akcií byl plně splacen. Všechny akcie byly vydány jako zaknihované akcie, zněly na majitele a byly

přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu. Základní kapitál společnosti je rozvržen

výlučně do kmenových akcií, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva. Všechny akcie společnosti

jsou přijaty k obchodování na Burze cenných papírů Praha v České republice a Burze cenných papírů

ve Varšavě v Polsku. Práva a povinnosti spojené s akciemi společnosti ČEZ, a. s., jsou uvedeny

v kapitole Akcie této výroční finanční zprávy.

b) Informace o omezení převoditelnosti cenných papírů

Převoditelnost cenných papírů společnosti není omezena.

c) Informace o významných přímých a nepřímých podílech na hlasovacích právech

společnosti

Mezi subjekty s podílem dosahujícím alespoň 1 % základního kapitálu společnosti ČEZ, a. s.,

evidované Centrálním depozitářem cenných papírů k 31. 12. 2024 patřily:

- Česká republika zastoupená Ministerstvem financí České republiky, dosahující podílu v celkové

výši 69,78 % základního kapitálu, tj. 69,93 % hlasovacích práv,

- Belviport Trading Limited, dosahující podílu ve výši 2,86 % základního kapitálu, tj. 2,87 %

hlasovacích práv,

- Abaretia Holdings Limited, dosahující podílu ve výši 1,41 % základního kapitálu, tj. 1,41 %

hlasovacích práv,

- Clearstream Banking S.A., dosahující podílu ve výši 1,39 % základního kapitálu, tj. 1,40 %

hlasovacích práv,

- PPF banka a.s., dosahující podílu ve výši 1,37 % základního kapitálu, tj. 1,37 % hlasovacích práv,

- Chase Nominees Limited, dosahující podílu ve výši 1,37 % základního kapitálu, tj. 1,37 %

hlasovacích práv.

Dne 22. 11. 2024 podala společnost BlackRock, Inc., oznámení o podílu na hlasovacích právech

podle § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Podíl na hlasovacích právech podle

tohoto oznámení činí 1,31 % (podíl podle předchozího oznámení byl 1,31 %).

Výše uvedené subjekty ke dni 31. 12. 2024 disponovaly právy dle ustanovení § 365 a násl. zákona

o obchodních korporacích. Nelze vyloučit, že některé z výše uvedených subjektů obhospodařují podíly

ve vlastnictví třetích osob.

Dne 6. 3. 2025 podaly společnosti TARMILON INVESTMENTS LIMITED, VRISILIA INVESTMENTS

LIMITED, SALIMON TRADING LIMITED a MELADAN TRADING LIMITED oznámení o podílu

na hlasovacích právech podle § 122 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Podíl

na hlasovacích právech skupiny jednající ve shodě podle tohoto oznámení činí 1,22 %.

d) Informace o vlastnících cenných papírů se zvláštními právy, včetně popisu těchto

práv

S žádnými cennými papíry společnosti nejsou spojena zvláštní práva.

e) Informace o omezení hlasovacích práv

Hlasovací právo spojené s akciemi společnosti není omezeno, nevyplývá-li z právních předpisů jinak

(např. v souladu s ustanovením § 309 odst. 1 zákona o obchodních korporacích společnost

nevykonává hlasovací práva spojená s vlastními akciemi, přičemž společnost ČEZ držela

k 31. 12. 2024 vlastní akcie v počtu 1 179 512 ks odpovídající 0,22 % základního kapitálu).

f) Informace o smlouvách mezi akcionáři, které mohou mít za následek ztížení

převoditelnosti akcií nebo hlasovacích práv

Společnosti ČEZ nejsou známy žádné smlouvy mezi akcionáři, které by mohly vyústit ve ztížení

převoditelnosti akcií nebo hlasovacích práv.

g) Informace o zvláštních pravidlech určujících volbu a odvolání členů řídicího orgánu

a změnu stanov společnosti

Členové představenstva jsou v souladu se stanovami voleni a odvoláváni dozorčí radou nadpoloviční

většinou hlasů všech jejích členů. O změně stanov rozhoduje valná hromada kvalifikovanou

dvoutřetinovou většinou hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Nejsou aplikována žádná

zvláštní pravidla určující volbu a odvolání členů představenstva a změnu stanov společnosti.

h) Informace o zvláštní působnosti řídicího orgánu společnosti

Představenstvo společnosti nemá žádné zvláštní pravomoci.

i) Informace o významných smlouvách souvisejících se změnou ovládání společnosti

v důsledku nabídky převzetí

ČEZ, a. s., má uzavřeny významné smlouvy, které nabudou účinnosti, změní se nebo zaniknou

v případě, že se změní ovládání společnosti ČEZ v důsledku nabídky převzetí. Jedná se o 3., 8., 15.,

26., 30., 31., 32. a 33. emisi eurodluhopisů, 1. a 4. emisi Namensschuldverschreibung, 2. emisi US

dluhopisů, Emisní program vlastních směnek ČEZ, a. s., a bilaterální komitované a nekomitované

úvěrové linky, úvěrové smlouvy s Evropskou investiční bankou na 100 mil. EUR z roku 2014,

na 330 mil. EUR z roku 2019, na 300 mil. EUR a 100 mil. EUR z roku 2021, 790 mil. EUR z roku 2022

a 400 mil. EUR z roku 2024. U těchto smluv by v případě změny ovládající osoby společnosti ČEZ

měla protistrana právo, nikoli však povinnost, požadovat předčasné splacení. Pro uplatnění práva

na předčasné splacení je ovšem zároveň nutné, aby buď ratingová agentura Standard & Poor’s nebo

Moody’s veřejně vyhlásila či písemně sdělila společnosti ČEZ, že jí částečně nebo zcela z důvodu

změny ovládající osoby snížila její stávající ratingový stupeň. Snížení stávajícího ratingového stupně

znamená změnu z investičního na neinvestiční stupeň, jakékoli zhoršení z původně neinvestičního

stupně, příp. nestanovení investičního stupně, pokud rating vůbec nebyl udělen. K uvedeným

snížením by muselo dojít v období od zveřejnění kroku, který by mohl vyústit ve změnu ovládající

osoby, do 180 dní od oznámení změny ovládající osoby. Protistrana by nemohla uplatnit právo

na předčasné splacení, pokud by po faktické změně ovládající osoby ratingová agentura přehodnotila

svůj postoj a ještě ve výše uvedeném období buď vrátila společnosti ČEZ investiční stupeň, nebo

původní hodnotu neinvestičního stupně ratingového hodnocení. Ustanovení smluv o změně ovládání

společnosti ČEZ je potřeba chápat s ohledem na úroveň ratingu ČEZ, a. s., přičemž ratingová

hodnocení společnosti ČEZ koncem roku 2024 dosahovala stupně A- (se stabilním výhledem)

od ratingové agentury Standard & Poor’s a stupně Baa1 (s negativním výhledem) od ratingové

agentury Moody’s, tzn. 4, resp. 3, stupně nad neinvestičními stupni ratingových agentur. Uvedená

podmínka změny ratingu se nevztahuje na úvěrové smlouvy s Evropskou investiční bankou

v celkovém objemu 2 020 mil. EUR, u kterých je právo protistrany naplněno již změnou ovládání

ČEZ, a. s.

j) Informace o smlouvách zavazujících společnost v souvislosti s nabídkou převzetí

Mezi společností ČEZ a členy jejího představenstva nebo jejími zaměstnanci nejsou uzavřeny žádné

smlouvy, kterými by se společnost zavázala k plnění pro případ skončení jejich funkce nebo

zaměstnání v souvislosti s nabídkou převzetí.

k) Informace o systému kontroly programu umožňujícího nabývat účastnické cenné

papíry společnosti

Ve společnosti ČEZ, a. s., v současné době neexistuje žádný akciový opční program, který by

umožňoval nabývat členům představenstva nebo zaměstnancům společnosti akcie společnosti.

Dřívější akciový opční program byl ke dni 31. 12. 2019 ukončen a veškeré s ním spojené opce byly

následně vypořádány.

Ode dne 1. 1. 2020 byl akciový opční program nahrazen novým systémem dlouhodobé výkonnostní

odměny pro členy představenstva a vybrané manažery, který není spojen s právem na nabytí akcií

společnosti.

Program dlouhodobé výkonnostní odměny posiluje soulad zájmů beneficientů a akcionářů tím, že

kromě vazby na dlouhodobý vývoj tržní ceny akcie zohledňuje také výplatu dividend a plnění

stanovených výkonnostních ukazatelů, což je v souladu s nejlepší praxí v odvětví.

Výkonnostní ukazatel je stanoven na bázi celkového ročního výnosu pro akcionáře TSR

(Total Shareholder Return) a jeho plnění je hodnoceno relativně dle dosaženého percentilu TSR

společnosti vůči vybraným společnostem sdruženým v rámci akciového indexu STOXX Europe 600

Utilities sestaveného společností Deutsche Börse AG.

Práva spojená s akciemi

Popis práv a povinností spojených s akciemi je uveden v bloku 1 – Představení Skupiny ČEZ a hlavní

události (kapitola Akcie) této výroční finanční zprávy.

3. Podnikání Skupiny ČEZ – segmenty podnikání a hospodaření

Působení Skupiny ČEZ

Mateřská společnost ČEZ, a. s., sídlí v České republice a uplatňuje koncernové a segmentové řízení

v rámci čtyř hlavních segmentů podnikání, jimiž jsou VÝROBA, TĚŽBA, DISTRIBUCE a PRODEJ.

Skupina ČEZ působí zejména v České republice a na trzích střední a západní Evropy.

Přehled hlavních aktivit ve vybraných zemích

Česká republika

V České republice podniká Skupina ČEZ v oblasti výroby, prodeje a distribuce elektřiny a tepla,

prodeje a distribuce zemního plynu, těžby nerostných surovin a rovněž v poskytování energetických

a telekomunikačních služeb. Nejvýznamnější výrobní společností je mateřská společnost ČEZ, a. s.,

která provozuje jaderné, emisní i obnovitelné výrobní zdroje a obchoduje s komoditami na

velkoobchodních trzích Evropy.

Mezi další významné společnosti Skupiny ČEZ v České republice patří ČEZ Distribuce, ČEZ Prodej,

ČEZ ESCO, Energotrans, Severočeské doly a GasNet. Sídlo v České republice má též společnost

Inven Capital, která spravuje jeden z největších korporátních clean-tech fondů v Evropě.

Německo

V Německu podniká Skupina ČEZ zejména v oboru poskytování komplexních energetických služeb

zastřešených skupinou Elevion Group. Dále působí v oblasti obnovitelných zdrojů, kde se zaměřuje na

provoz a development větrných elektráren.

Slovensko

Na Slovensku působí Skupina ČEZ v oblasti poskytování komplexních energetických služeb, prodeje

tepla, prodeje a distribuce elektřiny a zemního plynu a rovněž v rámci společného podniku Jadrová

energetická spoločnosť Slovenska, a. s., (JESS) připravujícího výstavbu jaderné elektrárny.

Společnost rovněž vyrábí elektřinu ve fotovoltaické elektrárně.

Polsko

V Polsku se společnosti Skupiny ČEZ zabývají poskytováním komplexních energetických služeb.

V souladu s dekarbonizační strategií byl začátkem roku 2025 dokončen divestiční proces polských

uhelných aktiv. Předmětem divestice bylo šest společností.

Ostatní země

V Rakousku a v Itálii podniká Skupina ČEZ zejména v oblasti energetických služeb a výroby elektřiny.

V Maďarsku Skupina ČEZ prodává elektřinu koncovým zákazníkům a působí v oblasti poskytování

energetických služeb.

Ve Francii Skupina ČEZ vyrábí elektřinu v pevninských větrných elektrárnách a zaměřuje se na

development dalších.

V Nizozemsku vlastní Skupina ČEZ společnosti, které provádějí holdingové, finanční nebo

manažerské aktivity, a dále společnosti, které poskytují energetické služby. Disponuje kapacitou

v LNG terminálu v lokalitě Eemshaven, z níž se plyn používá pro dodávky do ČR a pro obchodování

s komoditami na západoevropských trzích.

V Rumunsku se Skupina ČEZ zabývá poskytováním energetických služeb.

V Turecku působí Skupina ČEZ v oblasti výroby elektřiny. Hospodářské výsledky společností vstupují

do konsolidovaných výsledků ekvivalenční metodou.

Skupina ČEZ vlastní také několik společností v Asii (v Číně a Malajsii) zaměřených na podporu

a rozvoj energetických služeb německé skupiny Elevion.

Struktura provozních výnosů po konsolidačních úpravách ve vybraných zemích působení

v roce 2024

Země %

Česká republika 84

Německo 8

Polsko 2

Slovensko 1

Ostatní země 4

Celkem 100

Vliv konfliktu na Ukrajině na podnikání

Vojenský konflikt na Ukrajině, který započal v roce 2022, pokračoval i po celý rok 2024. Jeho vliv na

podnikání Skupiny ČEZ byl nadále významný. Situace na velkoobchodních trzích s elektřinou

a zemním plynem se již relativně stabilizovala zejména s ohledem na stále rostoucí kapacity LNG

terminálů v Evropě. Konflikt jako takový však nadále představoval významné riziko pro země střední

Evropy včetně České republiky. Vývoj konfliktu a návazná opatření a sankce ze strany EU,

jednotlivých evropských států a Ruska zásadním způsobem měnily dodavatelsko-odběratelské vztahy,

omezovaly konkurenci a dostupnost dodavatelů a zvyšovaly investiční i provozní výdaje. Konflikt měl

také velký vliv na strukturu a výši rozvojových investic států i energetických firem.

V roce 2023 učinila Skupina ČEZ ve spolupráci s českým státem další zásadní krok pro zajištění

dostatku dodávek plynu do budoucna, a to uzavřením smlouvy na dlouhodobou roční kapacitu

2 mld. m

v pevninském LNG terminálu v Německu. Výstavba terminálu Stade probíhá od června

2024 nedaleko Hamburku při ústí Labe do Severního moře. V roce 2024 se rovněž podařilo uzavřít

roční kontrakt na dodávky plynu plynovodem z Alžírska s tamní společností SONATRACH.

Významné kroky byly učiněny v oblasti bezpečnosti dodávek jaderného paliva. Již v roce 2022

společnost ČEZ neprodleně zajistila navýšení zásob jaderného paliva podepsáním smlouvy na

dodávky palivových souborů pro elektrárnu Temelín se společnostmi Westinghouse a Framatome.

Následně v roce 2023 ČEZ uzavřel smlouvu s firmou Westinghouse i pro Dukovany. V obou jaderných

elektrárnách průběžně probíhají práce a opatření pro zajištění postupné náhrady paliva a zvýšení

počtu dodavatelů.

Společnost ČEZ v roce 2024 podepsala s jedním z největších světových dodavatelů jaderného paliva,

francouzskou společností Framatome, memorandum o porozumění týkající se vývoje paliva pro

tlakovodní reaktory VVER-1000. Vývoj paliva směřuje ke zvyšování jeho efektivity a bezpečnosti.

Framatome pracuje na vlastním návrhu paliva pro reaktory VVER-1000 od roku 2018.

Skupina ČEZ také přispěla ke zvýšení energetické bezpečnosti České republiky v oblasti dodávek

ropy, když prostřednictvím dceřiné společnosti Elevion Group podpořila aktivity společnosti MERO ČR

na rozšíření kapacity ropovodu TAL v rámci projektu TAL-PLUS. Elevion Group dala v severní Itálii

k dispozici nově vybudované kogenerační jednotky umístěné souběžně s trasou TAL. Elektřina a teplo

z kogenerací slouží ke zvýšení efektivity pohonu čerpadel ropovodu i k dosažení lepších přepravních

vlastností ropy.

Skupina ČEZ od počátku vojenského konfliktu poskytuje podporu ukrajinské energetice, která utrpěla

škody na výrobnách elektřiny. Některé elektrárny byly zcela zničeny. Jaderné elektrárny byly

donuceny omezit výrobu z důvodu nedostatečné kapacity poničeného přenosového vedení. Na jaře

2024 ČEZ poslal na Ukrajinu speciální 173 metrů dlouhý a 13 tun vážící kabel, který vyztužil

ochrannou budovu reaktoru Rovenské jaderné elektrárny a který v Temelíně na míru vyrobili odborníci

z ÚJV Řež. Tato elektrárna již také obdržela objednané pohony pro dva reaktory od společnosti

ŠKODA JS.

Mezi rizika predikce výsledků hospodaření a obecně zdroje rizik i příležitostí pro podnikání Skupiny

ČEZ v kontextu konfliktu na Ukrajině patří zejména:

1. omezení ekonomického vývoje v Evropě a reaktivní opatření spočívající ve vyšší regulaci či

specifickém zdanění vybraných oblastí podnikání a v omezení zahraničního obchodu,

2. výdaje na zajištění údržby výrobních zařízení a dodávek jaderného paliva s ohledem na dopad

sankcí a opatření omezující dodávky služeb a materiálu z vybraných zemí a regionů,

3. riziko eskalace vojenského konfliktu či vnitřní nestability z Ukrajiny do dalších zemí v Evropě

a s tím spojený nárůst nejistoty, přijímání restriktivních opatření k posílení vnitřní bezpečnosti

a omezení na trzích včetně uvalení dalších sankcí a opatření ze strany států Evropské unie nebo

Ruska,

4. nepředvídatelné pohyby cen na velkoobchodním trhu s elektřinou, jejichž přímým důsledkem je

zvýšené likviditní riziko pro ČEZ jakožto prodejce vyrobené elektřiny a s tím spojený růst

maržových vkladů na burzách a u obchodních protistran.

Mezinárodní sankce

Skupina ČEZ nadále systematicky a pravidelně monitoruje dodavatele na mezinárodních sankčních

seznamech EU, USA (OFAC) a Velké Británie (HMT). Aktualizuje a pravidelně reviduje své

bezpečnostní mechanismy, aby eliminovala rizika spojená s mezinárodními sankcemi. Během let

2022–2024 požádala Skupina ČEZ o udělení výjimek od Finančního analytického úřadu (FAÚ)

v případě klíčových nenahraditelných dodavatelů a při plnění více než dvaceti veřejných zakázek.

Všem žádostem o výjimku bylo ze strany FAÚ vyhověno.

Zavedené postupy potvrzují závazek transparentnosti a plného dodržování mezinárodních regulací ze

strany Skupiny ČEZ.

Segment VÝROBA

V segmentu VÝROBA sleduje Skupina ČEZ činnosti spojené s výrobou elektřiny a tepla včetně

podpůrných činností. V rámci tohoto segmentu jsou sledovány čtyři hlavní oblasti: jaderné zdroje,

obnovitelné zdroje, emisní zdroje a trading.

Jaderné zdroje

Stávající zdroje

Výroba elektřiny

Skupina ČEZ provozuje jaderné elektrárny v České republice v lokalitách Dukovany a Temelín. Za rok

2024 vyprodukovaly 59 % výroby elektřiny Skupiny ČEZ. Meziročně nižší výrobu jaderných elektráren

způsobily delší odstávky v elektrárně Temelín, přičemž výroba v elektrárně Dukovany se zvýšila

z důvodu kratších odstávek a postupného zvyšování výkonu v roce 2024.

Od roku 2024 přešla elektrárna Dukovany na prodloužený 16měsíční cyklus odstávek svých bloků.

Elektrárna Temelín získala v roce 2024 povolení k prodloužení cyklu svých odstávek na 18 měsíců,

což se projeví v harmonogramu odstávek v dalších letech.

Investiční výstavba

Investiční akce připravované a realizované během roku 2024 v lokalitách Dukovany a Temelín se

zaměřovaly především na udržení a trvalé zvyšování jaderné bezpečnosti, spolehlivosti a kvality,

technickou a morální obnovu stárnoucího zařízení s cílem zajištění podmínek pro dlouhodobý provoz

a plnění přísných legislativních požadavků daných mimo jiné i atomovým zákonem. Objem

vynaložených finančních prostředků byl ovlivněn rostoucí cenovou hladinou i cílem bezpečně

provozovat obě elektrárny minimálně 60 let od jejich uvedení do provozu, tedy nad rámec jejich

původně předpokládané životnosti.

V elektrárně Dukovany byla realizována mimo jiné finančně a technicky významná akce k zajištění

dlouhodobé provozuschopnosti bezpečnostních systémů. V rámci odstávek na výměnu paliva

pokračovalo postupné čištění parogenerátorů v souladu s plánovaným dlouhodobým provozem této

klíčové části primárního okruhu jaderné elektrárny. Probíhaly i přípravné práce k zajištění

dlouhodobého provozu významných systémů kontroly řízení na platformě ZAT.

V lokalitě Temelín náležela k nejdůležitějším projektům příprava dlouhodobě plánované záměny

generátorů, pokračovala akce na záměnu klíčových systémů řízení na platformě WDPF a probíhaly

práce na bezpečnostní akci k dodatečným opatřením pro zvládání těžkých havárií. Byla realizována

výměna blokových výměníkových stanic, která pomůže ke stabilizaci dodávek tepla odběratelům,

především do Českých Budějovic.

V obou lokalitách probíhají práce na stovkách větších i menších projektů investičního charakteru za

účelem dlouhodobého a bezpečného provozu obou provozovaných jaderných elektráren.

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon jaderných elektráren byl navýšen u 2. a 3. bloku elektrárny Dukovany, u elektrárny

Temelín zůstal stejný.

Jaderné zdroje v přípravě

Nový jaderný zdroj Dukovany (NJZ EDU)

Investorem nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany je společnost Elektrárna Dukovany II.

V průběhu roku 2024 pokračovala příprava projektu v souladu s První prováděcí smlouvou

o spolupráci při výstavbě nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany uzavřenou mezi společností

Elektrárna Dukovany II, společností ČEZ a českým státem. Hlavním úkolem bylo zajištění výběrového

řízení na dodavatele nového jaderného zdroje a vyhodnocení nabídek uchazečů.

V lednu 2024 vláda ČR odsouhlasila uzavření dodatku k První prováděcí smlouvě o spolupráci při

výstavbě jaderného zdroje v lokalitě Dukovany. Rozhodla také, že uchazeči o zakázku na nový

jaderný blok v Dukovanech (francouzská společnost EDF a jihokorejská KHNP) budou vyzváni

k předložení cenově výhodnějších nabídek a současně k předložení závazných nabídek na tři další

jaderné bloky ve stávajících jaderných lokalitách ČR.

V dubnu byly podány aktualizované nabídky uchazeči o zakázku na nový jaderný blok v Dukovanech.

Následovalo jejich vyhodnocení a dne 14. 6. 2024 předání Oznámení o vyhodnocení nabídek

Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.

Dne 17. 7. 2024 vláda ČR rozhodla, že preferovaným dodavatelem je jihokorejská společnost Korea

Hydro & Nuclear Power Company (KHNP). Společnosti Elektrárna Dukovany II a ČEZ zahájily jednání

o výstavbě dvou bloků v lokalitě Dukovany a o možnosti zasmluvnit závazné opce na výstavbu dalších

jaderných zdrojů v lokalitě Temelín. Intenzivní jednání s preferovaným dodavatelem, zahrnující vstupní

audit řízení dodavatele, probíhala v průběhu celého II. pololetí.

Rámcové dohody se státem předpokládají uzavření smlouvy na výstavbu nových zdrojů

v Dukovanech v I. pololetí 2025. Po finálním podpisu smluv bude následovat příprava projektové

dokumentace. Termín zahájení zkušebního provozu nového bloku je plánován na konec roku 2036.

V březnu 2025 nabylo právní moci územní rozhodnutí ke stavbě nových jaderných zdrojů v lokalitě

Dukovany.

Nadále pokračovala příprava dokumentů vymezujících financování dalších fází projektu, která

vycházela z dříve přijatého modelu financování. V listopadu byl uzavřen smluvní vztah s Českou

národní bankou, jeden z nezbytných kroků k budoucímu financování formou návratné finanční

výpomoci. Model financování bude pro dvoublokové uspořádání upraven, ale dohoda zúčastněných

stran o jeho finální podobě dosud nebyla zveřejněna.

Probíhala také vyjednávání státu s Evropskou komisí týkající se slučitelnosti připravované státní

podpory s pravidly EU. Notifikační proces pro výstavbu jednoho jaderného bloku v Dukovanech byl

završen souhlasným rozhodnutím Evropské komise ze dne 30. 4. 2024. Notifikaci podpory pro druhý

připravovaný jaderný blok v Dukovanech Česká republika prostřednictvím Ministerstva průmyslu

a obchodu ČR připravuje.

Nový jaderný zdroj Temelín (NJZ ETE)

Investorem nového jaderného zdroje v lokalitě Temelín je společnost Elektrárna Temelín II.

V návaznosti na usnesení vlády České republiky o přednostní přípravě nového zdroje v lokalitě

Dukovany je příprava projektu v lokalitě Temelín omezena na udržování hodnoty projektu včetně

zajištění platnosti existujících povolení takovým způsobem, aby byla zachována možnost rychlé

aktivace tohoto projektu v případě potřeby.

Pokračovala příprava zejména v oblasti plnění podmínek vycházejících z vydaného stanoviska

posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), z vydaného rozhodnutí o umístění NJZ ETE a dále v oblasti

zajištění prodloužení platnosti již vydaných povolení. Současně probíhaly práce na zajištění

dokumentace pro zpracování žádosti o prodloužení platnosti stanoviska EIA, která byla následně

11. 12. 2024 odeslána Ministerstvu životního prostředí ČR. V souvislosti se zajištěním dopravitelnosti

těžkých a nadrozměrných komponent pokračovaly přípravné činnosti na trase dopravy.

V lednu 2024 vláda ČR vydala bezpečnostní pokyn společnosti Elektrárna Dukovany II, aby rozšířila

výběrové řízení na dodavatele nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany o doplnění závazných

nabídek na tři další jaderné bloky v lokalitách Dukovany a Temelín, tedy mimo jiné o závaznou

nabídku na bloky 3 a 4 v Temelíně. Vláda na svém zasedání 17. 7. 2024 potvrdila výběr

preferovaného dodavatele pro projekt NJZ EDU a uložila společnostem Elektrárna Dukovany II a ČEZ

také zahájit jednání o možnosti zasmluvnit závazné opce na další nové zdroje v Temelíně, tedy bloky

3 a 4 v lokalitě Temelín.

Malé modulární jaderné reaktory (SMR)

V roce 2024 byl v rámci přípravy technologického partnerství nejdříve zúžen výběr ze sedmi na čtyři

technologie SMR a následně zvolena společnost Rolls-Royce SMR jako technologický partner pro

výstavbu SMR. Součástí výběru technologie je i kapitálový vstup do Rolls-Royce SMR a tím získání

přibližně 20% vlastnického podílu. Výběr partnera proběhl na základě uzavřené bezpečnostní smlouvy

mezi státem a ČEZ. V návaznosti na výběr technologie je zajišťován dodavatelský řetězec a zapojení

společností Skupiny ČEZ.

V lokalitě Temelín pokračují přípravné práce, byla schválena 13. aktualizace zásad územního rozvoje

Jihočeského kraje a v souladu s legislativními požadavky bylo podáno oznámení EIA, na které bude

navazovat příprava dokumentace EIA. V případě lokality Tušimice pokračují geologické průzkumy

a činnost k hodnocení vhodnosti lokality pro umístění jaderného zařízení.

Nový jaderný zdroj (NJZ) Jaslovské Bohunice, Slovensko

Výstavbu nového jaderného zdroje v lokalitě Jaslovské Bohunice připravuje Jadrová energetická

spoločnosť Slovenska, a. s., (JESS), ve které společnost Skupiny ČEZ – ČEZ Invest Slovensko, a.s.,

(dříve ČEZ Bohunice) – vlastní 49% podíl.

Úřad jaderného dozoru Slovenské republiky (ÚJD SR) vydal rozhodnutí o umístění nového jaderného

zdroje dle atomového zákona, které nabylo právní moci 30. 5. 2024 a platí deset let.

Byly zahájeny práce na tvorbě dokumentace pro získání rozhodnutí o umístění NJZ podle stavebního

zákona, tzv. územní řízení. Uvedená dokumentace zahrnuje stavby, jimiž jsou: areál JE, staveniště,

vyvedení výkonu, rezervní napájení vlastní spotřeby, elektrická stanice, přívod surové vody, odvod

dešťových a odpadních vod a železniční vlečka.

Současně probíhají projektové činnosti nezbytné pro udržení hodnoty projektu, zabezpečení

a prohloubení informací u lokalitních aspektů (např. vodního hospodářství, seizmicity, geologie).

V souvislosti s připravovaným územním řízením rovněž probíhají práce týkající se elektrické stanice,

vyvedení výkonu a rezervního napájení. Průběžně jsou vedena jednání s dotčenými obcemi ohledně

zanesení nového jaderného zdroje do územněplánovací dokumentace.

Od ledna do května pracovala samostatná skupina na problematice zajištění financování projektu po

roce 2026, resp. 2028, kdy by měla být podepsána smlouva s dodavatelem technologie.

Dne 15. 5. 2024 bylo vládou Slovenské republiky přijato usnesení o schválení záměru výstavby NJZ

s instalovaným výkonem do 1 200 MW v lokalitě Jaslovské Bohunice.

Obnovitelné zdroje (OZE)

Výroba z bezemisních obnovitelných zdrojů

činila 6 % výroby Skupiny ČEZ. Meziročně byla vyšší

zejména vlivem nárůstu produkce ve vodních elektrárnách v ČR, jenž byl umožněn lepšími

hydrologickými podmínkami. Instalovaný výkon elektráren s bezemisními obnovitelnými zdroji se

meziročně zvýšil zejména zprovozněním fotovoltaických elektráren v České republice a větrných

elektráren ve Francii a Německu.

Zatímco výroba v České republice a ve Francii se dle očekávání zvýšila, vyšší výroba v německých

fotovoltaických elektrárnách byla téměř eliminována nižší výrobou větrných elektráren z důvodu

meziročně horších povětrnostních podmínek. V Polsku klesla výroba v malé vodní elektrárně Borek

Szlachecki z důvodu její modernizace.

Rozvoj OZE

V roce 2024 pokračovala Skupina ČEZ v developmentu projektů, a to nejen portfolia fotovoltaických

elektráren, ale i portfolia větrných elektráren pro naplnění cíle Skupiny ČEZ v oblasti nových zdrojů

OZE. V rámci projektových příprav probíhal také development transformoven, které je nutné předem

vystavět pro vyvedení výkonu u některých projektů v portfoliu. Současně probíhají přípravy na

realizace projektů s akumulací.

Jedním z klíčových mechanismů pro zajištění výstavby nových obnovitelných zdrojů v ČR je dotační

program RES+ Modernizačního fondu (ModF), v jehož rámci, prostřednictvím výzev, probíhá soutěž

o investiční podporu.

Dne 21. 12. 2023 zveřejnil Státní fond životního prostředí termíny a podmínky třetího kola výzvy

o investiční podporu z Modernizačního fondu program RES+. Nejdůležitější byla pro Skupinu ČEZ

v oblasti rozvoje fotovoltaických elektráren výzva RES+ č. 2/2024 pro elektrárny s výkonem nad

1 MW

Skupina ČEZ podala v rámci výzvy RES+ č. 2/2024 celkem 47 žádostí s celkovým instalovaným

výkonem zhruba 1 198 MW

. Pro část podaných žádostí požádala rovněž o podporu na akumulaci.

Vyhodnocení výzvy se předpokládá ve II. čtvrtletí 2025.

Souhrnně za vodní, fotovoltaické a větrné elektrárny. Výroba z biomasy patří do obnovitelných zdrojů, jedná se

však také o emisní zdroj, a proto je v této výroční finanční zprávě zahrnuta do Emisních zdrojů.

Na Slovensku se na rozvoj OZE zaměřuje Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS).

Na brownfieldových pozemcích byl realizován pilotní projekt fotovoltaické elektrárny (FVE1)

s nominálním výkonem 9,99 MW. Elektrárna byla uvedena do provozu v září 2024. Připojena je

k distribuční soustavě prostřednictvím místní distribuční sítě JAVYS. Realizováno bylo také nasazení

1MW elektrolyzéru v regionu Trnava pro výrobu vodíku a jeho použití v dopravě. Připravují se zkoušky

technologie výroby vodíku.

Naopak na greenfieldu probíhá výstavba FVE2 s nominálním výkonem 9,99 MW. Osazeny jsou již

konstrukce a panely a řeší se připojení elektrické části. Spuštění do plného provozu je očekáváno

v průběhu I. pololetí 2025.

Společnost JESS dále plní úkoly, které jí plynou z memoranda o spolupráci při rozvoji energie z větru

se slovenským ministerstvem hospodářství podepsaného v roce 2023. Jedná se o vytvoření metodik

pro rozvoj větrné energetiky a přípravy a vytvoření dvou pilotních go to zone pro výstavbu parků

větrných elektráren do fáze umožňující zahájení výstavby zdrojů. Energie z větru se tak stala dalším

pilířem k zajištění bezemisní energie společnosti JESS.

Voda

Investiční výstavba

V České republice pokračovala jednání o obchodním zajištění komplexní modernizace vodní

elektrárny Orlík spočívající v nahrazení stávajících turbín reverzními soustrojími. Podpis smlouvy

o dílo se očekává v roce 2025.

Pokračovaly modernizace dalších konkrétních vodních elektráren týkající se obnovení a navýšení

účinnosti jednotlivých soustrojí a také snížení ekologické zátěže lokalit mimo jiné snižováním množství

olejových náplní. Prioritně byly vzhledem k identifikovanému rozsahu a zásadním dopadům do výroby

obnovitelné energie zahájeny přípravné práce pro obnovu a modernizaci přečerpávací elektrárny

Dlouhé Stráně, jejíž zásadní část má dle plánu proběhnout za horizontem roku 2030.

V Polsku proběhla modernizace rotoru turbíny hydrogenerátoru malé vodní elektrárny Borek

Szlachecki.

V Turecku směřovaly investiční náklady do stávajících vodních elektráren.

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon vodních elektráren v České republice, Polsku i v Turecku zůstal ke konci roku 2024

meziročně nezměněn. V únoru 2025 instalovaný výkon v Polsku klesl na nulu z důvodu prodeje

tamních výrobních aktiv.

Slunce

Investiční výstavba

V roce 2024 a začátkem roku 2025 uvedla Skupina ČEZ do komerčního provozu prvních

pět fotovoltaických (FVE) projektů s vysoutěženou investiční dotací z Modernizačního fondu (ModF).

Celkový instalovaný výkon těchto dokončených projektů činí 24,4 MW

K datu 28. 2. 2025 bylo v realizaci 12 projektů (celkem 143,4 MW

) s vysoutěženou investiční dotací

z ModF. Jejich uvedení do komerčního provozu se předpokládá u většiny z nich v průběhu roku 2025.

Plánuje se i zahájení realizace dalších projektů.

S investiční podporou z ModF budou v roce 2025 zahájeny realizace dalších projektů.

V Turecku směřovaly náklady na investiční výstavbu do projektu elektrárny, kterou provozuje

společnost Akenerji.

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon fotovoltaických elektráren se meziročně zvýšil zejména v České republice

v důsledku uvedení nových elektráren do provozu a rovněž v Rakousku zprovozněním nových zdrojů

u zákazníků, kteří disponují vlastní licencí na výrobu elektřiny. K nárůstu instalovaného výkonu došlo

i v Turecku. V Německu zůstal vlastní instalovaný výkon nezměněn, poněvadž výstavba FVE

probíhala pouze pro zákazníka.

Vítr

Investiční výstavba

V České republice se připravované projekty větrných elektráren nacházejí v rané fázi developmentu.

V Německu se Skupina ČEZ zaměřuje na co-development portfolia větrných projektů složeného

z 10 projektů parků větrných elektráren s předpokládaným instalovaným výkonem 330 MW. Park

větrných elektráren vzniklý v rámci projektu Datteln (11,4 MW; 2 turbíny) byl uveden do provozu ve IV.

čtvrtletí roku 2024, uvedení do provozu parku větrných elektráren v projektu Nortorf (11,4 MW;

2 turbíny) je plánováno v I. polovině roku 2025. Oba tyto projekty byly z co-developmentu převedeny

do vlastnictví Skupiny ČEZ.

Ve Francii probíhá rozvoj portfolia 14 projektů parků větrných elektráren s aktuálně uvažovaným

instalovaným výkonem 187 MW. Po prvních dvou francouzských projektech uvedených do provozu

v roce 2023 byly v II. polovině roku 2024 uvedeny do provozu další dva parky větrných elektráren, a to

Nueil-sous-Faye (11,12 MW; 4 turbíny) a La Piballe (7,2 MW; 3 turbíny).

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon větrných elektráren v ČR a Turecku zůstal meziročně nezměněn. Ve francouzských

a německých větrných elektrárnách se meziročně zvýšil v důsledku zprovoznění nových parků

větrných elektráren – Nueil-sous-Faye a La Piballe ve Francii a Datteln v Německu.

Emisní zdroje

Výroba v emisních zdrojích – tj. při spalování uhlí, plynu a biomasy – činila 35 % výroby elektřiny

Skupiny ČEZ. Meziroční pokles výroby souvisel zejména s nižší výrobou z uhlí a z biomasy

v Polsku v důsledku nižší kogenerační výroby tepla a nižší ekonomickou výhodností výroby z biomasy.

Objem výroby ze zemního plynu se meziročně nezměnil.

Uhlí

Investiční výstavba

S ohledem na rostoucí tlak na dekarbonizaci v rámci Evropské unie i ČR a v souladu s vyhlášenými

strategickými cíli, spočívajícími ve vhodném načasování útlumu uhelných zdrojů dle situace na trhu

s elektřinou i vývoje rizik a zejména ve významném útlumu výroby tepla z uhlí do roku 2030 i v

předpokládaném ukončení výroby elektřiny z uhlí nejpozději do roku 2033, byly v jednotlivých

výrobních zdrojích v České republice realizovány investiční akce s cílem udržení bezpečného

ekonomického provozu a zvláště pro umožnění dodržení legislativních požadavků souvisejících

jmenovitě s limity vypouštěných škodlivin. Dále byly realizovány projekty mající návaznost na

prováděný přechod k nízkoemisní výrobě tepla.

V polské elektrárně Skawina se také investovalo do modernizace stávajících kotlů pro zajištění

legislativních požadavků a jejich spolehlivého provozu.

Instalovaný výkon

V České republice i v Polsku zůstal instalovaný výkon v uhelných elektrárnách ke konci roku 2024

meziročně nezměněn. V únoru 2025 instalovaný výkon v Polsku klesl na nulu z důvodu dokončení

prodeje tamních výrobních aktiv.

Plyn

Investiční výstavba

V České republice pokračovaly přípravné práce související s možnou výstavbou paroplynových zdrojů.

Prioritně se jedná o transformaci výrobních zdrojů v lokalitě Mělník provozované společností

Energotrans s navrženou výstavbou nových paroplynových zdrojů s dodávkou tepla. Před dokončením

se nachází obchodní zajištění výstavby paroplynového cyklu PPC1 s předpokládaným uvedením do

provozu v roce 2028.

Plynové zdroje jsou jedním z pilířů probíhající transformace teplárenství ve většině lokalit Skupiny

ČEZ. Kromě lokality Mělník probíhá příprava výstavby plynových zdrojů s vysokoúčinnou

kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET) také v lokalitách Prunéřov a Trmice. V lokalitě

Dětmarovice již byla zahájena realizace plynových motorů s plánovaným uvedením do provozu do

konce roku 2026. Na uvedené plynové teplárenské zdroje jsou postupně získávány investiční dotace

z Modernizačního fondu. Dotace již byla zajištěna pro plynové motory v Dětmarovicích a Prunéřově

a pro PPC 1 v lokalitě Mělník. Na tyto zdroje byla rovněž získána provozní podpora na elektřinu

z vysokoúčinné KVET.

Kromě PPC a plynových motorů je součástí probíhající transformace teplárenství také výstavba

plynových kotlů, které budou plnit funkci špičkových a záložních zdrojů tepla.

V Itálii dokončuje společnost Project X výstavbu sedmi kogeneračních jednotek ve čtyřech lokalitách

na severu země o instalovaném výkonu 26,4 MW

, které budou dodávat elektřinu a teplo pro

Transalpinský ropovod (TAL).

V Německu staví a provozuje společnost Entract Energy GmbH pro zákazníka zdroje pro výrobu

elektřiny a tepla.

V polské elektrárně Skawina byla hlavním investičním projektem výstavba bloků nového

paroplynového zdroje. V průběhu roku 2024 pokračovaly projekční práce výstavby. Připravován je

současně i přívodní plynovod.

Na Slovensku v Prešově byla společností SPRAVBYTKOMFORT Prešov dokončena kogenerační

jednotka s tepelným výkonem 1 MW a elektrickým výkonem 0,8 MW.

V Turecku směřovaly náklady na investiční výstavbu zejména do oprav elektrárny v Erzinu.

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon plynových elektráren se meziročně mírně zvýšil, zejména se jednalo o výrobny pro

Transalpinský ropovod (TAL) v Itálii. Dvě lokality jsou již plně v provozu, v dalších probíhá testovací

provoz kogeneračních jednotek a dokončuje se instalace výměníku tepla.

V České republice, Německu a na Slovensku se instalovaný výkon zvýšil v důsledku dokončení

kogeneračních jednotek, v Turecku zůstal meziročně stejný.

Biomasa

Skupina ČEZ využívá udržitelnou biomasu ve formě dřevní štěpky, původem z lesních těžebních

zbytků. Společnost Energetické centrum spaluje biomasu rostlinného původu – obilnou slámu,

řepkovou slámu a traviny (seno). Polské elektrárny spalovaly pelety ze slunečnicových stonků

a zužitkovávaly biomasu především ze zemědělských zbytků – např. kukuřičnou slámu a slunečnicové

slupky.

Biomasa hraje důležitou roli v přechodu na nízkoemisní teplárenství. Je záměrem, aby nové

biomasové kotle postupně vznikly v lokalitách Dětmarovice, Prunéřov, Trmice či Poříčí. Nový

horkovodní biomasový kotel také tvoří součást již proběhlé transformace v lokalitě Dvůr Králové nad

Labem. Na uvedené zdroje jsou postupně získávány investiční dotace z Modernizačního fondu.

Italské bioplynové stanice využívají pro výrobu bioplynu kukuřici, čirok, kejdu, triticale (krmná pšenice),

odpady z potravinářského průmyslu, gastroodpady, otruby apod.

Investiční výstavba

V České republice byla v průběhu I. čtvrtletí 2024 završena ekologizace teplárny Dvůr Králové nad

Labem v konfiguraci palivové základny plyn + biomasa, doplněné o akumulaci tepla.

V ostatních zdrojích spalujících biomasu pokračovaly práce zaměřené primárně na udržení

bezpečného provozu, zvýšení spolehlivosti a účinnosti výrobního zařízení.

V polských elektrárnách Skawina a Chorzów nebyly provedeny v roce 2024 žádné investiční výdaje

související se spalováním biomasy.

V Turecku směřovaly náklady na investiční výstavbu zejména do biomasové elektrárny, kterou

provozuje společnost Akenerji.

Instalovaný výkon

Instalovaný výkon biomasových elektráren zůstal meziročně stejný.

Energetické využití odpadu

Investiční výstavba

Probíhaly přípravné práce na realizaci zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) umístěného

v lokalitě Mělník/Energotrans. Jeho uvedení do zkušebního provozu je plánováno na přelom let 2027

a 2028.

Zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu do ČR

Hledání nových obchodních příležitostí spojené s úsilím o zajištění bezpečnosti dodávek zemního

plynu přivedlo v roce 2022 Skupinu ČEZ ve spolupráci s Českou republikou k získání rezervované

kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Jedná

se o dlouhodobý kontrakt na pět let, který výší svého objemu odpovídá přibližně třetině roční spotřeby

plynu v Česku.

V roce 2023 si ČEZ a Česká republika zajistily budoucí kapacitu v LNG terminálu v severoněmeckém

Stade. Konsorcium Hanseatic Energy Hub předpokládá zahájení provozu v roce 2027. Tento LNG

terminál obdržel na jaře 2024 tzv. Final Investment Decision (FID), na jehož základě mohla být dne

28. 6. 2024 zahájena jeho výstavba. Skupina ČEZ má z roční kapacity terminálu 13,3 mld. m

spolupráci s vládou ČR rezervováno 2 mld. m

. V první fázi bude terminál sloužit k dovozu

a zpracování LNG, SNG (syntetického zemního plynu) a bioLNG (LNG vyrobeného z bioplynu).

Později bude možné terminál přeměnit na dovoz a zpracování klimaticky neutrálního čpavku

využitelného pro výrobu zeleného vodíku.

V srpnu 2024 uzavřel ČEZ roční kontrakt na dodávky plynu z Alžírska s tamní společností

SONATRACH. Dodávky byly zahájeny v říjnu 2024 a plyn je přepravován z Alžírska přes Tunisko,

poté podmořským plynovodem do Itálie a dále do Evropy. Kontrakt byl uzavřen na objem přibližně

dvou procent celoroční spotřeby plynu v Česku.

Palivo v České republice

Jaderné palivo

Palivo pro jadernou elektrárnu Dukovany je odebíráno na základě dlouhodobé smlouvy od společnosti

TVEL JSC, která zajišťuje nejen jeho výrobu (fabrikaci), ale i dodávku konverzních a obohacovacích

služeb včetně výchozí uranové suroviny. V roce 2020 bylo poprvé dodáno palivo s vyšším

obohacením (Gd-2M+; 4,76 %), které je postupně zaváženo od roku 2021. Toto palivo je využíváno

na výkonu 105 % (tj. na zvýšeném) původně v plně pětiletém palivovém cyklu. S uvedeným palivem

byl navíc realizován přechod na ekonomicky výhodnější 16měsíční palivový cyklus. Pro ještě

efektivnější využití paliva byl vyvinut nový typ paliva (PK3+), který je v současné době v elektrárně

Dukovany zavážen.

Přes přetrvávající vojenský konflikt Ruské federace s Ukrajinou a následné sankce ze strany EU se

i v roce 2024 podařilo v rámci platných kontraktů zajistit dodávky jaderného paliva z Ruska.

V rámci zajištění bezpečnosti dodávek jaderného paliva pro elektrárnu Dukovany byl v I. čtvrtletí 2023

podepsán kontrakt s Westinghouse Electric Sweden AB pro dodávky paliva. Probíhá vývojový

program směřující k zavedení alternativního dodavatele jaderného paliva s cílem postupného

snižování odebírání paliva od TVEL JSC.

V elektrárně Temelín pokračoval rovněž provoz s palivem společnosti TVEL JSC v obou blocích

na základě dlouhodobé palivové smlouvy. Palivo typu TVSA-T podpořilo přechod na provoz při výkonu

104 % (tj. zvýšeném) ve čtyřletém palivovém cyklu a dává potenciál pro bezpečný provoz bloků

v částečně pětiletém pracovním cyklu. V roce 2024 byla do 2. bloku zavezena již sedmá překládka

pokročilého typu paliva se zvýšeným obsahem uranu a zvýšenou tuhostí konstrukce (TVSA-T mod.2),

jež umožňuje další nárůst efektivity využití paliva. Zavážení pokročilého typu paliva TVSA-T mod.2

probíhá od roku 2022 i do prvního bloku. Zároveň probíhá přechod provozu elektrárny Temelín

na 18měsíční palivový cyklus. V letech 2019–2022 bylo v prvním bloku provozováno šest palivových

souborů LTA od společnosti Westinghouse Electric Sweden AB. Pro zajištění paliva na další období

bylo realizováno výběrové řízení, které bylo ukončeno v červnu 2022. Budoucími dodavateli paliva

jsou společnosti Westinghouse Electric Sweden AB a Framatome GmbH.

Ve smyslu doporučení zásobovací politiky EURATOM Supply Agency je udržována žádoucí

diverzifikace dodavatelské základny. Pro snížení rizika přerušení nebo ohrožení dodávek jaderného

paliva v požadovaných termínech přijala již dříve společnost ČEZ rozhodnutí navýšit podíl zásob

fabrikovaného paliva v areálu elektráren na úkor snižování strategických zásob uranu v různém stadiu

zpracování držených u svých dodavatelů. Momentálně jsou v areálech elektráren zásoby paliva

pokrývající potřebu elektrárny Dukovany minimálně na tři roky a Temelín na dva roky provozu. Je

záměrem pokračovat v navyšování zásob jaderného paliva, minimálně do doby ověření provozu

elektráren s palivem nových dodavatelů.

Pro výrobu jaderného paliva byly uranová surovina a její zpracování, tzv. konverzní a obohacovací

služby, zajišťovány na základě dlouhodobých smluv, a to jak nákupem u zahraničních dodavatelů, tak

i v rámci přímých dodávek paliva od jeho výrobce. Navíc v roce 2023 byly uzavřeny nové smlouvy

a v roce 2024 pokračovalo uzavírání smluv na jaderné materiály a služby s osvědčenými západními

dodavateli, které pokryjí materiálové potřeby pro výrobu jaderného paliva v následujících letech.

Pevná fosilní paliva a sorbenty

Nejvyšší podíl na dodávkách pevných paliv pro uhelné elektrárny Skupiny ČEZ na území České

republiky připadl v roce 2024 na hnědé uhlí, a to v celkovém objemu 11 549 tis. tun (98,71 % dodávek

uhlí). Rozhodující část v objemu 11 061 tis. tun (96 %) dodala společnost Severočeské doly, která je

součástí Skupiny ČEZ, dalším významným dodavatelem je společnost Sokolovská uhelná. S oběma

těmito dodavateli jsou uzavřeny dlouhodobé smlouvy, se společností Severočeské doly na období

do roku 2052 (smlouva o budoucích kupních smlouvách) a se společností Sokolovská uhelná do roku

2025. Množství dodaného černého uhlí pro elektrárny Skupiny ČEZ na území České republiky činilo

151 tis. tun, které dodala společnost OKD. Na dodávky černého uhlí do elektrárny Dětmarovice byly

uzavírány krátkodobé kupní smlouvy.

Dodávky sorbentů pro potřeby odsíření uhelných elektráren Skupiny ČEZ na území České republiky

jsou realizovány na základě dlouhodobých kupních smluv. V roce 2024 činily dodávky sorbentů

642 tis. tun.

Biomasa

Dodávky biomasy v rámci Skupiny ČEZ v České republice v roce 2024 dosáhly celkem 638 tis. tun.

Biomasa byla spalována v elektrárně Hodonín (334 tis. tun), v elektrárně Poříčí (244 tis. tun), v teplárně

Dvůr Králové nad Labem (12 tis. tun) a teplárně v Otíně u Jindřichova Hradce (48 tis. tun).

Zemní plyn

Dodávky zemního plynu sloužícího jako palivo pro provoz plynových kotelen a teplárenských

plynových kotlů nebo pro najíždění a stabilizaci zdrojů Skupiny ČEZ v roce 2024 činily zhruba

0,29 TWh.

Pro paroplynovou elektrárnu Počerady 2 je zemní plyn nakupován na velkoobchodním trhu. Za rok

2024 bylo spotřebováno 3,35 TWh zemního plynu, což je téměř shodná spotřeba jako v roce 2023.

Trading

Činnost tradingu zahrnuje obchodování s komoditami na vlastní účet za účelem dosažení

spekulativního zisku, obchodní zabezpečení potřeb výrobních zdrojů včetně zajišťovacích aktivit

ve střednědobém horizontu a obchodní zabezpečení potřeb koncových zákazníků, zejména dodávek

elektřiny a plynu. Činnost je řízena centrálně z České republiky společností ČEZ. Vlastní obchodování

včetně vypořádání obchodů probíhá ve většině zemí Evropy s velkoobchodními partnery

a prostřednictvím energetických burz v souladu s platnými rizikovými limity a rámci Skupiny ČEZ.

Skupina ČEZ současně provozuje obchodní společnost v Maďarsku, která poskytuje lokální podporu

tradingu ČEZ a souběžně i prodej elektřiny koncovým zákazníkům.

Obchodování s komoditami na vlastní účet za účelem dosažení spekulativního zisku

Během roku 2024 se ceny komodit oproti roku 2022 stabilizovaly, na komoditních trzích však

přetrvávala zvýšená volatilita, a to zejména z důvodu geopolitických rizik. Obchodnímu týmu ČEZ

se podařilo dosáhnout obchodní marže z tradingu

ve výši +3,6 mld. Kč; 37 % obchodní marže bylo

vytvořeno v rámci obchodování s komoditami na západoevropských trzích, 50 % z obchodování

s komoditami na trzích střední a východní Evropy a 13 % z ostatních obchodů (zejména obchodování

s emisními povolenkami a opcemi a strukturovanými obchody). Část obchodní marže (odpovídající

rozdílu mezi interní poptávkou po transakci a kontrahovaným externím obchodem) se promítne

do hospodářského výsledku Skupiny ČEZ až v roce dodávky, tj. v budoucích letech. Jde zejména

o průběžné zajišťování budoucí výroby elektřiny, nákupu emisních povolenek pro výrobu či nákupu

elektřiny a plynu pro koncové zákazníky.

Za rok 2024 bylo v rámci tradingových aktivit uzavřeno více než 239 tisíc transakcí a zobchodováno

mimo jiné 297 TWh elektřiny, 959 TWh zemního plynu a 146 mil. tun emisních povolenek. Ekonomický

efekt z obchodování na vlastní účet je generován primárně ve společnosti ČEZ, a. s.

Na tradingové aktivity jsou stanoveny rizikové rámce definující tržní a kreditní limity, povolené obchody

a pravidla obchodování, jejichž dodržování je průběžně sledováno Rizikovým výborem Skupiny ČEZ.

Předpokládaná situace v roce 2025

Disponibilitu jaderných elektráren ovlivňuje načasování plánovaných odstávek souvisejících nejen

s výměnou paliva a realizací plánované údržby, kontrol a revizí klíčového zařízení, ale také aktivity

zaměřené na průběžnou modernizaci a zvýšení efektivity a spolehlivosti provozu obou zdrojů.

V elektrárně Dukovany bude v roce 2025 i nadále pokračovat projekt postupného čištění

parogenerátorů s cílem zmírnit trend stárnutí teplosměnných ploch a zvýšit jejich spolehlivost. Obě

jaderné elektrárny budou v roce 2025 realizovat své odstávky v souladu se schválenými

prodlouženými cykly, což se pozitivně promítá i do vyššího očekávaného objemu jejich výroby.

V elektrárně Dukovany by mělo v roce 2025 proběhnout navýšení instalovaného výkonu o celkem

28 MW (v 1. a 4. bloku).

Skutečná výroba ve vodních elektrárnách bude záviset zejména na hydrologické situaci v ČR,

především na míře využití Vltavské kaskády a na skutečném nasazení přečerpávacích vodních

elektráren. Zásadní úsilí bude věnováno přípravě oprav a modernizaci přečerpávacích elektráren

Dlouhé Stráně a Dalešice, ale hlavně komplexní modernizaci vodní elektrárny Orlík s termínem

realizace v letech 2026–2032. Vodní elektrárny v Polsku byly součástí prodejní transakce a od data

prodeje v únoru 2025 se již jejich výsledky nepromítají do souhrnných údajů za výrobu Skupiny ČEZ.

Prioritní úkol v lokalitách osazených uhelnými zdroji představuje pokračování v činnostech, které

umožní jejich kontinuální přechod na využívání nízkoemisních zdrojů, a to zejména pro zajištění

dodávek tepla. Uhelné elektrárny v Polsku byly součástí prodejní transakce a od data prodeje v únoru

2025 se již jejich výsledky nepromítají do souhrnných údajů za výrobu Skupiny ČEZ. Výroba ze

zemního plynu v roce 2025 může být výrazně ovlivněna vývojem situace kolem dostupnosti a ceny

plynu, třebaže se komplikace na trhu s plynem pro rok 2025 nepředpokládají. Současně budou

pokračovat analýzy a přípravné práce pro možné budoucí instalace plynových zdrojů ve stávajících

výrobních lokalitách.

Hrubá marže z obchodování s komoditami (elektřinou, zemním plynem a souvisejícími energetickými

komoditami) na vlastní účet za účelem dosažení zisku, evidovaná v rámci interní obchodní evidence

společnosti ČEZ, a. s. Výsledná obchodní marže zahrnuje externí kontrakty a dále interní transakce

s obchodními – „Generation“ a „Sales“ – knihami, ve kterých jsou evidovány výrobní, resp. prodejní

pozice. Veškeré transakce jsou uzavírány za aktuální tržní ceny se započtením transakčních nákladů

a tržního bid-ask spreadu. Evidence všech portfolií a marží, stejně jako řízení všech rizikových limitů

a pravidel, je zajištěna v rámci Energy Trading Risk Management systému.

Segment TĚŽBA

Hnědé uhlí

Těžba, úprava a odbyt hnědého uhlí jsou hlavním předmětem podnikání společnosti Severočeské

doly, která je největší českou hnědouhelnou těžařskou společností z hlediska objemu produkce uhlí.

Vzhledem k tomu, že většina dodávek je směrována do Skupiny ČEZ, patří Severočeské doly na

volném trhu s uhlím k menším hráčům. Těžba uhlí probíhá v lokalitách Dolů Nástup Tušimice a Dolu

Bílina.

Těžba a prodej uhlí

V roce 2024 prodala společnost Severočeské doly 14 mil. tun uhlí, z toho 11,1 mil. tun členům Skupiny

ČEZ. V meziročním srovnání to znamenalo pokles celkového prodeje o 1,6 mil. tun, přičemž se mírně

zvýšily dodávky zákazníkům ve Skupině ČEZ.

Prodej podle odběratelů (mil. tun)

Investiční výstavba

Investiční program je zaměřen zejména na projekty k zajištění těžby v Dole Bílina. Investiční akce jsou

průběžně revidovány tak, aby odpovídaly předpokládané životnosti obou těžebních lokalit – Dolu

Bílina a Dolů Nástup Tušimice. Jedná se hlavně o dodávky, nezbytné rekonstrukce a údržbu těžební

technologie, úpravárenských i drtírenských provozů a výstavbu stabilitních opatření

a vodohospodářských děl.

Předpokládaná situace v roce 2025

Severočeské doly plánují v roce 2025 vyprodukovat 14,1 mil. tun uhlí, tedy mírně více než v roce

2024. Vývoj dodávek se odvíjí především od potřeb uhelných elektráren, které vycházejí z poptávky

po elektřině a souvisejí též s teplotním průběhem zimy. Poptávka po uhlí bude záviset rovněž na

dodávkách zemního plynu a výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

Vápenec

Těžbou vápence se ve Skupině ČEZ zabývá společnost LOMY MOŘINA spol. s r.o. Hlavní výrobní

program tvoří těžba a zpracování stavebního kameniva, jež je dodáváno subjektům mimo Skupinu

ČEZ, a vysokoprocentních vápenců využívaných zejména v odsiřovacích zařízeních ČEZ. Společnost

představuje významného dodavatele pro potřeby odsíření uhelných elektráren ČEZ, kterým ročně

dodává množství pokrývající zhruba 85 % jejich spotřeby. V roce 2024 činily dodávky vápence pro

elektrárny společnosti ČEZ 550 tis. tun. Pro rok 2025 je předpokládána dodávka přibližně 520 tis. tun.

Ověřené zásoby vápenců vytvářejí možnosti dlouhodobé těžby.

11,1

10,7

1,9

3,4

0,9

1,2

0,2

0,4

0 5 10 15 20

2024

2023

členům Skupiny ČEZ

elektrárnám a teplárnám nad 50 MW mimo Skupinu ČEZ

ostatním včetně zdrojů do 50 MW mimo Skupinu ČEZ

vývoz

Celkem

15,6

14,0

Lithiová ruda

Společnost ČEZ se v březnu 2020 rozhodla vstoupit do projektu těžby lithiové rudy na Cínovci.

Původní developer projektu, společnost European Metals Holdings Limited (EMH), vlastnil 100% podíl

ve společnosti GEOMET s výhradním právem na průzkum těžby nerostu zinnwalditu obsahujícího

lithium. Společnost Severočeské doly ze Skupiny ČEZ získala v I. pololetí 2020 ve společnosti

GEOMET 51% podíl zvýšením jejího základního kapitálu. Na základě výsledků laboratorních

a poloprovozních zkoušek byla potvrzena finální metoda zpracování lithia. Ve vazbě na jednání

společnosti GEOMET s místními samosprávami a zástupci Ústeckého kraje došlo ke změně cílové

lokality zpracovatelského závodu. Nyní se předpokládá vybudování zpracovatelského závodu

v Prunéřově, což vyžaduje aktualizaci finální studie proveditelnosti. Dokončení aktualizace je

plánováno během roku 2025.

V březnu 2025 zařadila Evropská komise projekt těžby a zpracování lithiové rudy mezi strategické

projekty v rámci aktu o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act – CRMA). Zařazení na

strategický seznam přináší projektu některé výhody – může například usnadnit financování nebo

zefektivnit povolovací procesy.

Segment DISTRIBUCE

Distribuce elektřiny

Distribuci elektřiny zajišťuje na 66 % území České republiky společnost ČEZ Distribuce, která v roce

2024 zprostředkovala zákazníkům dodávku elektřiny v objemu 33 679 GWh. Meziročně jde o mírný

nárůst, který byl způsoben vyšší poptávkou na hladině velmi vysokého napětí, zatímco na napěťových

hladinách vysokého napětí a nízkého napětí byl zaznamenán pokles. Na napěťové hladině nízkého

napětí byla důvodem poklesu dodávky zejména vyšší průměrná teplota v roce 2024.

V několika lokálních distribučních soustavách distribuci elektřiny prováděla společnost ČEZ ESL.

V oblasti distribuce elektřiny jsou veškeré ceny regulovány Energetickým regulačním úřadem.

K 31. 12. 2024 bylo k distribuční síti společnosti ČEZ Distribuce připojeno více než 3,8 mil. odběrných

míst.

Na Slovensku se distribucí elektřiny zabývá společnost ESCO Distribučné sústavy provozující několik

lokálních distribučních soustav. Jednu lokální distribuční soustavu provozuje rovněž společnost KLF-

Distribúcia, avšak z důvodu konsolidace ekvivalenční metodou není objem elektřiny distribuované

touto společností zahrnut v souhrnných údajích za Skupinu ČEZ. Společnost ESCO Distribučné

sústavy se zabývá i prodejem elektřiny koncovým zákazníkům, primárně ve svých sítích.

Obsluha zákazníků

V roce 2024 spustila společnost ČEZ Distribuce nové webové stránky, které zlepšily uživatelskou

zkušenost a zvýšily návštěvnost o 20 %. Zákazníci nyní mohou ověřovat odstávky a poruchy či

nahlásit nové poruchy přímo na webu. K dispozici jsou rovněž edukační videa a nové sekce

o energetice.

Digitalizace obsluhy zákazníků náleží k prioritám společnosti ČEZ Distribuce. Podíl digitálního podání

u žádostí o připojení nového odběru na hladině nízkého napětí dosáhl 87 %, u výroben dokonce 96 %.

Spokojenost zákazníků s přijetím požadavku je nad 95 %. Do digitálních kanálů bylo registrováno přes

600 tisíc zákazníků a byly vylepšeny mobilní aplikace Proud a DIP (Distribuční portál). V případě

žádostí o připojení na hladině nízkého napětí dostává 98 % žadatelů odpověď do pěti pracovních dní.

V roce 2024 přijala společnost ČEZ Distribuce 54 326 žádostí o připojení výroben, z nichž 63 % tvořily

mikrozdroje. Bylo připojeno 29 814 výroben s celkovým výkonem 763 MW a uvolněno dalších 8,7 GW

výkonu díky zavedení připojení v režimu negarantovaného výkonu.

Od července byl zaveden status zranitelného zákazníka. Status poskytuje zvýšenou ochranu

a podporu zákazníkům, kteří potřebují nepřetržitou dodávku elektřiny pro provoz přístrojů nezbytných

pro zachování základních životních funkcí.

Od srpna byl ve spolupráci s dalšími distributory zahájen provoz Elektroenergetického datového

centra (EDC). Společnost vznikla podle energetického zákona s cílem umožnit efektivní transformaci

tuzemské energetiky a nastavit procesy pro sdílení elektřiny. Její systém umožňuje domácnostem,

firmám a obcím sdílet elektřinu z vlastních výroben, což přispívá ke snížení nákladů na energii

a podpoře obnovitelných zdrojů. Domácnostem a firmám poskytne každých 15 minut informace

o jejich spotřebě a jejich členění podle času, tarifu a v některých případech v budoucnosti i podle typu

spotřebiče. EDC bude také zprostředkovávat tato data obchodníkům, distributorům i provozovateli

přenosové soustavy. Bude rovněž zajišťovat tok dat o sdílení elektřiny s údaji o výrobě samovýrobců

a množství elektřiny, které dávají k dispozici pro sdílení ostatním účastníkům trhu. Registrace u EDC

je nezbytným krokem pro zahájení sdílení elektřiny a zajišťuje, že všechny zúčastněné strany mohou

efektivně využívat výhody komunitní energetiky.

Rok 2024 byl poznamenán zářijovými povodněmi, které způsobily 229 poruch na hladině vysokého

napětí a omezily přes 215 tisíc odběrných míst. Nejtíživější situace nastala v Olomouckém

a Moravskoslezském kraji, kde stav nebezpečí trval tři měsíce.

Investiční výstavba

V roce 2024 investovala společnost ČEZ Distribuce do obnovy a rozvoje distribuční soustavy

s hlavním cílem zvyšovat kvalitu, spolehlivost a bezpečnost dodávky elektřiny.

Investice směřovaly do obnovy distribučních sítí všech napěťových hladin, rekonstrukcí elektrických

stanic a obnovy transformátorů a elektroměrů. Významná část investic byla vynaložena na rozvoj

distribuční soustavy, a to především na pokrytí vzrůstajícího počtu požadavků zákazníků na připojení

k distribuční soustavě včetně rozvoje řízení provozu sítí. Současně nadále trval zájem zákazníků

o připojení výroben, hlavně fotovoltaických elektráren. Pokračovaly investice v oblasti digitalizace,

smart technologií a rozvoje optické infrastruktury.

Na Slovensku byly investice vynaloženy hlavně na údržbu a rozvoj stávajících zařízení, především

v lokálních distribučních soustavách Trnava a Partizánske.

Distribuce zemního plynu

Distribuci zemního plynu v České republice zajišťují společnosti GasNet, s.r.o., a ČEZ ESL, s.r.o., (do

1. 7. 2024 pod názvem ČEZ Energetické služby, s.r.o.).

Společnost GasNet je provozovatelem distribuční soustavy ve všech krajích kromě Prahy

a Jihočeského kraje. V roce 2024 se soustředila především na bezpečnost a spolehlivost provozu

plynárenské infrastruktury s cílem dalšího rozvoje v oblasti připojování výroben biometanu do

plynárenské sítě, v přechodu elektrárenských a teplárenských zdrojů z uhlí na zemní plyn a přípravy

infrastruktury na distribuci nízkouhlíkových plynů a plynů z obnovitelných zdrojů, konkrétně biometanu

a vodíku. Společnost také pokračovala v digitalizaci, inovacích a zaměření na nové technologie.

Počet odběrných míst připojených k distribuční soustavě k 31. 12. 2024 činil přibližně 2,2 milionu, což

znamenalo oproti roku 2023 pokles o zhruba 20 tisíc odběrných míst

. I přes pokles počtu odběrných

míst a skutečnost, že byl rok 2024 teplejší než předchozí rok, došlo k mírnému zvýšení

distribuovaného množství plynu. Tento nárůst byl způsoben zejména vlivem vyšší spotřeby

u zákazníků kategorie velkoodběr.

Cena distribuce plynu a dalších služeb je v ČR regulována Energetickým regulačním úřadem (ERÚ).

V září bylo v důsledku povodní vyřazeno z provozu 278 km potrubí společnosti GasNet a u dalších

374 km potrubí musela být provedena mimořádná kontrola. Jednalo se o nejzávažnější poškození

plynovodní infrastruktury, které společnost kdy na svém distribučním území zaznamenala. Povodně

postihly více než 7 600 zákazníků. Dodávku plynu pro většinu odběratelů se podařilo obnovit

nejpozději koncem října.

Společnost ČEZ ESL, stejně jako v předchozích letech, provozovala lokální distribuční soustavy

v lokalitách Vítkovice, Dětmarovice, Mohelnice a Kdyně. Při své cenové politice přebírá ceny

nadřazeného distributora.

Na Slovensku se distribucí plynu zabývá společnost ESCO Distribučné sústavy, která provozuje

několik lokálních soustav. Společnost se zabývá prodejem zemního plynu koncovým zákazníkům

primárně ve svých sítích a dodává plyn sesterským společnostem SPRAVBYTKOMFORT Prešov

a ESCO Servis.

Obsluha zákazníků

Pro obsluhu zákazníků GasNet a dalších účastníků trhu s plynem slouží dva základní komunikační

portály.

Online servis PDS je aplikace pro komunikaci mezi společností a zákazníky s uzavřenou smlouvou

o zajištění služby distribuční soustavy. Zákazníkům umožňuje přístup k datům odběrných míst,

fakturačním datům, zadávání samoodečtů a podávání žádostí a reklamací. Zájem zákazníků sledovat

a řídit svoji spotřebu potvrzuje vysoký počet hlášených samoodečtů, kdy druhým rokem po sobě bylo

prostřednictvím aplikace Online Servis PDS podáno přes 900 tisíc odečtů.

Oba údaje se týkají společnosti GasNet.

Aplikace Distribuce plynu online je využívána pro přímou komunikaci s odběrateli plynu. V roce 2024

pokračovaly práce na projektu převodu stávajícího portálu Distribuce plynu na novou platformu

Sitecore.

Současně byly provedeny drobné změny v modulu zadávání žádostí o připojení pro zákazníky

kategorií maloodběratelé/domácnosti a velkoodběratelé/střední odběratelé.

Investiční výstavba

Společnost GasNet investuje do rozvoje a zejména do obnovy distribuční soustavy a jejích

komponent, aby zajistila bezpečnost a spolehlivost aktiv na konci životnosti či s identifikovaným

rizikem. Investice do inovativních technologií a modernizace zařízení pak cílí na zvýšení kvality,

snížení úniků, optimalizaci a efektivitu provozu. V rámci rozvojových investic byly vynaloženy

prostředky k přípravě sítě na obnovitelné plyny, jako jsou vodík a biometan. Všechny kroky odrážejí

závazek společnosti k neustálému zlepšování a udržování vysokých standardů v oblasti provozní

bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

Společnost pokračuje v realizaci opatření pro očekávaný růst zájmu o připojování výroben biometanu

s cílem směřujícím k výrobě 0,5 mld. m

biometanu do roku 2030 v souladu s revidovaným

Vnitrostátním plánem ČR v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) přijatým vládou v prosinci 2024.

V současnosti je do distribuční soustavy společnosti GasNet připojeno osm biometanových stanic,

přičemž v dalších letech společnost očekává, na základě počtu smluv o připojení ve stadiu přípravy,

ještě výraznější rozmach produkce biometanu. Společnost GasNet se také aktivně angažuje v oblasti

přechodu teplárenského sektoru z uhlí na zemní plyn.

Investice společnosti ČEZ ESL byly vynaloženy především na výměnu vybraných stávajících kotlů

v regulačních stanicích, na úpravu měření a na rekonstrukci detekčního systému úniku plynu.

Na Slovensku byly investice vynaloženy převážně do údržby a rozvoje stávajících zařízení.

Předpokládaná situace v roce 2025

Na konci února 2025 ERÚ zveřejnil novou Metodiku cenové regulace pro VI. regulační období pro

odvětví elektroenergetiky a plynárenství. Metodika je závazná pro léta 2026–2030.

V oblasti distribuce elektřiny se předpokládá pokračování rozvoje optické infrastruktury s cílem zajistit

dlouhodobý rozvoj moderních technologií v oblasti řízení distribuční soustavy v synergii s přípravou na

vyšší automatizaci sítí.

Očekává se pokračování trendů přechodu zákazníků na distribuční tarify spojené s využíváním

tepelných čerpadel a provádění úsporných opatření na straně zákazníků s významným dopadem do

snížení objemu distribuované elektřiny.

V České republice byla v březnu 2025 schválena další novela energetického zákona, která mimo jiné

zpřesnila pravidla pro výrobu a sezonní akumulaci energie za využití přebytkové energie v době

nadprodukce z obnovitelných zdrojů energie.

Na Slovensku jsou kvůli omezeným možnostem rozšiřování distribučních soustav hledány i jiné

příležitosti, především při poskytování podpůrných služeb pro provozovatele přenosové soustavy

SEPS a flexibility pro zákazníky.

V oblasti distribuce plynu se turbulentní vývoj cen energetických komodit v letech 2022–2024 projevil

v chování zákazníků formou úspor energií, přičemž tento efekt částečně přetrvává a je zohledněn i ve

výhledu distribuce pro rok 2025.

Očekávání meziročního nárůstu celkových objemů distribuce plynu v segmentu velkých zákazníků

a domácností je založeno na předpokladu, že se nebude opakovat extrémně teplé počasí předchozích

dvou let. U domácností bude rostoucí odběr zemního plynu vyvolán přechodem lokálního vytápění

z tuhých paliv (nevyhovující kotle) na zemní plyn, zvlášť tam, kde je k dispozici plynovodní přípojka.

Pokračovat budou rozvojové aktivity a rozšiřování poskytovaných služeb.

Segment PRODEJ

Součástí segmentu PRODEJ jsou společnosti realizující prodej elektřiny, zemního plynu, tepla

a energetických a telekomunikačních služeb.

Mezi priority společností v segmentu patří efektivní zajištění dodávky elektřiny a zemního plynu pro

spotřebitele, poskytování nejvýhodnějších energetických řešení a nejlepší zákaznické zkušenosti na

trhu, rozvíjení nových inovativních oblastí s růstovým potenciálem, digitalizace a transformace

teplárenství na nízkoemisní. Díky rozvoji ESCO služeb jsou také vytvářena nejmodernější energetická

řešení, která mohou umožnit klientům plnění cílů v ochraně klimatu a úsporách energie.

Prodej komodit

Elektřina

Prodej elektřiny

Nejvýznamnější trh, na němž Skupina ČEZ prodávala elektřinu koncovým zákazníkům, představovala

v roce 2024 především Česká republika, dále Maďarsko, za nimiž s velkým odstupem následovaly

Německo, Itálie a Slovensko. Objem elektřiny prodané zákazníkům v České republice se meziročně

snížil kvůli teplejšímu počasí, z důvodu úspor spotřeby ze strany zákazníků i rozmachu malých

fotovoltaických elektráren u domácností. Na ostatních trzích prodej vzrostl, objemově významný je

však jen nárůst prodeje v Maďarsku způsobený konsolidací trhu, na němž CEZ Hungary (CEZ

Magyarország) zůstává stabilním a důvěryhodným dodavatelem.

Česká republika

Energetický trh v České republice je plně liberalizován a svého dodavatele elektřiny a plynu si mohou

zvolit všichni zákazníci včetně domácností. V ČR existuje funkční energetická burza PXE, jež je

součástí německé burzy EEX, a operátor trhu OTE zajišťující fungování trhů s elektřinou.

S platností od 1. 1. 2024 skončilo vládní stropování cen v mimořádné tržní situaci. Zásadní změnu

přineslo zavedení nového způsobu obchodování prostřednictvím vnitrodenních aukcí napříč Evropou.

K 1. 7. 2024 přešel celý systém obchodování z hodinového intervalu zúčtování na čtvrthodinový.

Následně bylo k 1. 8. spuštěno komoditní sdílení umožňující přebytky z FVE nasdílet buď do skupiny

zákazníků a domluvit si vlastní cenové podmínky, nebo pokrýt část spotřeby dalších nemovitostí

provozovatele FVE z vlastní výroby. Skupina ČEZ zprostředkovává pro své zákazníky vytvoření

a následnou správu příslušných energetických společenství. První měsíce po zavedení sdílení

elektřiny potvrdily vznik očekávaného jevu s negativním dopadem pro obchodníka, kterým je zvýšení

nákladu na odchylku u zákazníků zapojených do sdílení elektřiny.

Skupina ČEZ nabízí koncovým zákazníkům v České republice elektřinu prostřednictvím společností

ČEZ Prodej, ČEZ ESCO, ČEZ Energo, Energetické centrum a rovněž prostřednictvím společností

ze segmentu VÝROBA: ČEZ, Energotrans a ÚJV Řež.

Prodej elektřiny všem typům zákazníků meziročně poklesl. Pokles dodávek byl významně ovlivněn

teplým počasím v I. pololetí 2024.

Prodej elektřiny koncovým zákazníkům z řad domácností a menších firem zajišťuje v České republice

společnost ČEZ Prodej. V průběhu roku 2024 došlo k mírnému poklesu počtu zákazníků z důvodu

volatility cen komodit v době, kdy byly pořizovány, a dále z důvodu silně konkurenčního prostředí

v ČR.

Zákazníkům z řad firem, obcí a veřejné správy dodává elektřinu společnost ČEZ ESCO, která v rámci

Skupiny ČEZ pokrývá všechny jejich energetické potřeby od dodávky komodit po energetické služby.

Vzhledem ke zvýšení aktivit konkurence a vzniku některých nových konkurentů zaznamenala

společnost ČEZ ESCO v roce 2024 mírné snížení tržního podílu. Pokles počtu zákazníků a odběrných

míst nastal hlavně v segmentu B2G, naopak řada společností ze segmentu B2B, jež společnost ČEZ

ESCO získala do svého zákaznického portfolia v době energetické krize, pokračuje ve spolupráci a tito

zákazníci k ní často přecházejí i s další komoditou (zemním plynem). Pokles objemu dodávek byl

částečně způsoben rovněž úspornými opatřeními na straně zákazníků a nadprůměrnými teplotami

v průběhu roku.

Teplo

Výroba a prodej tepla

V České republice se prodej mírně zvýšil, a to vlivem zprovoznění horkovodu z Temelína do Českých

Budějovic. V Polsku i na Slovensku byly meziročně zaznamenány lehce nižší prodeje tepla, které lze

přičíst teplejšímu počasí.

Česká republika

Skupina ČEZ nabízí koncovým zákazníkům v České republice teplo prostřednictvím společností ČEZ

Teplárenská, Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem, ČEZ ESL, ÚJV Řež, ČEZ Energo,

Energotrans, Energetické centrum, ČEZ Energetické produkty a ČEZ.

Transformace teplárenství probíhá v souladu s nastaveným harmonogramem a jejím hlavním cílem

zůstává zajištění dlouhodobé a spolehlivé dodávky tepla z nově budovaných nízkoemisních zdrojů

za příznivou cenu. Zároveň také Skupina ČEZ disponuje záměrem v co nejrozumnější míře zachovat

osvědčený a fungující český systém centrálního zásobování teplem, který patří k nejpropracovanějším

v Evropě. V moderním teplárenství bude spoléhat zejména na zemní plyn a biomasu, kterými nahradí

stávající uhelné zdroje.

V lokalitě Dětmarovice probíhá výstavba nové nízkoemisní teplárny s předpokládaným zprovozněním

na konci roku 2026. V dubnu 2024 byly podepsány dlouhodobé smlouvy se zástupci městských

distribučních společností v Orlové a Bohumíně, díky nimž má téměř 15 tisíc domácností jistotu

dodávek tepla z nově budované teplárny. V předstihu již byly uzavřeny desetileté smlouvy s dodavateli

biomasy pro biomasový zdroj.

V lokalitách Prunéřov a Tušimice byla zahájena výstavba prvních zdrojů, které zajistí dodávku tepla

pro Chomutov, Klášterec nad Ohří, Jirkov a Kadaň. Předpokládaný termín dokončení plynových

kotelen v Prunéřově a Tušimicích je v I. polovině 2025.

V lokalitě Trmice vyrostou nové zdroje v rámci vyhlášeného plánu Teplo2050+, kde uhlí bude

nahrazeno zemním plynem a biomasou. Skupina ČEZ ve spolupráci s městem Ústí nad Labem zajistí

teplo nejen pro území na levém břehu řeky Labe, ale i pro pravobřežní Střekov, kde vzniknou nové

plynové zdroje.

Zemní plyn

Prodej zemního plynu

Česká republika

Skupina ČEZ nabízí koncovým zákazníkům v České republice zemní plyn prostřednictvím společností

ČEZ Prodej, ČEZ ESCO a ČEZ Energo.

Prodej plynu koncovým zákazníkům z řad domácností a menších firem zajišťuje v České republice

společnost ČEZ Prodej. Prodej plynu všem typům retailových zákazníků meziročně poklesl, zejména

z důvodu teplejšího počasí v I. pololetí 2024. Počet zákazníků v portfoliu se podařilo mírně navýšit

i přes významnou volatilitu ceny komodity a silně konkurenční prostředí v ČR v době dobíhajících

tříletých fixací z období ukončení podnikání bývalé společnosti Bohemia Energy.

Zákazníkům z řad firem, obcí a veřejné správy dodává plyn společnost ČEZ ESCO. V roce 2024

společnost ČEZ ESCO mírně snížila tržní podíl. Stejně jako v případě elektřiny se tento pokles nejvíce

promítl v segmentu B2G, zatímco v segmentu B2B byla bilance z pohledu ztrát a akvizic zákazníků

víceméně vyrovnaná. Na snížený objem dodávek plynu za rok 2024 měly zároveň vliv technologické

úspory na straně zákazníků a teploty nad dlouhodobým normálem.

Akvizice skupiny GasNet neměla vliv na objem prodaného zemního plynu, neboť předmětem jejího

podnikání je pouze distribuce, a nikoli prodej této komodity. Na Slovensku se realizuje jen velmi malý

objem prodeje, který se meziročně vlivem teplého počasí snížil.

Energetické služby

Společnosti ze segmentu PRODEJ se zabývají poskytováním energetických služeb B2B. Působí

ve třech hlavních oblastech zahrnujících široké spektrum ESCO služeb: energetická řešení budov,

zelená energetika a průmyslová energetika.

V České republice zastřešuje příslušné aktivity skupina ČEZ ESCO. V zahraničí je to především

skupina Elevion Group, která působí v Německu, dále pak v Polsku, Itálii, Rumunsku, Rakousku,

Izraeli, Nizozemsku, Maďarsku, Dánsku, Číně, Malajsii, ve Velké Británii a nově i ve Španělsku.

Na Slovensku poskytuje energetické služby skupina ESCO Slovensko, od 1. 1. 2024 součást skupiny

ČEZ Invest Slovensko.

Prodej energetických služeb

Česká republika

V České republice jsou v rámci energetických služeb retailovým zákazníkům (zajišťováno společností

ČEZ Prodej) nabízeny instalace technologií – fotovoltaických elektráren či tepelných čerpadel.

Nejoblíbenější variantou byla kombinace fotovoltaiky s bateriovým úložištěm. ČEZ nabízí na českém

trhu unikátní hybridní bateriový systém ČEZ Battery Box Queen.

K dalším poskytovaným službám se řadí služba servisu plynových kotlů, která zajišťuje pravidelnou

roční kontrolu plynového kotle a spalinové cesty i eventuální opravy. V případě potřeby výměny

starého plynového kotle je zákazníkovi poskytnuta i kompletní montáž včetně úprav spalinové cesty.

V srpnu byla pro B2B zákazníky, kterým instaloval fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo ČEZ Prodej,

spuštěna nová služba servisu těchto technologií (ČEZ Servis fotovoltaiky a ČEZ Servis tepelného

čerpadla) nabízející jejich pravidelné kontroly i urgentní opravy.

Moderní energetické technologie nabízí ČEZ Prodej zákazníkům už i v síti zákaznických center, kde

mohou své dotazy konzultovat s technologickým specialistou. Největší technologický předváděcí

prostor se nachází v zákaznickém centru v Plzni. Ukázky těchto zařízení se postupně objevují

i v dalších pobočkách po celé ČR, aby si je případní zájemci mohli na vlastní oči prohlédnout.

Rok 2024 byl pro společnost ČEZ ESCO, která poskytuje energetické služby zákazníkům z řad firem,

obcí a veřejné správy, rokem významných projektů a investic. Trh v oblasti energetických řešení

v roce 2024 rostl a společnost ČEZ ESCO v něm i nadále upevňovala svoji přední pozici, přičemž se

intenzivně věnovala projektům u svých zákazníků z řad firem, nemocnic a obcí směřujícím jednak ke

snížení spotřeby elektřiny i tepla a jednak ke zvýšení podílu elektřiny vyrobené v OZE. Ve spolupráci

společností ČEZ ESCO a ČEZ Teplárenská probíhá transformace teplárenství na nízkoemisní

v Ústeckém kraji. Spolupráce se zákazníky na postupné dekarbonizaci je klíčová pro zachování

a posílení konkurenceschopnosti českého průmyslu; příkladem může být spolupráce s Třineckými

železárnami.

V březnu 2025 společnost ČEZ ESCO podepsala strategické memorandum se statutárním městem

Brnem (ČR) a společností Teplárny Brno o spolupráci v sektoru moderní energetiky. Město a teplárny

budou s ČEZ ESCO spolupracovat například na prověření možností zvyšování energetické

hospodárnosti budov, energetického managementu, identifikace příležitostí projektů EPC a dalších

možnostech snížení spotřeby energie.

ČEZ ESCO bude i nadále podporovat své zákazníky v jejich snaze o snižování emisí a zvyšování

energetické efektivity.

V rámci portfolia provozovaných kogeneračních jednotek byl zaznamenán nárůst instalovaného

výkonu s pokračujícím zařazováním dalších zdrojů KVET pro možnost poskytování podpůrných

služeb. Rovněž bylo v roce 2024 uvedeno do trvalého provozu bateriové úložiště s instalovaným

výkonem 10 MW a kapacitou 13,8 MWh s možností poskytování jak technické, tak obchodní flexibility

a zrychlení doby náběhu agregačního bloku (bateriového úložiště a kogenerační jednotky) na

požadovaný výkon.

Společnost ČEZ ESCO zahájila největší vodíkový projekt v České republice, který zahrnuje využití

vodíku ve veřejné dopravě ve Středočeském kraji. Zahrnuje výrobu vodíku pomocí elektrolyzéru,

vysokotlaké zásobníky a vodíkovou plnicí stanici. Od konce příštího roku bude cestující na třech

linkách v okolí Mníšku pod Brdy dopravovat desítka vodíkových autobusů. Tento projekt představuje

významný krok směrem k bezemisní dopravě a získání cenných provozních zkušeností z plně

komerčního vodíkového projektu.

V roce 2024 byla síť dceřiných společností ČEZ ESCO rozšířena o elektrotechnickou a inženýrskou

společnost EL-ENG. Tímto krokem byly posíleny služby v oblasti energetiky budov o komplexní

elektromontáže a další klíčové služby, které hrají zásadní roli v rozvoji sektoru technických zařízení

budov (TZB).

Prostřednictvím ČEZ ESCO je nabízen nový produkt Komplexní ozelenění spotřeby zajišťující

zákazníkům pokrytí jejich spotřeby kompletně zelenou či bezemisní elektřinou. Tento produkt

propojuje komoditní a nekomoditní řešení a může přispět k celkové dekarbonizaci provozů zákazníků.

Německo

Na německém trhu v segmentu energetických služeb pro B2B zákazníky působí skupina Elevion

Group prostřednictvím svých dceřiných společností ve třech oblastech činností, a to zelená

energetika, průmyslová energetika a energetická řešení budov.

Nejvýznamnějším zástupcem oblasti zelená energetika v případě velkých výrobních zdrojů je skupina

BELECTRIC, která realizuje aktivity v rámci celého hodnotového řetězce solárních elektráren

a bateriových úložišť od developmentu až po vlastní provoz a údržbu. Kromě služeb pro třetí strany

provozuje BELECTRIC i vlastní elektrárny Deubach a Reddehausen.

Na počátku roku 2024 byla založena společnost Elevion Green, jejímž cílem je vytvořit skupinovou

platformu pro rozvoj aktivit v oblasti B2B ESCO služeb (především střešní fotovoltaické systémy,

bateriová úložiště, nabíjecí wallboxy, tepelná čerpadla a energetický management) a digitalizovat

činnosti podél celého hodnotového řetězce decentrální energetiky (marketing, prodej, technické

plánování, řízení subdodavatelů a další související služby).

V oblasti průmyslové energetiky působí především společnosti Entract Energy (komplexní energetické

služby pro průmyslové zákazníky a pro development nemovitostí) a SERCOO Group (komplexní

služby v oblasti provozu a údržby bioplynových elektráren, jednotek kombinované výroby elektřiny

a tepla, jakož i výroby biometanu).

V oblasti digitalizace a automatizace je klíčovou společností HERMOS AG, přední technologická

společnost zaměřená na automatizační a IT řešení v oblasti průmyslu, budov, energetiky a životního

prostředí. Nabízí komplexní služby zahrnující inženýring, vývoj a implementaci softwaru pro

automatizaci a IT systémy, produktový vývoj a poprodejní servis. Její součástí je rovněž společnost

Hofmockel, specificky doplňující portfolio skupiny o oblast automatizace v segmentu úpravy odpadních

vod.

Oblast energetického řešení budov je zastoupena zejména dceřinými společnostmi Rudolf Fritz GmbH

(nízkonapěťové a řídicí systémy), ETS Efficient Technical Solutions GmbH (technické zařízení budov),

EAB Elektroanlagenbau GmbH Rhein/Main (elektrotechnika a technické zařízení budov), D-I-E Elektro

AG (elektrotechnika a technické zařízení budov) a Alexander Ochs (technická zařízení budov).

K významným společnostem se v tomto segmentu řadí také En.plus GmbH (poradenství a plánování,

realizace, servis a provoz zařízení a systémů pro efektivní energetiku budov obzvláště v oblasti

chlazení). K poskytovatelům inženýrských a plánovacích služeb v oblasti technického zařízení budov

patří společnosti IBP Ingenieure, Pantegra Ingenieure a Peil und Partner Ingenieure GmbH.

Polsko

V Polsku působí zejména společnosti skupiny Euroklimat a společnost Metrolog. Skupina Euroklimat

poskytuje služby v oblasti technického zařízení budov, elektroinstalací, telekomunikačních sítí a IT

instalací. Nabízí také plánovací služby, realizaci a následnou údržbu, přičemž součástí jejího portfolia

jsou společnosti TRIM-TECH a Instal Bud Pecyna, nově získané v roce 2024. Společnost Metrolog

patří na polském trhu mezi přední dodavatele komplexních realizací projektů v oblasti teplárenství

a výstavby systémů úpravy vody.

Slovensko

Skupina ESCO Slovensko cílí na pozici lídra na trhu s energetickými službami. Začala nabízet nové

produkty ve formě služby v oblastech fotovoltaiky, tepla z obnovitelných zdrojů a chlazení. V roce

2024 byl zaznamenán mírný pokles poptávky po produktech formou služby, a to zejména vzhledem ke

klesajícím cenám komodit na světových trzích.

Ostatní země

V ostatních zemích skupina Elevion Group pokračuje v organickém i akvizičním růstu, v souladu

se schválenou strategií.

V Nizozemsku působí skupina ZOHD, která byla k 1. 1. 2024 přejmenována na Energy Shift.

Společnost poskytuje služby v oblasti střešních fotovoltaických systémů a systémů bateriových

úložišť. Skupina BELECTRIC získala v zemi kontrakt na výstavbu parku fotovoltaických elektráren

Eekerpolder, který svým výkonem 189 MW

bude největší fotovoltaickou elektrárnou v Nizozemsku.

Uvedení do provozu se předpokládá v roce 2026. Následně skupina převezme provoz a údržbu

(O&M) parku.

V Rakousku působí Elevion Group prostřednictvím několika menších společností, které se zaměřují

na plánování a instalaci komplexních elektrotechnických zařízení. Jedinečným projektem byla

instalace fotovoltaické elektrárny s bateriovým úložištěm na horní stanici lanovky na Zwölferhornu

(1 522 m n. m.), čímž se lanovka stala z velké části energeticky soběstačnou.

V oblasti velkých fotovoltaických elektráren a bateriových úložišť vstoupila skupina Elevion

prostřednictvím dceřiné společnosti BELECTRIC na španělský trh. Byla založena společnost

BELECTRIC ESPAÑA, která koupila místního developera solárních projektů Navitacum, jenž byl plně

integrován do této společnosti. Nová společnost plánuje rozsáhlé aktivity v oblasti fotovoltaických

elektráren a bateriových úložišť, od realizace projektů a EPC až po provozování na klíč (O&M).

V Rumunsku jsou poskytovány energetické služby zejména v oblasti technického zařízení budov

hlavně prostřednictvím společnosti High-Tech Clima a dále také malé společnosti EL-ENG RO, jež

není součástí konsolidačního celku.

Skupina BELECTRIC je jako jedna z největších evropských společností provádějících výstavbu

velkých fotovoltaických elektráren významně aktivní i na dalších trzích, především ve Velké Británii,

Izraeli a také v Dánsku, kde se podílí na projektu výstavby elektrárny o výkonu 135 MW

Telekomunikační služby

Kabelové připojení

Společnost Telco Pro Services zajišťuje dodávky telekomunikačních služeb pro potřeby Skupiny ČEZ

i externí trh. Dceřiná společnost Telco Infrastructure byla zřízena s cílem vlastnit, budovat

a provozovat optickou komunikační infrastrukturu, na kterou budou napojeny i další společnosti

Skupiny ČEZ poskytující služby koncovým zákazníkům. V dubnu 2024 společnost Telco Pro Services

realizovala akvizice významných poskytovatelů internetového připojení, a to společností EDERA

Group (včetně dceřiných společností) a WMS. Společnost Telco Pro Services a její dceřiné

společnosti vlastní zhruba 340 tisíc přípojek a služby koncovým zákazníkům poskytují na 121 tisících

přípojkách.

Mobilní operátor

ČEZ Prodej od roku 2013 působí také v oblasti telekomunikačních služeb. S produktem MOBIL OD

ČEZ s více než 160 000 aktivními čísly se řadí mezi tři největší virtuální operátory v ČR. K lednu 2025

obsluhoval celkově přes 162 000 aktivních SIM karet ve veřejné i benefitní zaměstnanecké

edici. Dlouhodobě má produkt MOBIL OD ČEZ také nejvyšší hodnoty v oblasti zákaznické zkušenosti

– i v roce 2024 ho zákazníci ČEZ Prodej hodnotili nejlépe napříč komoditními i nekomoditními

produkty.

Elektromobilita

Veřejná infrastruktura

Skupina ČEZ pokračovala v dalším rozšiřování veřejné dobíjecí sítě. Svou pozornost zaměřila

zejména na rozvoj vysoce výkonných dobíjecích hubů/lokalit osazených převážně ultrarychlými

dobíjecími (HPC) stanicemi.

V průběhu roku 2024 bylo nově zprovozněno 182 dobíjecích stanic. Ke konci roku 2024 tak

provozovala Skupina ČEZ ve veřejné dobíjecí síti 842 dobíjecích stanic (tj. zvýšení o 28 % oproti roku

2023) o instalovaném výkonu 71,9 MW (meziročně o 45 % více), z nichž bylo 116 (+158 %

v porovnání s rokem 2023) ultrarychlých s výkonem od 150 do 360 kW v 44 různých lokalitách napříč

celou Českou republikou. To přineslo zvýšenou rychlost a hlavně kvalitu dobíjení s tím, že veškerá

energie ve veřejných dobíjecích stanicích ČEZ pochází z certifikovaných obnovitelných zdrojů.

V oblasti veřejné dobíjecí infrastruktury Skupina ČEZ splnila cíl stanovený ve strategii VIZE 2030 –

Čistá Energie Zítřka pro rok 2025 (800 stanic o výkonu 70 MW) již před koncem roku 2024.

Veřejná služba dobíjení

Službu veřejného dobíjení prodává Skupina ČEZ pod značkou futurego.

Začátkem roku 2024 byly v ceníku zavedeny tři cenové tarify: Basic, Standard a Premium. Tarify

Standard a Premium obsahují relativně nízkou paušální měsíční platbu a zavádějí zásadním

způsobem zvýhodněné sazby za kWh. Výstavba nových ultrarychlých stanic v kombinaci

s modernějšími auty s větším akumulátorem má za následek nárůst objemu průměrné transakce

o zhruba 10 % na 22 kWh. V souvislosti se zprovozněním 100. ultrarychlé dobíjecí stanice proběhla

slevová akviziční marketingová akce „z 0 na 100” a pro zákazníky s paušálem se u ultrarychlých

stanic zlevnilo dobíjení o 2 Kč/ kWh.

Kromě rozvojových aktivit týkajících se ceníků, tarifů a marketingu se Skupina ČEZ zaměřila i na

kvalitu služby a poskytovaných informací, jejichž společným jmenovatelem je jednoduchost. Od

začátku roku 2024 funguje nová webová stránka www.futurego.cz, kde si mimo jiné lze na online

kalkulačce spočítat nejvýhodnější paušální tarif pro své potřeby. V rámci zlepšování bezpečnostního

zabezpečení přešla Skupina ČEZ jako první v Česku na novou technologii RFID čipů, která

znemožňuje jejich kopírování. Souběžně s tím byla také rozšířena nabídka RFID čipů na dva formáty:

přívěsek na klíče nebo kartička o velikosti platební karty.

Ke konci roku 2024 byl rozšířen rozsah roamingového dobíjení. Použitím služby futurego je možné

dobíjet na zhruba 90 tis. dobíjecích konektorů v ČR, všech okolních zemích, Slovinsku a Chorvatsku.

Produkty a služby pro firemní klientelu, města a obce

Elektromobilní produkty a služby pro firemní klientelu, města a obce určené pro neveřejné použití

zabezpečuje ve Skupině ČEZ společnost ČEZ ESCO. Do portfolia služeb patří zejména návrh

a instalace komplexních řešení pro firemní flotily, která zahrnují dobíjení v centrálách firem, jejich

pobočkách, u veřejných stanic i v místě bydliště zaměstnanců. Možná jsou rovněž řešení pro dobíjení

v rámci nových developerských komplexů.

Do portfolia nabízených dobíjecích stanic byly přidány výrobky rakouského výrobce Kreisel vhodné

zejména pro lokality bez dostatečného příkonu díky integrovanému akumulačnímu úložišti. Dvě tyto

stanice byly instalovány v Česku, z nichž jedna je ve veřejném provozu v síti ČEZ.

Důležitým krokem bylo dokončení vývoje a uvedení chytrého dobíjecího kabelu futurego na trh. Kabel

je automaticky integrován s veřejnou dobíjecí službou futurego a pro fleetové zákazníky zajišťuje

možnost domácího dobíjení s měřením odebraných kWh a vyúčtováním náhrad zaměstnancům.

Předpokládaná situace v roce 2025

Elektřina

V České republice je v roce 2025 očekáván mírně nižší objem prodané elektřiny retailovým

zákazníkům než objem dosažený v roce 2024. V průběhu roku lze očekávat další zklidnění situace na

trhu, snížení volatility cen a stabilizaci objemu dodané elektřiny koncovým zákazníkům. S přijetím

novely energetického zákona (Lex OZE III), k němuž došlo v březnu 2025, stoupne počet zákazníků,

kteří budou chtít využít výhod nových možností v energetice (sdílení, agregace, flexibilita, akumulace),

což pro společnosti Skupiny ČEZ znamená nejen příležitost, ale zároveň i výzvu eliminovat rizika

spojená s těmito fenomény, zvláště v oblasti predikce dodávek a řízení odchylky.

Maďarská společnost CEZ Hungary (CEZ Magyarország) předpokládá podobný objem dodávek v roce

2025 jako v úspěšném roce 2024.

Teplo

Skupina ČEZ bude pokračovat v modernizaci a dekarbonizaci uhelných lokalit v ČR na nízkoemisní

za účelem dosažení klimatické neutrality a zajištění dlouhodobých a cenově příznivých dodávek tepla.

Ve čtvrti Střekov města Ústí nad Labem se předpokládá vznik nových plynových zdrojů, které začnou

dodávat teplo již začátkem topné sezony 2025.

Na Slovensku byla v Prešově zahájena jedna z největších investic do výměny existujících tepelných

potrubí v historii společnosti SPRAVBYTKOMFORT. Vedle spolehlivější dodávky tepla umožní její

provedení jednotlivým bytovým domům vybudování vlastních tepelných zdrojů.

Zemní plyn

V České republice je pro rok 2025 očekávána stabilizace objemu i cen dodaného plynu koncovým

zákazníkům z řad domácností.

Také pro zákazníky z řad firem, obcí a státní správy se očekává pokračující stabilizace cen plynu,

podpořená dalším zvýšením nezávislosti na dodávkách plynu z Ruska. Vzhledem k započaté

transformaci teplárenství lze v České republice objemově předpokládat obdobné dodávky jako v roce

2024, kdy případné úspory ve spotřebě začnou být nahrazovány spotřebou nových tepelných zdrojů

na plyn nahrazujících uhelné zdroje tepla.

Energetické služby

Pro rok 2025 je předpokládáno zachování obchodních aktivit a posilování pozice Skupiny ČEZ

v oblasti energetických služeb. Přetrvávající důraz zákazníků na úspory a jejich snaha zvýšit

energetickou nezávislost budou směrovat energetiku k decentralizovaným, ekonomicky úsporným

a k přírodě šetrným zdrojům energií. Potenciálním rizikem zůstává růst cen v oblasti stavebnictví.

Na druhou stranu rostoucí zájem spotřebitelů o „ozelenění“ a dekarbonizaci představuje jednoznačnou

příležitost pro komodity, jakými jsou zelená elektřina, bezemisní elektřina či bezemisní plyn

, a také

pro moderní energetická řešení snižující uhlíkovou stopu. Pokračovat by měla i výstavba

a provozování FVE formou služby.

Dekarbonizace je pro skupinu ČEZ ESCO klíčovou, spolupracuje se zákazníky na strategiích, plánech

a implementaci jejich udržitelného rozvoje a dekarbonizace. Flexibilita je strategickou oblastí zájmu,

zaměřuje se na udržení stávajících komoditních zákazníků, rozvoj dalších ESCO produktů a udržení

stability distribuční sítě. Oblast akumulace energie umožňuje efektivněji využívat a skladovat energii.

Investice se předpokládají také do oblasti ochrany a zabezpečení aktiv, produktů a know-how, včetně

fyzické a kybernetické bezpečnosti.

Trh na Slovensku očekává další rozdělování prostředků z Plánu obnovy a odolnosti, což by mělo

zvýšit poptávku po službách energetických úspor.

Elektromobilita

Skupina ČEZ bude v nastávajícím období rozvíjet kromě veřejné dobíjecí sítě pro osobní vozidla také

infrastrukturu pro těžká nákladní vozidla. V roce 2025 plánuje zprovoznit nové veřejné dobíjecí

stanice, z nichž bude většina ultrarychlých, tak aby ke konci roku 2025 provozovala minimálně 1 000

dobíjecích stanic o instalovaném výkonu nejméně 100 MW. Vzhledem k plánovanému růstu dobíjecí

infrastruktury a předpokládané adopci elektromobility zákazníky očekává nárůst objemu dodané

elektřiny o více než 50 %.

Ostatní produkty a služby

Společnost Telco Pro Services, včetně dceřiných společností, hodlá využít případné nové akviziční

příležitosti a nadále poskytovat kvalitní internetové připojení koncovým zákazníkům. Pokračovat bude

výstavba optických sítí s možností napojení koncových zákazníků. Na rok 2025 jsou naplánovány fúze

velké části dceřiných společností s cílem zjednodušit vlastnickou strukturu a zefektivnit jejich řízení.

Uhlík v bezemisním plynu pochází z rostlinné hmoty, která ho absorbovala z atmosférického CO

, proto je

produkce bezemisního plynu uhlíkově neutrální.

Přehled výrobních zdrojů a bilance elektřiny, tepla a zemního plynu Skupiny

ČEZ

Přehled výrobních zdrojů

Výrobní zdroje Skupiny ČEZ k 31. 12. 2024

Jaderné elektrárny

Výrobna Vlastník

Instalovaný výkon

((MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení do

provozu

Dukovany ČEZ

2 x 510; 2 x 524

1985–1987,

rekonstrukce

2009,

2010, 2011,

2012, 2024

Temelín

ČEZ

2 x 1 125 2002–2003

Celkem jaderné elektrárny 4 318,0

Paroplynové elektrárny, plynové a kogenerační jednotky a kotelny

1. Paroplynová elektrárna

Výrobna Vlastník

Druh paliva

Instalovaný výkon

((MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení do

provozu

Počerady II

ČEZ plyn

2 x 284,75; 1 x 275,4 2014

Paroplynová elektrárna 844,9

2. Kogenerační jednotky a kotelny

Výrobna Vlastník Druh paliva

Instalovaný výkon

((MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení do

provozu

Federal-Mogul Motorparts Italy Srl, Itálie SYNECO PROJECT S.r.l. plyn 1,013 2022

KJ - Husinec u Řeže ÚJV Řež plyn

1 x 0,190 1997

KJ - Husinec u Řeže ÚJV Řež plyn

1 x 0,175 2009

Kogenerační jednotky a kotelny ČEZ Energo plyn 131,297 2000–2024

Kogenerační jednotky a kotelny, Itálie Project X, S.r.l. plyn 24,4 2022–2024

Kogenerační jednotky a kotelny, Německo Entract Energy GmbH plyn 2,542 2013–2024

Kogenerační jednotky a kotelny, Slovensko SPRAVBYTKOMFORT, a.s. Prešov plyn 1,580 2021–2024

Kogenerační jednotky a kotelny, Česko GasNet plyn 4,597 2021–2024

165,8

1 010,7

Kogenerační jednotky a kotelny

Celkem paroplynové elektrárny, plynové a kogenerační jednotky a kotelny

Uhelné elektrárny a teplárny (včetně spalování biomasy)

1. Uhelné elektrárny

Výrobna Vlastník Druh paliva

Instalovaný výkon

((MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení

do provozu

Odsířeno od

Dětmarovice ČEZ

černé uhlí,

hnědé uhlí

3 x 200 1975–1976 1998

Energotrans II Energotrans hnědé uhlí 2 x 110 1971 1998

Chorzów, Polsko CEZ Chorzów

černé uhlí,

biomasa

2 x 119,2 2003

Ledvice III ČEZ hnědé uhlí 1 x 110 1968 1998

Ledvice IV ČEZ hnědé uhlí 1 x 660 2017

Prunéřov II ČEZ hnědé uhlí 3 x 250

1981–1982

komplexní

obnova

2012–2016

1996

Skawina, Polsko CEZ Skawina

černé uhlí,

biomasa

3 x 110 1957 2008

Tušimice II ČEZ hnědé uhlí 4 x 200

1974–1975

komplexní

obnova

2007–2012

1997

Celkem uhelné elektrárny 3 708,4

Splňuje limity SO

od okamžiku uvedení do provozu.

Komplexní obnova bloků B23–B25.

2. Teplárny

Výrobna Vlastník Druh paliva

Instalovaný výkon

((MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení

do provozu

Odsířeno od

Dvůr Králové nad Labem ČEZ hnědé uhlí

1 x 3,5; 1 x 3,8 1955, 2011 1997

Hodonín ČEZ

hnědé uhlí,

biomasa

1 x 50; 1 x 57

1954–1958 1996–1997

Energotrans I Energotrans hnědé uhlí 4 x 60 1959–1961 1995

Otín u Jindřichova Hradce

Energetické centrum biomasa 1 x 5,6 2008

Poříčí II ČEZ

černé uhlí,

hnědé uhlí,

biomasa

3 x 55 1957–1958 1996, 1998

Trmice ČEZ hnědé uhlí 2 x 20; 3 x 16; 1 x 1 1970, 2013 1997

Celkem teplárny 613,9

Celkem uhelné elektrárny a teplárny 4 322,3

Bioplynové stanice

Výrobna Vlastník Druh paliva

Instalovaný výkon

((MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení do

provozu

AxE AGRICOLTURA PER

LꞌENERGIA SOC. AGR., Itálie

AxE AGRICOLTURA PER LꞌENERGIA

SOC. AGR.

biomasa 0,999 2010

BUDRIO GFE 312 SOCIETAꞌ AGRICOLA S.R.L.,

Itálie

BUDRIO GFE 312 SOCIETAꞌ

AGRICOLA S.R.L.

biomasa 0,300 2014

SOCIETAꞌ AGRICOLA B.T.C. S.R.L., Itálie SOCIETAꞌ AGRICOLA B.T.C. S.R.L. biomasa 0,989 2010

SOCIETAꞌ AGRICOLA DEF S.R.L., Itálie SOCIETAꞌ AGRICOLA DEF S.R.L. biomasa 0,999 2009

Societaꞌ Agricola Falgas S.r.l., Itálie SOCIETAꞌ AGRICOLA B.T.C. S.R.L. biomasa 1,998 2011

Celkem bioplynové stanice 5,3

Poznámka: Ve výše uvedených stanicích je biomasa využívána k výrobě bioplynu.

Vodní elektrárny

1. Akumulační a průtočné vodní elektrárny

Výrobna Vlastník

Instalovaný výkon

((MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení do

provozu

Kamýk ČEZ 4 x 10 1961

Lipno I ČEZ 2 x 69,5 1959

Orlík ČEZ 4 x 91 1961–1962

Slapy ČEZ 3 x 48 1954–1955

Střekov

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

3 x 6,5 1936

Štěchovice I ČEZ 2 x 11,25 1943–1944

Vrané ČEZ 2 x 6,94 1936

Celkem akumulační a průtočné vodní elektrárny 742,9

Držitelem licence na výrobu je ČEZ.

2. Přečerpávací vodní elektrárny

Výrobna Vlastník

Instalovaný výkon

((MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení do

provozu

Dalešice ČEZ 3 x 120; 1 x 115

1978

Dlouhé Stráně I ČEZ 2 x 325 1996

Štěchovice II ČEZ 1 x 45

1947–1949,

rekonstrukce

1996

Celkem přečerpávací vodní elektrárny 1 170,0

3. Malé vodní elektrárny

Výrobna Vlastník

Instalovaný výkon

((MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení do

provozu

Brno - Kníničky

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

1 x 3,528 1941

Brno - Komín

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

1 x 0,1056;

1 x 0,1296

1923,

rekonstrukce

2008

Čeňkova Pila - Vydra

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

2 x 3,2

1 x 0,096

1912

Černé jezero

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

1 x 1,5;

1 x 0,045;

1 x 0,36

1930, 2004, 2005

Dlouhé Stráně II ČEZ 1 x 0,163 2000

Hněvkovice ČEZ 2 x 4,8 1992

Hradec Králové

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

3 x 0,25 1926

Hracholusky

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

1 x 3,038 1964

Kořensko I ČEZ 2 x 1,9 1992

Kořensko II ČEZ 1 x 0,94 2000

Les Království

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

2 x 1,105

1923,

rekonstrukce

2005

Lipno II ČEZ 1 x 1,5 1957

Mělník

Energotrans

1 x 0,590 2010

Mohelno ČEZ 1 x 1,2; 1 x 0,56 1977, 1999

Obříství

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

2 x 1,679 1995

Pardubice

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

1 x 1,998

1978,

rekonstrukce

2012

Pastviny

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

1 x 3

1938,

rekonstrukce

2003

Plzeň - Bukovec

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

2 x 0,315 2007

Práčov

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

1 x 9,75

1953,

rekonstrukce

2001

Předměřice nad Labem

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

1 x 2,6

1953,

rekonstrukce

2009

Přelouč

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

2 x 0,68;

2 x 0,49

1927,

rekonstrukce

2005

Skawina/Borek Szlachecki,

Polsko

CEZ Skawina 1 x 0,885 2013

Skawina/Skawina, Polsko CEZ Skawina 1 x 0,920 2020

Spálov

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

2 x 1,2

1926,

rekonstrukce

1999

Spytihněv

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

2 x 1,3

1951,

rekonstrukce

2009

Želina ČEZ 2 x 0,315; 2 x 0,015 1994, 2017

Celkem malé vodní elektrárny 67,7

Držitelem licence na výrobu je ČEZ.

Celkem vodní elektrárny 1 980,5

Fotovoltaické elektrárny

Výrobna Vlastník

Instalovaný výkon

((MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení do

provozu

Benešov ČEZ 0,06402 2023

Bežerovice

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

3,0139 2009

Buštěhrad

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

2,396 2010

Čekanice u Tábora

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

4,48448 2009

Deubach, Německo

BELECTRIC Greenvest GmbH

48,4 2023

Dolní Podluží ČEZ 10,15644 2024

Dukovany ČEZ 0,83136 2021

Elektrárna Mělník II, Křivenice Energotrans 7,26816 2024

Federal-Mogul Motorparts

Italy, Itálie

SYNECO PROJECT 0,999 2022

Hrušovany nad Jevišovkou

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

3,80224 2009

Husinec u Řeže ÚJV Řež 0,008 2012

Chýnov u Tábora

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

2,00928 2009

Křížany ČEZ 4,2636 2023

Ledvice ČEZ 0,0566 2021

Louny ČEZ 0,05412 2023

Mladá Boleslav ČEZ 0,03564 2023

Okrouhlička ČEZ 1,9662 2024

Otín u Jindřichova Hradce Energetické centrum 0,097 2023

Pánov

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

2,13335 2010

Přelouč

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

0,02081 2009

Ralsko

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

55,76329 2010

Reddehausen, Německo

BELECTRIC Greenvest GmbH

7,57 2023

SoccaFive, Německo Entract Energy GmbH 0,09084

2012

Ševětín

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

29,90249 2010

Štěchovice ČEZ 0,08736 2023

Tachov ČEZ 4,35276 2024

Vranovská Ves

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

16,03281 2010

Vrskmaň ČEZ 4,78668 2024

Vysočany Hráz ČEZ 6,0192 2024

Žabčice

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

5,5016 2009

Drobné FVE, Rakousko

Syneco tec GmbH

6,158 2022–2024

Drobné FVE, Česko Green Energy Capital 2,975 2024

Celkem fotovoltaické elektrárny 231,3

Držitelem licence na výrobu je ČEZ.

Držitelem licence na výrobu je ČEZ Obnovitelné zdroje.

Držitelem licence na výrobu jsou třetí externí osoby.

Větrné elektrárny

Výrobna Vlastník

Instalovaný výkon

((MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení do

provozu

Aschères-le-Marché, Francie Ferme Eolienne des Breuils SAS

12,0 2023

Baben Erweiterung, Německo

CEZ Windparks Luv 9,2 2015

Badow, Německo

CEZ Windparks Nordwind 27,6 2015

Cheinitz-Zethlingen, Německo

CEZ Windparks Lee 13,75 2016

Datteln, Německo

Windpark Datteln GmbH & Co. KG 11,4 2024

Fohren-Linden, Německo CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs 12,8 2016

Frauenmark III, Německo

CEZ Windparks Lee 2,3 2016

Gremersdorf, Německo

CEZ Windparks Luv 6,9 2016

Janov

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

2 x 2,0502 2009

La Piballe, Francie Ferme Eolienne de la Piballe SAS 7,2 2024

Lettweiler Höhe, Německo

BANDRA Mobiliengesellschaft 17,7 2014

Lettweiler Höhe, Německo

CASANO Mobiliengesellschaft 17,7 2014

Mengeringhausen, Německo

CEZ Windparks Luv 12,0 2016

Naundorf, Německo

CEZ Windparks Luv 6,0 2015

Neuville-aux-Bois, Francie

Ferme Eolienne de Neuville-aux-Bois

SAS

15,0 2023

Nueil-sous-Faye, Francie

Ferme éolienne de Nueil-sous-Faye

SAS

11,1 2024

Věžnice

ČEZ OZ uzavřený investiční fond

2 x 2,08 2009

Zagelsdorf, Německo

CEZ Windparks Lee 7,5 2016

Celkem větrné elektrárny 198,4

Držitelem licence na výrobu je ČEZ.

Výrobní zdroje celkem 12 066,5

Souhrnný přehled tureckých výrobních zdrojů je uveden odděleně od výše uvedených přehledů

výrobních zdrojů Skupiny ČEZ. Skupina ČEZ totiž nemá nad společnostmi vlastnícími turecká aktiva

rozhodující kontrolu, a tudíž jejich hodnoty nevstupují do souhrnných bilancí a údajů za Skupinu ČEZ.

Výrobní zdroje v Turecku k 31. 12. 2024

Plynová elektrárna

Výrobna Vlastník Druh paliva

Instalovaný

výkon (MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení

do provozu

Erzin Akenerji Elektrik Üretim zemní plyn

2 x 292,09

1 x 319,82

2014

Celkem plynové elektrárny 904,0

Vodní elektrárny

Výrobna

Instalovaný

výkon (MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení

do provozu

Bulam 2 x 3,515 2010

Burç Bendi 3 x 9,11 2010

Feke I 2 x 14,7 2012

Feke II 2 x 34,79 2010

Gökkaya 2 x 14,27 2012

Himetli 2 x 13,49 2012

Uluabat 2 x 50 2010

288,9

Fotovoltaické elektrárny

Výrobna Vlastník

Instalovaný

výkon (MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení

do provozu

5 ER ENERJİ TARIM HAYVANCILIK ANONİM ŞİRKETİ společnost kontrolována ovládací smlouvou 1 x 3,18; 1 x 4,92 2023, 2024

AKEL SUNGURLU společnost kontrolována ovládací smlouvou 0,33 2023

Celkem fotovoltaické elektrárny 8,4

Větrná elektrárna

Výrobna Vlastník

Instalovaný

výkon (MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení

do provozu

Ayyıldız RES Akenerji Elektrik Üretim 5 x 3; 4 x 3,3 2009, 2016

Celkem větrné elektrárny 28,2

Pyrolytická elektrárna

Výrobna Vlastník

Instalovaný

výkon (MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení

do provozu

AKEL SUNGURLU společnost kontrolována ovládací smlouvou 1 x 2,17 2021

Celkem pyrolytické elektrárny 2,2

Biomasová elektrárna

Výrobna Vlastník

Instalovaný

výkon (MW

)

k 31. 12. 2024

Rok uvedení

do provozu

5 ER ENERJİ TARIM HAYVANCILIK ANONİM ŞİRKETİ společnost kontrolována ovládací smlouvou

1 x 1; 1 x 10 2021; 2023

Celkem biomasové elektrárny

11,0

Výrobní zdroje celkem 1 242,7

Akenerji Elektrik Üretim

Celkem vodní elektrárny

Vlastník

Akenerji Elektrik Üretim

Instalovaný výkon výrobních zdrojů elektřiny – Skupina ČEZ k 31. 12.

Instalovaný výkon Skupiny ČEZ v jednotlivých zemích k 31. 12. (v MW

)

2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024

Bezemisní: 6 408 6 473 190 201 2 2 1 1 27 45 – – 4 6 6 630 6 728

Jaderné elektrárny 4 290 4 318 – – – – – – – – – – – – 4 290 4 318

Vodní elektrárny 1 979 1 979 – – 2 2 – – – – – – – – 1 981 1 981

Fotovoltaické elektrárny 131 168 56 56 – – 1 1 – – – – 4 6 191 231

Větrné elektrárny 8 8 133 145 – – – – 27 45 – – – – 169 198

Vytvářející emise: 4 727 4 730 1 3 568 568 15 31 – – 1 2 – – 5 312 5 338

Uhelné elektrárny a teplárny

(včetně spalování biomasy)

3 748 3 748 – – 568 568 – – – – – – – – 4 317 4 317

Paroplynové elektrárny,

plynové KJ a kotelny

973 981 1 3 – – 10 25 – – 1 2 – – 985 1 011

Biomasové elektrárny

a bioplynové stanice

využívající biomasu

6 6 – – – – 5 5 – – – – – – 11 11

Celkem 11 135 11 208 190 203 570 570 16 32 27 45 1 2 4 6 11 943 12 067

z toho: obnovitelné zdroje

2 123 2 161 190 201 2 2 6 6 27 45 – – 4 6 2 351 2 421

Zdrojem pro výrobu elektřiny jsou voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Celkem

Typ zdroje

Česká republika

Německo

Polsko

Itálie

Slovensko

Rakousko

Francie

Instalovaný výkon ČEZ, a. s., k 31. 12. (v MW

)

Instalovaný výkon tureckých výrobních zdrojů je uveden odděleně od zbytku zdrojů Skupiny ČEZ.

Skupina ČEZ totiž nemá nad společnostmi vlastnícími turecká aktiva rozhodující kontrolu, a tudíž

jejich hodnoty nevstupují do souhrnných bilancí a údajů za Skupinu ČEZ.

Instalovaný výkon tureckých společností k 31. 12. (v MW

)

2023 2024

Bezemisní: 6 206 6 401

Jaderné elektrárny 4 290 4 318

Vodní elektrárny 1 912 1 979

Fotovoltaické elektrárny 4 96

Větrné elektrárny – 8

Vytvářející emise: 4 133 4 133

Uhelné elektrárny a teplárny (včetně spalování biomasy) 3 288 3 288

Paroplynové elektrárny, plynové KJ a kotelny 845 845

Biomasové elektrárny a bioplynové stanice využívající

biomasu

– –

Celkem 10 339 10 535

z toho: obnovitelné zdroje

1 916 2 083

Zdrojem pro výrobu elektřiny jsou voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Typ zdroje 2023 2024

Bezemisní: 321 326

Vodní elektrárny 289 289

Fotovoltaické elektrárny 4 8

Větrné elektrárny 28 28

Vytvářející emise: 917 917

Paroplynové elektrárny, plynové KJ a kotelny 904 904

Biomasové elektrárny a bioplynové stanice

využívající biomasu

11 11

Pyrolytická elektrárna 2 2

Celkem 1 238 1 243

z toho: obnovitelné zdroje

332 337

Zdrojem pro výrobu elektřiny jsou voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Elektřina

Bilance elektřiny

Bilance elektřiny Skupiny ČEZ (v GWh)

2023 2024

Index

2024/2023

(%)

Vyrobená elektřina 46 269 45 629 98,6

Výroba elektřiny (brutto) 51 451 50 618 98,4

Vlastní a ostatní spotřeba včetně přečerpávání -5 182 -4 990 96,3

Saldo velkoobchodu -20 769 -21 182 102,0

Prodej na velkoobchodním trhu -94 333 -64 751 68,6

Nákup na velkoobchodním trhu 73 564 43 569 59,2

Ztráty v sítích -1 519 -1 535 101,1

Prodej koncovým zákazníkům -23 981 -22 911 95,5

Výroba elektřiny

Výroba elektřiny Skupiny ČEZ podle zdroje energie v jednotlivých zemích (v GWh)

2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024

Bezemisní: 32 916 32 329 317 323 9 7 1 1 29 73 ꟷ – 33 272 32 734

Jádro 30 409 29 695 – – – – – – – – ꟷ – 30 409 29 695

Voda 2 369 2 479 – – 9 7 – – – – ꟷ – 2 378 2 486

Slunce 129 145 0 49 – – 1 1 – – ꟷ – 130 195

Vítr 9 10 317 274 – – – – 29 73 ꟷ – 355 357

Vytvářející emise: 16 599 16 614 3 3 1 551 1 223 20 38 ꟷ – 5 8 18 179 17 885

Uhlí 14 149 14 144 – – 1 288 1 052 – – ꟷ – – – 15 438 15 197

Zemní plyn 2 013 2 035 3 3 – – 4 2 ꟷ – 5 8 2 025 2 047

Biomasa 437 435 – – 263 170 16 35 ꟷ – – – 717 641

Celkem 49 515 48 943 319 326 1 561 1 230 21 39 29 73 5 8 51 451 50 618

z toho: obnovitelné zdroje

2 944 3 069 317 323 272 177 17 36 29 73

ꟷ

– 3 579 3 679

Zdrojem pro výrobu elektřiny jsou voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Podíl jednotlivých typů zdrojů na celkové výrobě elektřiny Skupiny ČEZ (v %)

2023 2024

Bezemisní: 64,7 64,7

Jádro 59,1 58,7

Voda 4,6 4,9

Slunce 0,3 0,4

Vítr 0,7 0,7

Vytvářející emise: 35,3 35,3

Uhlí 30,0 30,0

Zemní plyn 3,9 4,0

Biomasa 1,4 1,3

Celkem 100,0 100,0

z toho: obnovitelné zdroje

7,0 7,3

Zdrojem pro výrobu elektřiny jsou voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Skupina ČEZ

Typ zdroje

Celkem

Česká republika

Německo

Polsko

Itálie

Francie

Slovensko

Výroba elektřiny ČEZ, a. s., podle zdroje energie (v GWh)

Předpokládaná výroba elektřiny v roce 2025 (v GWh)

2023 2024 2023 2024

Bezemisní: 32 616 32 263 68,8 68,4

Jádro 30 409 29 695 64,2 62,9

Voda 2 194 2 479 4,6 5,3

Fotovoltaika 9 78 0,0 0,2

Vítr 3 10 0,0 0,0

Vytvářející emise: 14 769 14 931 31,2 31,6

Uhlí 12 708 12 882 26,8 27,3

Zemní plyn 1 664 1 655 3,5 3,5

Biomasa 397 395 0,8 0,8

Celkem 47 385 47 194 100,0 100,0

z toho: obnovitelné zdroje

2 604 2 962 5,5 6,3

Zdrojem pro výrobu elektřiny jsou voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Typ zdroje

Výroba

Podíl na celkové výrobě (%)

Typ zdroje

Česká

republika

Německo Polsko Itálie

Francie

Slovensko

2025

celkem

Bezemisní: 34 379 409 1 3 129 – 34 920

Jádro 31 794 – – – – – 31 794

Voda 2 386 – 1 – – – 2 387

Slunce 190 56 – 3 – – 249

Vítr 8 353 – – 129 – 491

Vytvářející emise: 15 801 5 187 256 – 8 16 256

Uhlí 14 079 – 173 – – – 14 252

Zemní plyn 1 221 5 – 224 – 8 1 458

Biomasa 500 – 14 32 – – 546

Celkem 50 179 414 188 259 129 8 51 176

z toho: obnovitelné zdroje

3 085 409 15 35 129 – 3 672

Zdrojem pro výrobu elektřiny jsou voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Přehled vyrobené elektřiny v Turecku a předpoklad výroby v roce 2025 je uveden odděleně od výše

uvedených přehledů výroby elektřiny Skupiny ČEZ. Skupina ČEZ totiž nemá nad společnostmi

vlastnícími turecká aktiva rozhodující kontrolu, a tudíž jejich hodnoty nevstupují do souhrnných bilancí

a údajů za Skupinu ČEZ.

Výroba elektřiny v Turecku (v GWh)

Předpokládaná výroba elektřiny v roce 2025 v Turecku (v GWh)

Typ zdroje 2023 2024

Index

2024/2023

(%)

Bezemisní: 903 722 79,9

Voda 814 625 76,7

Slunce 2 13 >200

Vítr 86 83 96,5

Vytvářející emise: 3 320 3 314 99,8

Zemní plyn 3 302 3 260 98,8

Biomasa 12 49 >200

Pyrolýza 7 5 71,0

Celkem 4 223 4 036 95,6

z toho: obnovitelné zdroje

915 771 84,2

Zdrojem pro výrobu elektřiny jsou voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Typ zdroje

2025

Bezemisní: 883

Voda 781

Slunce 14

Vítr 87

Vytvářející emise: 3 415

Zemní plyn 3 340

Biomasa 75

Pyrolýza –

Celkem 4 297

z toho: obnovitelné zdroje

958

Zdrojem pro výrobu elektřiny jsou voda, slunce, vítr nebo biomasa.

Prodej elektřiny

Prodej elektřiny koncovým zákazníkům (v GWh)

2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024

Velkoodběratelé 11 225 9 922 2 373 3 148 26 27 16 31 – 49 13 640 13 177

Podnikatelský maloodběr 2 770 2 593 – – – – 5 3 3 3 2 777 2 599

Domácnosti 7 563 7 135 – – 1 1 – – – – 7 564 7 136

Celkem 21 558 19 650 2 373 3 148 27 28 21 34 3 52 23 981 22 911

Předpokládaný prodej elektřiny v roce 2025 koncovým zákazníkům (v GWh)

Velkoodběratelé

Podnikatelský maloodběr

Domácnosti

Celkem

22 331

Celkem

–

Německo

12 960

2 406

6 965

Česká republika

Maďarsko

Česká republika

Maďarsko

6 965

250

–

V prosinci 2023 prodala společnost ČEZ, a. s., svůj podíl v turecké společnosti Akcez Enerji Yatirimlarai Sanayi ve Ticaret A.Ş. a z toho důvodu zanikla

i majetková účast v její dceřiné prodejní společnosti SEPAŞ. Za období leden-listopad 2023 prodala společnost SEPAŞ 11 435 GWh elektřiny.

19 079

–

2 900

Slovensko

Itálie

9 723

2 392

2 900

–

Slovensko

258

Itálie

Distribuce elektřiny

Distribuovaná elektřina (v GWh)

V prosinci 2023 prodala společnost ČEZ, a. s., svůj podíl v turecké společnosti Akcez Enerji Yatirimlari

Sanayi ve Ticaret A.Ş., a proto zanikla i majetková účast v její dceřiné distribuční společnosti SEDAŞ.

Za leden až listopad 2023 distribuovala společnost SEDAŞ 9 342 GWh elektřiny.

Předpokládaná distribuce elektřiny v roce 2025 (v GWh)

Teplo

Dodávka a prodej tepla

Dodávka a prodej tepla (v TWh)

Distribuovaná elektřina koncovým zákazníkům 2023 2024

Index

2024/2023

(%)

Česká republika 33 812 33 956 100,4

Slovensko 26 26 99,2

Celkem 33 839 33 982 100,4

Distribuovaná elektřina koncovým zákazníkům

Česká republika

Slovensko

Celkem

2025

34 481

34 508

2023 2024 2023 2024

Česká republika 5,8 5,9 4,8 4,8

Polsko 1,6 1,5 1,6 1,4

Slovensko 0,2 0,2 0,2 0,2

Itálie 0,0 0,0 0,0 0,0

Celkem 7,5 7,5 6,5 6,4

Dodávka tepla z vlastních

zdrojů

Externí prodej tepla

(mimo Skupinu ČEZ)

Předpokládaná dodávka a prodej tepla v roce 2025 (v TWh)

Zemní plyn

Bilance zemního plynu

Bilance zemního plynu (v GWh)

Prodej zemního plynu

Prodej zemního plynu koncovým zákazníkům (v GWh)

Česká republika

Polsko

Slovensko

Itálie

Německo

Celkem

Dodávka tepla z vlastních

zdrojů

Externí prodej tepla

(mimo Skupinu ČEZ)

6,0

0,3

0,2

6,5

5,0

0,3

0,2

5,5

0,0

0,1

2023 2024

Index

2024/2023

(%)

Nákup 256 551 213 891 83,4

z toho: trading 254 954 212 362 83,3

ostatní 1 598 1 529 95,7

Vytěženo ze zásobníku 10 577 7 991 75,6

Prodej -252 439 -210 510 83,4

z toho: trading -240 409 -199 665 83,1

velkoodběratelé externí -4 129 -3 792 91,8

střední odběratelé -1 211 -1 163 96,0

maloodběratelé -2 171 -1 687 77,7

domácnosti -3 721 -3 570 96,0

OTE -798 -633 79,3

Vtlačeno do zásobníku -9 733 -6 042 62,1

Vlastní spotřeba

-4 956

-5 330 107,6

2023 2024 2023 2024 2023 2024

Velkoodběratelé externí 4 105 3 770 24 23 4 129 3 792

Střední odběratelé 1 211 1 163 – – 1 211 1 163

Maloodběratelé 2 171 1 687 – – 2 171 1 687

Domácnosti 3 721 3 570 – – 3 721 3 570

Celkem 11 208 10 189 24 23 11 232 10 212

Česká republika

Slovensko

Celkem

100

Předpokládaný prodej zemního plynu koncovým zákazníkům v roce 2025 (v GWh)

Distribuce zemního plynu

Distribuovaný zemní plyn (v GWh)

K datu 1. 9. 2024 došlo k akvizici skupiny společností GasNet. Objem distribuovaného zemního plynu

uvedený v tabulce je za GasNet pouze za čtyři měsíce, celkový distribuovaný objem touto společností

v roce 2024 činil 59 164 GWh.

Předpokládaná distribuce zemního plynu v roce 2025 (v GWh)

Celkový prodej zemního plynu

koncovým zákazníkům

Česká republika

Slovensko

Celkem

11 821

11 842

Distribuovaný zemní plyn koncovým zákazníkům 2023 2024

Index

2024/2023

(%)

Česká republika 796 24 240 > 200

Slovensko 142 139 97,8

Celkem 939 24 379 > 200

Distribuovaný zemní plyn koncovým zákazníkům

Česká republika

Slovensko

Celkem

63 984

2025

63 834

150

101

Hospodaření Skupiny ČEZ

Konsolidační celek Skupiny ČEZ k 31. 12. 2024

Účetní konsolidační celek Skupina ČEZ tvořilo k 31. 12. 2024 celkem 224 společností, z toho 203 bylo

konsolidováno plnou metodou a 21 společných a přidružených podniků ekvivalenční metodou.

Společnosti účetního konsolidačního celku Skupina ČEZ se členily do čtyř provozních segmentů:

VÝROBA, TĚŽBA, DISTRIBUCE a PRODEJ.

VÝROBA

ČEZ, a. s.

Areál Třeboradice, a.s.

Baltic Green Construction sp. z o.o.

BANDRA Mobiliengesellschaft mbH & Co. KG

CASANO Mobiliengesellschaft mbH & Co. KG

CE Insurance Limited

Centrum výzkumu Řež s.r.o.

CEZ Deutschland GmbH

CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs GmbH

CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs II

GmbH

CEZ Erneuerbare Energien Verwaltungs GmbH

CEZ France SAS

CEZ Holdings B.V.

CEZ Chorzów S.A.

CEZ Chorzów II sp. z o.o. w likwidacji

CEZ Magyarország Kft. (CEZ Hungary Ltd.)

CEZ MH B.V.

CEZ Polska sp. z o.o.

CEZ Produkty Energetyczne Polska sp. z o.o.

CEZ RES International B.V.

CEZ Skawina S.A.

CEZ Windparks Lee GmbH

CEZ Windparks Luv GmbH

CEZ Windparks Nordwind GmbH

ČEZ Energetické produkty, s.r.o.

ČEZ ENERGOSERVIS spol. s r.o.

ČEZ ICT Services, a. s.

ČEZ Invest Slovensko, a.s.

ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o.

ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s.

ČEZ PV & Wind a.s.

Elektrárna Dukovany II, a. s.

Elektrárna Temelín II, a. s.

Energotrans, a.s.

Ferme Eolienne d’Andelaroche SAS

Ferme éolienne de Feuillade et Souffrignac SAS

Ferme éolienne de Genouillé SAS

Ferme éolienne de la Petite Valade SAS

Ferme Eolienne de la Piballe SAS

Ferme Eolienne de Neuville-aux-Bois SAS

Ferme éolienne de Nueil-sous-Faye SAS

Ferme Eolienne de Saint-Laurent-de-Céris SAS

Ferme Eolienne de Seigny SAS

Ferme Eolienne de Thorigny SAS

Ferme éolienne des Besses SAS

Ferme Eolienne des Breuils SAS

Ferme Eolienne des Grands Clos SAS

Ferme éolienne du Blessonnier SAS

FVE Mydlovary, s.r.o.

MARTIA a.s.

Nuclear Property Services, s.r.o.

OSC, a.s.

PV Design and Build s.r.o.

SALLEKO, spol. s r.o.

ŠKODA JS a.s.

ŠKODA PRAHA a.s.

ÚJV Řež, a. s.

Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o.

Windpark Baben Erweiterung GmbH & Co. KG

Windpark Badow GmbH & Co. KG

Windpark Cheinitz-Zethlingen GmbH & Co. KG

Windpark Datteln GmbH & Co. KG

Windpark FOHREN-LINDEN GmbH & Co. KG

Windpark Frauenmark III GmbH & Co. KG

Windpark Gremersdorf GmbH & Co. KG

Windpark Mengeringhausen GmbH & Co. KG

Windpark Naundorf GmbH & Co. KG

Windpark Nortorf GmbH & Co. KG

Windpark Zagelsdorf GmbH & Co. KG

5 ER ENERJİ TARIM HAYVANCILIK ANONİM

ŞİRKETİ

AK-EL Kemah Elektrik Üretim A.Ş.

AKEL SUNGURLU ELEKTRİK ÜRETİM

ANONİM ŞİRKETİ

Akenerji Doğalgaz Ithalat Ihracat ve Toptan

Ticaret A.Ş.

Akenerji Elektrik Enerjisi Ithalat Ihracat ve

Toptan Ticaret A.Ş.

Akenerji Elektrik Üretim A.Ş.

ČEZ Recyklace, s.r.o.

GP JOULE PP1 GmbH & Co. KG

GP JOULE PPX Verwaltungs-GmbH

Green Wind Deutschland GmbH

Jadrová energetická spoločnosť

Slovenska, a. s.

juwi Wind Germany 100 GmbH & Co. KG

Windpark Bad Berleburg GmbH & Co. KG

Windpark Berka GmbH & Co. KG

Windpark Moringen Nord GmbH & Co. KG

Windpark Prezelle GmbH & Co. KG

společný nebo přidružený podnik

102

TĚŽBA

PRODECO, a.s.

Revitrans, a.s.

SD - Kolejová doprava, a.s.

Severočeské doly a.s.

GEOMET s.r.o.

LOMY MOŘINA spol. s r.o.

společný nebo přidružený podnik

DISTRIBUCE

Czech Gas Networks Investments S.à r.l.

Czech Gas Networks S.à r.l.

Czech Grid Holding, a.s.

ČEZ Distribuce, a. s.

GasNet, s.r.o.

GasNet Služby, s.r.o.

Grid Design, s.r.o.

Elektroenergetické datové centrum, a.s.

společný nebo přidružený podnik

PRODEJ

AirPlus, spol. s r.o.

Alexander Ochs Wärmetechnik GmbH

AMPRO Medientechnik GmbH

Ampro Projektmanagement GmbH

AxE AGRICOLTURA PER L'ENERGIA

SOCIETA' AGRICOLA A R.L.

AZ KLIMA a.s.

AZ KLIMA SK, s.r.o.

Bechem & Post Wärmetechnik

Kundendienst GmbH

BELECTRIC ESPAÑA, S.L.

Belectric France S.A.R.L.

BELECTRIC GmbH

BELECTRIC Greenvest GmbH

Belectric Israel Ltd.

Belectric Italia Srl

Belectric Solar Ltd.

BIOPEL, a. s.

Brandt GmbH

Bücker & Essing GmbH

BUDRIO GFE 312 SOCIETA' AGRICOLA S.R.L.

CAPEXUS s.r.o.

CAPEXUS SK s. r. o.

CEZ Energo Polska Sp. z o.o.

ČEZ Energo, s.r.o.

ČEZ ESCO, a.s.

ČEZ ESL, s.r.o.

ČEZ Prodej, a.s.

ČEZ Teplárenská, a.s.

ČEZ Trade, a.s.

ČEZNET s.r.o.

D-I-E Elektro AG

Domat Control System s.r.o.

E-City Polska sp. z o.o.

EAB Elektroanlagenbau GmbH Rhein/Main

EDERA Group a.s.

Elektro-Decker GmbH

EL-ENG s.r.o.

Elektro Hofmockel Verwaltungsgesellschaft mit

beschränkter Haftung

Elevion Co-Investment GmbH & Co. KG

Elevion Deutschland Holding GmbH

Elevion Energy & Engineering Solutions GmbH

Elevion GmbH

Elevion Green GmbH

Elevion Group B.V.

Elevion Holding Italia Srl

Elevion Österreich Holding GmbH

ELIMER, a.s.

Energetické centrum s.r.o.

Energy Shift B.V.

Energy Shift Installaties B.V.

ENESA a.s.

En.plus GmbH

Entract Energy GmbH

ENVEZ, a. s.

EP Rožnov, a.s.

EPIGON spol. s r.o.

ESCO Distribučné sústavy a.s.

ESCO Servis, s. r. o.

ESCO Slovensko, a. s.

ETS Efficient Technical Solutions GmbH

ETS Efficient Technical Solutions

Shanghai Co. Ltd.

ETS Engineering Kft.

Euroklimat sp. z o.o.

GEE - Green Energy Efficiency GmbH

GESPA GmbH

Green Energy Capital, a.s.

GWE Verwaltungs GmbH

GWE Wärme- und Energietechnik GmbH

HA.EM OSTRAVA, s.r.o.

Hermos AG

HERMOS International GmbH

103

PRODEJ

HERMOS SDN. BHD

Hermos Schaltanlagen GmbH

Hermos sp. z o.o.

Hermos Systems GmbH

High-Tech Clima S.A.

Hofmockel Automatisierungs- und

Prozesstechnik GmbH

HORMEN CE a.s.

Hybridkraftwerk Culemeyerstraße Projekt GmbH

IBP Ingenieure GmbH

IBP Verwaltungs GmbH

inewa consulting Srl

inewa Srl

Instal Bud Pecyna Sp. z o.o.

INTERNEXT 2000, s.r.o.

Inven Capital, SICAV, a.s.

KABELOVÁ TELEVIZE CZ s.r.o.

KART, spol. s r.o.

Kofler Energies Ingenieurgesellschaft mbH

M&P Real GmbH

Magnalink, a.s.

Metrolog sp. z o.o.

Metropolitní s.r.o.

Moser & Partner Ingenieurbüro GmbH

MT Energy Service GmbH

MWB Power GmbH

NEK Facility Management GmbH

OEM Energy sp. z o.o.

Optické sítě s.r.o.

Pantegra Ingenieure GmbH

Peil und Partner Ingenieure GmbH

PIPE SYSTEMS s.r.o.

Project X S.r.l.

Rudolf Fritz GmbH

SERCOO ENERGY GmbH

SERCOO Group GmbH

Shift Energy B.V.

SOCIETA' AGRICOLA B.T.C. S.R.L.

SOCIETA' AGRICOLA DEF S.R.L.

Societa' Agricola Falgas S.r.l.

Solarkraftwerk Deubach GmbH & Co. KG

Solarkraftwerk Reddehausen GmbH & Co. KG

Solární servis, s.r.o.

SPRAVBYTKOMFORT, a.s. Prešov

SYNECO PROJECT S.r.l.

Syneco tec GmbH

SYNECOTEC Deutschland GmbH

Telco Infrastructure, s.r.o.

Telco Pro Services, a. s.

TENAUR, s.r.o.

Tepelné hospodářství města Ústí nad

Labem s.r.o.

TRIM-TECH TECHNIKA INSTALACJI sp. z o. o.

Wagner Consult GmbH

ZOHD Groep B.V.

Bytkomfort, s.r.o.

KLF-Distribúcia, s.r.o.

společný nebo přidružený podnik

104

Vývoj výnosů, nákladů a zisku

Tvorba zisku

Tvorba zisku Skupiny ČEZ (v mld. Kč)

Čistý zisk (zisk po zdanění) za rok 2024 dosáhl hodnoty 30,5 mld. Kč, což bylo meziročně

o 0,9 mld. Kč více.

Provozní výnosy meziročně stouply o 4,1 mld. Kč na úroveň 344,7 mld. Kč. Tržby z prodeje elektřiny,

tepla, plynu a uhlí klesly o 18,6 mld. Kč, především v důsledku meziročního poklesu cen zemního

plynu (-14,8 mld. Kč). Tržby z prodeje služeb a ostatní tržby vzrostly o 22,5 mld. Kč, zejména vlivem

růstu tržeb z distribučních služeb (+17,1 mld. Kč).

Provozní náklady dosáhly v roce 2024 výše 257,5 mld. Kč, meziročně klesly o 14,1 mld. Kč. Poklesly

především náklady na nákup elektřiny, plynu a ostatních energií (+21,7 mld. Kč) a ostatní provozní

náklady (+13,3 mld. Kč), zejména v důsledku ukončení povinnosti odvodů z nadměrných příjmů

z výroby v ČR. Naopak vzrostly náklady na služby (-7,2 mld. Kč), odpisy (-6,4 mld. Kč), osobní

náklady (-4,8 mld. Kč), náklady na palivo a emisní povolenky (-3,0 mld. Kč) a náklady na materiál

(-2,2 mld. Kč). Meziročně poklesla tvorba opravných položek (+2,7 mld. Kč).

Položka Zisky a ztráty z derivátových obchodů s komoditami byla meziročně nižší o 9,3 mld. Kč

z důvodu nižšího zisku ze spekulativního obchodování s komoditami a přeceňování derivátových

obchodů zajišťujících výrobní a prodejní pozice budoucích období.

Ostatní náklady a výnosy meziročně snížily čistý zisk o 4,5 mld. Kč. A to zejména vlivem nižších

výnosových úroků (-2,8 mld. Kč), což byl důsledek nižších volných prostředků a poklesu úrokových

sazeb. Negativně působily také zisky a ztráty z přidružených a společných podniků (-0,9 mld. Kč),

zejména v důsledku kurzových vlivů z titulu vlastnictví společností v Turecku v roce 2023. Dále se zde

projevily vyšší úroky z jaderných a ostatních rezerv (-0,8 mld. Kč).

Daň z příjmů vzrostla o 3,5 mld. Kč na 52,9 mld. Kč.

105

Podíl hlavních činností na EBITDA

Podíl hlavních činností Skupiny ČEZ na EBITDA v roce 2024

Peněžní toky

Peněžní toky Skupiny ČEZ (v mld. Kč)

Čistý peněžní tok z provozní činnosti meziročně klesl o 13,8 mld. Kč na hodnotu +124,4 mld. Kč.

Účetní zisk před zdaněním se v meziročním srovnání zvýšil (+4,4 mld. Kč). Úpravy zisku před

zdaněním na peněžní prostředky vytvořené provozní činností meziročně působily negativně

(-27,9 mld. Kč) zejména v důsledku odúčtování zajištění peněžních toků z vlastního kapitálu

do výsledku hospodaření. Saldo přijatých a placených (s výjimkou kapitalizovaných) úroků bylo

meziročně nižší (-1,8 mld. Kč). Zaplacená daň z příjmů meziročně poklesla (+10,7 mld. Kč) a vyšší

byly přijaté dividendy (+0,2 mld. Kč). Změna stavu pracovního kapitálu se meziročně mírně zvýšila

a peněžní prostředky z provozní činnosti ovlivnila pozitivně (+0,6 mld. Kč).

Čistý peněžní tok z investiční činnosti činil -76,7 mld. Kč a meziročně narostl o 30,0 mld. Kč. Na růstu

se nejvíce podílely výdaje na pořízení dceřiných, přidružených a společných podniků (-18,1 mld. Kč)

především z důvodu pořízení společností v rámci akvizice GasNet. Změna výše nabytí stálých aktiv

včetně příjmů z dotací (-8,15 mld. Kč) byla způsobena vyššími investicemi do dlouhodobého

hmotného majetku. Poklesly příjmy z prodeje dceřiných, přidružených a společných podniků

(-2,6 mld. Kč). Stejně působila také změna stavu aktiv s omezenou disponibilitou (-1,2 mld. Kč).

VÝROBA -

Trading

VÝROBA -

Jaderné

zdroje

VÝROBA -

Obnovitelné

zdroje

VÝROBA -

Emisní zdroje

TĚŽBA DISTRIBUCE PRODEJ

Podíl v procentech

Hlavní činnost

2023

2024

106

Čistý peněžní tok z finanční činnosti činil -18,2 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 98,8 mld. Kč. Nárůst

byl způsoben nižšími dividendami vyplacenými akcionářům společnosti (+49,5 mld. Kč), změnou salda

čerpání a splátek úvěrů a půjček (+48,6 mld. Kč) a ostatními vlivy (+0,6 mld. Kč), zejména nižšími

úhradami ostatních dlouhodobých závazků.

Pozitivně působil vliv kurzových rozdílů a opravných položek na výši peněžních prostředků

(+0,2 mld. Kč).

Struktura aktiv a pasiv

Hodnota konsolidovaných aktiv a pasiv Skupiny ČEZ v roce 2024 narostla o 76,2 mld. Kč

na 902,0 mld. Kč.

Struktura aktiv Skupiny ČEZ k 31. 12. (v mld. Kč)

Stálá aktiva vzrostla o 122,5 mld. Kč na hodnotu 663,1 mld. Kč. Hlavní příčinou nárůstu je pořízení

nových společností v rámci akvizice GasNet.

Hodnota dlouhodobého hmotného majetku, netto, vzrostla o 115,4 mld. Kč na hodnotu 524,7 mld. Kč.

Meziročně vzrostl stav nedokončených hmotných investic (+8,6 mld. Kč) a jaderného paliva

(+4,5 mld. Kč).

Ostatní stálá aktiva poklesla o 6,1 mld. Kč na hodnotu 82,4 mld. Kč. Tento výsledek je dán snížením

ostatních dlouhodobých finančních aktiv (-14,0 mld. Kč), ve kterém se odrazil pokles dlouhodobých

pohledávek z derivátových operací (-10,0 mld. Kč), dlouhodobých finančních pohledávek

(-3,4 mld. Kč) a také dlouhodobých majetkových cenných papírů (-0,6 mld. Kč). Oproti tomu působilo

zvýšení dlouhodobého nehmotného majetku (+5,4 mld. Kč) v důsledku investic v oblasti IT technologií

a akvizic do nových společností, jakož i nárůst finančních aktiv s omezeným disponováním

(+2,4 mld. Kč).

Oběžná aktiva poklesla o 46,3 mld. Kč na hodnotu 238,8 mld. Kč. Na meziročním poklesu se

většinově podílelo snížení krátkodobých pohledávek z derivátových operací (-55,7 mld. Kč) zejména

vlivem poklesu reálné hodnoty komoditních obchodů. Poklesly ale také obchodní a jiné pohledávky

(-16,3 mld. Kč), krátkodobé dluhové cenné papíry (-3,6 mld. Kč), zásoby materiálu a fosilních paliv

(-2,4 mld. Kč), emisní povolenky (-1,3 mld. Kč) a pohledávka z titulu daně z příjmů (-0,5 mld. Kč).

Meziročně naopak vzrostly peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (+29,4 mld. Kč) a aktiva

klasifikovaná jako držená k prodeji (+3,7 mld. Kč) z důvodu uzavření smlouvy na prodej polských aktiv

a z titulu budoucího prodeje podílu ve společnosti Veolia Energie ČR. Rovněž ostatní oběžná aktiva

narostla (+0,4 mld. Kč).

524,7

409,2

20,7

16,2

35,3

26,7

82,4

88,5

238,8

285,1

0 200 400 600 800 1 000

2024

2023

dlouhodobý hmotný majetek, netto

jaderné palivo

nedokončené hmotné investice

ostatní stálá aktiva

oběžná aktiva

825,8

902,0

Aktiva celkem

107

Struktura pasiv Skupiny ČEZ k 31. 12. (v mld. Kč)

Vlastní kapitál narostl o 5,3 mld. Kč na hodnotu 250,9 mld. Kč. Nárůst byl způsoben především ziskem

po zdanění vytvořeným v roce 2024 (+30,5 mld. Kč), pozitivně přispěly i akvizice dceřiných

společností (+9,9 mld. Kč). Vlastní kapitál naopak snížily přiznané dividendy akcionářům

(-28,4 mld. Kč) a ostatní úplný výsledek (-6,9 mld. Kč). Ostatní vlivy ve vlastním kapitálu působily

pozitivně (+0,2 mld. Kč).

Dlouhodobé závazky vzrostly o 117,6 mld. Kč na hodnotu 464,1 mld. Kč. Na zvýšení se nejvíce

podílelo zvýšení dlouhodobých dluhů bez krátkodobé části (+85,9 mld. Kč) a zvýšení dlouhodobých

rezerv (+15,9 mld. Kč), především jaderných. Pozitivně se projevilo také zvýšení odloženého

daňového závazku (+7,8 mld. Kč) a zvýšení dlouhodobých závazků z derivátových operací

(+7,8 mld. Kč) a ostatní změny v dlouhodobých závazcích (+0,2 mld. Kč).

Krátkodobé závazky poklesly o 46,7 mld. Kč na hodnotu 187,0 mld. Kč. Na tomto poklesu se podílelo

snížení krátkodobých závazků z derivátů (-34,9 mld. Kč), snížení obchodních závazků (-9,0 mld. Kč),

krátkodobých úvěrů (-4,8 mld. Kč), krátkodobé části dlouhodobých dluhů (-3,9 mld. Kč) a ostatních

krátkodobých závazků (-1,7 mld. Kč), především přijatých záloh. Naopak vzrostly krátkodobé rezervy

(+3,5 mld. Kč) především vlivem zvýšení rezervy na emise skleníkových plynů, závazky související

s aktivy klasifikovanými jako držená k prodeji (+3,4 mld. Kč) z důvodu uzavření smlouvy na prodej

polských aktiv a rovněž závazky z titulu daně z příjmů (+0,6 mld. Kč).

Úplný výsledek

Úplný výsledek po zdanění poklesl o 40,0 mld. Kč na hodnotu 23,6 mld. Kč. Meziročně klesl ostatní

úplný výsledek (-40,9 mld. Kč) a narostl čistý zisk (+0,9 mld. Kč).

Pokles ostatního úplného výsledku byl způsoben zejména změnou reálné hodnoty finančních nástrojů

zajišťujících peněžní toky (-87,9 mld. Kč), odúčtováním zajištění peněžních toků z vlastního kapitálu

do výsledku hospodaření (-37,5 mld. Kč) a změnou reálné hodnoty dluhových nástrojů účtovanou do

vlastního kapitálu (-3,0 mld. Kč). Proti těmto negativům zapůsobila pozitivně změna v odložené dani

související s ostatním úplným výsledkem (+86,9 mld. Kč). Rovněž ostatní vlivy se v úplném výsledku

promítly pozitivně (+0,6 mld. Kč).

250,9

245,6

464,1

346,5

187,0

233,7

0 200 400 600 800 1 000

2024

2023

vlastní kapitál

dlouhodobé závazky

krátkodobé závazky

Pasiva celkem

825,8

902,0

108

Výsledky hospodaření segmentů Skupiny ČEZ

Společnosti konsolidačního celku Skupina ČEZ se člení do čtyř segmentů: VÝROBA, TĚŽBA,

DISTRIBUCE a PRODEJ.

Přehled příspěvků jednotlivých segmentů do hospodaření Skupiny ČEZ

Čistý zisk nejvýznamnějšího segmentu VÝROBA meziročně klesl o 10,8 mld. Kč na úroveň

17,4 mld. Kč. Jeho dominantní část se nachází v České republice, kde čistý zisk segmentu klesl

o 10,7 mld. Kč. K tomu vedly zejména vyšší daň z příjmů (-5,3 mld. Kč), vyšší odpisy (-3,1 mld. Kč),

úrokové náklady a výnosy včetně úroků z jaderných a ostatních rezerv (-2,1 mld. Kč) a nižší přijaté

dividendy (-1,9 mld. Kč). Pozitivně v ČR naopak působila vyšší hodnota EBITDA (+2,4 mld. Kč),

negativně ostatní vlivy (-0,7 mld. Kč), zejména kurzové vlivy a přecenění finančních derivátů.

Segmentu TĚŽBA vzrostl čistý zisk o 2,0 mld. Kč na hodnotu 4,1 mld. Kč. Pozitivně působily nižší

opravné položky k dlouhodobému majetku (+3,1 mld. Kč) a nižší daně z příjmů (+2,3 mld. Kč). Naopak

negativně působil pokles EBITDA (-3,4 mld. Kč).

Čistý zisk segmentu DISTRIBUCE meziročně vzrostl o 5,6 mld. Kč, když dosáhl úrovně 12,4 mld. Kč.

V České republice vzrostl čistý zisk o 5,9 mld. Kč vlivem nárůstu ukazatele EBITDA (+9,7 mld. Kč),

který byl tlumen vyššími odpisy (-2,6 mld. Kč) a úrokovými náklady a výnosy (-1,2 mld. Kč). Vliv

vlastnictví prodaných tureckých aktiv skupiny AKCEZ v roce 2023 ovlivnil meziroční srovnání čistého

zisku segmentu negativně (-0,3 mld. Kč).

Čistý zisk segmentu PRODEJ vzrostl o 1,1 mld. Kč na úroveň 4,6 mld. Kč. Stejnou hodnotu růstu

(+1,1 mld. Kč) zaznamenal v ČR, kde pozitivně působil nárůst EBITDA (+2,1 mld. Kč) a negativně

naopak vyšší daň z příjmů (-0,6 mld. Kč), vyšší odpisy (-0,2 mld. Kč) a úrokové náklady a výnosy

(-0,2 mld. Kč). V Německu čistý zisk vzrostl (+0,5 mld. Kč). Vliv vlastnictví prodaných tureckých aktiv

skupiny AKCEZ v roce 2023 ovlivnil meziroční srovnání čistého zisku segmentu negativně

(-0,4 mld. Kč).

V rámci jednotlivých segmentů uvedených v tabulce je níže komentován meziroční vývoj ukazatele

EBITDA, který je nejčastěji používaným ukazatelem provozní výkonnosti firem obchodovaných

na světových burzách a je sledován mezinárodními analytiky, věřiteli, investory a akcionáři.

U největšího segmentu VÝROBA vzrostl ukazatel o 2,2 mld. Kč na 92,6 mld. Kč. V ČR vzrostl

o 2,4 mld. Kč, především z důvodu odvodů z nadměrných příjmů z výroby v roce 2023 (+10,0 mld. Kč)

a vyšších realizačních cen elektřiny vč. zajištění kurzu a pořizovací hodnoty emisních povolenek pro

Provozní výnosy EBITDA Čistý zisk

Počet

zaměstnanců k

31. 12.

(mld. Kč) (mld. Kč) (mld. Kč) (tis. osob)

VÝROBA

2023 245,1 90,4 28,2 12,5

2024 212,6 92,6 17,4 13,1

TĚŽBA

2023 21,5 12,3 2,1 4,3

2024 16,3 8,8 4,1 4,3

DISTRIBUCE

2023 36,2 17,4 6,8 4,7

2024 53,9 27,2 12,4 7,0

PRODEJ

2023 221,8 6,3 3,5 9,1

2024 179,0 9,0 4,6 9,3

Eliminace mezi segmenty

2023 -184,0 -1,6 -10,9 –

2024 -117,2 -0,1 -8,0 –

Skupina ČEZ celkem

2023 340,6 124,8 29,6 30,6

2024 344,7 137,5 30,5 33,6

109

výrobu (+3,2 mld. Kč). Negativně naopak působily nižší zisk ze spekulativního obchodování

s komoditami (-5,9 mld. Kč), nižší tržby z prodeje podpůrných služeb a regulační energie

(-3,3 mld. Kč) a nižší disponibilita jaderných zdrojů zejména vlivem rozdílných harmonogramů

plánovaných odstávek (-2,1 mld. Kč). V součtu ostatních zemí ukazatel klesl o (-0,2 mld. Kč) zejména

vlivem nižší marže z prodeje elektřiny a tepla v Polsku.

V segmentu TĚŽBA ukazatel klesl o 3,4 mld. Kč na 8,8 mld. Kč. Důvodem byly zejména nižší tržby

z dodávek uhlí do Skupiny ČEZ vlivem poklesu ceny uhlí (-2,8 mld. Kč) a pokles externích tržeb daný

nižším objemem dodávek uhlí (-2,5 mld. Kč). Naopak pozitivně působily nižší stálé náklady

(+1,6 mld. Kč), zejména náklady na energie.

V segmentu DISTRIBUCE vzrostl ukazatel o 9,7 mld. Kč na 27,2 mld. Kč. Zařazení skupiny GasNet

do konsolidace Skupiny ČEZ od 1. 9. 2024 přispělo do EBITDA částkou 3,9 mld. Kč. V distribuci

elektřiny vzrostl ukazatel o 5,8 mld. Kč. Pozitivně působil vysoký negativní korekční faktor snižující

cenu za distribuci v roce 2023. Dále se zde promítlo vyrovnání nákladů na nákup elektřiny pro krytí

ztrát v síti se společností ČEZ Prodej (+1,7 mld. Kč) a vyšší distribuovaný objem a narovnání

nevyfakturované elektřiny (+0,7 mld. Kč). Ostatní vlivy zvýšily ukazatel (+1,4 mld. Kč), zejména vlivem

vyšších povolených výnosů reflektujících nárůst realizovaných investic do distribučního majetku.

Segment PRODEJ vykázal ukazatel EBITDA ve výši 9,0 mld. Kč, tj. meziročně o 2,7 mld. Kč více.

V České republice ukazatel vzrostl o 2,1 mld. Kč. Pozitivně působil prodej plynu koncovým

zákazníkům (+2,3 mld. Kč) především vlivem nižších nákladů na pořízení komodity v roce 2024.

K růstu přispěla též meziroční změna odhadu nevyfakturované elektřiny a plynu (+1,2 mld. Kč).

Negativně se naopak projevilo vyrovnání nákladů na nákup elektřiny pro krytí ztrát v síti ČEZ

Distribuce (-1,7 mld. Kč). V ostatních zemích ukazatel vzrostl (+0,6 mld. Kč), zejména růstem zakázek

společností Elevion a Belectric v Německu a přínosem akvizic německých společností SERCOO

a Ochs Gruppe.

Platební schopnost

Platební schopnost v roce 2024

Platební schopnost Skupiny ČEZ byla v roce 2024 dobrá a společnosti Skupiny ČEZ nevykazovaly

nedostatky při hrazení svých závazků.

Po roce 2023, který z pohledu zadlužení ČEZ znamenal celkové zlepšení, byl rok 2024 prvním v řadě,

kdy v důsledku růstu investic došlo k nárůstu zadlužení.

V dubnu 2024 ČEZ splatil poslední tranši úvěru, který mu Ministerstvo financí ČR mimořádně poskytlo

na financování maržových požadavků na komoditních burzách, v objemu 1 mld. EUR.

V srpnu 2024 byla vypořádána historicky významná akvizice ČEZ – koupě 55,21% podílu ve skupině

společností GasNet. Kvůli zajištění likvidity pro financování nákupu ČEZ už v březnu 2024 uzavřel

smlouvu o překlenovacím úvěru se skupinou sedmi bank v objemu 850 mil. EUR. V srpnu pak mohl za

získaný podíl zaplatit z dostupné hotovosti, aniž by byla ohrožena jeho likvidita, a překlenovací úvěr

byl následně zrušen. V důsledku nabytí podílu došlo k nárůstu dluhu Skupiny ČEZ o cca 50 mld. Kč.

V průběhu června a července ČEZ z důvodu nákladové optimalizace předčasně splatil veškeré úvěry

typu Schuldscheindarlehen v celkovém objemu 500 mil. EUR. Tyto úvěry byly částečně refinancovány

bilaterálními úvěry v celkovém objemu 275 mil. EUR.

V červnu a září ČEZ realizoval dvě emise dluhopisů o celkové výši 1 450 mil. EUR. Obě emise jsou

navázány na plnění vybraných ESG kritérií, specificky na dosažení emisí CO

v roce 2030 maximálně

0,16 t CO

e/MWh. Na plnění ESG kritérií jsou navázány všechny emise dluhopisů ČEZ vydané v roce

2022 nebo později. V případě neplnění těchto kritérií dojde k navýšení kupónové platby placené jeho

držitelům, a to dle konkrétních podmínek příslušného dluhového cenného papíru.

V červenci a v srpnu ČEZ dočerpal 540 mil. EUR z úvěrového rámce poskytnutého EIB. Zároveň

v prosinci 2024 a v lednu 2025 s EIB podepsal nový úvěrový rámec v celkovém objemu 800 mil. EUR.

Čerpání nového úvěrového rámce se předpokládá v průběhu roku 2025.

Na základě rozhodnutí valné hromady začal v srpnu ČEZ vyplácet dividendu (52 Kč/akcie), což

odpovídá celkové výplatě 27,9 mld. Kč pro akcionáře. Během roku 2024 bylo z této částky vyplaceno

27,6 mld. Kč a dalších 0,3 mld. Kč bylo vyplaceno na dividendách ze zisků předcházejících let.

110

Průměrná splatnost všech dluhů ČEZ k 31. 12. 2024 činila necelých 5 let.

Očekávaná hospodářská a finanční situace v roce 2025

Ke dni 13. 3. 2025 očekávala Skupina ČEZ dosažení konsolidovaného ukazatele EBITDA za celý rok

2025 ve výši 125 až 130 mld. Kč a konsolidovaného čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy ve

výši 25 až 29 mld. Kč. Oproti skutečnosti roku 2024 se jedná o pokles EBITDA 7 až 12 mld. Kč

a čistého zisku očištěného o 3 až 7 mld. Kč.

Pro přiblížení předpokládané ekonomické situace Skupiny ČEZ v roce 2025 jsou níže uvedeny hlavní

příčiny meziroční změny provozních hospodářských výsledků v jednotlivých segmentech podnikání.

V segmentu VÝROBA je očekáván celkový meziroční pokles o 10 až 20 mld. Kč. Důvodem jsou

zejména nižší realizační ceny elektřiny včetně dopadu zajištění kurzu, nižší tržby za podpůrné služby

a regulační energie a vliv rozpuštění rezerv v roce 2024. Pozitivně na meziroční srovnání působí

především vyšší disponibilita výrobních zdrojů, zejména jaderných elektráren.

V segmentu TĚŽBA je očekáván meziroční pokles o 1 až 4 mld. Kč. Negativně působí především nižší

tržby z prodeje uhlí vlivem snížení realizačních cen a vyšší stálé náklady.

V segmentu DISTRIBUCE je očekáváno meziroční navýšení o 7 až 9 mld. Kč, přičemž pozitivně

působí celoroční příspěvek skupiny GasNet oproti konsolidaci za září až prosinec v roce 2024

(+7 mld. Kč). V distribuci elektřiny působí pozitivně vyšší povolené výnosy, negativně naopak

jednorázové narovnání nákladů na ztráty v distribuční síti ČEZ Distribuce v roce 2024, vyšší provozní

náklady a nižší výnosy z připojení.

V segmentu PRODEJ je předpokládána meziroční změna v intervalu od -1 do +1 mld. Kč, přičemž

pozitivně působí jednorázové narovnání nákladů na ztráty v distribuční síti ČEZ Distribuce v roce 2024

a organický i akviziční růst v oblasti energetických služeb. Negativně naopak působí rozpuštění rezerv

a nižší marže z prodeje elektřiny a zemního plynu a rovněž výnos ze soudního sporu se Správou

železnic v roce 2024.

Mezi vybraná rizika a příležitosti predikce patří: disponibilita výrobních zdrojů, realizační ceny

vyrobené elektřiny, nejistá výše zisku z obchodování s komoditami a přecenění derivátů, a mimo

EBITDA dále zejména výše daně z neočekávaných zisků a výše odložených daní.

Investice do dlouhodobého majetku Skupiny ČEZ jsou v roce 2025 předpokládány ve výši 70 mld. Kč,

většina z nich je plánována do výrobních a distribučních aktiv v ČR.

Čistý zisk mateřské společnosti ČEZ, a. s., je očekáván v roce 2025 ve výši 15 až 23 mld. Kč.

111

Investice Skupiny ČEZ

Investiční výdaje v letech 2023 a 2024

Celkové investiční výdaje (v mld. Kč)

2023

2024

Nabytí stálých aktiv před odečtením dotací, včetně

kapitalizovaných úroků

45,5

54,1

Nabytí dlouhodobého hmotného majetku

44,2

53,4

z toho: nabytí jaderného paliva

8,7

10,3

Nabytí dlouhodobého nehmotného majetku

2,3

3,9

Nabytí dlouhodobého finančního majetku

0,5

0,3

Změna stavu závazků z pořízení stálých aktiv

-1,5

-3,4

Finanční investice

2,6

20,7

Investiční výdaje celkem

48,1

74,8

Pořízení dceřiných, společných a přidružených podniků, bez nakoupených peněžních prostředků.

Poznámka: Tabulka uvádí hodnoty nabytí stálých aktiv před odečtením dotací (tj. v souladu

s prezentací v účetní závěrce).

Nabytí dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle typu zdroje (v mld. Kč)

2023

2024

Segment VÝROBA

22,3

28,2

z toho: jaderné palivo

8,7

10,3

jaderné zdroje

5,5

7,4

obnovitelné zdroje

1,7

3,3

plynové zdroje

0,9

uhelné zdroje

2,3

1,1

Segment TĚŽBA

2,5

1,9

Segment DISTRIBUCE

17,0

22,7

Segment PRODEJ

4,8

4,6

z toho: obnovitelné zdroje

1,3

0,4

plynové kotle

0,5

0,9

Eliminace

-0,8

-0,6

Celkem

45,8

56,8

Poznámka: Tabulka uvádí hodnoty pořízení stálých aktiv (tj. v souladu s prezentací údajů za segmenty

v účetní závěrce).

112

Nabytí dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle zemí a segmentů (v mld. Kč)

2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024 2023 2024

Česká republika 20,8 26,2 3,2 2,2 17,1 22,2 2,1 2,3 – – 43,1 52,8

z toho: jaderné

palivo

8,7 10,3 – – – – – – – – 8,7 10,3

Německo 0,0 0,4 – – – – 1,4 0,7 – – 1,4 1,1

Polsko 0,2 0,1 – – – – 0,0 0,1 – – 0,2 0,2

Francie 0,8 0,4 – – – – 0,0 – – – 0,8 0,4

Slovensko – – – – – – 0,1 0,1 – – 0,1 0,1

Itálie – – – – – – 0,1 0,3 – – 0,1 0,3

Další země 0,0 0,0 – – – – 0,1 0,1 – – 0,1 0,1

Eliminace 0,5 1,1 -0,7 -0,2 -0,1 0,6 0,9 1,1 -0,8 -0,6 -0,1 1,9

Celkem 22,3 28,2 2,5 1,9 17,0 22,7 4,8 4,6 -0,8 -0,6 45,8 56,8

Země

Segment

Eliminace

Celkem

VÝROBA

TĚŽBA

DISTRIBUCE

PRODEJ

113

Očekávaná výše investic do dlouhodobého majetku v letech 2025–2030

Očekávané investice do pořízení dlouhodobého majetku (CAPEX) Skupiny ČEZ podle

druhu/segmentů (v mld. Kč)

2025 2026 2027 2028 2029 2030 Celkem

VÝROBA 36,5 43,1 50,0 30,4 33,3 37,3 230,5

z toho: uhelné zdroje 0,2 0,2 0,0 0,0 0,1 0,0 0,6

obnovitelné zdroje

3,5 6,2 13,5 4,2 2,7 2,2 32,4

jaderné zdroje 20,3 20,3 18,0 19,1 21,4 22,3 121,4

z toho: jaderné palivo 11,4 10,4 8,7 8,9 10,3 9,8 59,5

plynové a ostatní zdroje 8,3 12,4 13,3 3,8 6,4 8,2 52,4

TĚŽBA 2,2 1,7 1,6 1,1 0,7 0,5 7,9

DISTRIBUCE 22,3 23,4 23,2 24,5 25,1 24,8 143,3

PRODEJ 9,0 9,8 8,6 7,9 5,9 3,9 45,1

z toho: výrobní zdroje 5,3 5,9 5,0 5,0 3,6 2,3 27,0

Celkem 70,0 77,9 83,4 63,8 65,0 66,6 426,7

zdrojem pro výrobu elektřiny je voda, slunce a vítr.

Poznámka:

Výše uvedené hodnoty nezahrnují plánované akvizice dceřiných, přidružených a společných podniků. Dále od roku 2025 nezahrnují

investice společnosti Elektrárna Dukovany II, a. s., kde se v souladu se zákonem č. 367/2021 Sb., o opatřeních k přechodu České

republiky k nízkouhlíkové energetice, předpokládá, že investice budou financovány prostřednictvím návratné finanční výpomoci

společnosti Elektrárna Dukovany II, a. s.

114

4. Podnikání Skupiny ČEZ – ostatní oblasti

Bezpečnost a ochrana

Bezpečnost

Pro Skupinu ČEZ je bezpečnost nejvyšší prioritou. Zásady řízení a zajištění bezpečnosti a ochrany

životního prostředí jsou definovány v Politice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, která je navázána

na strategické priority Skupiny ČEZ. V rámci systému řízení bezpečnosti je uplatňován princip

neustálého zlepšování, který zahrnuje systém hodnocení a průběžné sledování a vyhodnocování

vybraných indikátorů. Na základě těchto informací jsou realizována cílená opatření směřující ke

zvyšování výkonnosti systému řízení a úrovně bezpečnosti.

V souladu s očekáváními zainteresovaných stran a v návaznosti na vyhlášený koncernový zájem

„jednotný systém řízení Skupiny ČEZ“ jsou pro podporu řízení bezpečnosti ve společnostech Skupiny

ČEZ zaváděny systémy managementu podle národního programu Bezpečný podnik, případně podle

normy ISO 45001. Tyto společnosti jsou certifikovány akreditovanými certifikačními orgány či

ověřovány nezávislými orgány. Systémový přístup k řízení bezpečnosti vycházející z mezinárodních

standardů pro systémy managementu přispívá k plnění požadavků právních předpisů a dalších

požadavků v oblastech bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), požární ochrany a havarijní

připravenosti.

V roce 2024 pokračovala rozsáhlá informační kampaň zaměřená na zvýšení povědomí zaměstnanců

o možných rizicích v oblasti bezpečnosti a o způsobech, jak se jim vyhnout. Hlavní motto kampaně

zní: „O bezpečnosti přemýšlím.“ Informační kampaň propaguje snahu odhalovat, eliminovat, popř.

minimalizovat rizika, a to zejména identifikací nebezpečných situací (skoronehod) s potenciálem

způsobit zranění.

Úrazová četnost

V roce 2024 došlo v ČEZ, a. s., k 12 pracovním úrazům. Úrazová četnost (počet smrtelných

pracovních úrazů a pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny připadající

na 100 zaměstnanců za rok) dosáhla hodnoty 0,2.

Bezpečnost provozovaných jaderných elektráren

V roce 2024 byly jaderné elektrárny společnosti ČEZ provozovány v souladu s právními předpisy

a standardy pro oblast využívání jaderné energie. Podmínky platných povolení k provozu jsou plněny.

V dubnu byly vyhodnoceny a aktualizovány Plány zvyšování bezpečnosti. Společnost ČEZ usiluje

o neustálé zlepšování a inovace v oblasti bezpečnosti jaderných zařízení v souladu s mezinárodními

standardy a doporučeními.

V obou jaderných lokalitách proběhla v souladu s harmonogramem plánovaná prověřování

připravenosti k odezvě na mimořádné události (havarijní cvičení).

Hasiči obou jaderných elektráren jsou nově vybaveni speciálními kontejnery pro hašení elektromobilů.

Pokračuje modernizace obou jaderných elektráren pro zajištění zvyšování efektivity a bezpečného

provozu po dobu nejméně 60 let. Tento program je zahrnut v projektu nazvaném Bezpečně 32

terawatthodin (B32T), jehož cílem je zvýšení průměrné produkce českých jaderných elektráren od

roku 2030. Proto jsou v obou elektrárnách realizovány modernizační akce – mimo jiné obě elektrárny

přecházejí z ročních palivových cyklů na provoz v 16měsíčním palivovém cyklu v Dukovanech

a 18měsíční cyklus v Temelíně. Probíhá též zajištění diverzifikace dodavatelů palivových souborů.

Pokračuje digitalizace procesů, která přispívá k vyšší efektivitě a k eliminaci rizik.

V elektrárnách je připraveno nasazení inovativní technologie Cold Spray, což je pokročilá metoda

žárového nástřiku využívající částic prášku k vytvoření pevného a odolného povlaku. Jednou

z klíčových výhod metody Cold Spray je, že během procesu nedochází k natavení ani základního

materiálu, ani samotných částic prášku. Proces tak umožňuje vytvářet povrchy odolné vůči korozi,

opotřebení a dalším vlivům, zajišťuje delší životnost a bezpečnost kritických komponent. V jaderné

elektrárně Temelín byla v roce 2024 využita při opravě vysokotlakého dílu turbíny druhého bloku.

V obou jaderných elektrárnách auditoři mezinárodní certifikační společnosti Det Norske Veritas ověřili,

zda systémy ochrany životního prostředí odpovídají závazným požadavkům na ně kladeným

příslušnou normou, a potvrdili, že uplatňovaný systém je v obou lokalitách funkční, efektivní a ve

115

shodě s požadavky. Audit byl zaměřen například na nakládání s oleji a hořlavými látkami, práci se

surovou a odpadní vodou nebo na systém výcviku zaměstnanců. Systém ochrany životního prostředí

společně s cílenou přípravou a propracovaným systémem výcviku personálu zajišťuje šetrný

a odpovědný provoz obou elektráren ve vztahu k životnímu prostředí.

Ukazatele bezpečnosti jaderných elektráren v roce 2024

Ukazatel

Počet událostí

JE Dukovany

JE Temelín

Události INES 0

Události INES 1

Události INES 2

Stav k 22. 3. 2025.

Jaderná elektrárna Dukovany

V dubnu proběhl v prostorách 1. bloku kurz pro nové inspektory MAAE v rámci Programu podpory pro

MAAE, jehož je Česká republika pod záštitou SÚJB dlouhodobě součástí. Aktivně tak Skupina ČEZ

přispívá organizaci MAAE v úsilí chránit jaderné materiály proti zneužití a pro rozvoj jejich mírového

využití ve světě.

V květnu u elektrárny proběhlo cvičení Safeguard 2024, při kterém vojáci reagovali na různé varianty

simulovaného útoku. Cílem cvičení bylo prověřit připravenost k zajištění vnější ochrany objektu.

Cvičení proběhlo v souladu s doporučením Evropské komise a programem zvyšování bezpečnosti

jaderných zařízení. V elektrárně Temelín se podobné cvičení konalo v červnu 2023.

Na podzim proběhla v elektrárně Dukovany mise OSART (předtermínová návštěva – previsit – za

účasti expertů MAAE již v březnu). Pracovníci MAAE identifikovali pět doporučení v oblastech vedení

lidí, provozu, provozní zkušenosti, radiační ochrany, osm návrhů na zlepšení v oblastech provozu,

údržby, technické podpory, provozní zkušenosti, radiační ochrany, chemie a jednu dobrou praxi

v oblasti technické podpory.

V roce 2024 byly dokončeny práce na údržbě vnějšího pláště chladicí věže číslo 8, která byla poslední

ze série celkových obnov osmi chladicích věží elektrárny.

Na 1. až 3. bloku byly dokončeny práce pro zvýšení výkonu reaktoru při dodržení všech

bezpečnostních podmínek a parametrů. V I. čtvrtletí 2025 došlo k provedení těchto prací rovněž na

4. bloku.

Jaderná elektrárna Temelín

Dne 7. 3. 2024 byla lokalita Temelína zasažena zemětřesením o síle 3,4 stupně Richterovy stupnice.

Epicentrum otřesu bylo zaznamenáno přibližně 32 kilometrů od elektrárny. Zemětřesení nezpůsobilo

žádné škody na elektrárně ani nijak neohrozilo její bezpečný provoz. Seismická odolnost klíčových

budov elektrárny Temelín je navržena tak, aby odolaly mnohem silnějším otřesům, než jaké byly

zaznamenány. V reakci na zemětřesení byla provedena kontrola bezpečnostních systémů

a infrastruktury elektrárny, jež potvrdila jejich plnou funkčnost a odolnost.

V souladu s bezpečnostními protokoly a preventivními opatřeními došlo v březnu k vložené odstávce

1. bloku, během níž byla vyměněna klapka na jednom ze systémů technické vody. Systém je klíčový

pro chlazení různých částí elektrárny včetně tepelných výměníků a vzduchotechniky.

V roce 2024 byla v elektrárně ukončena realizace zbývajících položek postfukušimského plánu –

dodatečných opatření pro zvládání těžkých havárií. Mimo jiné se jednalo o realizaci nového

bezpečnostního systému – čtyři nezávislá mobilní čerpadla (poháněná naftovými motory) pro dva

různé chladicí systémy k zajištění dochlazení reaktoru. V praxi to znamenalo především pořízení

speciálních čerpadel a instalaci stovek metrů potrubí a jejich napojení na klíčové bezpečnostní

systémy pro chlazení reaktoru.

V září proběhla mise OSART. Pracovníci MAAE identifikovali šest doporučení v oblastech vedení lidí,

údržby, radiační ochrany, chemie a havarijní připravenosti, devět návrhů na zlepšení v oblastech

výcviku, provozu, údržby, provozní zkušenosti, havarijní připravenosti a accident managementu

(zvládání havárií) a sedm dobrých praxí v oblastech výcviku, provozu, údržby, provozní zkušenosti,

radiační ochrany, chemie, havarijní připravenosti a accident managementu. V rámci mise byl

116

přítomným expertům z MAAE představen pilotní projekt Výcvikového centra BOZP. Disponuje

nejmodernějším vybavením a svou rozlohou se řadí mezi jedinečné výcvikové prostory v České

republice. Bude sloužit pro zvýšení znalostí a praktických dovedností pracovníků elektrárny při vysoce

rizikových činnostech, jako jsou práce ve výškách, práce v uzavřených prostorech, práce se zdvihacím

zařízením a stavba lešení.

V prosinci proběhla další etapa modernizace řídicího systému, která slibuje zajištění minimálně

šedesátiletého provozu elektrárny. Technici provedli instalaci serverové a komunikační infrastruktury

pro nový řídicí systém elektrárny Temelín. Na nový systém přejde v roce 2025 první blok a o rok

později blok druhý.

Kvalifikace (audit) a hodnocení dodavatelů

Dodavatelé bezpečnostně významných položek a služeb procházejí vstupními a opakovanými audity

prováděnými společností ČEZ jakožto držitelem povolení dle § 9 zákona č. 263/2016 Sb., atomový

zákon. Audit dodavatele potvrzuje rozsah naplnění příslušných požadavků jaderné legislativy

dotčeným dodavatelem. Kvalita prováděného díla je průběžně monitorována a vyhodnocována podle

stanoveného systému hodnocení a předem definovaných parametrů a kritérií. V roce 2024 bylo

provedeno 90 auditů dodavatelů, z toho 36 společně s hlavními smluvními partnery pro společnosti

Skupiny ČEZ, a dále bylo realizováno 9 případů zvláštního dozoru jakosti. V rámci jednotného

systému hodnocení dodavatelů pro dodávky s vazbou na bezpečnostně významné položky bylo

vyhodnoceno 180 dodavatelských společností.

Ochrana

Fyzická ochrana

Cílem fyzické ochrany je zajištění přiměřené a akceptovatelné úrovně ochrany objektů Skupiny ČEZ,

která odpovídá aktuálním bezpečnostním rizikům na území České republiky. Fyzická ochrana

jaderných zařízení a jaderných materiálů plně odráží hrozby, které jsou definovány v rámci projektové

základní hrozby stanovené rozhodnutím Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

V roce 2024 nebyly v rámci Skupiny ČEZ, včetně obou jaderných elektráren, evidovány žádné

bezpečnostně významné odchylky od standardní úrovně zajištění fyzické ochrany. Vykonané kontroly

státního dozoru, a stejně tak provedený interní audit v první polovině roku 2024, konstatovaly, že

způsob zajištění fyzické ochrany jaderných materiálů a jaderných zařízení v obou jaderných

elektrárnách je prováděn v souladu s požadavky českých právních norem a respektuje mezinárodní

doporučení pro tuto oblast.

Uskutečněné cvičení Safeguard potvrdilo připravenost Armády České republiky k zajištění vnější

ochrany elektrárny Dukovany.

Informační a kybernetická bezpečnost (IKB)

Vybrané společnosti Skupiny ČEZ jsou správci kritické informační infrastruktury a informačních

systémů základní služby (zejména výrobny elektřiny a tepla) ve smyslu zákona č. 181/2014 Sb.,

o kybernetické bezpečnosti. V roce 2024 společnosti Skupiny ČEZ průběžně reagovaly na aktuální

kybernetické hrozby a řešily bezpečnostní události a incidenty vedené na jimi spravovaná aktiva.

V průběhu roku 2024 nebyly zaznamenány žádné případy nedodržení norem a předpisů v oblasti

kybernetické bezpečnosti.

Nad rámec každoročně realizovaného interního auditu byl v druhé polovině roku 2024 prověřen

systém řízení informační a kybernetické bezpečnosti v rámci externího recertifikačního auditu dle

ISO/IEC 27001:2022. Certifikace je platná tři roky a bude každý rok ověřována tzv. dozorovým

auditem.

Skupina ČEZ zahájila v roce 2023 víceletý Program implementace NIS2, tj. aktualizované verze

směrnice NIS (Network and Information Security), reflektující revizi směrnice Evropského parlamentu

a Rady (EU) 2016/1148, o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí

a informačních systémů v EU (NIS). V souvislosti s očekávaným novým českým zákonem

o kybernetické bezpečnosti program zahrnuje veškerou nutnou přípravu pro splnění nových

legislativních požadavků jak v rovině organizace a řízení, personálu, tak i techniky.

117

Ochrana utajovaných informací, osobních údajů a obchodního tajemství

Ochrana utajovaných informací, osobních údajů (dle GDPR) a obchodního tajemství je zajišťována

v souladu s požadavky právního řádu. Stav ochrany informací je trvale monitorován, vyhodnocován

a případné nedostatky bezprostředně napravovány.

Integrované bezpečnostní dohledové centrum – ISOC

Během roku 2024 pokračovalo kontinuální vzdělávání nejen personálu ISOC, ale i dalších

zaměstnanců odpovědných za bezpečný provoz aktiv Skupiny ČEZ. Vzdělávání se uskutečnilo

zejména formou workshopů a praktických cvičení optimalizovaných pro konkrétní skupiny

zaměstnanců. Průběžně proběhla a probíhá oboustranná komunikace a koordinace se státními

bezpečnostními orgány.

Byla realizována modernizace technických aktiv pro provoz bezpečnostních dohledových systémů

s cílem zvýšit jejich stabilitu a odolnost, zajistit kapacity a nezbytné technické podmínky pro další

rozvoj portfolia dohledových nástrojů a aplikací a v neposlední řadě se připravit na realizaci nových

požadavků vyplývajících z připravovaného nového zákona o kybernetické bezpečnosti.

Řízení kontinuity podnikání a krizové řízení

Oproti předpokladům nebyl v roce 2024 novelizován zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, ani

nebyla přijata nová právní úprava odolnosti subjektů kritické infrastruktury tak, jak to vyžaduje

směrnice EU o odolnosti kritických subjektů (CER). Novela zákona i návrh příslušného nového zákona

však byly průběžně diskutovány v rámci odborné veřejnosti. Díky aktivní účasti v této debatě ze strany

společností Skupiny ČEZ se tyto mohou efektivně připravit na zajištění požadované odolnosti a s tím

související další činnosti subjektů kritické infrastruktury spojené s přijetím a účinností připravovaných

zákonů.

V září 2024 postihla Českou republiku povodeň, která zasáhla 163 obcí zejména v Moravskoslezském

a Olomouckém kraji. Povodeň způsobila také rozsáhlé škody na majetku společností Skupiny ČEZ

a významně narušila dodávky energií. Ke koordinaci odstraňování dopadů povodně byl aktivován

krizový štáb ČEZ, a. s. Provoz většiny prvků kritické infrastruktury společností ČEZ a Energotrans

zajišťujících výrobu elektřiny a tepla povodní dotčen nebyl, s výjimkou přečerpávací vodní elektrárny

Dlouhé Stráně, která musela být odstavena z důvodu povodňové situace na řece Desné

a poškozeného stožáru vedení vysokého napětí přenosové soustavy. Povodeň však způsobila

přerušení dodávek elektřiny a zemního plynu pro některé zákazníky v distribučních územích

společností ČEZ Distribuce a GasNet. Společnost ČEZ ESCO se potýkala s výpadkem zásobování

teplem v Bohumíně kvůli zaplavení distribučních technologií. Obnovení dodávek energií odběrným

místům bylo realizováno postupně.

Zkušenosti z povodní 2024 byly analyzovány a budou využity pro zlepšení systému kontinuity

podnikání a krizového řízení ve společnostech Skupiny ČEZ.

118

Výzkum, vývoj a inovace

Výzkum a vývoj

Provozní náklady společností Skupiny ČEZ na výzkum a vývoj v roce 2024 dosáhly po eliminaci

vnitroskupinových nákladů výše 1 378 mil. Kč. Společnosti také obdržely dotace na výzkum a vývoj

ve výši 547 mil. Kč (především Centrum výzkumu Řež). Do nákladů společnosti ČEZ je rovněž

zahrnut program svědečných vzorků jaderných elektráren (283 mil. Kč), jehož cílem je získat

informace o aktuálním stavu tlakových nádob reaktorů a objektivní podklady pro predikci jejich

životnosti. Centrální koordinace výzkumu a vývoje a podpora inovací ve Skupině ČEZ umožňují

realizovat projekty v optimální formě s využitím skupinových synergií. Důraz je kladen především

na témata s výrazným aplikačním potenciálem a na oblasti reflektující aspekty udržitelnosti

a dekarbonizace podle strategie VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. Řešené oblasti obecně zohledňují

trendy v energetice.

Česká republika

ČEZ, a. s.

ČEZ je plným členem organizace Electric Power Research Institute (EPRI) v segmentu jaderné

energetiky již od roku 2010 a dále se účastní sedmi programů v segmentu klasické energetiky

(např. Gas Turbine Life Cycle Management či Generators and Auxiliary Systems). Participace

v organizaci vgbe energy e.V. je směřována na klasickou energetiku a částečně i na obnovitelné

zdroje. Prostřednictvím ÚJV Řež se podílí na vybraných výzkumných aktivitách v rámci mezinárodní

spolupráce pod patronací OECD NEA (např. projekty SCIP-4 a 5, ROSAU či FIDES-II). ČEZ je členem

a má zastoupení v řídicím výboru v Sustainable Nuclear Energy Technology Platform (SNETP). Dále

je členem International Electric Research Exchange (IERE), organizace zaměřené na vyhodnocování

a podporu inovativních technologií v energetice. V průběhu roku 2024 se ČEZ účastnil rovněž projektů

podpořených z evropských zdrojů, např. projektu APIS a SAVE (oba jsou orientované na vývoj

alternativního jaderného paliva pro reaktory typu VVER) z programu Horizon Europe.

ČEZ je v ČR členem několika českých technologických platforem, např. Technologické platformy

„Udržitelná energetika“ ČR či České membránové platformy. V oblasti jaderné energetiky jsou výzkum

a vývoj ČEZ zaměřeny na bezpečnost a provozní aspekty, např. chování pokrytí jaderného paliva,

modelování aktivní zóny reaktoru, inovativní metody povrchových úprav zařízení či moderní

diagnostické metody. V oblasti nejaderné energetiky je zaměření projektů např. na materiálový

výzkum či efektivní provoz obnovitelných zdrojů, vývoj technologií akumulace energie zahrnujících

bateriové systémy, akumulaci v teple či sezonní akumulace. ČEZ se rovněž intenzivně věnuje rozvoji

vodíkových technologií, kde připravuje projekt výroby vodíku z obnovitelné energie a jeho uplatnění

v regionální autobusové dopravě. ČEZ rovněž vlastními silami vyvíjí HW a SW řešení pro fotovoltaické

systémy, technické zařízení budov, elektromobilitu, energetická společenství, agregaci a flexibilitu.

V roce 2024 pokračovalo řešení dvou komplexních šestiletých projektů podpořených Technologickou

agenturou ČR (TA ČR) v programu „Národní centra kompetence“. Jedná se jednak o Národní centrum

pro energetiku II (NCE II) pokrývající široké spektrum oblastí (akumulace energie, diagnostika,

vodíkové technologie atd.) a jednak o Centrum pokročilých jaderných technologií II (CANUT II).

Projekty v těchto centrech se uskutečňují v úzké spolupráci průmyslových subjektů a výzkumných

organizací a univerzit.

Centrum výzkumu Řež

Centrum výzkumu Řež (CVŘ) je výzkumnou organizací zaměřenou na výzkum, vývoj a inovace

v energetice, zejména jaderné. Provozuje výzkumnou infrastrukturu Czech International Centre of

Research Reactors, která je podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT).

Do této infrastruktury jsou zahrnuty výzkumné reaktory LVR-15 a LR-0, navazující experimentální

zařízení (horké komory a technologické experimentální smyčky) vybudovaná v rámci projektu SUSEN

(SUStainable ENergy) a český podíl na mezinárodním projektu Jules Horowitz Reactor (CVŘ jej

spravuje společně s ÚJV Řež).

Výzkum a vývoj se zaměřuje na technologie stávající generace jaderných reaktorů (II. a III. generace),

vývoj metod a postupů pro zvyšování jejich bezpečnosti, spolehlivosti, efektivity a prodlužování

životnosti, vývoj pokročilých reaktorových konceptů IV. generace včetně malých modulárních reaktorů

(SMR), fúzní technologie, pokročilé termodynamické okruhy a technologie pro akumulaci energie.

119

V roce 2024 probíhala v CVŘ realizace projektů zaměřených na aplikovaný výzkum, experimentální

vývoj a inovace podporovaných TA ČR, MŠMT, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR (MPO),

Ministerstvem vnitra ČR, Evropskou komisí, Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a OECD

NEA (Nuclear Energy Agency) ve spolupráci s tuzemskými i zahraničními průmyslovými partnery,

výzkumnými organizacemi, ústavy Akademie věd ČR a univerzitami.

V rámci evropských projektů podporovaných z programů Horizon Europe a Euratom se CVŘ společně

se zahraničními partnery zaměřovalo na vývoj pokročilých materiálů pro aplikace v jaderné energetice,

technologii malých modulárních reaktorů (SMR) a pokročilých konceptů reaktorů IV. generace, vývoj

alternativních paliv pro výzkumné reaktory v souvislosti s náhradou ruského dodavatele, získávání

a zpřesňování jaderných dat a technologie v oblasti zpracování a optimalizace jaderných odpadů.

V rámci mezinárodního konsorcia EUROfusion pokračovalo CVŘ ve vývoji technologií pro jadernou

fúzi, které budou využity v projektu demonstrační fúzní elektrárny DEMO. Rozvíjely se i aktivity

podporující výstavbu fúzního reaktoru ITER, kde CVŘ spolupracuje na vývoji a testování komponent,

které jsou v přímém styku s plazmatem. Pokračovala mezinárodní spolupráce na základě projektů

smluvního výzkumu společně s japonskými partnery (Mitsubishi Heavy Industries, Kajima Corporation)

a organizacemi ze Spojených států amerických (Oak Ridge National Laboratory, Idaho National

Laboratory a další) v oblasti radiačního stárnutí betonů a vývoji prostředků pro analýzy následků

těžkých havárií. Ve spolupráci s francouzskými partnery (Framatome, EDF) se výzkum a vývoj zaměřil

na technologie pro inspekce jaderného paliva v elektrárnách.

Na národní úrovni pokračovalo řešení velkých projektů CANUT II a NCE II v rámci Národních center

kompetence, kde se CVŘ společně s dalšími partnery zaměřuje na výzkum a vývoj pokročilých

jaderných paliv, moderních metod nedestruktivního testování materiálů a související vývoj

manipulátorů a robotických systémů, metod pro inspekce jaderného paliva, chemické režimy

jaderných elektráren, technologie zpracování radioaktivních odpadů, vývoj pokročilých

termodynamických okruhů s vysokou účinností založených na superkritickém CO

a systémů pro

velkokapacitní akumulaci energie. V rámci projektů řešených v dalších programech TA ČR a interních

projektů podporovaných MPO se CVŘ zaměřilo na vývoj technologií tlakovodních SMR, čímž přispívá

k budování know-how a přípravě technologií, které bude moci využít tuzemský průmysl a

provozovatelé v rámci budoucího nasazení SMR v ČR i v zahraničí.

ČEZ Distribuce

ČEZ Distribuce se podílí na řešení projektů podpořených TA ČR (Théta, Sigma, Národní centra

kompetence), Evropskou komisí (program Digitální Evropa) a realizuje i vlastní projekty.

Z projektů podpořených TA ČR se jedná o nástroje pro monitorování energetických toků a ztrát

v distribučních sítích nízkého napětí s využitím dat měřených chytrými elektroměry, vývoj prediktivního

systému diagnostiky zařízení elektrických stanic či dokončený projekt řízení zátěže v prostředí

distribuované energetiky (DeCoDis). V průběhu roku pokračovaly práce na dílčích projektech NCE II.

Konkrétně se jednalo o zpracování dat z komunikačních zařízení v energetice pro optimalizaci

a analytiku, dále o řízení, chránění a optimalizaci energetických zařízení, zvýšení spolehlivosti

vysokonapěťových sítí, analýzu možností startu ze tmy po blackoutu a vývoj nových komponent

distribučních sítí.

V roce 2024 byl zahájen mezinárodní projekt Eclipse (program Digitální Evropa), který je řešen

konsorciem 23 partnerů ze 13 evropských zemí. Cílem projektu je vývoj několika aplikací za účelem

motivace zákazníků ke snížení spotřeby elektřiny a související finanční úspory.

ČEZ Energetické produkty

Společnost v roce 2024 pokračovala v realizaci projektů podpořených zejména prostřednictvím

TA ČR, které se zabývají hledáním nových způsobů využití vedlejších energetických produktů (VEP).

Mezi hlavní oblasti výzkumu patří použití VEP jako příměsi do speciálních betonů nebo pro výrobu

alternativních nízkouhlíkových pojiv. Významná pozornost je věnována využití popelovin ze

spoluspalování biomasy a tuhých alternativních paliv. Společnost také analyzuje možnosti úpravy VEP

za účelem maximalizace jejich využití v navazujících průmyslových odvětvích, zejména ve

stavebnictví. Současně probíhá výzkum a vývoj technologií bezodpadového zpracování, které zahrnují

modifikovaná tuhá alternativní paliva v rámci klasického spalování. Dále pokračovala realizace

projektů, které se zabývají úpravou, ukládáním a opětovným využitím již uložených VEP.

120

Energotrans

Potřeba dekarbonizace při výrobě elektřiny a dodávek tepla pro Prahu určuje zaměření výzkumně-

vývojových prací. Aktivity v rámci NCE II byly především cíleny na technologie akumulace energie

a pokročilé termodynamické cykly. V lokalitě je připravováno pilotní nasazení akumulační jednotky na

bázi roztavených solí (cca 4 MW

/20 MWh

). V roce 2024 byla rovněž zahájena příprava realizace

pilotní technologie výroby elektřiny s využitím superkritického CO

jako pracovního média.

PRODECO

V roce 2024 byl dokončen projekt záložního ovládání kolesového rýpadla, který mimo jiné zahrnoval

vývoj unikátní kabiny s balisticky odolným sendvičovým pláštěm. Vývojové aktivity se rovněž zaměřily

na přípravu pilotního pracoviště pro recyklaci menších lithium-iontových baterií, jehož cílem je

opětovné získávání surovin obsažených v bateriích.

ŠKODA JS

Nosnými tématy v roce 2024 byly: jaderné palivo od alternativních dodavatelů k palivu z Ruska,

ověřování inovativní metody pro pokrytí vnitřní šachty obalového souboru pro skladování vyhořelého

paliva tenkovrstvým korozivzdorným návarem, technologie 3D-tisku kovových materiálů, vývoj nových

odolných typů konektorů a hermetických kabelových průchodek s novými izolačními materiály a vývoj

čidel měření teploty a neutronového toku. Významná část výzkumných činností se také věnovala

rozvoji technologií výroby a zkouškám využití nových metod obrábění, svařování a zkušebních metod

za účelem zefektivnění a zrychlení výroby.

ÚJV Řež

Společnost se zaměřuje především na podporu bezpečného, spolehlivého a efektivního provozu

energetických zdrojů, zejména jaderných, nakládání s radioaktivními odpady, vyřazování jaderných

zařízení z provozu a projektování, včetně souvisejících inženýrských činností. Do portfolia aktivit patří

i další oblasti jako vodíkové technologie a nukleární medicína.

V oblasti podpory provozu jaderných elektráren pokračoval ÚJV Řež v projektech vývoje

a zdokonalení metodik pro hodnocení životnosti jaderných elektráren. Po čtyřech letech skončil

evropský projekt APAL (Advanced PTS Analysis for LTO – Pokročilé analýzy tlakově teplotních šoků

pro zajištění bezpečného dlouhodobého provozu tlakové nádoby reaktoru). Úspěšně bylo dokončeno

několik dalších projektů zaměřených na hodnocení integrity tlakové nádoby reaktoru (evropské

projekty STRUMAT-LTO, FRACTESUS, ENTENTE). V části zaměřené na elektrárny typu VVER

pokračoval evropský projekt DELISA-LTO.

V oblasti odolnosti proti těžkým haváriím byla řešena problematika stabilizace koria, tj. roztavené

aktivní zóny reaktoru. V jaderném palivu se výzkum a vývoj zaměřily na kvalifikaci pokročilých variant

jeho pokrytí, které umožní spolehlivější a bezpečnější provoz stávajících i připravovaných jaderných

elektráren včetně SMR.

V roce 2024 byly úspěšně zakončeny práce na evropských projektech EURAD a PREDIS, které se

věnovaly problematice nakládání s radioaktivními odpady. ÚJV Řež se ve spolupráci s CVŘ a dalšími

partnery aktivně podílel na přípravě navazujícího projektu EURAD 2, který pokryje jak nakládání

s radioaktivními odpady, tak jejich ukládání.

Ve spolupráci s CVŘ a dalšími partnery se ÚJV Řež zapojil do řešení projektů zaměřených na vývoj

technologií tlakovodních SMR s cílem rozvíjet know-how v této oblasti a vyvíjet technologie, které

budou v budoucnu využitelné českým průmyslem při výstavbě a provozu SMR v ČR a zahraničí.

V oblasti radiofarmak se ÚJV Řež účastní aktivit národního centra kompetence PERMED: T2BA

(Personalizovaná medicína: Translačním výzkumem k biomedicínským aplikacím), sdružujícího

několik výzkumných organizací a firem v České republice, podporovaného TA ČR. Dalším projektem

výzkumu a vývoje je dlouhodobé testování významně inovativního přístroje pro kontrolu kvality PET

radiofarmak s potenciálem minimalizovat prostorové i finanční nároky na tyto operace.

ÚJV Řež se zaměřuje i na vývoj nejaderných energetických technologií – v roce 2024 pokračovala ve

spolupráci s výzkumnými a průmyslovými partnery v řešení projektů zaměřených na vývoj systémů pro

akumulaci energie a vodíkových technologií.

Dceřiná společnost Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o. je výzkumnou společností orientující se

na technologie povrchových úprav materiálů, diagnostické metody, pokročilé postupy zpracování

signálů a datovou vědu.

121

Německo

Hermos

Společnost Hermos se v rámci vývoje automatizačních a informačních řešení pro průmysl, energetiku,

životní prostředí, budovy a zdravotnictví v roce 2024 věnovala pokračování vývojových prací

zaměřených například na rozvoj radiofrekvenční identifikace či pokročilé systémy zpracování dat pro

zlepšení energetické účinnosti podniků i institucí a snížení emisí CO

Investice do nových technologií

Inven Capital, SICAV

Inven Capital, SICAV, a.s., je akciovou společností s proměnným základním kapitálem, která spravuje

čtyři podfondy (Inven Capital – Podfond A, Inven Capital – Podfond B, Inven Capital – Podfond C

a Inven Capital – Podfond D). Vlastníkem zakladatelských akcií Inven Capital, SICAV, a.s., je

ČEZ, a. s. Investiční akcie Podfondů A a C vlastní Skupina ČEZ, investiční akcie Podfondů B a D

vlastní Evropská investiční banka. Inven Capital se zaměřuje na investice do start-upů (začínajících

společností) v oblasti čistých technologií a inovativních technologií přispívajících k dekarbonizaci. Tyto

start-upy se nachází již v pokročilejší fázi rozvoje, jejich obchodní modely jsou prokázány prodeji

a mají výrazný růstový potenciál. Podfondům A a B skončilo k 31. 12. 2022 investiční období a mohou

investovat pouze do stávajících portfoliových společností. Do nových společností investují Podfondy C

a D. Od svého založení Inven Capital investoval do podílů v osmnácti společnostech (šesti

německých, čtyř izraelských, dvou francouzských, dvou českých, dvou britských, jedné švédské

a jedné rakouské) a britského fondu Environmental Technologies Fund 2. Své podíly Inven Capital

prodal již v pěti společnostech zcela a v jedné společnosti částečně.

V roce 2024 byla z Podfondu C realizována nová investice do britské společnosti Ember, která buduje

a provozuje dobíjecí infrastrukturu a síť elektrických autobusů. Ember využívá nové technologie pro

komplexní řešení provozu a infrastruktury. Jejich platforma řídí celou síť, od jízdních řádů a jízdenek

až po nabíjení, využití a údržbu. Z podfondu A pak v roce 2024 proběhly dodatečné investice do

stávajících portfoliových společností Vulog, Woltair, Zolar, Eliq a Hometree. Cílem uvedených investic

bylo přispět k následnému výhodnějšímu prodeji jmenovaných společností. Zároveň došlo na konci

roku 2024 k prodeji podílu ve francouzské společnosti COSMO TECH, která dodává softwarové

platformy pro modelování komplexních systémů poskytující klíčové informace pro optimalizaci

rozhodování v rámci řízení kritické infrastruktury a procesů.

Podpora inovací pro udržitelnou energetickou budoucnost

V souladu se strategií VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka zůstává podpora inovací klíčovým pilířem

závazku Skupiny ČEZ k dosažení této vize. Identifikované strategické oblasti pro rozvoj pilotních

projektů zahrnují následující klíčové směry:

- dekarbonizaci,

- zvyšování flexibility energetických systémů,

- posilování aktivní role zákazníků.

V oblasti dekarbonizace se Skupina ČEZ zaměřuje na kratší i střednědobé horizonty. V oblasti

krátkodobých témat vyvíjí moderní nástroje, které zákazníkům umožňují nejen vizualizovat a vyčíslit

jejich uhlíkovou stopu, ale také navrhnout konkrétní kroky k jejímu snížení. Současně vyvíjí

pragmatické produkty, které umožní efektivněji řídit toky energií na úrovni jednotlivých odběrných míst.

V oblasti střednědobých horizontů hledá řešení, která v budoucnu umožní významnější odklon od

zemního plynu. Jsou to zejména témata spojená s výrobou vodíku a jeho využitím a akumulace

energie, ať už elektrické či tepelné. Zjišťuje možnosti, jak včas získat dostatečně praktické know-how

v celé paletě souvisejících oblastí – technologii, legislativě, financování a budoucích business

modelech.

122

V rámci flexibility se zaměřuje na obě strany energetického řetězce – výrobu i spotřebu. Pro zákazníky

vyvíjí řešení, která jim umožňují lépe reagovat na proměnlivé ceny elektřiny, čímž posiluje jejich aktivní

roli v celkovém energetickém ekosystému. Mezi konkrétní příklady pilotních projektů patří:

- projekt agregace flexibility, který kombinuje poskytování podpůrných služeb přenosové soustavy od

různorodých výrobců elektřiny využívajících odlišné výrobní technologie; tento model přispívá

k efektivnímu vyvažování poptávky a nabídky v energetické síti,

- systém sdílení přebytků elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, který podporuje

efektivní využití elektřiny v komunitách propojujících domácnosti, podniky a obecní infrastrukturu;

koncept je zásadním krokem k decentralizaci výroby a spotřeby energie, čímž přispívá k větší

energetické soběstačnosti lokálních komunit.

Posilování aktivní role zákazníka je atribut, který Skupina ČEZ přirozeně promítá do nově

připravovaných produktů v oblasti B2B i B2C v rámci partnerského a prozákaznického přístupu. Díky

těmto inovacím a technologickým projektům aktivně přispívá k transformaci energetiky směrem

k udržitelnosti a spolehlivosti, což jen podporuje její dlouhodobé úsilí o rozvoj čistých a dostupných

zdrojů energie.

Využití umělé inteligence

V roce 2024 Skupina ČEZ úspěšně pokračovala v implementaci umělé inteligence (AI) do svých

procesů. Kromě tradičních metod strojového učení a využití algoritmů neuronových sítí se Skupina

ČEZ zaměřila také na oblast generativní umělé inteligence. Do rutinního provozu byl nasazen AI

asistent pro zpracování reklamací, který přináší významnou úsporu času referentům odboru

Reklamace a stížnosti ČEZ Prodej, a podstatně tak přispívá ke snižování počtu reklamací čekajících

na vyřízení. V procesech obsluhy zákazníků AI pomáhá automatizovat zakládání následných operací

v call centru, což zvyšuje kvalitu a rychlost zákaznického servisu. Ve společnosti Energotrans je AI

využívána na regulaci ohřevu vody v horkovodu. V jaderné elektrárně Temelín pomáhá umělá

inteligence snížit vlastní spotřebu elektřiny díky optimálnímu nastavení největších cirkulačních

čerpadel, která zajišťují oběh vody chladicími věžemi a kondenzátory ve strojovně. AI modely se také

využívají pro pokročilé rozpoznávání obrazu. V oblasti interních procesů se do závěrečné fáze ladění

prototypu dostala AI řešení pro pokročilé vyhledávání v interních systémech, kategorizaci záznamů

nebo vyhodnocování zpětné vazby.

Skupina Elevion nabízí na svém webu www.eleviongreen.de poradenský nástroj Elevi založený na

umělé inteligenci. Uživatelům poskytuje prvotní informace pro plánování solárních systémů na

komerčních střechách. Elevi se specializuje na energetická témata a využívá rovněž specifických

údajů z interní znalostní databáze. Zná také aktuální regulační rámec a možnosti využití dotací.

Společnost ČEZ si kromě zřejmých přínosů uvědomuje rovněž rizika spojená s využíváním AI. V roce

2024 proto dokončila projekt zaměřený na definování pravidel pro využívání umělé inteligence ve

Skupině ČEZ. Tato pravidla jsou plně v souladu se schváleným a částečně již účinným nařízením EU

a zajišťují, že umělá inteligence je a bude ve Skupině ČEZ využívána bezpečným, důvěryhodným

a etickým způsobem.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví

harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci.

123

Dárcovství

Firemní dárcovství je jednou z oblastí, které podporují naplňování dlouhodobých cílů Skupiny ČEZ,

zakotvených ve strategii VIZE 2030 – Čistá Energie Zítřka. Formou firemního dárcovství

a sponzorování jsou podporovány projekty z oblastí vzdělání, kultury, sociální péče, zdraví a sportu,

ochrany životního prostředí a komunitního života.

Skupina ČEZ se spolu s Nadací ČEZ řadí k největším firemním dárcům v České republice. Komplexní

přístup k dárcovské činnosti pravidelně oceňují nezávislé poroty (TOP odpovědná firma, žebříček Fóra

dárců). Na firemním dárcovství se aktivně podílejí i zaměstnanci.

V roce 2024 se uskutečnily dvě zaměstnanecké sbírky. V září proběhla mimořádná sbírka na pomoc

obětem povodní v České republice. Zaměstnanci přispěli částkou 4,16 mil. Kč, kterou Nadace ČEZ

zdvojnásobila na celkem 8,3 mil. Kč. Tyto peníze směřovaly k zaměstnancům Skupiny ČEZ, kteří byli

povodněmi negativně zasaženi. Doporučení, komu z kolegů pomoci, posílali sami zaměstnanci ČEZ.

Nadace ČEZ také bezodkladně po vypuknutí přírodní katastrofy v rámci okamžité krizové pomoci

uvolnila 10 mil. Kč pro neziskové organizace a složky záchranného systému působící v zasažených

oblastech. Podpořeny byly organizace ADRA, Česká federace potravinových bank, Charita Česká

republika, hasičské záchranné sbory Olomouckého a Moravskoslezského kraje, Český červený kříž,

Diakonie Českobratrské církve evangelické a Člověk v tísni.

Během podzimu se uskutečnila tradiční sbírka Plníme přání na podporu osob v těžké životní situaci.

Specifikem této sbírky je, že příjemce nominují sami zaměstnanci ČEZ. Zaměstnanci v ní darovali

4,4 mil. Kč, Nadace ČEZ tuto částku zvýšila na 8,9 mil. Kč.

Do rozhodování o podpoře projektů Nadace ČEZ zapojuje částečně Skupina ČEZ také veřejnost

prostřednictvím mobilní aplikace EPP – Pomáhej pohybem.

Dary společností Skupiny ČEZ (v mil. Kč)

Do Nadace ČEZ

Přímé dary

Celkem

ČEZ, a. s.

168,0

53,3

221,3

Ostatní plně konsolidované společnosti

Skupiny ČEZ

243,8

67,6

311,4

Skupina ČEZ celkem

411,8

120,9

532,7

Rozdělení darů ČEZ, a. s., podle oblastí (v mil. Kč)

Přehled podpořených subjektů společností ČEZ

Soubor s přehledem subjektů podpořených společností ČEZ za rok 2024 a formu podpory naleznete

na internetové stránce www.cez.cz/cs/o-cez/odpovedna-firma/strategicke-priority/byt-dobrym-

partnerem/podporujeme-darcovske-partnerstvi/dary.

mil. Kč %

infrastruktura obcí a rozvoj

regionů

34,6 64,9

kultura a životní prostředí 8,8 16,5

potřební a postižení 9,9 18,6

Celkem 53,3 100,0

Oblast

124

Nadace ČEZ

Finanční příspěvky společností Skupiny ČEZ pro Nadaci ČEZ (v mil. Kč)

Společnost

Příspěvek

ČEZ, a. s.

168,0

ČEZ Distribuce, a. s.

200,0

ČEZ ESCO, a.s.

3,0

ČEZ ICT Services, a. s.

1,0

ČEZ Prodej, a.s.

24,8

Severočeské doly a.s.

15,0

Celkem

411,8

Působení Nadace ČEZ

Nadace ČEZ působí již od roku 2002 jako jedna z prvních firemních nadací v České republice a náleží

k největším firemním nadacím v zemi. Za dobu své činnosti poskytla 19 086 nadačních příspěvků

v souhrnné částce přes 3,9 mld. Kč. V roce 2024 podpořila 2 041 veřejně prospěšných projektů

částkou 352,6 mil. Kč v programech reagujících na aktuální potřeby společnosti.

Jednalo se o pravidelně vypisované grantové programy, mimořádné programy krizové pomoci a další

aktivity nadace:

- Krizová pomoc – rychlá finanční pomoc v případě mimořádných událostí; v roce 2024 směřovala

podpora na pomoc nejen obětem povodní v České republice, ale také čtyřem obcím v rámci

urgentních individuálních žádostí (např. požár nebo vichřice v obci),

- Neziskovky – grantový program zaměřený na podporu rozvoje a profesionalizaci neziskových

organizací poskytujících služby přímé péče v sociální oblasti,

- Oranžová učebna – za účast ve studentské soutěži Vím proč a dalších soutěžích získaly školy

pomůcky a zařízení, které přispěly ke zkvalitnění a zatraktivnění výuky technických předmětů,

- Oranžové hřiště – podpora výstavby a obnovy dětských a sportovních hřišť,

- Oranžový přechod – podpora osvětlování přechodů pro chodce,

- Plníme přání – společný charitativní projekt zaměstnanců Skupiny ČEZ a Nadace ČEZ; finanční

pomoc směřovala k lidem, kteří se ocitli v těžké životní situaci,

- Podpora regionů – podpora aktivit, které přispívají ke zkvalitnění života obyvatel v obcích po celé

České republice, zejména v oblastech zdravotnictví, péče o děti a mládež, sociální oblasti, vědy

a vzdělávání, ochrany lidského zdraví a lidských práv, kultury a životního prostředí,

- Pomocná ruka zaměstnancům – podpora zaměstnanců Skupiny ČEZ, kteří se ocitli v těžké

životní situaci vlivem pracovního úrazu při výkonu jejich zaměstnání ve Skupině ČEZ,

- Stromy – podpora liniové výsadby stromů, především nových a obnovovaných alejí a stromořadí,

- Zaměstnanecké granty – podpora neziskových organizací, ve kterých se dobrovolně angažují

zaměstnanci společností Skupiny ČEZ v České republice,

- Úprava turistických stezek a běžeckých stop – podpora úpravy, údržby a obnovy sítě tras

pro turistiku, cyklistiku a běžecké lyžování v České republice,

- Zaměstnanci pomáhají – zaměstnanecká sbírka na pomoc kolegům zasaženým povodněmi;

pomoc směřovala desítkám zaměstnanců Skupiny ČEZ.

Významný prvek zapojení veřejnosti do aktivit nadace představovaly programy:

- Mobilní aplikace EPP – Pomáhej pohybem – uživatelé vlastním pohybem generovali body pro

nabízené charitativní projekty, které pak Nadace ČEZ finančně podpořila,

- Oranžové kolo – nabídlo návštěvníkům kulturních, společenských a sportovních akcí minutové

charitativní jízdy na speciálních trenažérech ve prospěch místních neziskových organizací.

125

Odbory ve Skupině ČEZ

Odborová organizovanost ve větších společnostech v České republice je zhruba 33 %.

V ČEZ, a. s., působilo v roce 2024 celkem 34 základních odborových organizací, ve kterých bylo

organizováno přes 1 800 zaměstnanců. Ve vybraných významných dceřiných společnostech Skupiny

ČEZ v České republice působilo 37 základních odborových organizací, v nichž bylo organizováno

téměř 2 600 zaměstnanců. Celkem 29 z těchto 37 odborových organizací je organizováno ve čtyřech

sdruženích s regionální působností. Uvedené odborové organizace jsou členy odborových svazů –

Odborového svazu ECHO, Českého odborového svazu energetiků (ČOSE), Odborového svazu KOVO

a Odborového svazu energetiky a hornictví (OSEH).

ČEZ, a. s., je členem Českého svazu zaměstnavatelů v energetice, který vyjednává s ČOSE a ECHO

kolektivní smlouvu vyššího stupně. V roce 2024 byl uzavřen dodatek č. 8 ke kolektivní smlouvě

vyššího stupně, jejíž platnost byla prodloužena do konce roku 2027.

Kolektivní vyjednávání v ČEZ, a. s., a ve vybraných významných dceřiných společnostech probíhalo

v roce 2024, v některých společnostech pak ještě na počátku roku 2025. Týkalo se především mzdové

oblasti pro rok 2025 a benefitů a bylo úspěšně završeno uzavřením dodatků ke kolektivním smlouvám.

V rámci skupiny Severočeské doly působilo 13 odborových organizací. Společnost Severočeské doly

a její dceřiné společnosti PRODECO, Revitrans a SD - Kolejová doprava mají uzavřeny kolektivní

smlouvy do 31. 12. 2027 s možností prodloužení platnosti do 31. 3. 2028.

V Německu jsou ve společnostech skupiny Elevion Group uzavřeny kolektivní smlouvy, které jsou

odvozeny od kolektivní smlouvy uzavřené s členy Německého svazu odborů (DGB). Jsou uzavřeny na

dobu určitou nebo na dobu neurčitou s dvouměsíční výpovědní lhůtou.

Během roku 2024 se uskutečňovala pravidelná jednání zaměstnavatele se zástupci odborových

organizací, v jejichž rámci byly odborovým organizacím předávány informace a projednávány

organizační změny, úpravy vnitřních předpisů a další témata stanovená zákoníkem práce a kolektivní

smlouvou.

Ve Skupině ČEZ působí od roku 2007 Evropská rada zaměstnanců. V roce 2024 měla Evropská rada

zaměstnanců 23 členů, přičemž 14 členů pocházelo z České republiky, 2 z Polska, 4 z Německa, 2 ze

Slovenska a 1 z Rumunska. V témže roce proběhla dvě jednání Evropské rady zaměstnanců, která se

uskutečnila v Praze. Předmětem jednání byla témata týkající se zejména strategie, výsledků

hospodaření, působení na zahraničních trzích, a dále klasická energetika, rozvoj obnovitelných zdrojů

a nové jaderné zdroje v ČR.

126

Soudní spory a jiná řízení

Soudní spory

Česká republika

ČEZ, a. s., (dále též ČEZ)

1. Minoritní akcionáři, které ČEZ v roce 2006 vytěsnil ze společnosti Severočeské doly a.s., se

domáhají, aby soud přezkoumal přiměřenost protiplnění obdrženého těmito akcionáři. V lednu

2024 vydal Krajský soud v Ústí nad Labem tzv. mezitímní rozhodnutí (prvostupňové,

nepravomocné), podle kterého se přiměřená výše protiplnění spíše přibližuje znaleckým

posudkům předloženým uvedenými společnostmi Skupiny ČEZ. Navrhovatelé i společnosti ČEZ

a Severočeské doly podali odvolání.

2. V roce 2016 podal ČEZ žalobu proti společnosti ŠKODA JS a.s. (ve 100% vlastnictví ČEZ až

od roku 2022) a domáhá se náhrady škody – zisku ušlého v důsledku vadně prováděných

radiografických kontrol svarových spojů v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín. Žalovaná

částka původně činila 611 mil. Kč s příslušenstvím, v roce 2020 byla žaloba rozšířena na celkovou

částku 2 759 mil. Kč s příslušenstvím. Řízení se nachází u soudu prvního stupně, kde bylo

na základě návrhu obou účastníků přerušeno. Nyní se již opětovně pokračuje.

3. V insolvenčním řízení vedeném vůči společnosti TENZA, a.s., byly společností ČEZ v březnu 2021

uplatněny pohledávky v celkové výši přes 1 327 mil. Kč a následně další pohledávky v celkové

výši téměř 203 mil. Kč, a to z důvodu porušení smluv o dílo, jejichž předmětem byla výstavba

tepelného napáječe jaderné elektrárny Temelín (ETE) a rekonstrukce blokové výměníkové stanice

ETE. Společnost TENZA nedokončila a nepředala dílo řádně a včas. V rámci dohody o narovnání

mezi společností ČEZ a insolvenčním správcem společnosti TENZA a jejími subdodavateli uznal

insolvenční správce všechny přihlášené pohledávky ČEZ jako pohledávky přihlášené po právu,

přičemž z většiny těchto pohledávek ČEZ se staly tzv. pohledávky podřízené. Insolvenční řízení

nadále probíhá a není možné přesně určit, kdy dojde k jeho ukončení.

4. ČEZ podal v červenci 2024 žalobu proti společnostem ELTE Holding a.s. a Energie - stavební

a báňská a.s. o společné a nerozdílné zaplacení 287 mil. Kč s příslušenstvím. Spor vyplývá ze

smlouvy o dílo na dostavbu tepelného napáječe pro ETE, kdy ČEZ požaduje zaplatit smluvní

pokuty za prodlení v provedení díla. Řízení se nachází před soudem prvního stupně.

ČEZ Distribuce, a. s., (dále též ČEZ Distribuce)

5. Společnost SPR a.s. podala v květnu 2013 žalobu proti společnosti ČEZ Distribuce o zaplacení

213 mil. Kč s příslušenstvím. Podstatou sporu je žalobcem tvrzená škoda, která měla vzniknout

údajným porušením povinností ze strany ČEZ Distribuce v souvislosti s připojením FVE Dubí

k distribuční soustavě – tvrzený nerovný přístup k žadatelům o připojení v roce 2010. Žalobce

se neúspěšně domáhal uložení ediční povinnosti (a jeho související ústavní stížnost byla

odmítnuta jako předčasná). Řízení ve věci samé se nachází u soudu prvního stupně.

6. Čtyři výrobci elektřiny (resp. provozovatelé lokální distribuční soustavy) vedou proti společnosti

ČEZ Distribuce spory na základě návrhů podaných v letech 2015, 2016 a 2017. Podstatou sporů

je požadavek na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v údajně nesprávně fakturované

a ze strany žalobců hrazené složky ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených

s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to ve vztahu k vlastní spotřebě elektřiny v období

od 1. 1. 2013 do 1. 10. 2013. Celkově je po společnosti ČEZ Distribuce požadována částka přes

1 mld. Kč s příslušenstvím. Energetický regulační úřad (dále jen ERÚ) pravomocně zamítl všechny

návrhy na vydání bezdůvodného obohacení. Ve všech případech byla zamítnuta i následně

podaná žaloba podle části V. občanského soudního řádu. Byla podána odvolání, přičemž ve třech

případech již soud rozhodl a potvrdil zamítnutí žaloby. Byla podána dovolání.

7. Společnost ČEZ Distribuce požaduje ve 2 řízeních po společnosti OTE, a.s., vydání

bezdůvodného obohacení ve výši 7,6 mld. Kč s příslušenstvím spočívající v nesprávně

fakturované a ze strany společnosti ČEZ Distribuce hrazené složce ceny za distribuci elektřiny

na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů v roce 2013, a to

na základě žalob podaných v letech 2016 a 2017. Oba návrhy byly pravomocně zamítnuty ERÚ.

Následné žaloby podle části V. občanského soudního řádu byly v obou případech pravomocně

zamítnuty. V obou řízeních bylo podáno dovolání. Nejvyšší soud ČR rozhodnutí soudů prvního a

druhého stupně zrušil a věc vrátil zpět soudu prvního stupně s tím, že je třeba prověřit existenci

127

soukromoprávního titulu pro výběr příspěvku na podporu OZE. Soud prvního stupně již ve věci

nařídil jednání.

8. Společnost ČEZ Distribuce vede spor se společností ŠKO-ENERGO, s.r.o., v němž požaduje

zaplacení 113 mil. Kč s příslušenstvím na základě žaloby podané v roce 2016. Předmětem sporu

je doplacení složky ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny

za období 1. 4. 2013 až 1. 10. 2013. ERÚ návrh ČEZ Distribuce pravomocně zamítl. Proti

rozhodnutí ERÚ byla podána žaloba podle části V. občanského soudního řádu, která byla soudem

zamítnuta. Společnost ČEZ Distribuce podala odvolání, na jehož základě odvolací soud předchozí

rozhodnutí zrušil a nahradil jej novým rozhodnutím, kterým nároku ČEZ Distribuce v celém

rozsahu vyhověl a uložil společnosti ŠKO-ENERGO zaplatit žalovanou částku včetně

příslušenství. Společnost ŠKO-ENERGO podala dovolání, kterému bylo vyhověno, Nejvyšší soud

ČR zrušil předchozí rozhodnutí a vrátil věc k novému projednání. Jako klíčové pro zrušovací

rozhodnutí považoval otázku existence soukromoprávního titulu pro výběr platby. V srpnu 2024

Krajský soud v Praze znovu rozhodl ve prospěch ČEZ Distribuce. Lze očekávat podání dovolání.

9. Společnost ČEZ Distribuce vede spory se společností Liberty Ostrava a.s. (dříve ArcelorMittal

Ostrava a.s.) o 395 mil. Kč s příslušenstvím, a to na základě dvou žalob podaných v letech 2019

a 2022. Předmětem sporů jsou neobdržené platby za systémové služby za období únor 2016 až

prosinec 2021, které společnost ČEZ Distribuce vyfakturovala společnosti ArcelorMittal Ostrava (tj.

žaloba SYS II a SYS III). Výsledek sporů závisí na rozhodnutí v jiném řízení za leden 2016 (tj.

žaloba SYS I), které bylo již pravomocně ukončeno ve prospěch společnosti ČEZ Distribuce.

V červnu 2024 byl v insolvenčním řízení zjištěn úpadek společnosti Liberty Ostrava. Pohledávka

za období únor 2016 až prosinec 2021 v celkové výši přibližně 584 mil. Kč (z čehož tvoří jistina

395 mil. Kč) byla uplatněna přihláškou do insolvenčního řízení.

10. Do insolvenčního řízení vedeného vůči společnosti Česká energie, a.s., byla společností ČEZ

Distribuce přihlášena nezajištěná pohledávka ve výši 138 mil. Kč s příslušenstvím, která vznikla

nezaplacením služeb distribuční soustavy poskytnutých dle smlouvy. Insolvenční řízení bylo

zahájeno v prosinci 2016 a stále probíhá.

11. V prosinci 2017 podala společnost ČEZ Distribuce vůči společnosti SCP first payment of

receivables s.r.o. (dříve ENWOX ENERGY s.r.o.) insolvenční návrh spojený s návrhem

na prohlášení konkurzu a zároveň do uvedeného řízení přihlásila svoji splatnou nezajištěnou

pohledávku ve výši 115 mil. Kč s příslušenstvím vzniklou neuhrazením služeb distribuční soustavy

poskytnutých ve smyslu smlouvy. Ve schválené konečné zprávě a rozvrhu pro uspokojení

přihlášených pohledávek bylo na pohledávku ČEZ Distribuce přiznáno přibližně 2,2 mil. Kč.

Insolvenční řízení bylo ukončeno a konkurz na úpadce zrušen v červenci 2024, tedy příště nebude

spor již reportován.

ČEZ Prodej, a.s., (dále též ČEZ Prodej)

12. Společnost ČEZ Prodej vede spor se státní organizací Správa železnic (dále jen SŽ; dříve Správa

železniční dopravní cesty, státní organizace, zkratkou SŽDC) o náhradu škody ve výši 805 mil. Kč

s příslušenstvím, a to na základě žaloby podané v roce 2010. Předmětem sporu je porušení

smlouvy o dodávce elektřiny ze strany SŽ spočívající v neodebrání sjednaného množství elektřiny

v roce 2010 a z toho vzniklá škoda. Po komplikovaném procesním vývoji soud druhého stupně

vyhlásil v říjnu 2023 rozsudek, kterým žalobě co do 700 mil. Kč vyhověl a co do 105 mil. Kč žalobu

zamítl. SŽ uhradila jistinu i příslušenství dle rozhodnutí. Oba účastníci podali dovolání. Dovolání

SŽ bylo odmítnuto, o dovolání ČEZ Prodej doposud nebylo rozhodnuto. SŽ podala ústavní

stížnost, která byla odmítnuta. SŽ, která žalovanou částku uhradila již jednou v roce 2015

na základě rozsudku, který byl později zrušen, podala na společnost ČEZ Prodej žalobu na vydání

bezdůvodného obohacení ve výši zaplacené částky 1 116 mil. Kč s příslušenstvím (detail řízení

v bodě 13).

13. SŽ, která žalovanou částku v souvislosti s řízením uvedeným v bodě 12 uhradila (na základě

rozsudku, který byl později zrušen), podala v roce 2017 žalobu, kterou se domáhá vydání

bezdůvodného obohacení. Soud prvního stupně žalobě vyhověl. Odvolací soud rozsudek soudu

prvního stupně potvrdil. Společnost ČEZ Prodej po nabytí právní moci rozhodnutí žalovanou

částku včetně příslušenství uhradila a podala ve věci dovolání. Nejvyšší soud ČR rozsudek

odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. SŽ byla vyzvána k vrácení uhrazené

částky, kterou uhradit odmítla, přičemž uhradila pouze úroky. Následně odvolací soud zrušil

rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V roce 2022 byl uplatněn tzv.

vzájemný návrh ČEZ Prodej na vydání částky (bezdůvodného obohacení), kterou SŽ odmítla

128

vrátit. Aktuálně je řízení přerušeno do doby pravomocného skončení řízení o dovolání ČEZ Prodej

uvedeného v bodě 12.

14. Společnost ČEZ Prodej vede spor se SŽ o náhradu škody ve výši 858 mil. Kč s příslušenstvím na

základě žaloby podané v roce 2013. Předmětem sporu je porušení smlouvy o dodávce elektřiny ze

strany SŽ spočívající v neodebrání sjednaného množství elektřiny v roce 2011. Na jednání v lednu

2022 soud prvního stupně žalobě vyhověl v plném rozsahu a SŽ se odvolala. V únoru 2023

odvolací soud potvrdil původní prvostupňový rozsudek co do částky 727 mil. Kč, ale v rozsahu 131

mil. Kč žalobu zamítl. SŽ uhradila jistinu dluhu i úroky a podala dovolání. Dovolání v rozsahu

zamítnuté částky podal i ČEZ Prodej. V březnu 2025 soud vyhověl dovolání ČEZ Prodej co do

částky 131 mil. Kč, o které bude nyní rozhodovat odvolací soud. Dovolání SŽ soud odmítl.

15. Společnost ČEZ Prodej podala v roce 2016 proti společnosti ACTHERM, spol. s r.o., (provozovatel

distribuční soustavy) žalobu o náhradu škody (a její rozšíření z roku 2017) celkově přesahující

185 mil. Kč s příslušenstvím. Škoda vznikla postupem společnosti ACTHERM při registraci tří

fotovoltaických výrobců v systému operátora trhu a při předání údajů této registrace společnosti

ČEZ Prodej. Soud prvního stupně žalobě vyhověl a protistrana se odvolala. Odvolací soud

pak žalobu ČEZ Prodej zamítl, posléze ČEZ Prodej podal dovolání, kterému bylo vyhověno, a věc

tím byla vrácena k dalšímu řízení.

16. Společnost ČEZ Prodej vede tři spory s fotovoltaickými výrobci o vydání bezdůvodného obohacení

ve výši 160 mil. Kč na základě žalob podaných v březnu 2017. Bezdůvodné obohacení výrobců

spočívá v inkasu vyšších výkupních cen, než které byly společnosti ČEZ Prodej propláceny

ze strany společnosti OTE, a.s. Ve všech případech ERÚ pravomocně uložil výrobcům zaplatit

dlužnou částku s příslušenstvím. Všichni výrobci podali žalobu podle části V. občanského

soudního řádu. Řízení nejsou ukončena a nacházejí se v různé procesní fázi.

17. Společnost OTE, a.s., vede spor se společností ČEZ Prodej o zaplacení 104 mil. Kč

s příslušenstvím, a to na základě žaloby podané v roce 2018. OTE se domáhá vydání rozdílu mezi

výkupní cenou a hodinovou cenou proplácenou ze strany společnosti OTE společnosti ČEZ

Prodej, která povinně vykupuje elektřinu od fotovoltaických výrobců. Rozdíl vznikl v období

od ledna 2013 do dubna 2018. ERÚ návrh společnosti OTE pravomocně zamítl, OTE podal žalobu

podle části V. občanského soudního řádu, o níž je vedeno řízení Obvodním soudem pro Prahu 4,

který toto řízení spojil s řízením ve věci jiného výrobce o zaplacení 52 mil. Kč s příslušenstvím.

Žaloba OTE byla pravomocně zamítnuta, ale OTE podal dovolání, kterému soud vyhověl, a tím

byla věc vrácena k novému projednání.

18. Společnost OTE, a.s., vede dvě řízení proti společnosti ČEZ Prodej o vydání bezdůvodného

obohacení v celkové výši 327 mil. Kč na základě návrhů podaných v červenci 2019. OTE se

domáhá vydání rozdílu mezi výkupní cenou a hodinovou cenou proplácenou ze strany společnosti

OTE společnosti ČEZ Prodej jako povinně vykupujícímu za období od ledna 2013 do května 2018.

Rozhodnutími ERÚ byly návrhy společnosti OTE pravomocně zamítnuty. OTE podal žaloby podle

části V. občanského soudního řádu, které byly rovněž pravomocně zamítnuty. OTE podal v obou

věcech dovolání. Dovolací soud jedno dovolání zamítl, o druhém dovolání doposud nerozhodl.

19. Od roku 2020 byla proti společnosti ČEZ Prodej vedena před ERÚ správní řízení třemi

fotovoltaickými výrobci, kteří se domáhali zaplacení celkové částky 475 mil. Kč s příslušenstvím.

Uplatněné částky dle výrobců představovaly dlužnou podporu ve formě výkupních cen za elektřinu

vyrobenou v období od poloviny roku 2018 do listopadu 2020. Ve všech řízeních ERÚ návrh

výrobců pravomocně zamítl. V jednom řízení (v hodnotě 182 mil. Kč) nebyla podána žaloba podle

části V. občanského soudního řádu, tudíž je toto řízení skončeno. Ve dvou řízeních tato žaloba

podána byla (řízení v souhrnné hodnotě 292 mil. Kč, resp. 266 mil. Kč, když v jednom z řízení byla

podána žaloba jen na část nároku). Jedno řízení bylo přerušeno do doby právní moci rozhodnutí

v řízení o obnovení licence výrobce, u druhého se očekává prvostupňové rozhodnutí.

20. Společnost OTE, a.s., vede proti společnosti ČEZ Prodej řízení o zaplacení zhruba 129,5 mil. Kč.

Domáhá se vydání rozdílu mezi výkupní cenou a hodinovou cenou proplácenou ze strany

společnosti OTE společnosti ČEZ Prodej, která povinně vykupuje elektřinu od fotovoltaických

výrobců. Rozdíl vznikl v období od roku 2013 do roku 2018. Řízení bylo zahájeno v prosinci 2022

a nachází se v kompetenční fázi, neboť zatím nebylo rozhodnuto, zda příslušnost náleží

Obvodnímu soudu pro Prahu 4, nebo ERÚ.

21. Společnost OTE, a.s., vede další řízení proti společnosti ČEZ Prodej o zaplacení zhruba

130,8 mil. Kč, kde se domáhá vydání rozdílu mezi výkupní cenou a hodinovou cenou proplácenou

ze strany společnosti OTE společnosti ČEZ Prodej, která povinně vykupuje elektřinu

od fotovoltaických výrobců. Rozdíl vznikl v období od roku 2013 do roku 2019. Řízení bylo

129

zahájeno v říjnu 2023 u ERÚ. Po komplikovaném procesním vývoji zvláštní kompetenční senát

rozhodl, že pravomoc rozhodnout spor má Obvodní soud pro Prahu 4, nikoli ERÚ.

ŠKODA JS a.s. (dále též ŠKODA JS)

22. V roce 2016 byla společnost ŠKODA JS a.s. žalována společností ČEZ – detaily výše u sporu pod

číslem 2 v sekci ČEZ, a. s.

23. ŠKODA JS v souvislosti s kauzou specifikovanou v bodech 2 a 22 z opatrnosti a z důvodu

hrozícího promlčení nároků podala žalobu proti svému dodavateli části prováděných

radiografických kontrol svarových spojů v JE Dukovany, společnosti TEDIKO, s.r.o., na náhradu

škody 611 mil. Kč s příslušenstvím. Jedná se o potenciální regresní uplatnění nároku

u dodavatele. Řízení je přerušeno do doby skončení sporu mezi ŠKODA JS a ČEZ, a. s., (viz body

2 a 22).

24. Na bývalé manažery ŠKODA JS byla státním zástupcem podána obžaloba pro spáchání

hospodářských trestných činů. V březnu 2024 byl vynesen nepravomocný zprošťující rozsudek,

který byl zrušen Vrchním soudem a věc vrácena k dalšímu projednání Krajskému soudu v Plzni.

S ohledem na běh promlčecích lhůt podala ŠKODA JS na tyto bývalé manažery civilní žaloby

z titulu porušení povinnosti žalovaných jednat s péčí řádného hospodáře při výkonu jejich

předchozích funkcí v představenstvu žalobkyně. Jednalo se o žaloby na náhradu škody v celkové

výši dosahující stovek milionů Kč.

ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o., (dále též ČOZ)

25. V důsledku trestních řízení ve věci uvedení FVE Čekanice do provozu nařídil ERÚ z moci úřední

obnovu řízení o žádosti ČOZ z roku 2009 o změně rozhodnutí o udělení licence ve vztahu k FVE

Čekanice. V říjnu 2020 vydal ERÚ v obnoveném řízení nové rozhodnutí o udělení licence pro FVE

Čekanice s účinky ode dne právní moci tohoto rozhodnutí (výrok I) a současně zrušil původní

rozhodnutí o udělení licence pro FVE Čekanice se zpětnými účinky k 30. 12. 2009 (výrok II). Rada

ERÚ na základě rozkladu podaného ČOZ rozhodla v květnu 2021 tak, že výrok II zrušila a vrátila

k novému rozhodnutí. V návaznosti na uvedené rozhodnutí Rady ERÚ nabyl výrok I právní moci

a v FVE Čekanice byla v květnu 2021 obnovena výroba elektřiny bez podpory OZE. V říjnu 2021

rozhodl ERÚ o výroku dříve zrušeném Radou ERÚ tak, že původní rozhodnutí o udělení licence

pro FVE Čekanice opět zrušil zpětně ke dni 30. 12. 2009. Proti tomuto rozhodnutí podala ČOZ

rozklad, který Rada ERÚ v červnu 2022 zamítla. Poté podal ČOZ v srpnu 2022 správní žalobu,

která byla v květnu 2024 zamítnuta. Proti zamítavému rozsudku podal ČOZ v červnu 2024 kasační

stížnost, o níž nebylo dosud rozhodnuto.

26. ČOZ podal v listopadu 2023 správní žalobu proti rozhodnutí Státní energetické inspekce ČR (SEI),

kterým byla zamítnuta žádost ČOZ o stanovení individuálních podmínek podpory elektřiny

vyrobené FVE Ralsko, podaná podle § 34a odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb., ve znění pozdějších

předpisů. Krajský soud žalobě vyhověl a zrušil rozhodnutí SEI. Věc jí vrátil k dalšímu řízení. SEI

podala proti tomuto rozsudku kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud v červnu 2024 zamítl.

SEI pokračuje v řízení o žádosti ČOZ o stanovení individuálních podmínek podpory elektřiny.

27. ČOZ podal v listopadu 2023 správní žalobu proti rozhodnutí Státní energetické inspekce ČR (SEI),

kterým byla zamítnuta žádost ČOZ o stanovení individuálních podmínek podpory elektřiny

vyrobené FVE Žabčice, podaná podle § 34a odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb. Krajský soud žalobě

vyhověl, zrušil rozhodnutí SEI a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

28. ČOZ podal v březnu 2024 proti Ministerstvu spravedlnosti ČR žalobu na náhradu újmy způsobené

nesprávným úředním postupem orgánů činných v trestním řízení při zajišťování finančních

prostředků v souvislosti s řízením ve věci FVE Vranovská Ves. Obvodní soudu pro Prahu 2 žalobu

v září 2024 zamítl. Proti tomuto rozhodnutí podal ČOZ odvolání, které bylo v únoru 2025

zamítnuto.

Německo

29. Společnost CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs II GmbH společně se společností CEZ MH

B.V. a s dalšími zainteresovanými společnostmi Skupiny ČEZ uplatňují nároky vůči skupině osob

(a s nimi spojených společností), proti kterým je vedeno trestní řízení na základě důvodného

podezření, že se v organizované skupině dopustily podvodů, padělání dokumentů a úplatkářství

v souvislosti s prodejem projektů větrných farem investorům napříč Evropou (tzv. kauza Holt

Holding). Celková částka uplatňovaná společnostmi ze Skupiny ČEZ činila 5,7 mil. EUR bez

příslušenství. V roce 2020 se podařilo vymoci zaplacení více než 1 mil. EUR. Obžalovaní byli

pravomocně odsouzeni k trestům odnětí svobody v rozpětí od 3 do 7,5 roku. Společnosti Skupiny

130

ČEZ přihlásily v konkurzních řízeních na majetek pachatelů své pohledávky, přičemž pohledávky

za dvěma hlavními pachateli byly soudem již uznány.

30. V prosinci 2020 podala společnost GMH Gebäudemanagement Hamburg GmbH (dceřiná

společnost Svobodného a hanzovního města Hamburk) žalobu proti společnosti Kofler Energies

Ingenieurgesellschaft mbH (člen Skupiny ČEZ, dále jen „Kofler“). Požaduje vydání mezitímního

rozsudku, jímž bude rozhodnuto pouze o základu věci, tedy určena odpovědnost žalované

za škody způsobené při dodávce projekčních prací při výstavbě budov Hamburské univerzity

v letech 2013–2017 (tj. před akvizicí žalované společnosti Skupinou ČEZ). Ačkoli není prozatím

žalována konkrétní částka, je zřejmé, že spor bude v řádech desítek milionů EUR. V případě

úspěchu žalobce v rozsahu, v jakém by nebyla přisouzená částka kryta pojištěním odpovědnosti,

bude suma uplatňována Skupinou ČEZ vůči prodávajícím dle transakční dokumentace o akvizici

společnosti. Ústní jednání se předpokládá nejdříve během roku 2025.

Polsko

31. Společnost CEZ Skawina S.A. (člen Skupiny ČEZ) podala v listopadu 2021 žalobu proti polskému

státu – ministrovi klimatu a životního prostředí (Skarb Państwa – Minister Klimatu i Środowiska),

jejímž předmětem je požadavek na zaplacení 47 mil. PLN, popř. jiného odškodnění, z důvodu

kompenzace za nevydání povolenek na emise skleníkových plynů. Nárok společnosti CEZ

Skawina S.A. na bezplatné vydání emisních povolenek vyplývá z polského národního práva.

V důsledku údajného nesouladu polského národního práva s evropskou směrnicí o vytvoření

systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve společenství (směrnice

EU ETS) však ministr klimatu a životního prostředí s odkazem na stanovisko Evropské komise

odmítl emisní povolenky vydat. Aktuálně se řízení nachází u soudu prvního stupně. Proběhla

zatím dvě ústní líčení – v srpnu 2023 a v červnu 2024. Vzhledem k zániku této majetkové účasti

dne 6. 2. 2025 již dále nebude reportováno.

Itálie

32. Společnost ENERGYKA ELECTROSYSTEM SRL uplatňuje žalobou z května 2020 vůči

společnosti Belectric Italia Srl (člen Skupiny ČEZ) nároky na odměnu ze smlouvy uzavřené mezi

těmito společnostmi v roce 2016, a to nároky ve výši 11 mil. EUR. Předmětem této smlouvy byl

zejména závazek zprostředkování investičních příležitostí ze strany společnosti ENERGYKA

ELECTROSYSTEM SRL v oblasti fotovoltaických projektů v Itálii. Společnost Belectric Italia Srl

byla v prosinci 2021 vlastnicky ovládnuta společností CEZ ESCO II GmbH (člen Skupiny ČEZ).

Proběhlo již několik ústních jednání. Soud svolal jednání k přednesu závěrečných řečí na květen

2025.

33. Společnost E & E S.R.L. žaluje společnost inewa Consulting Srl (dříve Syneco Energy Service Srl;

člen Skupiny ČEZ) o náhradu škody a ušlého zisku ve výši 10,2 mil. EUR. Společnost E & E

S.R.L. zakoupila po konzultaci se Syneco Energy Service Srl společnost Lucania Energia S.R.L.

spolu s projektem na výstavbu pěti větrných elektráren. Na uvedenou výstavbu měla být

poskytnuta dotace. Po napojení na elektrickou síť bylo společnosti Lucania Energia S.R.L.

sděleno, že jí dotace nebudou poskytnuty z důvodu nesplnění všech podmínek. Možnost

budoucího sporu existovala před akvizicí žalované společnosti Skupinou ČEZ, přičemž transakční

dokumentace obsahovala záruky (indemnity) týkající se tohoto případného sporu. V případě

úspěchu žalobkyně bude tedy suma uplatňována Skupinou ČEZ vůči prodávajícím. První soudní

jednání proběhlo v září 2024, přičemž na tomto jednání na dotaz soudce obě strany potvrdily, že

mají zájem dosáhnout smírného řešení. V současné době probíhají jednání o možném smíru,

přičemž strany mají o dosažení dohody informovat soud do konce dubna 2025.

Jiná řízení

34. Společnost ČEZ, a. s., vede od roku 2016 u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic

(ICSID) mezinárodní investiční arbitráž proti Bulharské republice, a to z důvodu neochránění

investic. Arbitráž je vedena na základě Smlouvy o Energetické chartě. Místem vedení sporu je

Washington, D. C., USA. Výše nároku se pohybuje v řádu stovek milionů EUR. Poté, co tribunál

v roce 2021 zamítl jurisdikční námitku Bulharské republiky (otázka pravomoci rozhodčího tribunálu

spor rozhodovat), se rozhodčí řízení posunulo do meritorní fáze, v níž strany předložily tribunálu

svá písemná podání ve věci samé, a v roce 2023 proběhla dvě ústní jednání.

35. V rozhodčím řízení zahájeném v únoru 2023, které bylo vedeno v Ženevě ve Švýcarsku podle

pravidel Mezinárodní obchodní komory (ICC), se společnost ČEZ domáhala, aby jí společnost

Gazprom Export LLC (dále jen „Gazprom“) zaplatila škodu přesahující 1 mld. Kč vzniklou

131

krácením dodávek zemního plynu v roce 2022, jakož i úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení.

Rozhodčí tribunál ICC žalobě zcela vyhověl, a to konečným nálezem z února 2025. Tribunál se

současně vypořádal s rozhodnutím petrohradského státního soudu z května 2024, který zakázal

společnosti ČEZ pokračovat v rozhodčím řízení ICC pod hrozbou pokuty rovnající se částce

nárokované společností ČEZ v rozhodčím řízení. Gazprom se domohl tohoto vnitrostátního

rozhodnutí, které ČEZ pokládá za protiprávní, přestože mu to předem zakázal tribunál ICC

předběžným opatřením (když podle smlouvy na dodávky zemního plynu mají být veškeré spory

řešeny výhradně v rozhodčím řízení před ICC). Tribunál ICC dal ve svém rozhodčím nálezu

z února 2025 za pravdu společnosti ČEZ a rozhodl, že Gazprom jí musí kompenzovat rovněž

veškeré náklady, které by jí vznikly v případě, že by Gazprom vymáhal rozhodnutí petrohradského

soudu.

36. Společnost ČEZ, a. s., podala v listopadu 2023 správní žalobu proti rumunskému státu

k Odvolacímu soudu v Bukurešti, jejímž účelem je zpochybnit oprávněnost „příspěvku do Fondu

energetické transformace“, který Rumunsko uvalilo i na obchodníky s energiemi, ač nejsou

daňovými rezidenty, a který je podle přesvědčení společnosti ČEZ prohibitivně vysoký

a iracionálně konstruovaný. Cílem žaloby je dosáhnout vrácení částek odvedených na tomto

příspěvku dosahujících v přepočtu stovek milionů Kč. Řízení se nachází u soudu prvního stupně,

kde proběhlo několik ústních jednání. Další jednání je nařízeno na květen 2025.

132

Vývoj regulace a legislativy odvětví

Podnikatelské prostředí Skupiny ČEZ je významně ovlivněno regulací a legislativou na úrovni

Evropské unie a v zemích, ve kterých působí. Níže uvedená kapitola není výčtem všech relevantních

změn v této oblasti, ale přibližuje hlavní události, dokumenty a legislativu na úrovni Evropské unie,

České republiky, Německa, Francie, Polska a Turecka.

Evropská unie

Nařízení o změně pravidel trhu s elektřinou (Electricity Market Design, EMD)

Dne 26. 6. 2024 bylo v Úředním věstníku zveřejněno finální znění nařízení Evropského parlamentu

a Rady (EU) 2024/1747, kterým se mění některá předchozí nařízení a směrnice. Tato změna bude mít

vliv na obchodní aktivity Skupiny ČEZ na velkoobchodních trzích včetně prodeje elektřiny koncovým

zákazníkům, mj. zavádí nové instituty pro dlouhodobou podporu výroby čisté a nízkouhlíkové elektřiny

ve formě rozdílových smluv (angl. contract for difference) a smluv o nákupu elektřiny (angl. power

purchase agreement, zkr. PPA), podpory flexibility a zajištění stability cen pro koncové zákazníky.

Směrnice o due diligence

V červenci 2024 vyšlo v Úředním věstníku finální znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)

2024/1760 o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (tzv. due diligence), která stanovuje pravidla

o povinnostech společností týkajících se skutečných a potenciálních nepříznivých dopadů na lidská

práva a nepříznivých dopadů na životní prostředí v celém hodnotovém řetězci. Uvedená směrnice

bude dopadat na ESG i nákupní aktivity Skupiny ČEZ.

Revize směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive,

EPBD)

V květnu 2024 vyšlo v Úředním věstníku finální znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU)

2024/1275 o energetické náročnosti budov. Tato směrnice přináší, mimo jiné, nové požadavky na

energetickou náročnost budov, národní plán renovace budov, používání fotovoltaiky na budovách či

vybavení budov infrastrukturou pro dobíjení elektromobilů.

Nařízení o transparentnosti a integritě ratingových činností ESG

Na jaře 2024 bylo schváleno nařízení o transparentnosti a integritě ratingových činností ESG. Nařízení

si klade za cíl zvyšování transparentnosti v činnosti ESG ratingových agentur.

Plynový balíček

V srpnu 2024 vstoupily v platnost nové směrnice a nařízení (tzv. plynový nebo plynárenský balíček)

týkající se dekarbonizace trhu s plynem a vodíkem v EU. Pro Skupinu ČEZ může být nová legislativa

v oblasti nízkouhlíkových a obnovitelných plynů příležitostí pro její větší zapojení do vodíkového

dodavatelského řetězce.

Nařízení o snižování emisí metanu

V srpnu 2024 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o snižování emisí

metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/942. Toto nařízení zavádí nové požadavky

pro odvětví ropy, zemního plynu a uhlí na měření, vykazování a ověřování emisí metanu.

Nařízení o fluorovaných skleníkových plynech (tzv. F-plynech)

Dne 11. 3. 2024 vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573

o fluorovaných skleníkových plynech, které mimo jiné mění či ruší některé předchozí směrnice a

nařízení. V návaznosti na schválení tohoto nařízení jsou vydávány delegované akty, které upravují

jeho aplikaci v jednotlivých částech působnosti. Zároveň na národní úrovni probíhají jednání o aplikaci

nařízení s kompetentní národní autoritou (MŽP). Toto nařízení dopadá na technologická zařízení

obsahující F-plyny, které využívá Skupina ČEZ v odvětví výroby elektřiny a její distribuce.

Akt o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act, CRMA)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 z 11. 4. 2024, kterým se stanoví rámec pro

zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin (a mění některá předchozí nařízení),

se stalo účinným 23. 5. 2024. Předpis zavádí komplexní soubor činností, který má zajistit přístup EU

133

k bezpečným, diverzifikovaným, cenově dostupným a udržitelným dodávkám kritických surovin

nepostradatelných pro strategická odvětví.

Mezi strategické suroviny je zařazeno mimo jiné i lithium, tudíž se předpokládá, že se bude vztahovat

také na projekty těžby lithia v EU. K významným opatřením, která tento předpis přináší, patří například

zkrácení lhůt povolovacích řízení u projektů strategického významu.

Akt o průmyslu pro nulové čisté emise (Net Zero Industry Act, NZIA)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 z 13. 6. 2024, kterým se zřizuje rámec

opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění

nařízení (EU) 2018/1724, má za cíl dosáhnout do roku 2030 celkové strategické kapacity pro výrobu

minimálně 40 % potřebných technologií s nulovými čistými emisemi v Evropské unii, nebo se alespoň

tomuto cíli přiblížit. Nařízení řadí mezi technologie s nulovými čistými emisemi také jaderné

technologie. Širší zahrnutí jaderných technologií v rámci tohoto nařízení by tak mohlo v budoucnu

přispět k podpoře jaderného průmyslu v EU.

Nařízení o nucené práci

V prosinci 2024 došlo k nabytí účinnosti nařízení o nucené práci (angl. forced labour) č. 2024/3015.

Toto nařízení stanoví pravidla, která zakazují hospodářským subjektům uvádět a dodávat na trh

Evropské unie nebo z něj vyvážet produkty vyrobené nucenou prací. Uvedené nařízení bude dopadat

na ESG i nákupní aktivity Skupiny ČEZ.

Nařízení o odlesňování a znehodnocování lesů

Dne 23. 12. 2024 byl v Úředním věstníku (pod č. 2024/3234) vydán posun aplikace nařízení

o odlesňování a znehodnocování lesů o rok, tedy od 30. 12. 2025. Nařízení zakazuje v EU dovoz

a prodej produktů vyrobených z určitých surovin (mezi nimi kaučuk a dřevo), pokud by byly spojeny

s hrozbou odlesňování.

Česká republika

Legislativa

V roce 2024 byly přijaty mj. následující zákony:

- Dne 19. 9. 2024 nabyl platnosti zákon č. 265/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 526/1990

Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Hlavní novinkou je

změna cenových rozhodnutí vydávaných mimo jiné Energetickým regulačním úřadem na

cenové výměry s právní formou opatření obecné povahy. To znamená, že proces jejich

přijímání bude transparentnější a Skupina ČEZ se případně bude moci bránit i soudní cestou.

- Dne 27. 12. 2024 vyšel ve sbírce zákonů novelizovaný zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách

obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů,

a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění

pozdějších předpisů. Novela částečně implementuje zavedení systému EU ETS2, pokud jde

o povinnost monitorování a reportingu emisí skleníkových plynů z paliv spalovaných

v sektorech dopravy a budov.

V roce 2024 byly přijaty mj. následující prováděcí právní předpisy v oblasti energetiky:

- Dne 16. 1. 2024 nabyla platnosti vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 5/2024 Sb.,

kterou se mění vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem. Novelizace zavádí

službu přeshraničního využití zásobníku plynu, aby byly jednoznačně legislativně upraveny

postup a náležitosti uskladňování plynu v zásobnících, které jsou přímo propojeny s přepravní

soustavou sousedního státu. Novela dále precizuje rozsah a formát předávání a zveřejňování

údajů účastníky trhu s plynem. Pro Skupinu ČEZ přinese novela zjednodušení a zpřehlednění

pravidel uskladňování plynu v zásobnících.

- Dne 16. 1. 2024 nabyla platnosti vyhláška č. 6/2024 Sb., kterou se mění některé předchozí

vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou. Novelizace zavedla zejména harmonizaci systému

zúčtování odchylek, prvky inovující tarifní strukturu nebo úpravu pravidel pro registraci

předávacích míst výroben elektřiny a předávání údajů mezi jednotlivými účastníky trhu

s elektřinou. Z pohledu Skupiny ČEZ dopadají tyto úpravy do širokého spektra činností

(výroby elektřiny, distribuce elektřiny i obchodu s elektřinou).

134

- Dne 1. 2. 2024 nabylo platnosti nařízení vlády č. 17/2024 Sb. Nařízení upravuje nejzazší

možný termín pro podání řádné, opravné i nové žádosti o úhradu kompenzace operátorovi

trhu.

- Dne 2. 2. 2024 nabylo platnosti nařízení vlády č. 18/2024 Sb. Umožnilo provedení vyúčtování

odvodu z nadměrných příjmů za druhé odvodové období.

- Dne 5. 3. 2024 nabyla platnosti vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 47/2024 Sb.

Úprava rozšiřuje výčet druhů licencí o Elektroenergetické datové centrum a reaguje též na

zavedení vodíku jako nové kategorie plynu úpravou vzorů formulářů. Změny tak přinášejí

určitá procesní zjednodušení při udělování a změnách licencí pro energetický sektor, tedy

i pro společnosti Skupiny ČEZ.

- Dne 25. 4. 2024 nabyla platnosti vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 78/2024 Sb.

Navazuje na novelu energetického zákona provedenou zákonem č. 469/2023 Sb.

(označovaným jako Lex OZE II) a implementuje obsahové náležitosti Řádu datového centra.

- Dne 23. 5. 2024 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ČR č. 127/2024

Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému

ověřování a měřidla podléhající schválení typu. Novelizací došlo ke změnám v regulaci

v oblasti metrologie.

- Dne 28. 5. 2024 nabylo platnosti nařízení vlády č. 134/2024 Sb., kterým se mění předchozí

nařízení vlády o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené

ceny. Nařízení vlády upravuje okruh údajů v žádosti o úhradu kompenzace za stanovené

období ověřovaných auditorem a rozsah ověření těchto údajů. Z pohledu Skupiny ČEZ úprava

přispívá k uzavření kompenzací ve vazbě na mimořádnou tržní situaci.

- Dne 30. 5. 2024 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ČR č. 138/2024

Sb., kterou se mění některé předchozí vyhlášky o měření elektřiny. Novela upravuje

především osazování míst pro sdílení elektřiny průběhovým měřením, metodiku stanovení

náhradních údajů z inteligentních měřicích zařízení a některá obecná pravidla pro jejich

osazování. Dále zkracuje lhůty pro komunikaci dat z průběhového měření ze strany

provozovatelů soustav a rovněž reaguje v oblasti náhrad za neoprávněný odběr nebo

distribuci na zaváděnou novou tarifní strukturu. Nová pravidla tak ovlivňují především činnost

distribuce elektřiny.

- Dne 4. 6. 2024 nabylo platnosti nařízení vlády č. 139/2024 Sb., o podmínkách uplatnění

zvláštních práv zranitelného zákazníka. Pravidla zavedená nařízením vlády se dotýkají

činnosti Skupiny ČEZ, která je povinna implementovat některé procesy týkající se zranitelných

zákazníků.

- Dne 17. 6. 2024 nabyla platnosti vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 156/2024 Sb.

Navazuje na novelu energetického zákona označovanou jako Lex OZE II a upravuje zejména

oblasti sdílení elektřiny, energetických společenství, inteligentních elektroměrů (předávání dat,

lhůty), systému zúčtování odchylek apod. Tato právní úprava přináší potřebu adaptace

procesů a systémů Skupiny ČEZ na změny ve fungování trhu.

- Dne 20. 6. 2024 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ČR č. 171/ 2024

Sb., kterou se mění vyhláška č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu

zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu, ve znění pozdějších předpisů. Novela

upravila především vymezení odběrových stupňů a skupin zákazníků, podmínky zařazení

zákazníků do skupin, postupy při přijímání a poskytování mezinárodní pomoci v krizových

situacích v plynárenství a pravidla stanovení bezpečnostního standardu dodávky plynu.

Skupina ČEZ je povinna implementovat některé nové postupy.

- Dne 20. 6. 2024 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu ČR č. 172/2024

Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy

a o předávání údajů pro dispečerské řízení, ve znění pozdějších předpisů. Novela reagovala

na Lex OZE II a upravila především pravidla dispečerského řízení výroben připojených s tzv.

negarantovaným výkonem a rozsah omezovaného výkonu bez náhrady. Tato úprava

představuje důležitý nástroj pro ekonomicky efektivnější řízení distribuční soustavy

a umožnění dalšího připojování výroben elektřiny k distribuční soustavě v místech

s omezenou kapacitou.

135

- Dne 26. 6. 2024 nabyla platnosti vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

č. 192/2024 Sb. Stanovila specifikaci komunikace mezi orgánem pomoci v hmotné nouzi

a dodavatelem plynu nebo elektřiny (formát, obsah a strukturu datových zpráv).

- Dne 16. 7. 2024 nabyla platnosti vyhláška č. 219/2024 Sb., kterou se mění předchozí

vyhláška o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích. Vyhláška

zapracovává úpravy v souvislosti se změnami zavedenými novelou energetického zákona Lex

OZE II. Zejména se jedná o úpravy související se sdílením elektřiny, zavedením dynamického

určení ceny elektřiny nebo plynu a jiného určení ceny elektřiny nebo plynu závislého na

změnách cen na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem. Skupina ČEZ je povinna

implementovat některé nové postupy.

- Dne 22. 8. 2024 nabyla platnosti vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 248/2024 Sb.

Navazuje na novelu energetického zákona Lex OZE II. Zavádí některé požadavky této novely

a požadavky související s novou tarifní strukturou. Skupina ČEZ je dotčena jak na straně

provozovatele distribuční soustavy, tak na straně výrobce elektřiny.

- Dne 17. 10. 2024 nabyla platnosti vyhláška č. 302/2024 Sb., kterou se mění vyhláška

č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické

činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních

předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Jejím předmětem je úprava týkající se požadavků na

odbornou způsobilost technického dozoru v případě, že se nejedná o vedení důlních děl

v podzemí nebo podzemních děl. Skupině ČEZ to zjednodušuje zajistit potřebné

zaměstnance.

- Dne 31. 10. 2024 nabylo platnosti nařízení vlády č. 316/2024 Sb., o stanovení způsobu

podpory energetické bezpečnosti České republiky. Nařízení stanoví jako způsob podpory pro

nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany smlouvu o výkupu.

- Dne 5. 12. 2024 nabyla účinnosti vyhláška č. 365/2024 Sb. Touto vyhláškou se odkládá

účinnost změny tarifní struktury v případě velkoodběru na 1. 1. 2027, která bude mít dopad

i na Skupinu ČEZ.

- Dne 5. 12. 2024 nabyla platnosti vyhláška č. 366/2024 Sb., kterou se mění předchozí

vyhláška o postupech registrace podpor u operátora trhu a provedení některých dalších

ustanovení zákona o podporovaných zdrojích energie (registrační vyhláška). Vyhláška

navazuje na novely energetického zákona Lex OZE I a Lex OZE II. Zejména upřesnila

pravidla předávání informací ze strany provozovatelů soustav vůči operátorovi trhu, zavedla

zákaz provádět opětovnou změnu již změněné formy provozní podpory elektřiny z OZE na

následující kalendářní rok a upřesnila údaje evidované v systému operátora trhu. Skupina

ČEZ je povinna implementovat některé nové postupy.

- Dne 9. 12. 2024 nabyla platnosti vyhláška č. 371/2024 Sb., kterou se mění předchozí

vyhláška o technicko-ekonomických parametrech pro stanovení referenčních výkupních cen

a zelených bonusů a k provedení některých dalších ustanovení zákona o podporovaných

zdrojích energie (vyhláška o technicko-ekonomických parametrech). Skupina ČEZ je změnami

dotčena jakožto výrobce energií, neboť nastavení jednotlivých parametrů má vliv na výši

a dobu poskytování provozní podpory.

- Dne 23. 12. 2024 nabylo platnosti nařízení vlády č. 459/2024 Sb., kterým se mění předchozí

nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie. Nařízení stanoví druhy

a formy provozních podpor, druhy podporovaných zdrojů, velikost elektrického instalovaného

výkonu výroben elektřiny, tepelného instalovaného výkonu výroben tepla a energetického

výkonu výroben biometanu, které jsou předmětem provozní podpory. Nařízení vlády bude mít

vliv na budoucí rozvoj podporovaných zdrojů energie Skupiny ČEZ.

Další významné legislativní předpisy související s výkonem činnosti v oblasti energetiky:

- Dne 7. 3. 2024 nabyl platnosti zákon č. 53/2024 Sb., o řízeních souvisejících s hlubinným

úložištěm radioaktivního odpadu, který upravuje některé zvláštní postupy při přípravě,

výstavbě a provozování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a způsob, jakým je v nich

zajišťováno respektování zájmů obcí, kterým náleží příspěvek z jaderného účtu, a jejich

občanů.

136

- V průběhu měsíců května a června byly ve Sbírce publikovány prováděcí právní předpisy

k zákonu č. 183/2006 Sb., stavebnímu zákonu. Jedná se o vyhlášky, které se týkají

požadavků na výstavbu, dokumentaci pro povolení záměru, obsah formulářů, digitalizaci

stavebního řízení, dokumenty pořizované v územním plánování, včetně požadavků na

jednotný datový standard, či stanovují obecní stavební úřady nebo územní pracoviště

Dopravního a energetického stavebního úřadu. Byly rovněž přijaty brněnské stavební předpisy

a aktualizovány pražské stavební předpisy.

- Dne 4. 6. 2024 nabyla platnosti vyhláška č. 140/2024 Sb., kterou se mění předchozí vyhláška

o digitální technické mapě kraje. Novelou vyhlášky se zpřesňují některé informace

poskytované do digitálních technických map a dále se zavádějí pravidla pro evidenci staveb

a zařízení kritické infrastruktury ve veřejné části technických map, aby byla zajištěna jejich

ochrana.

- Dne 24. 6. 2024 nabyl platnosti zákon č. 182/2024 Sb., kterým se mění vodní zákon. Novela

reaguje na havárii na řece Bečvě a mimo jiné upravuje pravidla kooperace úřadů při řešení

havárií, dává provozovatelům povinnost sdílet se státem prostřednictvím ISPOP své havarijní

plány, zavádí povinnost kontinuálního sledování vybraných ukazatelů znečištění zařízením,

která nakládají s prioritními látkami, avšak dává z této povinnosti výjimku spalovacím

zařízením. V neposlední řadě narovnává práva vlastníků pozemků pod vodními díly.

- Dne 24. 6. 2024 nabyl platnosti zákon č. 183/2024 Sb., kterým se mění zákon o ochraně

zemědělského půdního fondu. Novela upravuje podmínky, za kterých lze odjímat

zemědělskou půdu z půdního fondu a například v souladu s dosavadními pravidly

Modernizačního fondu zamezuje odnětí půd I. a II. bonity pro výstavbu fotovoltaických

elektráren. Na druhou stranu otvírá prostor pro výstavbu agrovoltaických elektráren, které za

splnění zákonných podmínek mohou být umístěny na zemědělské půdě a umožňují souběžně

se zemědělským i energetické využívání půdy.

- Dne 19. 11. 2024 nabylo platnosti nařízení vlády č. 342/2024 Sb., kterým se mění předchozí

nařízení vlády o stanovení sazby jednorázového poplatku za ukládání radioaktivních odpadů

a výše příspěvků z jaderného účtu obcím a pravidla jejich poskytování.

- Dne 4. 12. 2024 nabylo platnosti nařízení vlády č. 359/2024 Sb., o stanovení vymezených

území s dopadem na stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým

instalovaným výkonem do 50 kW, jímž vymezuje Ministerstvo obrany ČR území, ve kterých

stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do

50 kW nejsou drobnými stavbami podle stavebního zákona.

- Dne 19. 12. 2024 nabyla platnosti vyhláška č. 425/2024 Sb., o agrovoltaické výrobně elektřiny,

kterou se stanovují některé podrobnosti související s umístěním, provedením a ukončením

agrovoltaické výrobny elektřiny na zemědělské půdě.

- Dne 20. 12. 2024 nabyl platnosti zákon č. 437/2024 Sb., kterým se mění stavební zákon.

Novelou se stanovuje přechodné období a způsob využití informačních systémů stavební

správy v tomto přechodném období.

Další významné nelegislativní dokumenty ovlivňující energetický trh v České republice

Mezi další významné nelegislativní dokumenty ovlivňující energetický trh v České republice patří

cenová rozhodnutí schválená Energetickým regulačním úřadem, která stanovují regulované ceny

v elektroenergetice, plynárenství, teplárenství a oblasti podpory podporovaných zdrojů energie.

Regulované ceny jsou pro Skupinu ČEZ závazné jak z pozice regulovaného subjektu, tak i z pozice

výrobce pobírajícího provozní podporu pro podporované zdroje energie.

Elektroenergetika:

- Dne 25. 6. 2024 byla vydána cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 3/2024

a č. 4/2024. Obě cenová rozhodnutí reagují na zavedení Elektroenergetického datového

centra novelou energetického zákona Lex OZE II a stanovují regulovanou cenu za jeho

činnost, a tedy i cenu za tzv. nesíťovou infrastrukturu zahrnující kromě ceny za činnost

datového centra i cenu za činnosti operátora trhu a dále poplatek na činnost Energetického

regulačního úřadu.

137

- Dne 2. 7. 2024 bylo vydáno cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 5/2024,

kterým se zrušuje cenové rozhodnutí o stanovení ceny služeb výkonové rovnováhy

obstarávaných provozovatelem přenosové soustavy na denním trhu. Tímto byla s účinností od

3. 7. 2024 ukončena regulace cen služeb výkonové rovnováhy obstarávaných provozovatelem

přenosové soustavy na denním trhu.

- Dne 29. 11. 2024 bylo vydáno cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu

č. 11/2024, jímž se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice a ostatní

regulované ceny.

- Dne 29. 11. 2024 bylo vydáno cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu

č. 12/2024, kterým se stanovují ceny za související službu v elektroenergetice odběratelům ze

sítí nízkého napětí.

Plynárenství:

- Dne 31. 5. 2024 bylo vydáno cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 1/2024,

o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu. Tím byly stanoveny některé

regulované ceny související s přepravou plynu na rok 2025 (cena za rezervovanou přepravní

kapacitu, vyvolávací ceny přepravních kapacit, způsob určení cenových kroků mezi

jednotlivými aukčními koly a kompenzace za krácení nominace nebo renominace přepravy

apod.).

- Dne 25. 6. 2024 bylo vydáno cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 2/2024,

kterým se mění cenové rozhodnutí o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu.

Tím se na období od 1. 7. 2024 do konce roku 2024 změnila roční cena za rezervovanou

pevnou přepravní kapacitu pro výstupní hraniční bod Český Těšín.

- Dne 29. 11. 2024 bylo vydáno cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu

č. 10/2024, o regulovaných cenách souvisejících s dodávkou plynu. Tím byly stanoveny další

regulované ceny související s dodávkou plynu na rok 2025.

Teplárenství:

- Dne 30. 9. 2024 bylo vydáno cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 9/2024

k cenám tepelné energie.

Podporované zdroje energie:

- Dne 23. 8. 2024 bylo vydáno cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 6/2024,

kterým se mění cenové rozhodnutí o podpoře pro podporované zdroje energie.

- Dne 25. 9. 2024 bylo vydáno cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2024,

kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie. Toto cenové rozhodnutí bylo

poté změněno cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu č. 13/2024

z 20. 12. 2024.

- Dne 26. 9. 2024 bylo vydáno cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2024,

kterým se stanovují cena za činnost povinně vykupujícího a ceny spojené se zárukami

původu.

Ostatní:

- Dne 18. 12. 2024 vláda schválila aktualizaci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky

a klimatu. Dokument pro rok 2030 stanovuje pro Česko cíl snižovat emise v souladu

s balíčkem Fit for 55, zajistit alespoň 30,1% podíl obnovitelných zdrojů a indikativně směřovat

k cíli konečné spotřeby energie ve výši 852 PJ (poslední údaj o skutečné výši spotřeby je za

rok 2022: 1 048 PJ). Aktualizované závazky tak do českých koncepčních dokumentů propisují

dohodnuté evropské cíle z posledních let.

Německo

Vznik Energiewende představoval závazek Německa transformovat svůj energetický systém, ukončit

jadernou energetiku, výrazně posílit obnovitelné zdroje energie (OZE) a snížit emise skleníkových

plynů.

138

V roce 2023 Německo odstavilo všechny své jaderné elektrárny, které na svém vrcholu na začátku

tisíciletí představovaly přibližně 30 % celkové německé produkce. Pro posílení výstavby OZE byly

nastaveny cíle v dosažení 115 GW v pozemních větrných instalacích, 30 GW v offshore větrných

instalacích a 215 GW v solárních instalacích do roku 2030. Celkový podíl výroby energie

z obnovitelných zdrojů bude dle dostupných informací do roku 2030 navýšen na 80 % a do roku 2038

dojde k odstavení všech uhelných elektráren.

Instalovaná kapacita nově vybudovaných fotovoltaických zdrojů dosáhla v roce 2024 téměř 16 GW,

což přispělo k celkové kumulativní kapacitě 98 GW. Díky zjednodušenému procesu povolování

výstavby větrných elektráren byla v roce 2024 povolena výstavba pro 14 GW nových pevninských

větrných elektráren. Kumulativní kapacita pevninských VTE tak v roce 2024 činila přibližně 63 GW

a u větrných elektráren na moři 9 GW.

Letní období bylo v Německu charakterizováno přebytkem vyrobené elektřiny, který významně zvýšil

počet hodin se zápornými cenami energie. Naopak v zimním období se Německo dvakrát setkalo

s „Dunkelflaute“, kdy povětrnostní podmínky způsobily, že větrná a solární zařízení produkovala

minimum energie. V těchto obdobích bylo Německo závislé na výrobě z fosilních zdrojů, biomasy

a z velké části také na importu z okolních zemí.

Čistá výroba elektřiny z veřejných zdrojů v roce 2024 představovala téměř 413,6 TWh elektřiny,

z čehož 259,2 TWh bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Jejich podíl tak představoval 62,7 %. Na

výsledku se nejvíce podílela výroba elektřiny z pevninské větrné energie.

V roce 2024 proběhly čtyři aukce na určení podpory pro výrobu elektřiny z pevninských větrných

zdrojů. Spolková agentura pro sítě (Bundesnetzagentur) nabídla k soutěžení 12 084 MW výkonu

s maximální stanovenou hodnotou podpory 7,35 ct/kWh. Podpora byla udělena 896 nabídkám

o celkovém výkonu 10 996 MW.

Francie

Francouzská energetická politika se řídí víceletými energetickými programy Programmation

Pluriannuelle de l’énergie (PPE). Programy se stanovují vždy na deset let rozdělených do dvou

pětiletých období.

V pořadí již druhý a zároveň současně aktivní program PPE 2 stanovuje priority pro období mezi lety

2019–2028. Na něj navazující a zároveň časově překrývající energetický program PPE 3 pak zahrnuje

období let 2025–2030 a 2031–2035. První období je výjimečně stanoveno na šest let, a to zejména

z důvodu zajištění souladu se stanovenými energetickými cíli na národní i evropské úrovni, z nichž

většina využívá právě rok 2030 jako hlavní termín.

Do roku 2030 chce Francie dosáhnout 54–60 GWp instalovaného výkonu v solárních instalacích, 33–

35 GW v pevninských větrných elektrárnách, 4 GW v offshore větrných elektrárnách a 26 GW

ve vodních elektrárnách. Zároveň, na rozdíl od Německa, klade Francie stále velký důraz na jaderné

elektrárny. Na konci roku 2024 došlo ke zprovoznění nového reaktoru v jaderné elektrárně Flamanville

a výstavba dalších šesti nových jaderných reaktorů je v plánu. I proto se Francie výrazně podílela na

uznání jaderné energie jako bezemisní a udržitelné. Na základě toho je tak výroba elektřiny

z jaderných elektráren podle taxonomie EU považována za udržitelnou investici, ovšem s časovým

omezením a za podmínky splnění bezpečnostních a environmentálních požadavků. Tím je umožněno

financování nových jaderných projektů za zvýhodněných podmínek stejně jako u „zelených“ investic.

V roce 2024 bylo ve Francii vyrobeno přibližně 537 TWh elektřiny, z toho 148 TWh z obnovitelných

zdrojů energie. Podíl OZE na hrubé výrobě elektřiny tak činil 27,6 %. Nejvíce energie dodaly jaderné

elektrárny, které vyprodukovaly 362 TWh a jejichž podíl na energetickém mixu se již několik let

pohybuje mezi 60 a 70 %.

V roce 2024 byly vyhlášeny výsledky tří aukcí na podporu pevninských větrných elektráren. Podpora

byla vypsána pro 2 775 MW (3× 925 MW). V aukcích bylo podáno 241 vyhovujících žádostí

s celkovým výkonem 4 330,5 MW. Podpora byla přidělena 153 nabídkám o výkonu 2 687,9 MW.

Průměrná cena v aukcích se pohybovala v rozpětí 8,72–8,79 ct/kWh. Provozní podpora je projektům

poskytována na 20 let.

139

Polsko

V roce 2024 Polsko obdrželo v rámci KPO (Národní plán obnovy – dokument umožňující žádat

o podporu z Nástroje pro oživení a odolnost EU; obdobný plán má každý členský stát EU) přibližně

67 mld. PLN (zhruba 395 mld. Kč). V prosinci 2024 byla podepsána smlouva na půjčku zajišťující

z prostředků KPO financování výstavby větrných elektráren v Baltském moři s instalovaným výkonem

1 440 MW a předpokládaným zahájením výroby elektřiny v roce 2027. Pro rok 2025 se v rámci KPO

předpokládá vytvoření programu na podporu šířeji pojaté energetické transformace polských podniků

včetně OZE a elektromobility.

Polská vláda upouští od projektu NABE (Národní agentura pro energetickou bezpečnost), který měl

řešit integraci aktiv souvisejících s výrobou elektřiny v uhelných elektrárnách ze skupin PGE,

TAURON, ENEA a ENERGA a hledá nové způsoby transformace energetiky. Jedním z možných

řešení by mohlo být zachování a restrukturalizace uhelných aktiv v rámci energetických skupin.

S účinností od 14. 6. 2024 byla zavedena reforma vyrovnávacího trhu, která změnila způsob zúčtování

energií z hodinových na 15minutové intervaly. Proces vytváření Centrálního informačního systému

o trhu s energií (CSIRE) pokračuje a má být zprovozněn od 1. 7. 2025.

Dne 12. 12. 2024 provedla společnost Polskie Sieci Elektroenergetyczne S.A. v souladu se zákonem

o kapacitním trhu (Sbírka zákonů 2023.2131) hlavní aukci na rok 2029. Součet kapacitních závazků

činí více než 8 GW, z toho něco přes 1,5 GW připadá na smlouvy uzavřené se zahraničními

jednotkami včetně těch z České republiky.

V průběhu roku 2024 byly přijaty změny významných sektorových předpisů:

Zákon z 23. 5. 2024 o energetickém poukazu a o změně některých zákonů za účelem omezení cen

elektřiny, zemního plynu a dálkového vytápění (Sbírka zákonů 2024.859). Zákon stanoví pravidla pro

postupné uvolňování cen elektřiny, plynu a dálkového vytápění. Podpora v roce 2024 pro zákazníky

z řad domácností formou energetického poukazu se pohybuje od 300 PLN do 600 PLN jednorázově

v závislosti na přijatém kritériu příjmu a bude zdvojnásobena v případě vytápění elektřinou. Zákon

neobnovil povinnost výrobců elektřiny a společností obchodujících s elektřinou zaplatit odvod do

Fondu plateb cenových rozdílů (FWRC). V současné době se provádějí pouze konečná vyúčtování

plnění této povinnosti v letech 2022 a 2023.

Zákon z 21. 11. 2024, kterým se mění energetický zákon a některé další zákony (Sbírka zákonů

2024.1881). Nové a novelizované předpisy se zaměřují mimo jiné na fungování občanských

energetických společenství, zlepšení komunikace mezi energetickými společnostmi a zákazníky

a dodavateli, dynamické ceny a pravidla chování prodejců elektřiny při uzavírání těchto smluv, nové

informační povinnosti pro energetické společnosti a změny v zavádění srovnávačů nabídek.

Zákon z 27. 11. 2024 (Sbírka zákonů 2024.1828), kterým se mění zákon o podpoře výroby elektřiny

v offshore větrných elektrárnách (na moři) stanovující způsob určení maximální ceny elektřiny pro

aukce z těchto zdrojů.

Zákon z 27. 11. 2024, kterým se mění zákon o obnovitelných zdrojích energie a některé další zákony

(Sbírka zákonů 2024.1847). Nejdůležitější změnou v novele je zavedení možnosti volby mezi dvěma

modely zúčtování pro výrobce: stávajícím systémem měsíční tržní ceny energie (RCEm) a novým,

dynamičtějším systémem zúčtování podle aktuální tržní ceny energií (RCE). Výrobci připojení do net-

billingu

před červencem 2024 mohou nadále používat RCEm, ale i změnit systém vypořádání na

RCE. Novela výrazně zkracuje administrativní lhůty: vydání podmínek pro připojení k síti potrvá 45

dnů, stavební povolení maximálně 30 dnů. Byly zavedeny předpisy upravující podporu pro malá

zařízení OZE s výkonem do 400 kW (od roku 2026 do 200 kW). Pro energeticky náročné spotřebitele

využívající slevy byl zaveden vyrovnávací poplatek v souladu s unijními předpisy CEEAG.

Zákon z 27. 11. 2024, kterým se mění zákon o mimořádných opatřeních zaměřených na omezení

ceny elektřiny a podporu některých spotřebitelů v letech 2023 a 2024 a některé další zákony (Sbírka

zákonů 2024.1831). Novela prodlužuje období regulace koncových cen elektřiny pro domácnosti na

500 PLN/MWh do konce září 2025 a pro samosprávy a subjekty veřejných služeb na 693 PLN/MWh

do konce března 2025 a zachovává nulovou platbu za kapacitu pro domácnosti na první polovinu roku

2025.

Způsob zúčtování u spotřebitelů energie, kteří ji rovněž vyrábějí, spočívá ve snížení účtu za elektřinu odebranou

spotřebitelem o cenu elektřiny, kterou do sítě dodal jako její výrobce.

140

Turecko

V květnu 2024 proběhly místní volby, v nichž zvítězila největší opoziční strana v Turecku – Lidová

republikánská strana (CHP).

I přes snížení tempa růstu HDP vykázala turecká ekonomika v roce 2024 opatrné zlepšení celkové

situace. Došlo ke zpomalení tempa růstu inflace, když celoroční inflace dosáhla 44,4 %. Snížení

inflace docílila centrální banka zavedením série opatření zejména zvýšením úrokových sazeb.

Konzistentní měnová politika se projevila na stabilizaci kurzu turecké liry, kdy rok 2024 zakončila na

úrovni 35,37 TRY/USD, přičemž celkem za rok 2024 oslabila turecká lira vůči dolaru přibližně o 20 %.

Koncem roku se zlepšily ukazatele důvěry v ekonomiku a v návaznosti na pokles inflace centrální

banka přistoupila k mírnému snížení úrokové sazby.

Faktory omezující využití stávajících aktiv

Globální cíle a ambice ohledně ochrany klimatu mají vzrůstající vliv na provozování elektráren

a zásadní proměnu energetického sektoru. V souvislosti s legislativou a regulací odvětví

prosazovaných Českou republikou i Evropskou unií, deklarovanými v rámci klimatických cílů, nelze

zcela vyloučit, že využití některých aktiv nebo skupin aktiv Skupiny ČEZ bude v budoucnosti zásadně

omezeno či předčasně ukončeno. Skupina ČEZ identifikovala následující klíčové faktory pro omezení

využití stávajících aktiv:

- zřetelná snaha Evropské unie po ovlivňování trhu s povolenkami na emise skleníkových plynů

(např. formou zavedení tržního stabilizačního mechanismu, snižování celkového počtu emisních

povolenek či jejich řízené uvolňování na trh a rozšiřování povinnosti kupovat povolenky do dalších

odvětví ekonomiky, mj. v silniční a námořní dopravě či při vytápění budov) dává tržní ceně

povolenky CO

dlouhodobý růstový stimul; pod značný ekonomický tlak se tím dostávají zejména

starší méně účinné uhelné elektrárny a teplárny či obecně zařízení nákladově svázaná s cenou

emisních povolenek,

- stále ambicióznější klimatické cíle Evropské komise (cíl pro snížení emisí do roku 2030 oproti roku

1990 byl zvýšen na 55 %; stanovení cíle pro podíl OZE na celkové hrubé konečné spotřebě

energie v roce 2030 na úrovni min. 42,5 %) vytvářejí tlak na národní vlády k aplikaci a podpoře

požadovaných změn v energetice a ekonomice, politické změny (volby do Evropského parlamentu,

válka na Ukrajině, změna postoje USA po nástupu nového prezidenta) se do přístupu Evropské

komise ke green dealu (European Green Deal) nepromítly,

- česká vláda v prosinci 2024 schválila v kontextu s cílem snížit emise skleníkových plynů o 55 % do

roku 2030 aktualizaci Národního energetického a klimatického plánu, jehož hlavní body zahrnují:

rozvoj výroby elektřiny z jaderných a obnovitelných zdrojů (kromě výstavby nových jaderných bloků

včetně SMR předpokládá pětinásobné zvýšení výroby energie z fotovoltaiky a energie z větru);

využití zemního plynu jako přechodného zdroje energie, do roku 2050 nahrazeného obnovitelnými

a nízkoemisními plyny; úspory energie a postupné ukončení využívání fosilních paliv včetně

ukončení těžby a spalování uhlí do roku 2033,

- dosažení vládního cíle ukončení výroby tepla a elektřiny z uhlí bude urychleno zlevněním plynu

a růstem instalovaného výkonu OZE, což povede k nižší ziskovosti uhelných elektráren a jejich

postupnému uzavírání,

- s rostoucím podílem výroby z OZE, jejichž výroba je z důvodu proměnlivosti počasí nestálá, roste

i potřeba navýšení flexibilních zdrojů, jako jsou plynové elektrárny nebo bateriová úložiště; to na

jednu stranu vytváří obchodní příležitost pro výstavbu těchto flexibilních zdrojů, na druhou stranu

může provozovatel přenosové soustavy v případě nestability sítě přistoupit k odpojování OZE ze

sítě.

Největší dopad těchto trendů je na aktiva těžařské společnosti a na uhelná a plynová výrobní aktiva

Skupiny ČEZ. Strategie Skupiny ČEZ tento vývoj dlouhodobě předpokládala, a proto jsou průběžně

realizována opatření a strategické kroky s cílem minimalizovat negativní dopady těchto faktorů

na hodnotu Skupiny ČEZ a současně maximálně využívat nových příležitostí, které tyto trendy pro

Skupinu ČEZ přinášejí.

141

Změny v majetkových účastech

Česká republika

- 9. 4. nabyla společnost Telco Pro Services, a. s., 100% podíl ve společnosti WMS s.r.o.,

- 29. 4. vznikla na základě zakladatelské listiny ze dne 12. 4. nová společnost FVE Mydlovary, s.r.o.,

jejímž jediným společníkem je ČEZ, a. s.,

- 30. 4. nabyla společnost Telco Pro Services, a. s., 100% podíl ve společnosti EDERA Group a.s.

a jejím prostřednictvím (nepřímo) také 100% podíl ve společnostech EDERA Jičín s.r.o.

a Metropolitní s.r.o. a prostřednictvím posledně uvedené společnosti (nepřímo) také 100% podíl ve

společnostech Metropolitní Chotěboř s.r.o. a Metropolitní Havlíčkův Brod s.r.o.,

- 30. 4. nabyla společnost ČEZ Teplárenská, a.s., 100% podíl ve společnosti ACTHERM Distribuce

s.r.o.,

- 20. 5. zanikla majetková účast ve společnosti Quadruple a.s., a to v důsledku prodeje 5,24%

akciového podílu v této společnosti ze společnosti KABELOVÁ TELEVIZE CZ s.r.o. na společnost

COMVERGA a.s. (současného majoritního vlastníka Quadruple a.s.),

- 11. 6. vznikla na základě zakladatelské listiny ze dne 28. 3. nová společnost Centrum výzkumu

Řež Innovations s.r.o., jejímž jediným společníkem je společnost Centrum výzkumu Řež s.r.o.,

- 1. 7. zanikly společnosti ACTHERM Distribuce s.r.o. a Teplo Klášterec s.r.o. fúzí sloučením se

svou mateřskou společností ČEZ Teplárenská, a.s.,

- 1. 7. byl změněn název (obchodní firmy) společnosti ČEZ Energetické služby, s.r.o., na ČEZ ESL,

s.r.o.,

- 1. 7. byl změněn název (obchodní firmy) společnosti Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s. na

VUHU a.s.,

- 1. 8. došlo k odštěpení části jmění rozdělované společnosti ŠKODA JS a.s. a jeho přechodu na

nástupnickou společnost ČEZ, a. s.,

- 26. 8. nabyla společnost ČEZ, a. s., 100% akciový podíl ve společnosti ČEZ PV & Wind a.s.,

- 28. 8. nabyla společnost ČEZ, a. s., 55,21% podíl v lucemburské společnosti Czech Gas Networks

S.à r.l., čímž získala nepřímý 55,21% podíl na všech společnostech ze Skupiny GasNet (tj. na

lucemburské společnosti Czech Gas Networks Investments S.à r.l. a na českých společnostech

Czech Grid Holding, a.s., GasNet, s.r.o., a GasNet Služby, s.r.o.),

- 1. 9. zanikla společnost CERBEROS s.r.o. v důsledku rozdělení rozštěpením sloučením do

společností ČEZNET s.r.o. a Telco Infrastructure, s.r.o.,

- 1. 9. zanikla společnost Web4Soft Internet s.r.o. v důsledku rozdělení rozštěpením sloučením do

společností ČEZNET s.r.o. a Telco Infrastructure, s.r.o.,

- 30. 10. vznikla na základě stanov ze dne 18. 10. nová společnost ČEZ Trade, a.s., jejímž jediným

akcionářem je ČEZ, a. s.,

- 1. 11. zanikla společnost MD projekt s.r.o. fúzí sloučením se svou mateřskou společností ČEZ

ENERGOSERVIS spol. s r.o.,

- 1. 12. zanikla společnost EDERA Jičín s.r.o. v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností

EDERA Group a.s. a dále zanikly společnosti Metropolitní Chotěboř s.r.o. a Metropolitní Havlíčkův

Brod s.r.o. v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností Metropolitní s.r.o.,

- 4. 12. nabyla společnost ČEZ ESCO, a.s., 100% podíl ve společnosti EL-ENG s.r.o., čímž získala

nepřímý 100% podíl v rumunské společnosti EL-ENG RO SRL,

- 1. 1. 2025 zanikla společnost PIPE SYSTEMS s.r.o. v důsledku fúze sloučením s nástupnickou

společností EPIGON spol. s r.o.,

- 2. 1. 2025 nabyla společnost ČEZ ESCO, a.s., 100% akciový podíl ve společnosti ČEZ

Teplárenská, a.s., od společnosti ČEZ, a. s.,

142

- 4. 2. 2025 nabyla společnost ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o., 51% podíl ve společnosti

ENERG-SERVIS a.s.

Francie

- 31. 7. převedla společnost CEZ France SAS podíl ve společnosti Ferme Eolienne du Germancé

SAS ve výši 1 % na společnost CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs II GmbH,

- 1. 8. vstoupila společnost Ferme Eolienne du Germancé SAS do likvidace, v důsledku čehož došlo

ke změně obchodní firmy na Ferme Eolienne du Germancé SAS, société en liquidation,

- 30. 9. zanikla společnost Ferme Eolienne du Germancé SAS, société en liquidation,

- 26. 11. zanikla majetková účast společnosti Inven Capital, SICAV, a.s., ve společnosti COSMO

TECH SAS v důsledku prodeje.

Itálie

- 26. 6. nabyla společnost inewa Srl zbývající 30% podíl ve společnosti BUDRIO GFE 312

SOCIETA' AGRICOLA S.R.L., a stala se tak jejím jediným společníkem.

Lucembursko

- 28. 8. nabyla společnost ČEZ, a. s., 55,21% podíl v lucemburské společnosti Czech Gas Networks

S.à r.l., čímž získala nepřímý 55,21% podíl na všech společnostech ze Skupiny GasNet (tj. na

lucemburské společnosti Czech Gas Networks Investments S.à r.l. a na českých společnostech

Czech Grid Holding, a.s., GasNet, s.r.o., a GasNet Služby, s.r.o.).

Německo

- 23. 1. byl změněn název společnosti SP Solarprojekte 17 Verwaltungs-GmbH na Elevion Green

GmbH,

- 31. 1. nabyla společnost CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs GmbH 100% komanditní podíl

ve společnosti Windpark Datteln GmbH & Co. KG (ve které původně vlastnila 50% nepřímý podíl

společnost CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs II GmbH, a to prostřednictvím společnosti GP

JOULE PP1 GmbH & Co. KG),

- 23. 2. byl prodán 1% komanditní podíl ve společnosti Solarkraftwerk Herleshof GmbH & Co. KG ze

společnosti BELECTRIC Greenvest GmbH na fyzickou osobu mimo podnikatelské seskupení

ovládané Českou republikou – Ministerstvem financí (majitele pozemku, na kterém se solární

farma nachází),

- 27. 2. zanikla společnost WPG Projekt GmbH v důsledku zrušení konkursu (po splnění

rozvrhového usnesení), kdy společnost byla k výše uvedenému dni vymazána z obchodního

rejstříku,

- 1. 3. byl změněn název společnosti Belectric SP Solarprojekte 101 GmbH & Co. KG na

Solarkraftwerk Deubach GmbH & Co. KG,

- 24. 7. zanikly společnosti Belectric SP Solarprojekte 101 Verwaltungs-GmbH, Belectric SP

Solarprojekte 102 Verwaltungs-GmbH, Belectric SP Solarprojekte 103 Verwaltungs-GmbH,

Climagy Stromertrag Verwaltungs-GmbH a SP Solarprojekte 20 Verwaltungs-GmbH v důsledku

fúze sloučením se společností Photovoltaikkraftwerk Groß Dölln Infrastruktur Verwaltungs-GmbH,

- 19. 8. zanikla společnost Hermos Signaltechnik GmbH fúzí s Hermos AG,

- 23. 8. zanikla společnost Deutsche Technik Service GmbH fúzí se SERCOO ENERGY GmbH,

- 29. 8. změnila společnost Hofmockel Automatisierungs- und Prozesstechnik GmbH právní formu

z komanditní společnosti (původně: Elektro Hofmockel GmbH & Co. Elektroanlagen KG) na

společnost s ručením omezeným,

- 9. 9. nabyla společnost GP Joule PP1 GmbH & Co. KG (ve které vlastní 50% komanditní podíl

společnost CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs II GmbH) 25,06% komanditní podíl ve

společnosti WP Waabs Süd GmbH & Co. KG,

143

- 6. 11. byl zvýšen komanditní podíl společnosti Elevion Group B.V. ve společnosti Elevion Co-

Investment GmbH & Co. KG na 56,146 %, v důsledku čehož se tato společnost stala ovládanou,

komanditní podíl byl následně ještě navýšen a Elevion Group B.V. nyní vlastní 63,157 %,

- 20. 12. vznikla na základě společenské smlouvy ze dne 4. 12. společnost Windpark Sisbeck GmbH

& Co. KG, jejímž jediným komanditistou je společnost GP JOULE PP1 GmbH & Co. KG,

- 22. 1. 2025 nabyla společnost D-I-E Elektro AG 100% podíl ve společnosti INC Innovative

Netzconzepte GmbH.

Nizozemsko

- 24. 4. zanikla společnost CEZ Bulgarian Investments B.V. v důsledku ukončení likvidace.

Polsko

- 18. 1. zanikla společnost A.E. Wind S.A. w likwidacji v důsledku ukončení likvidace,

- 29. 2. zanikla společnost Baltic Green III sp. z o.o. w likwidacji v důsledku ukončení likvidace,

- 5. 4. nabyla společnost Euroklimat sp. z o.o. 100% podíl ve společnosti Instal Bud Pecyna Sp.

z o.o.,

- 17. 4. vstoupila společnost CEZ Chorzów II sp. z o.o. do likvidace a zároveň byla uskutečněna

změna názvu na CEZ Chorzów II sp. z o.o. w likwidacji,

- 19. 4. vznikla společnost CEZ Energo Polska Sp. z o.o., jejímž jediným společníkem je společnost

ČEZ Energo, s.r.o.,

- 24. 7. vznikla na základě zakladatelské listiny ze dne 23. 7. nová společnost CEZ Skawina II sp.

z o.o., jejímž jediným společníkem je CEZ Skawina S.A.,

- 7. 11. nabyla společnost Elevion Group B.V. zbývající podíl ve výši 22,32 % ve společnosti OEM

Energy sp. z o.o. (původně 77,68 %), stala se tedy jejím 100% vlastníkem,

- 12. 12. nabyla společnost BELECTRIC GmbH 100% podíl ve společnostech Rawicom

PV 15 sp. z o.o. a Rawicom PV 55 sp. z o.o.,

- 6. 2. 2025 došlo k zániku majetkové účasti na společnostech CEZ Produkty Energetyczne Polska

sp. z o.o., CEZ Polska sp. z o.o., CEZ Skawina S.A., CEZ Chorzów S.A., CEZ Skawina II sp. z o.o.

a CEZ Chorzów II sp. z o.o. w likwidacji, a to v důsledku prodeje společností.

Rumunsko

- 4. 12. nabyla společnost ČEZ ESCO, a.s., nepřímý 100% podíl ve společnosti EL-ENG RO SRL,

a to prostřednictvím nově pořízené české společnosti EL-ENG s.r.o.

Slovensko

- 1. 1. zanikla společnost e-Dome a. s. v důsledku fúze s mateřskou společností ESCO

Slovensko, a. s.,

- 1. 1. byl v rámci Skupiny ČEZ v důsledku přeměny (rozdělení odštěpením sloučením) uskutečněn

přechod vlastnického práva ke všem, tj. 50 %, akciím společnosti ESCO Slovensko, a. s., (tj.

včetně podílů v jejích dceřiných společnostech ESCO Distribučné sústavy a.s., AZ KLIMA SK,

s.r.o., SPRAVBYTKOMFORT, a.s. Prešov, ESCO Servis, s. r. o., CAPEXUS SK s. r. o., ELIMER,

a.s., BIOPEL, a. s., KLF-Distribúcia, s.r.o.) vlastněným českou společností ČEZ ESCO, a.s.,

na českou společnost ČEZ Invest Slovensko, a.s.,

- 13. 5. zvýšila společnost ESCO Slovensko, a. s., podíl ve společnosti BIOPEL, a. s., z 55,43 % na

57,72 %.

Španělsko

- 23. 2. vznikla společnost BELECTRIC ESPAÑA, S.L., jejímž jediným společníkem je společnost

BELECTRIC GmbH,

144

- 31. 7. nabyla společnost BELECTRIC ESPAÑA, S.L., 100% podíl na společnosti PROYECTOS

SOLARES IBERIA IV, S.L.U.

Ukrajina

- 10. 7. zanikla společnost CEZ Ukraine LLC v důsledku ukončení likvidace.

Velká Británie

- 8. 1. nabyla společnost Inven Capital, SICAV, a.s., minoritní podíl ve společnosti Ember Core Ltd.

145

146

5. Zpráva o vztazích

Zpráva o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi

ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou za účetní

období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024

vypracovaná představenstvem společnosti ČEZ, a. s., IČO: 45274649, se sídlem Praha 4, Duhová

2/1444, PSČ 140 53, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B,

vložka 1581, ve smyslu ustanovení § 82 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích

Představenstvo společnosti ČEZ, a. s., v souladu s příslušnými ustanoveními zákona o obchodních

korporacích vypracovalo a schválilo následující zprávu o vztazích mezi ovládající osobou a osobou

ovládanou a mezi ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále také

„zpráva o vztazích“) za účetní období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 (dále také „relevantní období“)

s níže uvedeným obsahem. Při zpracování této zprávy o vztazích představenstvo vycházelo ze

znalostí a informací dostupných členům představenstva společnosti ke dni jejího vyhotovení.

1. Struktura vztahů mezi ovládající osobou a osobou ovládanou a mezi

ovládanou osobou a osobami ovládanými stejnou ovládající osobou

Ovládaná osoba a zpracovatel zprávy o vztazích:

ČEZ, a. s.

IČO: 45274649

Sídlo: Praha 4, Duhová 2/1444, PSČ 140 53

Zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1581

Ovládající osoba:

Česká republika – Ministerstvo financí

název: Ministerstvo financí

IČO: 00006947

Sídlo: Praha 1, Letenská 525/15, Malá Strana, PSČ 118 10

(dále také „Ovládající osoba“)

Ovládající osoba vlastnila k 31. 12. 2024 akcie odpovídající 69,78% podílu na základním kapitálu

společnosti ČEZ, a. s.

Osoby ovládané a řízené společností ČEZ, a. s.:

Společnost ČEZ, a. s., byla v relevantním období ovládající osobou následujících společností

náležejících do Skupiny ČEZ:

1. Opravárenská společnost, s.r.o.

A.E. Wind S.A. w likwidacji

ACTHERM Distribuce s.r.o.

AirPlus, spol. s r.o.

AK-EL Kemah Elektrik Üretim A.Ş.

Aken Europe B.V.

Akenerji Doğalgaz Ithalat Ihracat ve Toptan Ticaret A.Ş.

Akenerji Elektrik Enerjisi Ithalat Ihracat ve Toptan Ticaret A.Ş.

Akenerji Elektrik Üretim A.Ş.

Alexander Ochs Wärmetechnik GmbH

AMPRO Medientechnik GmbH

Ampro Projektmanagement GmbH

Areál Třeboradice, a.s.

AxE AGRICOLTURA PER L'ENERGIA SOCIETA' AGRICOLA A R.L.

147

AZ KLIMA a.s.

AZ KLIMA SK, s.r.o.

BAINSIZZA SOLARE 1 S.R.L.

BAINSIZZA SOLARE 2 S.R.L.

Baltic Green Construction sp. z o.o.

Baltic Green III sp. z o.o. w likwidacji

BANDRA Mobiliengesellschaft mbH & Co. KG

Bechem & Post Wärmetechnik Kundendienst GmbH

Belectric Asset Verwaltungs-GmbH

BELECTRIC ESPAÑA, S.L.

Belectric France S.A.R.L.

BELECTRIC GmbH

BELECTRIC Greenvest GmbH

Belectric Israel Ltd.

Belectric Italia Srl

Belectric Solar Ltd.

Belectric SP 105 GmbH & Co. KG

Belectric SP 105 Verwaltungs-GmbH

Belectric SP 106 GmbH & Co. KG

Belectric SP 106 Verwaltungs-GmbH

Belectric SP 107 GmbH & Co. KG

Belectric SP 107 Verwaltungs-GmbH

Belectric SP 108 GmbH & Co. KG

Belectric SP 108 Verwaltungs-GmbH

Belectric SP 109 GmbH & Co. KG

Belectric SP 109 Verwaltungs-GmbH

Belectric SP Solarprojekte 100 GmbH & Co. KG

Belectric SP Solarprojekte 100 Verwaltungs-GmbH

Belectric SP Solarprojekte 101 Verwaltungs-GmbH

Belectric SP Solarprojekte 102 Verwaltungs-GmbH

Belectric SP Solarprojekte 103 Verwaltungs-GmbH

Belectric SP Solarprojekte 104 GmbH & Co. KG

Belectric SP Solarprojekte 104 Verwaltungs-GmbH

Belectric SP Solarprojekte 18 GmbH & Co. KG

BIOPEL, a. s.

Brandt GmbH

Bücker & Essing GmbH

BUDRIO GFE 312 SOCIETA' AGRICOLA S.R.L.

CAPEXUS s.r.o.

CAPEXUS SK s. r. o.

CASANO Mobiliengesellschaft mbH & Co. KG

CDR MP S.R.L.

CE Insurance Limited

Centrum výzkumu Řež s.r.o.

Centrum výzkumu Řež Innovations s.r.o.

CERBEROS s.r.o.

148

CEZ Bulgarian Investments B.V.

CEZ Deutschland GmbH

CEZ Energo Polska Sp. z o.o.

CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs GmbH

CEZ Erneuerbare Energien Beteiligungs II GmbH

CEZ Erneuerbare Energien Projektentwicklung Verwaltungs GmbH

CEZ Erneuerbare Energien Verwaltungs GmbH

CEZ France SAS

CEZ Holdings B.V.

CEZ Hungary Ltd.

CEZ Chorzów S.A.

CEZ Chorzów II sp. z o.o. w likwidacji

CEZ MH B.V.

CEZ Polska sp. z o.o.

CEZ Produkty Energetyczne Polska sp. z o.o.

CEZ RES International B.V.

CEZ Skawina S.A.

CEZ Skawina II sp. z o.o.

CEZ Ukraine LLC

CEZ Windparks Lee GmbH

CEZ Windparks Luv GmbH

CEZ Windparks Nordwind GmbH

Climagy PV-Sonnenanlage Verwaltungs-GmbH

Climagy Stromertrag GmbH & Co. KG

Climagy Stromertrag Verwaltungs-GmbH

Czech Gas Networks S.à r.l.

Czech Gas Networks Investments S.à r.l.

Czech Grid Holding, a.s.

ČEZ Distribuce, a. s.

ČEZ Energetické produkty, s.r.o.

ČEZ Energo, s.r.o.

ČEZ ENERGOSERVIS spol. s r.o.

ČEZ ESCO, a.s.

ČEZ ESL, s.r.o.

ČEZ ICT Services, a. s.

ČEZ Invest Slovensko, a.s.

ČEZ Obnovitelné zdroje, s.r.o.

ČEZ OZ uzavřený investiční fond a.s.

ČEZ Prodej, a.s.

100

ČEZ PV & Wind a.s.

101

ČEZ Teplárenská, a.s.

102

ČEZ Trade, a.s.

103

ČEZNET s.r.o.

104

Deutsche Technik Service GmbH

105

D-I-E Elektro AG

106

Domat Control System s. r. o.

149

107

Domat Control System s.r.o.

108

EAB Elektroanlagenbau GmbH Rhein/Main

109

E-City Polska sp. z o.o.

110

EDERA Group a.s.

111

EDERA Jičín s.r.o.

112

e-Dome a. s.

113

Elektrárna Dukovany II, a. s.

114

Elektrárna Temelín II, a. s.

115

Elektro Hofmockel Verwaltungsgesellschaft mit beschränkter Haftung

116

Elektro-Decker GmbH

117

ELEKTROPROJEKTA SLOVAKIA, s.r.o.

118

EL-ENG s.r.o.

119

EL-ENG RO SRL

120

Elevion GmbH

121

Elevion Co-Investment GmbH & Co. KG

122

Elevion Deutschland Holding GmbH

123

Elevion Energy & Engineering Solutions GmbH

124

Elevion Green GmbH

125

Elevion Group B.V.

126

Elevion Holding Italia Srl

127

Elevion Österreich Holding GmbH

128

ELIMER, a.s.

129

En.plus GmbH

130

Energetické centrum s.r.o.

131

Energotrans, a.s.

132

Energy Shift B.V.

133

Energy Shift Installaties B.V.

134

ENESA a.s.

135

Entract Energy GmbH

136

ENVEZ, a. s.

137

EP Rožnov, a.s.

138

EPIGON spol. s r.o.

139

ESCO Distribučné sústavy a.s.

140

ESCO Servis, s. r. o.

141

ESCO Slovensko, a. s.

142

ETS Efficient Technical Solutions GmbH

143

ETS Efficient Technical Solutions Shanghai Co. Ltd.

144

ETS Engineering Kft.

145

Euroklimat sp. z o.o.

146

Ferme Eolienne d’Andelaroche SAS

147

Ferme éolienne de Feuillade et Souffrignac SAS

148

Ferme éolienne de Genouillé SAS

149

Ferme éolienne de la Petite Valade SAS

150

Ferme Eolienne de la Piballe SAS

151

Ferme Eolienne de Neuville-aux-Bois SAS

152

Ferme éolienne de Nueil-sous-Faye SAS

150

153

Ferme Eolienne de Saint-Laurent-de-Céris SAS

154

Ferme Eolienne de Seigny SAS

155

Ferme Eolienne de Thorigny SAS

156

Ferme éolienne des Besses SAS

157

Ferme Eolienne des Breuils SAS

158

Ferme Eolienne des Grands Clos SAS

159

Ferme éolienne du Blessonnier SAS

160

Ferme Eolienne du Germancé SAS, société en liquidation

161

FVE Mydlovary, s.r.o.

162

GasNet, s.r.o.

163

GasNet Služby, s.r.o.

164

GEE - Green Energy Efficiency GmbH

165

GESPA GmbH

166

Green Energy Capital, a.s.

167

Grid Design, s.r.o.

168

GWE Verwaltungs GmbH

169

GWE Wärme- und Energietechnik GmbH

170

HA.EM OSTRAVA, s.r.o.

171

Hermos AG

172

Hermos sp. z o.o.

173

HERMOS International GmbH

174

HERMOS SDN. BHD

175

Hermos Schaltanlagen GmbH

176

Hermos Signaltechnik GmbH

177

Hermos Systems GmbH

178

High-Tech Clima S.A.

179

Hofmockel Automatisierungs- und Prozesstechnik GmbH

180

HORMEN CE a.s.

181

HORMEN SK s. r. o.

182

HPMP SPÓŁKA Z OGRANICZONĄ ODPOWIEDZIALNOŚCIĄ

183

Hybridkraftwerk Culemeyerstraße Projekt GmbH

184

IBP Ingenieure GmbH

185

IBP Verwaltungs GmbH

186

in PROJEKT LOUNY ENGINEERING s.r.o.

187

inewa Srl

188

inewa consulting Srl

189

Instal Bud Pecyna Sp. z o.o.

190

INTERNEXT 2000, s.r.o.

191

Inven Capital, SICAV, a.s.

192

IVITAS, a.s.

193

Jadrová energetická spoločnosť Slovenska, a. s.

194

JESS OZE s.r.o.

195

JESS Projects s.r.o.

196

juwi Wind Germany 100 GmbH & Co. KG

197

KABELOVÁ TELEVIZE CZ s.r.o.

198

KART, spol. s r.o.

151

199

Kofler Energies Ingenieurgesellschaft mbH

200

LOMY MOŘINA spol. s r.o.

201

M&P Real GmbH

202

Magnalink, a.s.

203

MARTIA a.s.

204

MD projekt s.r.o.

205

Metrolog sp. z o.o.

206

Metropolitní s.r.o.

207

Metropolitní Havlíčkův Brod s.r.o.

208

Metropolitní Chotěboř s.r.o.

209

Moser & Partner Ingenieurbüro GmbH

210

MP SOLAR 2 S.R.L.

211

MP SOLAR 4 S.R.L.

212

MP SOLAR 5 S.R.L.

213

MT Energy Service GmbH

214

MWB Power GmbH

215

NEK Facility Management GmbH

216

Nuclear Property Services, s.r.o.

217

OEM Energy sp. z o.o.

218

Optické sítě s.r.o.

219

OSC, a.s.

220

Pantegra Ingenieure GmbH

221

Peil und Partner Ingenieure GmbH

222

Photovoltaikkraftwerk Groß Dölln Infrastruktur GmbH & Co. KG

223

Photovoltaikkraftwerk Groß Dölln Infrastruktur Verwaltungs-GmbH

224

PIPE SYSTEMS s.r.o.

225

PRODECO, a.s.

226

Project X S.r.l.

227

PROYECTOS SOLARES IBERIA IV, S.L.U.

228

PV Design and Build s.r.o.

229

RadioMedic s.r.o.

230

Rawicom PV 15 sp. z o.o.

231

Rawicom PV 55 sp. z o.o.

232

Revitrans, a.s.

233

Rudolf Fritz GmbH

234

SALLEKO, spol. s r.o.

235

SD - Kolejová doprava, a.s.

236

SERCOO ENERGY GmbH

237

SERCOO Group GmbH

238

Severočeské doly a.s.

239

Shift Energy B.V.

240

SOCIETA' AGRICOLA B.T.C. S.R.L.

241

SOCIETA' AGRICOLA DEF S.R.L.

242

Societa' Agricola Falgas S.r.l.

243

Solarkraftwerk Deubach GmbH & Co. KG

244

Solarkraftwerk Herleshof GmbH & Co. KG

152

245

Solarkraftwerk Herleshof Verwaltungs-GmbH

246

Solarkraftwerk Reddehausen GmbH & Co. KG

247

Solární servis, s.r.o.

248

South Bohemian Nuclear Park, s.r.o.

249

SP Solarprojekte 18 Verwaltungs-GmbH

250

SP Solarprojekte 20 Verwaltungs-GmbH

251

SPRAVBYTKOMFORT, a.s. Prešov

252

SYNECO PROJECT S.r.l.

253

Syneco tec GmbH

254

SYNECOTEC Deutschland GmbH

255

ŠKODA JS a.s.

256

ŠKODA PRAHA a.s.

257

ŠKO-ENERGO, s.r.o.

258

Telco Infrastructure, s.r.o.

259

Telco Pro Services, a. s.

260

TENAUR, s.r.o.

261

Tepelné hospodářství města Ústí nad Labem s.r.o.

262

Teplo Klášterec s.r.o.

263

TRIM-TECH TECHNIKA INSTALACJI sp. z o. o.

264

ÚJV Řež, a. s.

265

Umspannwerk Herleshof GmbH & Co. KG

266

Umspannwerk Herleshof Verwaltungs-GmbH

267

UNISOLAR S.R.L.

268

Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o.

269

Výzkumný a zkušební ústav Plzeň s.r.o.

270

Wagner Consult GmbH

271

Web4Soft Internet s.r.o.

272

Windpark Baben Erweiterung GmbH & Co. KG

273

Windpark Badow GmbH & Co. KG

274

Windpark Datteln GmbH & Co. KG

275

Windpark FOHREN-LINDEN GmbH & Co. KG

276

Windpark Frauenmark III GmbH & Co. KG

277

Windpark Gremersdorf GmbH & Co. KG

278

Windpark Cheinitz-Zethlingen GmbH & Co. KG

279

Windpark Mengeringhausen GmbH & Co. KG

280

Windpark Naundorf GmbH & Co. KG

281

Windpark Nortorf GmbH & Co. KG

282

Windpark Zagelsdorf GmbH & Co. KG

283

WMS s.r.o.

284

WPG Projekt GmbH

285

ZOHD Groep B.V.

Součástí Skupiny ČEZ je také Koncern ČEZ, v jehož čele stojí společnost ČEZ, a. s., jakožto

řídící osoba a jehož členy byly v relevantním období následující řízené osoby:

AirPlus, spol. s r.o., Areál Třeboradice, a.s., AZ KLIMA a.s., ČEZ Distribuce, a. s., ČEZ

Energetické produkty, s.r.o., ČEZ Energo, s.r.o., ČEZ ENERGOSERVIS spol. s r.o., ČEZ ESCO,

a.s., ČEZ ESL, s.r.o., ČEZ ICT Services, a. s., ČEZ Invest Slovensko, a.s., ČEZ Obnovitelné

zdroje, s.r.o., ČEZ Prodej, a.s., ČEZ Teplárenská, a.s., Domat Control System s.r.o. (členem

153

Koncernu ČEZ od 1. 1. 2024), Elektrárna Dukovany II, a. s., Elektrárna Temelín II, a. s.,

Energetické centrum s.r.o., Energotrans, a.s., ENESA a.s., EP Rožnov, a.s., (členem Koncernu

ČEZ od 1. 1. 2024), HA.EM OSTRAVA, s.r.o., in PROJEKT LOUNY ENGINEERING s.r.o., KART,

spol. s r.o., MARTIA a.s., OSC, a.s., PRODECO, a.s., Revitrans, a.s., SD - Kolejová doprava,

a.s., Severočeské doly a.s., Telco Infrastructure, s.r.o., Telco Pro Services, a. s., TENAUR, s.r.o.,

a Ústav aplikované mechaniky Brno, s.r.o.

U společností ČEZ Distribuce, a. s., a ČEZ ESL, s.r.o., bylo koncernové řízení uplatňováno při

plném respektování všech požadavků pravidel unbundlingu vyplývajících z energetického zákona

a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944.

Příslušnost společnosti ČEZ, a. s., ke Koncernu ČEZ byla v relevantním období uveřejněna na

internetových stránkách společnosti.

Další osoby ovládané Ovládající osobou:

Podle informací poskytnutých společnosti Ovládající osobou byly v relevantním období dalšími

osobami ovládanými stejnou Ovládající osobou následující společnosti:

B. aircraft, a.s.

Czech Airlines Handling, a.s.

Czech Airlines Technics, a.s.

ČEPRO, a.s.

Česká exportní banka, a.s.

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

GALILEO REAL, k.s. v likvidaci

HIGHPEEX, a.s.

HOLDING KLADNO a.s."v likvidaci"

IMOB a.s. v likvidaci

Kongresové centrum Praha, a.s.

Letiště Praha, a. s.

MERO ČR, a.s.

MERO Germany GmbH

MUFIS a.s.

OKD, a.s.

OKD, HBZS, a.s.

Prague Airport Real Estate, s.r.o.

PRISKO a.s.

RoBiN OIL s.r.o.

SERENUM, a.s.

SLOVIM s.r.o. v likvidaci

TESTION, a.s.

THERMAL-F, a.s.

VESPER SPACE Inc.

Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s.

Představenstvo ČEZ, a. s., vypracovalo schéma struktury vztahů mezi osobami ovládanými

stejnou Ovládající osobou, které zároveň zobrazuje strukturu vztahů osob ovládaných, resp.

řízených společností ČEZ, a. s. Schéma struktury vztahů celého podnikatelského seskupení

ovládaného Ovládající osobou v relevantním období tvoří přílohu 1 zprávy o vztazích.

2. Úloha ovládané osoby

Společnost ČEZ, a. s., je ovládající společností Skupiny ČEZ. Hlavním předmětem podnikání

společností Skupiny ČEZ a současně i jejich úlohou je výroba, distribuce, obchod a prodej

v oblasti elektřiny a tepla, těžba uhlí, obchodování s komoditami a dále poskytování komplexních

energetických služeb, distribuce, obchod a prodej v oblasti zemního plynu a poskytování

telekomunikačních služeb. Společnost ČEZ, a. s., je klíčovou energetickou společností ovládanou

154

státem. Její úlohou je zejména zajišťovat bezpečné a spolehlivé plnění energetických potřeb

zákazníků a celé společnosti.

Společnost ČEZ, a. s., zároveň zprostředkovává Ovládající osobě ovládání dalších společností

ve Skupině ČEZ.

3. Způsob a prostředky ovládání

Ovládající osoba ovládá společnost ČEZ, a. s., tím způsobem, že je jejím většinovým

akcionářem, a tudíž v ní drží i většinový podíl na hlasovacích právech. Vzhledem k tomuto podílu

na hlasovacích právech Ovládající osoba může prosadit jmenování nebo odvolání většiny členů

dozorčího, resp. statutárního orgánu společnosti ČEZ, a. s.

4. Přehled jednání dle § 82 odst. 2 písm. d) zákona o obchodních korporacích

Společnost ČEZ, a. s., v relevantním období neučinila žádná jednání, která by byla učiněna na

popud nebo v zájmu Ovládající osoby nebo jí ovládaných osob, týkající se majetku, který

přesahuje 10 % vlastního kapitálu společnosti ČEZ, a. s., zjištěného podle účetní závěrky za

účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za něž se zpráva o vztazích

zpracovává.

5. Přehled vzájemných smluv

Představenstvo společnosti ČEZ, a. s., vypracovalo přehled vzájemných smluv

účinných

v relevantním období a uzavřených mezi ČEZ, a. s., a Ovládající osobou, resp. mezi ČEZ, a. s., a

ostatními osobami ovládanými Ovládající osobou, který tvoří přílohu 2 zprávy o vztazích.

Všechny vzájemné smlouvy mezi ČEZ, a. s., a osobami v rámci podnikatelského seskupení

ovládaného Ovládající osobou byly uzavřeny v rámci běžného obchodního styku. Tento přehled

neobsahuje další údaje o smluvních vztazích s ohledem na nezbytnost zajištění zachování

obchodního tajemství a smluvního závazku důvěrnosti informací.

6. Nedostatek informací pro vypracování zprávy o vztazích

Zpráva o vztazích byla vypracována na základě veškerých dostupných informací. I přes rozumně

vynaložené úsilí, které lze na zpracovateli spravedlivě požadovat, mu níže uvedená společnost

neposkytla požadované údaje:

– HOLDING KLADNO a.s."v likvidaci"

7. Závěr

Představenstvo společnosti ČEZ, a. s., vyhodnotilo na základě dostupných informací výhody a

nevýhody plynoucí z výše popsaného postavení společnosti ČEZ, a. s., a dospělo k závěru, že

společnosti ČEZ, a. s., z něj neplynuly žádné zvláštní výhody a/nebo nevýhody či materiální

rizika, a to zejména s ohledem na minimální provázanost s ostatními osobami ovládanými

Ovládající osobou v důsledku výrazné odlišnosti jejich hlavních podnikatelských činností.

Představenstvo společnosti ČEZ, a. s., po důkladném zvážení prohlašuje, že si není vědomo

Jednotlivé smlouvy jsou definovány svým názvem, datem uzavření a/nebo číslem smlouvy, případně

předmětem smlouvy, pokud nevyplývá z názvu smlouvy. U smluv, které jsou vyhotoveny pouze v anglickém

znění, může být zachován jejich název také v anglickém jazyce s doplněním předmětu smlouvy v českém jazyce.

156

Příloha 2 Přehled vzájemných smluv

Smluvní

strana

Evidenční číslo

smlouvy

Název smlouvy

ACTHERM

Distribuce

s.r.o.

4102914184 Smlouva o dodávce tepla

AirPlus, spol. s

r.o.

4400056582 Rámcová smlouva – servis klimatizací

AirPlus, spol. s

r.o.

6600000241 Smlouva o poskytování služeb

AirPlus, spol. s

r.o.

4570023758 Smlouva o dílo – klimatizace

AirPlus, spol. s

r.o.

4570009548 Smlouva o dílo – klimatizace

AirPlus, spol. s

r.o.

4570017366 Smlouva o dílo – klimatizace

AirPlus, spol. s

r.o.

4570012685 Smlouva o poskytování služeb

AirPlus, spol. s

r.o.

4570023731 Smlouva o službě – revize

AirPlus, spol. s

r.o.

4570039817 Smlouva o službě – revize

AirPlus, spol. s

r.o.

4570047517 Smlouva o službě – revize

AirPlus, spol. s

r.o.

4570014860 Smlouva o službě – revize

AirPlus, spol. s

r.o.

4700000490 Smlouva o dílo – klimatizace

AirPlus, spol. s

r.o.

4700000998 Smlouva o dílo – klimatizace

AirPlus, spol. s

r.o.

4700001242 Smlouva o dílo – klimatizace

AirPlus, spol. s

r.o.

4700001945 Smlouva o dílo – klimatizace

AirPlus, spol. s

r.o.

4570005836 Úprava odvětrávání u spínacích stanic fotovoltaické

elektrárny Vranovská Ves

AirPlus, spol. s

r.o.

4570006812 Smlouva o dílo na úpravu ventilace trafostanice na

fotovoltaické elektrárně (FVE) Dukovany

AirPlus, spol. s

r.o.

CONTRACT_2023_137

Smlouva o vzájemných úvěrových rámcích v

cashpoolingu

AirPlus, spol. s

r.o.

CONTRACT_2021_507 Licenční smlouva o poskytnutí práva užívat ochranné

známky

AirPlus, spol. s

r.o.

CONTRACT_2021_432

Dohoda o vystavování záruk

AirPlus, spol. s

r.o.

CONTRACT_2021_218

Smlouva o vzájemných úvěrových rámcích v

cashpoolingu

Akenerji

Doğalgaz

Ithalat Ihracat

ve Toptan

Ticaret A.Ş.

CONTRACT_2022_317 General Agreement Concerning the Delivery and

Acceptance of Natural Gas (EFET) (Rámcová smlouva

o dodávce a odběrech zemního plynu, EFET)

Akenerji

Elektrik Üretim

A.Ş.

4100503098 Smlouva o nájmu nebytových prostor

Areál

Třeboradice,

a.s.

GDPR_SO_2023_28 Smlouva o zpracování osobních údajů

157

Areál

Třeboradice,

a.s.

6600000226 Smlouva o poskytování služeb

Areál

Třeboradice,

a.s.

110716_2017 Podnájemní smlouva

Areál

Třeboradice,

a.s.

CONTRACT_2021_218

Smlouva o vzájemných úvěrových rámcích v

cashpoolingu

AZ KLIMA a.s. 4400051933 Servis klimatizací a vzduchotechniky

AZ KLIMA a.s. 4490045154 Servis klimatizací budov

AZ KLIMA a.s. 6600000240 Smlouva o poskytování služeb

AZ KLIMA a.s. 110940_2018 Nájemní smlouva

AZ KLIMA a.s. 4570023767 Smlouva o dílo – klimatizace

AZ KLIMA a.s. 4570029979 Smlouva o službě – revize

AZ KLIMA a.s. CONTRACT_2021_797 Dohoda o vystavování záruk

AZ KLIMA a.s. CONTRACT_2021_485 Licenční smlouva o poskytnutí práva užívat ochranné

známky

AZ KLIMA a.s. CONTRACT_2021_224

Smlouva o vzájemných úvěrových rámcích v

cashpoolingu

AZ KLIMA a.s. CONTRACT_2021_218

Smlouva o vzájemných úvěrových rámcích v

cashpoolingu

AZ KLIMA SK,

s.r.o.

CONTRACT_2021_112

Dohoda o vystavování záruk

BELECTRIC

GmbH

4570048804 Smlouva o poskytování služeb

BELECTRIC

GmbH

4570048370 Kupní smlouva – náhradní díly a materiál pro výrobu

BELECTRIC

GmbH

CONTRACT_2022_126

Agreement on the Issuance of Guarantees (Dohoda o

vystavování záruk)

BELECTRIC

Greenvest

GmbH

CONTRACT_2021_433 Loan Facility Agreement (Smlouva o úvěrovém rámci)

BELECTRIC

Greenvest

GmbH

CONTRACT_2021_428

Compensation Agreement (Dohoda o vystavování

záruk)

Belectric Israel

Ltd.

CONTRACT_2024_308

Agreement on the Issuance of Guarantees (Dohoda o

vystavování záruk)

CAPEXUS

s.r.o.

4102795398 Smlouva o dílo – stavební úpravy domu energetiky

CAPEXUS

s.r.o.

4400055862 Rámcová smlouva na zpracování projektů

CAPEXUS

s.r.o.

4570020670 Smlouva o realizaci díla

CAPEXUS

s.r.o.

6600000290 Smlouva o poskytování služeb

CAPEXUS

s.r.o.

CONTRACT_2023_411 Dohoda o vystavování záruk

CAPEXUS

s.r.o.

CONTRACT_2022_146

Smlouva o vzájemných úvěrových rámcích v

cashpoolingu

CAPEXUS

s.r.o.

CONTRACT_2022_146

Smlouva o vzájemných úvěrových rámcích v

cashpoolingu

CE Insurance

Limited

4570001614 Pojištění

CE Insurance

Limited

4570007309 Pojištění

158

Centrum

výzkumu Řež

Innovations

s.r.o.

4570045557 Kupní smlouva – náhradní díly a materiál pro výrobu

Centrum

výzkumu Řež

Innovations

s.r.o.

4570048267 Kupní smlouva – náhradní díly a materiál pro výrobu

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

69988100_1 Smlouva o dodávce tepelné energie

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4102490430 Výzkum nástrojů pro měření tlaku v proutku ozářeného

paliva

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4102829223 Smlouva o dílo – zhodnocení vlivu prodloužení

kampaně na 18 měsíců na řízení vodochemického

režimu primárního okruhu

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4102853221 Smlouva o dílo – technická pomoc

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4400048852 Účast v projektu

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4400057375 Věda a výzkum – profilometrie – perodrážka

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4400058662 Smlouva o dílo – 3D měření trubiček odvzdušnění a

kontroly těsnosti parogenerátoru v první generální

odstávce v roce 2024 v jaderné elektrárně Temelín

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4400058663 Smlouva o dílo – 3D měření trubiček odvzdušnění a

kontroly těsnosti parogenerátoru v první generální

odstávce v roce 2024 v jaderné elektrárně Temelín

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

22SML0059 Dohoda o dodržování interních předpisů ČEZ, a. s., pro

jadernou elektrárnu Temelín

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

6600000236 Smlouva o poskytování služeb

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

000334_2017 Nájemní smlouva

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

000618_2021 Smlouva o zajištění závodního stravování

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4570027012 Smlouva o poskytování služeb v oblasti školení

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4570010825 Smlouva o službě – revize

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4570025996 Smlouva o službě – revize

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4700000295 Prostorové skenování vodicích lišt hlavní uzavírací

armatury

159

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4700001057 Smlouva o dílo – supervize opravy rotoru

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4700001179 Skenování závitu svorníku

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4700001431 Prostorový sken víka bočního průlezu parogenerátoru

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4700001633 Prostorový sken víka kompenzátoru objemu 2. bloku

jaderné elektrárny Dukovany

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4700001794 Provedení skenu trojrozměrného klínu a tělesa hlavní

uzavírací armatury

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4700002021 Smlouva o dílo – 3D měření trubiček v parogenerátoru

2 1GO25

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4700002416 Provedení skenu trojrozměrného klínu a tělesa hlavní

uzavírací armatury

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4700002497 Prostorové skenování závitů svorníků M140 z hlavní

dělicí roviny a repliky včetně provedení prostorového

měření závitových hnízd z hlavní dělicí roviny na 2.

bloku

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4700002618 Provedení skenu klínu a částí rychločinné armatury

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4700002772 Smlouva o dílo – supervize opravy rotoru

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4700003322 Provedení trojrozměrného skenu 6 kusů matic

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4570036073 Věda a výzkum – smlouva o využití výsledků projektu

Korium

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4570047481 Smlouva o dílo – vývoj funkčního zařízení Dropot na

měření stavu svarového spoje potenciálovou metodou

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4570049382 Nedestruktivní kontroly oblícovek bazénu, výměny

skladování paliva a šachty č. 1 metodou snímání

odražených částic

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

4570049456 Smlouva o dílo na vypracování analýzy kompozitního

nekovového materiálu

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

CONTRACT_2024_306

Smlouva o poskytování služeb

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

CONTRACT_2024_229

Smlouva o poskytování služeb – kalibrace měřidla

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

CONTRACT_2024_157

Smlouva o poskytování služeb – kalibrace měřidla

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

CONTRACT_2024_120

Smlouva o poskytování služeb – kalibrace měřidla

160

Centrum

výzkumu Řež

s.r.o.

CONTRACT_2023_50 Non-Disclosure and Restricted Use Agreement

(Smlouva o ochraně informací)

CERBEROS

s.r.o.

001363_2021 Smlouva o poskytnutí virtuálního sídla

CERBEROS

s.r.o.

CONTRACT_2022_182

Smlouva o vzájemných úvěrových rámcích v

cashpoolingu

CEZ Bulgarian

Investments

B.V.

5600002731 Smlouva o poskytování služeb

CEZ Bulgarian

Investments

B.V.

CONTRACT_2021_968 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

CEZ Bulgarian

Investments

B.V.

CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

CEZ

Deutschland

GmbH

5600007930 Smlouva o poskytování služeb – platební styk

CEZ

Deutschland

GmbH

CONTRACT_2021_822 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

CEZ

Deutschland

GmbH

CONTRACT_2021_798 Agreement on the Issuance of Guarantees (Dohoda o

vystavování záruk)

CEZ

Deutschland

GmbH

CONTRACT_2021_169

General Agreement Concerning the Delivery and

Acceptance of Electricity (EFET) (Rámcová smlouva o

dodávce a odběrech elektřiny, EFET)

CEZ

Deutschland

GmbH

CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

CEZ

Erneuerbare

Energien

Beteiligungs

GmbH

5600007561 Smlouva o poskytování služeb – platební styk

CEZ

Erneuerbare

Energien

Beteiligungs

GmbH

CONTRACT_2021_843 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

CEZ

Erneuerbare

Energien

Beteiligungs

GmbH

CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

CEZ

Erneuerbare

Energien

Beteiligungs II

GmbH

6600000235 Smlouva o poskytování služeb

CEZ

Erneuerbare

Energien

Beteiligungs II

GmbH

CONTRACT_2021_837 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

161

CEZ

Erneuerbare

Energien

Beteiligungs II

GmbH

CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

CEZ

Erneuerbare

Energien

Verwaltungs

GmbH

5600007562 Smlouva o poskytování služeb – platební styk

CEZ

Erneuerbare

Energien

Verwaltungs

GmbH

CONTRACT_2021_844 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

CEZ

Erneuerbare

Energien

Verwaltungs

GmbH

CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

CEZ France

SAS

5600008420 Smlouva o poskytování služeb – platební styk

CEZ France

SAS

CONTRACT_2021_903 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

CEZ France

SAS

CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

CEZ Holdings

B.V.

5600001552 Smlouva o poskytování služeb

CEZ Holdings

B.V.

CONTRACT_2021_813 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

CEZ Holdings

B.V.

CONTRACT_2021_448 Loan Facility Agreement (Smlouva o úvěrovém rámci)

CEZ Holdings

B.V.

CONTRACT_2021_435 Loan Facility Agreement (Smlouva o úvěrovém rámci)

CEZ Holdings

B.V.

CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

CEZ Hungary

Ltd.

CONTRACT_2022_318 Profit Sharing Agreement (Smlouva o rozdělení zisku)

CEZ Hungary

Ltd.

CONTRACT_2021_882 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

CEZ Hungary

Ltd.

CONTRACT_2021_807 Agreement on the Issuance of Guarantees (Dohoda o

vystavování záruk)

CEZ Hungary

Ltd.

CONTRACT_2021_403

Profit Sharing Agreement (Smlouva o rozdělení zisku)

CEZ Hungary

Ltd.

CONTRACT_2021_403

Full Supply Agreement (Smlouva o komplexní dodávce

elektřiny)

CEZ Hungary

Ltd.

CONTRACT_2021_37 Licenční smlouva

CEZ Hungary

Ltd.

CONTRACT_2021_235

ISDA Master Agreement (Rámcová smlouva o

obchodování na finančním trhu)

CEZ Hungary

Ltd.

CONTRACT_2021_175

General Agreement Concerning the Delivery and

Acceptance of Electricity (EFET) (Rámcová smlouva o

dodávce a odběrech elektřiny, EFET)

162

CEZ Hungary

Ltd.

CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

CEZ Chorzów

S.A.

CONTRACT_2024_248

Agreement for Single Delivery of Guarantees of Origin

(Smlouva o individuální dodávce záruk původu)

CEZ Chorzów

S.A.

CONTRACT_2024_227

Agreement for Single Delivery of Guarantees of Origin

(Smlouva o individuální dodávce záruk původu)

CEZ Chorzów

S.A.

CONTRACT_2024_227

Agreement for Single Delivery of Guarantees of Origin

(Smlouva o individuální dodávce záruk původu)

CEZ Chorzów

S.A.

CONTRACT_2024_227

Agreement for Single Delivery of Guarantees of Origin

(Smlouva o individuální dodávce záruk původu)

CEZ Chorzów

S.A.

CONTRACT_2024_122

Agreement for Single Delivery of Guarantees of Origin

(Smlouva o individuální dodávce záruk původu)

CEZ Chorzów

S.A.

CONTRACT_2021_808 Agreement on the Issuance of Guarantees (Dohoda o

vystavování záruk)

CEZ Chorzów

S.A.

CONTRACT_2021_403

Agreement on Provision of Services (Smlouva o

poskytování služeb)

CEZ Chorzów

S.A.

CONTRACT_2021_176

General Agreement Concerning the Delivery and

Acceptance of Electricity (EFET) (Rámcová smlouva o

dodávce a odběrech elektřiny, EFET)

CEZ Chorzów

S.A.

CONTRACT_2022_252 Smlouva o převodu povolenek na zabezpečení

závazků

CEZ MH B.V. 5600001541 Smlouva o poskytování služeb

CEZ MH B.V. CONTRACT_2021_848 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

CEZ MH B.V. CONTRACT_2021_448 Loan Facility Agreement (Smlouva o úvěrovém rámci)

CEZ MH B.V. CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

CEZ Polska

sp. z o.o.

5600007223 Individuální smlouva o poskytování služeb

CEZ Polska

sp. z o.o.

CONTRACT_2024_301

EFET Agreement Concerning the Delivery and

Acceptance of Electricity (Rámcová smlouva ohledně

dodávek a příjmu elektřiny)

CEZ Polska

sp. z o.o.

CONTRACT_2023_339

Licenční smlouva

CEZ Polska

sp. z o.o.

CONTRACT_2021_969 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

CEZ Polska

sp. z o.o.

CONTRACT_2021_422

Agreement on Provision of Services in Connection with

Wholesale Electricity Trading in Poland (Smlouva o

poskytování služeb v souvislosti s obchodováním s

elektrickou energií v Polsku)

CEZ Polska

sp. z o.o.

CONTRACT_2021_422

Full Supply Agreement (Smlouva o komplexní dodávce

elektřiny)

CEZ Polska

sp. z o.o.

CONTRACT_2021_293

General Agreement Concerning the Delivery and

Acceptance of Natural Gas (EFET) (Rámcová smlouva

o dodávce a odběrech zemního plynu, EFET)

163

CEZ Polska

sp. z o.o.

CONTRACT_2021_112

Agreement on the Issuance of Guarantees (Dohoda o

vystavování záruk)

CEZ Polska

sp. z o.o.

CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

CEZ RES

International

B.V.

CONTRACT_2021_970 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

CEZ RES

International

B.V.

CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

CEZ Skawina

S.A.

CONTRACT_2024_857 Agreement on Provision of Services in Connection with

Wholesale Electricity and Gas Trading in Poland

(Smlouva na poskytování služeb v souvislosti

s obchodováním s elektrickou energií a zemním

plynem v Polsku)

CEZ Skawina

S.A.

CONTRACT_2021_811 Agreement on the Issuance of Guarantees (Dohoda o

vystavování záruk)

CEZ Skawina

S.A.

CONTRACT_2021_403

Framework Sale Agreement (Rámcová smlouva o

prodeji elektřiny a souvisejících produktů)

CEZ Skawina

S.A.

CONTRACT_2021_403

Agreement on Provision of Services (Smlouva o

poskytování služeb)

CEZ Skawina

S.A.

CONTRACT_2021_174

General Agreement Concerning the Delivery and

Acceptance of Electricity (EFET) (Rámcová smlouva o

dodávce a odběrech elektřiny, EFET)

CEZ Skawina

S.A.

CONTRACT_2022_253 Smlouva o převodu povolenek na zabezpečení

závazků

CEZ

Windparks Lee

GmbH

5600008360 Smlouva o poskytování služeb – platební styk

CEZ

Windparks Lee

GmbH

CONTRACT_2021_845 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

CEZ

Windparks Lee

GmbH

CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

CEZ

Windparks Luv

GmbH

5600008361 Smlouva o poskytování služeb – platební styk

CEZ

Windparks Luv

GmbH

CONTRACT_2021_846 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

CEZ

Windparks Luv

GmbH

CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

CEZ

Windparks

Nordwind

GmbH

5600008362 Smlouva o poskytování služeb – platební styk

CEZ

Windparks

Nordwind

GmbH

CONTRACT_2021_847 Mutual Credit Facility Agreement (Smlouva o

vzájemných úvěrových rámcích v cashpoolingu)

CEZ

Windparks

Nordwind

GmbH

CONTRACT_2023_104

Smlouva o cashpoolingu (Multi Target Balancing

Agreement) mezi Citibank a ČEZ, a. s., a ostatními

zapojenými společnostmi

164

Czech Gas

Networks S.à

r.l.

CONTRACT_2025_42 Shareholder Loan Note Instrument (Smlouva o úvěru)

ČEPRO, a.s. 48064 Dohoda o pravidlech realizace odběru zboží

dopravcem na výdejních terminálech ČEPRO, a.s.

ČEPRO, a.s. 4102298228 Dodávky pohonných hmot

ČEPRO, a.s. 4400011154 Smlouva o skladování, koupi a prodeji pohonných hmot

ČEPRO, a.s. GDPR_SO_2024_85 Smlouva o zpracování osobních údajů

ČEPRO, a.s. 4570016371 Smlouva o dodávce pohonných hmot

ČEPRO, a.s. 4102889585 Smlouva o poskytování služeb

ČEPRO, a.s. 4570049203 Smlouva o službě – palivové karty

ČEPRO, a.s. 4102908429 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4102908430 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4102908452 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4102908453 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570016097 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570016098 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570021019 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570021282 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570025485 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570025520 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570027176 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570028278 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570030807 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570036704 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570038236 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570041335 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570043335 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570044707 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. 4570049376 Kupní smlouva – motorová nafta

ČEPRO, a.s. CONTRACT_2024_981 Dohoda o zachování důvěrnosti informací

ČEPRO, a.s. CONTRACT_2023_230

Dohoda o zachování důvěrnosti informací – projekt na

vybudování čerpacích stanic pro elektromobily

ČEPRO, a.s. CONTRACT_2021_408

Smlouva o obchodní spolupráci (Cooperative

Agreement)

ČEPRO, a.s. CONTRACT_2021_376 Smlouva o zachování důvěrnosti informací

Česká

republika –

Ministerstvo

financí

188/97/03 Smlouva o úhradě nákladů vynaložených na

vypořádání ekologických závazků vzniklých před

privatizací

Česká

republika –

Ministerstvo

financí

189/97/02 Smlouva o úhradě nákladů vynaložených na

vypořádání ekologických závazků vzniklých před

privatizací

Česká

republika –

Ministerstvo

financí

234/02/01 Smlouva o vypořádání ekologických závazků vzniklých

před privatizací

Česká

republika –

Ministerstvo

financí

CONTRACT_2022_178

Smlouva o úvěru

165

ČEZ

Distribuce, a.

13_VN_1004977163 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí nebo velmi

vysokého napětí ze dne 23. 5. 2013

ČEZ

Distribuce, a.

14374251_UQ_2015 Smlouva o poskytování podpůrné služby regulace

napětí a jalových výkonů ze dne 29. 12. 2014

ČEZ

Distribuce, a.

4101891298 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

elektrického zařízení

ČEZ

Distribuce, a.

4102096744 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

elektrického zařízení

ČEZ

Distribuce, a.

4102179855 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102189003 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

elektrického zařízení

ČEZ

Distribuce, a.

4102197434 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

elektrického zařízení

ČEZ

Distribuce, a.

4102197436 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

elektrického zařízení

ČEZ

Distribuce, a.

4102197906 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

elektrického zařízení

ČEZ

Distribuce, a.

4102234906 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě do napěťové hladiny 0,4 kV

ČEZ

Distribuce, a.

4102250893 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

elektrického zařízení k distribuční soustavě do

napěťové hladiny 0,4 kV

ČEZ

Distribuce, a.

4102250974 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

elektrického zařízení k distribuční soustavě do

napěťové hladiny 0,4 kV

ČEZ

Distribuce, a.

4102251516 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

elektrického zařízení k distribuční soustavě do

napěťové hladiny 0,4 kV

ČEZ

Distribuce, a.

4102263836 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

elektrického zařízení k distribuční soustavě do

napěťové hladiny 0,4 kV

ČEZ

Distribuce, a.

4102265230 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

elektrického zařízení k distribuční soustavě do

napěťové hladiny 0,4 kV

ČEZ

Distribuce, a.

4102274371 Nájemní smlouva – podnájem

ČEZ

Distribuce, a.

4102284725 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102295343 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102314491 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

166

ČEZ

Distribuce, a.

4102318894 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102319288 Smlouva o dodávce pitné vody

ČEZ

Distribuce, a.

4102319301 Smlouva o dodávce pitné vody

ČEZ

Distribuce, a.

4102333609 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102342032 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102342978 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102343038 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102343138 Smlouva o podnájmu parkovacích stání

ČEZ

Distribuce, a.

4102343139 Smlouva o podnájmu prostor sloužících podnikání a o

podnikatelském nájmu věcí movitých

ČEZ

Distribuce, a.

4102343140 Podnájemní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4102343142 Nájemní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4102351693 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102353036 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102354664 Smlouva o dodávce vody

ČEZ

Distribuce, a.

4102372434 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102378457 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102384296 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102386818 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102386963 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

167

ČEZ

Distribuce, a.

4102397688 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102400741 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102401047 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102402301 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102402308 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102402352 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102406377 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102407068 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102412732 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102445168 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102447938 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102448800 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102449785 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102450230 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102450457 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102459611 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Vysočany Hráz

ČEZ

Distribuce, a.

4102459616 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Bruntál

ČEZ

Distribuce, a.

4102459631 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Tísek

ČEZ

Distribuce, a.

4102459632 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Dělouš

168

ČEZ

Distribuce, a.

4102459635 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Dolní Podluží

ČEZ

Distribuce, a.

4102462955 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Boněnov

ČEZ

Distribuce, a.

4102462960 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Chabařovice 2

ČEZ

Distribuce, a.

4102462985 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Okrouhlička

ČEZ

Distribuce, a.

4102463008 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Vrskmaň

ČEZ

Distribuce, a.

4102463031 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Vyklice

ČEZ

Distribuce, a.

4102463033 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Záluží

ČEZ

Distribuce, a.

4102463037 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Knínice

ČEZ

Distribuce, a.

4102463038 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Rokycany

ČEZ

Distribuce, a.

4102463040 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Plato

ČEZ

Distribuce, a.

4102463046 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Albrechtice, parcela 1844

ČEZ

Distribuce, a.

4102463047 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Albrechtice, parcela 1930

ČEZ

Distribuce, a.

4102463049 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Tachov

ČEZ

Distribuce, a.

4102467540 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102470541 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Pastuchovice

ČEZ

Distribuce, a.

4102470549 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Unipetrol

ČEZ

Distribuce, a.

4102476414 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102480097 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102483037 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

169

ČEZ

Distribuce, a.

4102484710 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102486095 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102487334 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102490406 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102490410 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102495873 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102499036 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102505651 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102509984 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102510015 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102512635 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102512894 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102524569 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102524615 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102525403 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102525404 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102535740 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102535832 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102538536 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

170

ČEZ

Distribuce, a.

4102544486 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102551549 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102552881 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102556779 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102556996 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102557514 Smlouva o podnájmu prostor sloužících podnikání a o

podnikatelském nájmu věcí movitých

ČEZ

Distribuce, a.

4102557522 Smlouva o dodávce vody

ČEZ

Distribuce, a.

4102560821 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102564314 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102573434 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102578497 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102584826 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102589974 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102589979 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102591610 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102594582 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102595093 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102604757 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny Mikulovice

ČEZ

Distribuce, a.

4102608437 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

171

ČEZ

Distribuce, a.

4102610576 Smlouva o připojení (testovací) fotovoltaické elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102612491 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102615709 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102615771 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102619457 Záloha na připojení k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102620389 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102625938 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny Holetín

ČEZ

Distribuce, a.

4102625956 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny Stráž u

Tachova

ČEZ

Distribuce, a.

4102625988 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny

Chotějovice

ČEZ

Distribuce, a.

4102626160 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny Střížkovice

u Ústí nad Labem

ČEZ

Distribuce, a.

4102627594 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny v lokalitě

elektrárny Prunéřov 1

ČEZ

Distribuce, a.

4102627596 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Fučík v lokalitě elektrárny Ledvice

ČEZ

Distribuce, a.

4102627654 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102627655 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102627659 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102627660 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102635582 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102635615 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102635657 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

172

ČEZ

Distribuce, a.

4102637242 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny Dubno

ČEZ

Distribuce, a.

4102637247 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny Podlesí

pod Litavkou

ČEZ

Distribuce, a.

4102637249 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny

Horažďovice

ČEZ

Distribuce, a.

4102637261 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny Dolní

Sekyřany

ČEZ

Distribuce, a.

4102643397 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102643734 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny Termesivy

ČEZ

Distribuce, a.

4102643738 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny Neumětely

ČEZ

Distribuce, a.

4102643739 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny Vápenice

u Vysokého Chlumce

ČEZ

Distribuce, a.

4102643740 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny Zadní

Chodov

ČEZ

Distribuce, a.

4102648057 Smlouva o smlouvě budoucí – Horní Jindřichov

ČEZ

Distribuce, a.

4102648082 Smlouva o smlouvě budoucí – Vojtěšín

ČEZ

Distribuce, a.

4102648088 Smlouva o smlouvě budoucí – Malá Hraštice

ČEZ

Distribuce, a.

4102649303 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Přerov VIII

ČEZ

Distribuce, a.

4102649572 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102649614 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Mysliv u Všerub

ČEZ

Distribuce, a.

4102652071 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102656630 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102657833 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102659399 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

teplárna Trmice

173

ČEZ

Distribuce, a.

4102659435 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Barchov

ČEZ

Distribuce, a.

4102659439 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Lelov

ČEZ

Distribuce, a.

4102664815 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102669074 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102677939 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102678325 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Buk

ČEZ

Distribuce, a.

4102678359 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Otmíče

ČEZ

Distribuce, a.

4102680217 Smlouva o smlouvě budoucí – Bělá pod Bezdězem

ČEZ

Distribuce, a.

4102681300 Věda a výzkum – vodík Mníšek – záloha na připojení k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102682453 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Vřesina u Opavy

ČEZ

Distribuce, a.

4102682933 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Kamenná Horka

ČEZ

Distribuce, a.

4102682935 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Vítkov

ČEZ

Distribuce, a.

4102682937 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Čermná ve Slezsku

ČEZ

Distribuce, a.

4102682952 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Letiště Tachov

ČEZ

Distribuce, a.

4102682957 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Štěchovice

ČEZ

Distribuce, a.

4102683967 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Komárov u Opavy

ČEZ

Distribuce, a.

4102684022 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Albrechtice u Rýmařova

ČEZ

Distribuce, a.

4102684028 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Koclířov

ČEZ

Distribuce, a.

4102684155 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Píšť

174

ČEZ

Distribuce, a.

4102684173 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Brumovice

ČEZ

Distribuce, a.

4102684178 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Komárov u Dvora Králové

ČEZ

Distribuce, a.

4102688409 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102688639 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Hájek u Ostrova

ČEZ

Distribuce, a.

4102688659 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Brodce nad Jizerou

ČEZ

Distribuce, a.

4102688675 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Tochovice

ČEZ

Distribuce, a.

4102688694 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Kozolupy

ČEZ

Distribuce, a.

4102688726 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Chvalovice u Nymburka

ČEZ

Distribuce, a.

4102688728 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Dolní Temenice

ČEZ

Distribuce, a.

4102688782 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Všeň

ČEZ

Distribuce, a.

4102688786 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Kravaře ve Slezsku

ČEZ

Distribuce, a.

4102688788 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Lovčice u Nového Bydžova

ČEZ

Distribuce, a.

4102691495 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102691500 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102691551 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Velké Losiny

ČEZ

Distribuce, a.

4102691552 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Řepová

ČEZ

Distribuce, a.

4102691555 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Benešov u Prahy

ČEZ

Distribuce, a.

4102694509 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102694588 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

175

ČEZ

Distribuce, a.

4102694642 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102695034 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Myslinka

ČEZ

Distribuce, a.

4102700380 Smlouva o smlouvě budoucí – fotovoltaická elektrárna

Barchov u Pardubic II

ČEZ

Distribuce, a.

4102700747 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny a

bateriového úložiště

ČEZ

Distribuce, a.

4102702181 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102703397 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102703424 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102706545 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Kněžice u Městce Králové

ČEZ

Distribuce, a.

4102706550 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102706565 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102710614 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102710615 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102710618 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102717630 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102717653 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102718066 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Frýdlant

ČEZ

Distribuce, a.

4102718090 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102718373 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Světlá ve Slezsku

ČEZ

Distribuce, a.

4102718380 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

176

ČEZ

Distribuce, a.

4102720980 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102721005 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102721045 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102729988 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102730114 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Bruntál III – Tylov

ČEZ

Distribuce, a.

4102730148 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102739181 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102749050 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102749086 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102751573 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102752349 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102753054 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102759981 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102759995 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102761916 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102763334 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102764665 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102764999 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102765036 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

177

ČEZ

Distribuce, a.

4102765037 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102765071 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102765073 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102765077 Smlouva o smlouvě budoucí o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4102765092 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Jakub

ČEZ

Distribuce, a.

4102771876 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Bělá pod Bezdězem

ČEZ

Distribuce, a.

4102778285 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102779722 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102794735 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102795584 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Dětřichovice

ČEZ

Distribuce, a.

4102795700 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Nové Lublice

ČEZ

Distribuce, a.

4102795736 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Radhošť

ČEZ

Distribuce, a.

4102795762 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Choceň

ČEZ

Distribuce, a.

4102796435 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Zvěstov

ČEZ

Distribuce, a.

4102796437 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Andělská Hora

ČEZ

Distribuce, a.

4102796463 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Bratříkovice

ČEZ

Distribuce, a.

4102799557 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102803476 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Křižany

ČEZ

Distribuce, a.

4102804400 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

178

ČEZ

Distribuce, a.

4102813761 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Termesivy

ČEZ

Distribuce, a.

4102813765 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Netřebice

ČEZ

Distribuce, a.

4102813770 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Růžodol

ČEZ

Distribuce, a.

4102814845 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Králíky u Nového Bydžova

ČEZ

Distribuce, a.

4102814847 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Hostice u Pardubice

ČEZ

Distribuce, a.

4102815384 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Tylov

ČEZ

Distribuce, a.

4102816996 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102818853 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Rybitví

ČEZ

Distribuce, a.

4102820570 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Třebsko

ČEZ

Distribuce, a.

4102823575 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Velké Hoštice

ČEZ

Distribuce, a.

4102823622 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Horní Loděnice

ČEZ

Distribuce, a.

4102825171 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102827323 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102829979 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Mnichovo Hradiště

ČEZ

Distribuce, a.

4102833074 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102842664 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Trnávka

ČEZ

Distribuce, a.

4102843032 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Choceň

ČEZ

Distribuce, a.

4102843035 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Boršov u Moravské Třebové

ČEZ

Distribuce, a.

4102843037 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Vysoké Mýto I

179

ČEZ

Distribuce, a.

4102843061 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Milovice nad Labem III

ČEZ

Distribuce, a.

4102843430 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Vašírov

ČEZ

Distribuce, a.

4102845275 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Nakládka – lokalitní

fotovoltaická elektrárna – elektrárna Ledvice

ČEZ

Distribuce, a.

4102848388 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102848566 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Králíky

ČEZ

Distribuce, a.

4102852488 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Mníšek pod Brdy

ČEZ

Distribuce, a.

4102863448 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102866322 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Mokrovousy

ČEZ

Distribuce, a.

4102868929 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Velebudice (Skyřice)

ČEZ

Distribuce, a.

4102868966 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Nesvačily

ČEZ

Distribuce, a.

4102868969 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Roudníky

ČEZ

Distribuce, a.

4102873690 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Chotěboř

ČEZ

Distribuce, a.

4102873706 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Kostomlaty nad Labem

ČEZ

Distribuce, a.

4102874227 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102880425 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Mošnov

ČEZ

Distribuce, a.

4102880430 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Prunéřov III

ČEZ

Distribuce, a.

4102880454 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Prunéřov II, 5× kogenerační

jednotka

ČEZ

Distribuce, a.

4102888914 Smlouva o poskytování služeb – regulace napětí a

jalových výkonů

ČEZ

Distribuce, a.

4102889952 Rámcová smlouva o havarijní a provozní výpomoci

180

ČEZ

Distribuce, a.

4102891496 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

odběrného místa k distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102892178 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Rankov

ČEZ

Distribuce, a.

4102892214 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Třebovice

ČEZ

Distribuce, a.

4102892218 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Nová Ves u Ostravy I

ČEZ

Distribuce, a.

4102892236 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Žďárek u Sychrova

ČEZ

Distribuce, a.

4102893638 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Paroplynový cyklus Trmice

ČEZ

Distribuce, a.

4102896368 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4102898569 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Lomnice

ČEZ

Distribuce, a.

4102905188 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Horní Životice

ČEZ

Distribuce, a.

4102908766 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

fotovoltaické elektrárny Nová Ves u Ostravy II

ČEZ

Distribuce, a.

4400040761 Oprava a údržba distribuční sítě

ČEZ

Distribuce, a.

4400041484 Smlouva o poskytování profesních psychologických

vyšetření

ČEZ

Distribuce, a.

4400049814 Podnájemní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4400050357 Nájemní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4400050379 Smlouva o poskytování služeb

ČEZ

Distribuce, a.

4400052443 Smlouva o budoucí smlouvě o připojení fotovoltaické

elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4400052458 Dohoda o postoupení práv a povinností ze smluv o

budoucích smlouvách o připojení

ČEZ

Distribuce, a.

4400052530 Smlouva o připojení fotovoltaické elektrárny

ČEZ

Distribuce, a.

4400053441 Nájemní smlouva

181

ČEZ

Distribuce, a.

4400054936 Podnájemní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540000025 Smlouva o dílo – provozování rozvodných zařízení

ČEZ

Distribuce, a.

4540000028 Licenční smlouva o poskytnutí práva užívat ochranné

známky

ČEZ

Distribuce, a.

4540000225 Kolektivní vyjednávání

ČEZ

Distribuce, a.

4540000415 Smlouva o služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

4540012829 Smlouva o služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

4540017547 Smlouva o služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

4540017562 Smlouva o služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

4540028821 Podnájemní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540039148 Smlouva o právu provést stavbu

ČEZ

Distribuce, a.

4540042542 Smlouva o služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

4540043232 Smlouva o služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

4540052825 Smlouvy o právu provést stavbu

ČEZ

Distribuce, a.

4540056327 Smlouva o služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

4540058717 Smlouva o služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

4540062018 Kolektivní vyjednávání

ČEZ

Distribuce, a.

4540065195 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540068551 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069441 Kupní smlouva

182

ČEZ

Distribuce, a.

4540069675 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069678 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069682 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069686 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069689 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069691 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069692 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069696 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069697 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069699 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069702 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069712 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069717 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540069722 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540070685 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540070688 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540070703 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540071157 Smlouva o služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

4540071158 Smlouva o služebnosti

183

ČEZ

Distribuce, a.

4540071426 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540081064 Smlouva o služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

4540084263 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540087326 Kupní smlouva – prodej majetku

ČEZ

Distribuce, a.

4540090409 Smlouva o poskytování služeb – ubytování

ČEZ

Distribuce, a.

4540090413 Smlouva o poskytování služeb – ubytování

ČEZ

Distribuce, a.

4540090418 Smlouva o poskytování služeb – ubytování

ČEZ

Distribuce, a.

4540096532 Smlouva o služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

4540103368 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540103369 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540103370 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540103374 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

4540104977 Rámcová smlouva o havarijní a provozní výpomoci

ČEZ

Distribuce, a.

4540104981 Rámcová smlouva o havarijní a provozní výpomoci

ČEZ

Distribuce, a.

4540106598 Smlouva o dílo – provozování rozvodných zařízení

ČEZ

Distribuce, a.

4540108901 Smlouva o poskytování služeb – regulace napětí a

jalových výkonů

ČEZ

Distribuce, a.

4570000368 Smlouva o připojení odběrného místa

ČEZ

Distribuce, a.

4570003444 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570004006 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

184

ČEZ

Distribuce, a.

4570004553 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny

110 kV (vvn)

ČEZ

Distribuce, a.

4570005570 Smlouva o připojení odběrného místa k distribuční

soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570005830 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 35

kV (vvn) – fotovolataická elektrárna Duchcov

ČEZ

Distribuce, a.

4570005839 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí (vn) nebo velmi vysokého napětí (vvn)

– FVE Odkaliště T

ČEZ

Distribuce, a.

4570006310 Smlouva o službě

ČEZ

Distribuce, a.

4570006315 Smlouva o službě

ČEZ

Distribuce, a.

4570007128 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn) – FVE Ostrov u Stříbra

ČEZ

Distribuce, a.

4570007699 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn) – FVE Lelov

ČEZ

Distribuce, a.

4570007702 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn) – FVE Brumovice

ČEZ

Distribuce, a.

4570007718 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn) – FVE Myslinka

ČEZ

Distribuce, a.

4570007724 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn) – FVE Podlesí nad Litavkou

ČEZ

Distribuce, a.

4570007726 Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy z

napěťové hladiny 22 kV (vn) – FVE Vrskmaň

ČEZ

Distribuce, a.

4570007728 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny

110 kV (vvn)

ČEZ

Distribuce, a.

4570009091 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570009875 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě do napěťové hladiny 0,4 kV (nn) –

Málkov

ČEZ

Distribuce, a.

4570010076 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 35

kV (vn)

ČEZ

Distribuce, a.

4570010078 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn)

ČEZ

Distribuce, a.

4570010304 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

185

ČEZ

Distribuce, a.

4570010307 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570010311 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570010322 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570010328 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570010377 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570010379 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570010384 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570010849 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570010850 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570012565 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570012772 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn)

ČEZ

Distribuce, a.

4570013542 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn)

ČEZ

Distribuce, a.

4570013555 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn)

ČEZ

Distribuce, a.

4570013625 Smlouva o poskytování služeb

ČEZ

Distribuce, a.

4570014229 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570015285 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn) – FVE BUŠ

ČEZ

Distribuce, a.

4570015288 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn)

ČEZ

Distribuce, a.

4570016231 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny

110 kV (vvn) – FVE Rakovník

186

ČEZ

Distribuce, a.

4570016239 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny

110 kV (vvn) – FVE Lišany u Rakovníka

ČEZ

Distribuce, a.

4570016690 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn) – FVE Střížovice u Ústí nad Labem

ČEZ

Distribuce, a.

4570016693 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn) – FVE Vojtěšín

ČEZ

Distribuce, a.

4570016695 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 35

kV (vn) – FVE Všeň

ČEZ

Distribuce, a.

4570018045 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570018201 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570019741 Diagnostika vypínače fotovoltaické elektrárny Ralsko

ČEZ

Distribuce, a.

4570021420 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn) – FVE Tochovice

ČEZ

Distribuce, a.

4570022176 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570022316 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn) – FVE Poustka

ČEZ

Distribuce, a.

4570022323 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn) – FVE Netřebice u Nymburka

ČEZ

Distribuce, a.

4570023088 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 35

kV (vn) FVE – Komárov u Dvora Králové

ČEZ

Distribuce, a.

4570024137 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn) – FVE Darkovičky

ČEZ

Distribuce, a.

4570026212 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570026293 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570026768 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570027030 Smlouva o připojení odběrného místa

ČEZ

Distribuce, a.

4570027633 Diagnostika transformátorů malé vodní elektrárny

Pastviny

187

ČEZ

Distribuce, a.

4570027948 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení

výrobny k distribuční soustavě do napěťové hladiny 22

kV (vn) – FVE Bělá pod Bezdězem I

ČEZ

Distribuce, a.

4570028806 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

vodní elektrárna Kamýk nad Vltavou

ČEZ

Distribuce, a.

4570028808 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Bylany u Mostu

ČEZ

Distribuce, a.

4570028811 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Kamenná Horka

ČEZ

Distribuce, a.

4570030278 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Lovčice u Nového Bydžova

ČEZ

Distribuce, a.

4570030285 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Vřesina

ČEZ

Distribuce, a.

4570030405 Smlouva o připojení odběrného místa

ČEZ

Distribuce, a.

4570032009 Smlouva o připojení odběrného místa

ČEZ

Distribuce, a.

4570032255 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Lázně Darkov

ČEZ

Distribuce, a.

4570032258 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Barchov

ČEZ

Distribuce, a.

4570032260 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Veltrusy

ČEZ

Distribuce, a.

4570032436 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Hartoušov

ČEZ

Distribuce, a.

4570032445 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

větrná elektrárna Vítkov

ČEZ

Distribuce, a.

4570032447 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Rataje u Vlašimi

ČEZ

Distribuce, a.

4570033344 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Město Albrechtice III

ČEZ

Distribuce, a.

4570034408 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Selibice

ČEZ

Distribuce, a.

4570034415 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Pertoltice pod Ralskem

ČEZ

Distribuce, a.

4570034422 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Rzy

ČEZ

Distribuce, a.

4570034425 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Trstěnice u Mariánských Lázní

188

ČEZ

Distribuce, a.

4570034426 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Dvorek

ČEZ

Distribuce, a.

4570034427 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Cheb

ČEZ

Distribuce, a.

4570034776 Smlouva o připojení odběrného místa

ČEZ

Distribuce, a.

4570034778 Smlouva o připojení odběrného místa

ČEZ

Distribuce, a.

4570035073 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

větrná elektrárna Úpice

ČEZ

Distribuce, a.

4570035105 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Dolsko

ČEZ

Distribuce, a.

4570035138 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Brenná

ČEZ

Distribuce, a.

4570035145 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Líšťany u Cítolib

ČEZ

Distribuce, a.

4570036043 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570036070 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570036183 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570036188 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570036189 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570036576 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570037182 Smlouva o připojení odběrného místa

ČEZ

Distribuce, a.

4570037304 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Barchov

ČEZ

Distribuce, a.

4570037313 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Boreček

ČEZ

Distribuce, a.

4570039150 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Kbel

ČEZ

Distribuce, a.

4570039179 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Čilec

189

ČEZ

Distribuce, a.

4570039231 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Hlušičky

ČEZ

Distribuce, a.

4570039236 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Přestavlky II

ČEZ

Distribuce, a.

4570039238 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Olešnice II

ČEZ

Distribuce, a.

4570039240 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Sopřeč

ČEZ

Distribuce, a.

4570039304 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Velhartice

ČEZ

Distribuce, a.

4570039325 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

větrná elektrárna Poštovice

ČEZ

Distribuce, a.

4570039331 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Dubany

ČEZ

Distribuce, a.

4570039335 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Přestavlky

ČEZ

Distribuce, a.

4570039362 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Bílina I

ČEZ

Distribuce, a.

4570039366 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Bílina II

ČEZ

Distribuce, a.

4570039370 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Lahošť IV

ČEZ

Distribuce, a.

4570039402 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Třeboutice

ČEZ

Distribuce, a.

4570039923 Diagnostika transformátorů malé vodní elektrárny

Práčov

ČEZ

Distribuce, a.

4570041202 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570041689 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Dubno

ČEZ

Distribuce, a.

4570041907 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Holubeč

ČEZ

Distribuce, a.

4570041918 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Hněvice

ČEZ

Distribuce, a.

4570041920 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Boršov u Moravské Třebové II

ČEZ

Distribuce, a.

4570041923 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Zadní Arnoštov

190

ČEZ

Distribuce, a.

4570041926 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Horní Rybníky

ČEZ

Distribuce, a.

4570041932 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Kozlov, Opatov

ČEZ

Distribuce, a.

4570041938 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Semtín

ČEZ

Distribuce, a.

4570041943 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Podmoky u Městce Králové

ČEZ

Distribuce, a.

4570041947 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Český Brod

ČEZ

Distribuce, a.

4570041950 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Krásná Hora II

ČEZ

Distribuce, a.

4570042688 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570043570 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570043796 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570043797 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570044197 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

větrná elektrárna Opatov

ČEZ

Distribuce, a.

4570044947 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Oldřichov

ČEZ

Distribuce, a.

4570044949 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Drnov

ČEZ

Distribuce, a.

4570044951 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Jílové

ČEZ

Distribuce, a.

4570044952 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

větrná elektrárna Žihle

ČEZ

Distribuce, a.

4570044954 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Velké Chvalovice

ČEZ

Distribuce, a.

4570044964 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

větrná elektrárna Krchleby

ČEZ

Distribuce, a.

4570044967 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

větrná elektrárna Jestřebí

ČEZ

Distribuce, a.

4570044989 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Chraštice

191

ČEZ

Distribuce, a.

4570044992 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Kočov

ČEZ

Distribuce, a.

4570044993 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

větrná elektrárna Pohledy

ČEZ

Distribuce, a.

4570044994 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

větrná elektrárna Hradec nad Svitavou

ČEZ

Distribuce, a.

4570044999 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

větrná elektrárna Kamenná Horka

ČEZ

Distribuce, a.

4570045003 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

větrná elektrárna Sklené

ČEZ

Distribuce, a.

4570045005 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Zbynice

ČEZ

Distribuce, a.

4570045007 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Moravská Třebová

ČEZ

Distribuce, a.

4570045008 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Buštěhrad I

ČEZ

Distribuce, a.

4570045014 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Nezamyslice u Horažďovic

ČEZ

Distribuce, a.

4570045015 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Slatina u Vysokého Mýta

ČEZ

Distribuce, a.

4570045550 Smlouva o připojení OM (odběrného místa) k

distribuční soustavě

ČEZ

Distribuce, a.

4570045666 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Neumětely

ČEZ

Distribuce, a.

4570047479 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

teplárna Dvůr Králové

ČEZ

Distribuce, a.

4570047485 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

větrná elektrárna Veselý Žďár

ČEZ

Distribuce, a.

4570047853 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4570047881 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Dlouhé Stráně, Rejhotice

ČEZ

Distribuce, a.

4570049047 Smlouva o připojení výrobny – malá vodní elektrárna

Hracholusky

ČEZ

Distribuce, a.

4570049166 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Vítkov

ČEZ

Distribuce, a.

4570049167 Smlouva o připojení výrobny – malá vodní elektrárna

Přelouč

192

ČEZ

Distribuce, a.

4570049183 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení –

fotovoltaická elektrárna Bobnice

ČEZ

Distribuce, a.

4570049365 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o připojení OM

(odběrného místa) k distribuční soustavě vn (vysokého

napětí)

ČEZ

Distribuce, a.

4700001762 Smlouva o dílo – revize dielektrických rukavic

ČEZ

Distribuce, a.

4700002331 Vodík Mníšek – postoupení práv ze stavebního

povolení

ČEZ

Distribuce, a.

4700003063 Smlouva o dílo – revize dielektrických rukavic

ČEZ

Distribuce, a.

5600008722 Rámcová smlouva na poskytování služeb v

rozvodnách vodních elektráren

ČEZ

Distribuce, a.

5600012580 Licenční smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

6600000121 Smlouva o poskytování služeb

ČEZ

Distribuce, a.

000043_2017 Smlouva o připojení

ČEZ

Distribuce, a.

000096_2022 Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

000129_2022 Smlouva o zřízení věcného břemene

ČEZ

Distribuce, a.

000168_2012 Smlouva o zřízení věcného břemene

ČEZ

Distribuce, a.

000201_2020 Smlouva o zřízení věcného břemene

ČEZ

Distribuce, a.

000222_2023 Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného

břemene a o právu provést stavbu

ČEZ

Distribuce, a.

000271_2022 Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

000357_2023 Kupní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

000362_2023 Smlouva o zřízení věcného břemene

ČEZ

Distribuce, a.

000370_2021 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o zřízení

věcného břemene a smlouva o právu provést stavbu

ČEZ

Distribuce, a.

000384_2023 Smlouva o zřízení věcného břemene

193

ČEZ

Distribuce, a.

000386_2023 Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného

břemene a o právu provést stavbu

ČEZ

Distribuce, a.

000387_2023 Smlouva o zřízení věcného břemene

ČEZ

Distribuce, a.

000396_2022 Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného

břemene a dohoda o umístění stavby

ČEZ

Distribuce, a.

000430_2011 Smlouva o zřízení věcného břemene

ČEZ

Distribuce, a.

000452_2023 Smlouva o zřízení věcného břemene

ČEZ

Distribuce, a.

000461_2017 Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného

břemene – služebnosti inženýrské sítě

ČEZ

Distribuce, a.

000468_2020 Nájemní smlouva

ČEZ

Distribuce, a.

000478_2023 Smlouva o zřízení věcného břemene

ČEZ

Distribuce, a.

000507_2017 Smlouva o zřízení věcného břemene – služebnosti

ČEZ

Distribuce, a.

000531_2023 Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného

břemene a o právu provést stavbu

ČEZ

Distribuce, a.

000624_2023 Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného

břemene a o právu provést stavbu

ČEZ

Distribuce, a.

000666_2020 Smlouva o připojení

ČEZ

Distribuce, a.

000687_2023 Smlouva o zřízení věcného břemene

ČEZ

Distribuce, a.

000707_2019 Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení služebnosti a

smlouva o právu provést stavbu

ČEZ

Distribuce, a.

000804_2018 Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného

břemene a dohoda o umístění stavby

ČEZ

Distribuce, a.

000816_2012 Smlouva o zřízení věcného břemene

ČEZ

Distribuce, a.

000834_2022 Smlouva o zřízení věcného břemene

ČEZ

Distribuce, a.

000936_2023 Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného

břemene

ČEZ

Distribuce, a.

001013_2021 Smlouva o uzavření budoucí smlouvy o zřízení

věcného břemene a smlouva o právu provést stavbu

194

ČEZ

Distribuce, a.

001028_2023 Smlouva o smlouvě budoucí kupní

ČEZ

Distribuce, a.

001052_2023 Smlouva o budoucí smlouvě o zřízení věcného

břemene a o právu provést stavbu

ČEZ

Distribuce, a.

001178_2022 Smlouva o zřízení věcného břemene

ČEZ

Distribuce, a.

001180_2022 Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného

břemene a dohoda o umístění stavby

ČEZ

Distribuce, a.

001330_2022 Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného

břemene a právu provést stavbu

ČEZ

Distribuce, a.

001336_2022 Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného

břemene a právu provést stavbu

ČEZ

Distribuce, a.

001349_2022 Smlouva o smlouvě budoucí o zřízení věcného

břemene a právu provést stavbu

ČEZ

Distribuce, a.

4101949710 Dodávky elektřiny pro elektromobilitu

ČEZ

Distribuce, a.

4102023138 Připojení odběrného místa – Nové Strašecí

ČEZ

Distribuce, a.

4102060633 Připojení odběrného místa – VEROLD Benešov

ČEZ

Distribuce, a.

4102062811 Připojení odběrného místa – BENZINA Karviná

ČEZ

Distribuce, a.

4102066498 Připojení odběrného místa – Žatec

ČEZ

Distribuce, a.

4102066890 Připojení odběrného místa – Panenský Týnec

ČEZ

Distribuce, a.

4102071577 Připojení odběrného místa – Přelouč

ČEZ

Distribuce, a.

4102076643 Připojení odběrného místa – Havířov

ČEZ

Distribuce, a.

GDPR_SO_2022_254 Smlouva o zpracování osobních údajů

ČEZ

Distribuce, a.

GDPR_SO_2022_270 Smlouva o zpracování osobních údajů

ČEZ

Distribuce, a.

P3A18000014308 Smlouva o zpracování osobních údajů

ČEZ

Distribuce, a.

P3A18000014309 Smlouva o zpracování osobních údajů

195

ČEZ

Distribuce, a.

P3A18000014311 Smlouva o zpracování osobních údajů

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a plnění

veřejné zakázky – antivirové řešení z roku 2019

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky ze dne 18. 6. 2019 – dodávky

koncové výpočetní techniky

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky ze dne 19. 6. 2019 – telemetrie

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky ze dne 15. 4. 2019 – telemetrie O2

pro Skupinu ČEZ, 2019–2024

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o spolupráci při plnění veřejné zakázky ze

dne 19. 6. 2019 – služební mobilní telefonie pro

Skupinu ČEZ, 2019–2024

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o spolupráci při plnění veřejné zakázky –

obnova aktivních prvků LAN, z roku 2019

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o spolupráci při plnění veřejné zakázky ze

dne 29. 6. 2018 – servisní podpora IT infrastruktury

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o spolupráci při plnění veřejné zakázky –

obnova aktivních prvků přístupových

telekomunikačních sítí WAN, z roku 2018

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o spolupráci při plnění veřejné zakázky ze

dne 20. 12. 2019 – rámcová dohoda na rozvoj systému

Xenergie

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o spolupráci při plnění veřejné zakázky ze

dne 28. 2. 2019 – Business Intelligence pro segment

distribuce

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky ze dne 11. 12. 2020

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu zadavatelů při zadání a

při plnění veřejné zakázky – dodávky užitkových

vozidel, ze dne 13. 5. 2015

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky „Komplexní implementace systémů

technické ochrany a systémů elektrické požární

signalizace“ a „Údržba a servis systémů technické

ochrany a systémů elektrické požární signalizace“ ze

dne 14. 10. 2019

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky ze dne 12. 7. 2019

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky „Dodávky pohonných hmot pro

Skupinu ČEZ, 2018–2024“ ze dne 20. 6. 2017

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky „Ostraha Skupiny ČEZ“ ze dne 20. 9.

2019

196

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky „STO projektant“ ze dne 22. 9. 2016

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky „Odběr pohonných hmot

prostřednictvím tankovacích karet u čerpacích stanic“

ze dne 21. 12. 2023

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky „Dodávky osobních vozidel pro

Skupinu ČEZ a navazujících služeb servisu a údržby“

ze dne 26. 8. 2019

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejných zakázek v oblasti autodopravy ze dne 29. 8.

2017

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky ze dne 5. 6. 2019

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání veřejné

zakázky „Operativní leasing osobních vozidel pro

Skupinu ČEZ“ ze dne 7. 8. 2020

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání veřejné

zakázky „Dodávky lehkých užitkových vozidel“ (ZVZ/4)

ze dne 6. 4. 2021

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání veřejné

zakázky „Dodávky středních užitkových vozidel“

(ZVZ/26A) ze dne 20. 5. 2021

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání veřejné

zakázky „Služby servisu a údržby vozidel tovární

značky Škoda a Volkswagen pro Skupinu ČEZ“ ze dne

1. 8. 2021

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu zadavatelů při zadání

veřejné zakázky „Dodávky a servis malých užitkových

vozidel“ ze dne 13. 1. 2022

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu zadavatelů ze dne 17.

10. 2022 „Zavedení dynamického nákupního systému

na pořizování elektrických osobních a užitkových

vozidel“

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu zadavatelů ze dne 2.

11. 2022 – agenturní zaměstnávání – IT specialisté

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu zadavatelů ze dne 6.

12. 2022 – spotřební materiál

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky „Servis nákladních vozidel značky

MAN“ ze dne 11. 12. 2023

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o poskytování služeb

ČEZ

Distribuce, a.

CONTRACT_2024_683 Smlouva o úvěrovém rámci

ČEZ

Distribuce, a.

CONTRACT_2024_282

Smlouva o poskytování nefrekvenční podpůrné služby

řízení napětí a řízení toků jalových výkonů

197

ČEZ

Distribuce, a.

CONTRACT_2023_296

Smlouva o vzájemných úvěrových rámcích v

cashpoolingu

ČEZ

Distribuce, a.

CONTRACT_2021_443 Smlouva o úvěrovém rámci

ČEZ

Distribuce, a.

CONTRACT_2021_442 Smlouva o úvěrovém rámci

ČEZ

Distribuce, a.

CONTRACT_2021_441 Smlouva o úvěrovém rámci

ČEZ

Distribuce, a.

CONTRACT_2021_409

Smlouva o poskytování podpůrné služby regulace

napětí a jalových výkonů

ČEZ

Distribuce, a.

CONTRACT_2021_218

Smlouva o vzájemných úvěrových rámcích v

cashpoolingu

ČEZ

Distribuce, a.

CONTRACT_2021_199 Rámcová smlouva o postupování pohledávek

ČEZ

Distribuce, a.

CONTRACT_2021_173 Smlouva o vzájemných úvěrových rámcích v

cashpoolingu

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky „Dodávky koncové výpočetní techniky

pro roky 2025-2030“ ze dne 11. 9. 2024

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky „Projektové a inženýrské činnosti v

oblasti STO a EPS“ ze dne 22. 3. 2024

ČEZ

Distribuce, a.

21_960_1010159208 Rámcová smlouva o poskytování služeb výkonové

rovnováhy

ČEZ

Distribuce, a.

23_VN_1010924984 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí nebo velmi vysokého napětí ze dne

26. 9. 2023

ČEZ

Distribuce, a.

23_VN_1010671007 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí nebo velmi vysokého napětí (větrná

elektrárna Janov), ze dne 7. 3. 2023

ČEZ

Distribuce, a.

21_960_1010159823 Smlouva o poskytování služeb výkonové rovnováhy ze

dne 22. 12. 2021

ČEZ

Distribuce, a.

21_960_1010156370 Smlouva o poskytování služeb výkonové rovnováhy ze

dne 21. 12. 2021

ČEZ

Distribuce, a.

21_960_1010156350 Smlouva o poskytování služeb výkonové rovnováhy ze

dne 21. 12. 2021

ČEZ

Distribuce, a.

21_960_1010155345 Smlouva o poskytování služeb výkonové rovnováhy ze

dne 21. 12. 2021

ČEZ

Distribuce, a.

21_960_1010156026 Smlouva o poskytování služeb výkonové rovnováhy ze

dne 21. 12. 2021

198

ČEZ

Distribuce, a.

392_2021_004 /

000101_2021

Smlouva o zřízení služebnosti stezky a cesty

ČEZ

Distribuce, a.

Smlouva o společném postupu při zadání a při plnění

veřejné zakázky „Servis, opravy a výměny klimatizací,

vzduchotechniky a tepelných čerpadel“ ze dne 20. 6.

2024

ČEZ

Distribuce, a.

CONTRACT_2022_876 Smlouva o úvěrovém rámci

ČEZ

Distribuce, a.

12_VVN_1004412944 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě velmi vysokého napětí – Bílina

ČEZ

Distribuce, a.

11_VN_1_03442770 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – Plzeň

ČEZ

Distribuce, a.

11_VN_1_03442771 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – Plzeň

ČEZ

Distribuce, a.

13_VN_1005369279 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – EAN

859182400707886261

ČEZ

Distribuce, a.

13_VVN_1005471256 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – EAN

859182400408066221

ČEZ

Distribuce, a.

13_VVN_1005471258 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – EAN

859182400408066238

ČEZ

Distribuce, a.

17_VN_1008342675 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – EAN

859182400708516235

ČEZ

Distribuce, a.

17_VN_1008377904 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – Vestec

ČEZ

Distribuce, a.

17_VN_1008461482 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – Olomouc

ČEZ

Distribuce, a.

18_VN_1008513391 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – EAN

859182400700942865

ČEZ

Distribuce, a.

19_VN_1009002534 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – EAN

859182400510124925

ČEZ

Distribuce, a.

19_VN_1009002535 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – EAN

859182400509581555

ČEZ

Distribuce, a.

19_VN_1009002538 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – EAN

859182400510124918

ČEZ

Distribuce, a.

19_VN_1009002539 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – EAN

859182400509581371

ČEZ

Distribuce, a.

22_VN_1010329142 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – EAN

859182400510283257

199

ČEZ

Distribuce, a.

24_VN_1011181229 Smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k

distribuční soustavě vysokého napětí – Olomouc

ČEZ

Distribuce, a.

09_CEZDI_02062326 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě –

EAN 859182400600000245

ČEZ

Distribuce, a.

09_CEZDI_02062912 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě –

EAN 859182400608697379

ČEZ

Distribuce, a.

09_CEZDI_02066231 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě –

EAN 859182400600000450

ČEZ

Distribuce, a.

10_CEZDI_02262924 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě –

EAN 859182400510371213

ČEZ

Distribuce, a.

11_CEZDI_03288593 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě –

EAN 859182400700000077

ČEZ

Distribuce, a.

11_CEZDI_03490869 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě –

EAN 859182400800028629

ČEZ

Distribuce, a.

12_VVN_1003940632 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

velmi vysokého napětí – EAN 859182400400000339

ČEZ

Distribuce, a.

12_VVN_1003941635 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

velmi vysokého napětí – EAN 859182400400000360

ČEZ

Distribuce, a.

13_VVN_1005631154 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

velmi vysokého napětí – EAN 859182400600000238

ČEZ

Distribuce, a.

18_VVN_1008866479 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

velmi vysokého napětí – ostatní, Trmice

ČEZ

Distribuce, a.

20_VVN_1009477511 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

velmi vysokého napětí – ostatní, Trutnov

ČEZ

Distribuce, a.

22_VVN_1010382585 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

velmi vysokého napětí – FVE Bílina

ČEZ

Distribuce, a.

22_VVN_1010582908 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

velmi vysokého napětí – EAN 859182400500010108

ČEZ

Distribuce, a.

24_VVN_1011080735 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

velmi vysokého napětí – FVE Kadaň

ČEZ

Distribuce, a.

24_VVN_1011334477 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

velmi vysokého napětí – vodní elektrárna Kamýk nad

Vltavou

ČEZ

Distribuce, a.

09_CEZDI_01633318 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – FVE Roudnice nad Labem

ČEZ

Distribuce, a.

09_CEZDI_01738191 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – větrná elektrárna Hora Svatého

Šebestiána

200

ČEZ

Distribuce, a.

13_VN_1005344752 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – EAN 859182400400001022

ČEZ

Distribuce, a.

13_VN_1005631180 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – EAN 859182400500004503

ČEZ

Distribuce, a.

17_VN_1008163838 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – vodní elektrána Železný Brod

ČEZ

Distribuce, a.

17_VN_1008212114 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – FVE Buštěhrad

ČEZ

Distribuce, a.

19_VN_1008942039 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – vodní elektrána Kadaň

ČEZ

Distribuce, a.

19_VN_1009217957 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – FVE Solenice

ČEZ

Distribuce, a.

19_VN_1009218661 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – FVE Slapy

ČEZ

Distribuce, a.

19_VN_1009225923 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – vodní elektrárna Hradec Králové

ČEZ

Distribuce, a.

23_VN_1010899098 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – FVE Křižany

ČEZ

Distribuce, a.

23_VN_1010963009 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – EAN 859182400800278710

ČEZ

Distribuce, a.

23_VN_1010997552 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – EAN 859182400700000305

ČEZ

Distribuce, a.

23_VN_1010997682 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – EAN 859182400400000414

ČEZ

Distribuce, a.

23_VN_1010998770 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – EAN 859182400800629055

ČEZ

Distribuce, a.

23_VN_1010998771 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – EAN 859182400801094852

ČEZ

Distribuce, a.

23_VN_1010999424 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – EAN 859182400700000213

ČEZ

Distribuce, a.

24_VN_1011191290 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – FVE Okrouhlička

ČEZ

Distribuce, a.

24_VN_1011198779 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – FVE Vrskmaň

ČEZ

Distribuce, a.

24_VN_1011206592 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – FVE Tachov

ČEZ

Distribuce, a.

24_VN_1011214506 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – FVE Hrušovany

201

ČEZ

Distribuce, a.

24_VN_1011341151 Smlouva o připojení výrobny k distribuční soustavě

vysokého napětí – FVE Dolní Podluží

ČEZ

Distribuce, a.

20_SOBS01_41216158