ODMĚNA AUDITORSKÉ SPOLEČNOSTI

Celková odměna auditorské společnosti a s ní propojených osob byla v roce 2022 a 2021 následující:

V tis. Kč

Rok končící

31. prosince 2022

Rok končící

31. prosince 2021

konsolidovaný

celek

z toho mateřská

společnost

konsolidovaný

celek

z toho mateřská

společnost

Povinný audit

30 712

6 065

20 742

4 878

Ostatní ověřovací služby

38

0

1 570

1 411

Daňové poradenství

120

60

250

64

Ostatní služby

460

0

1 282

0

Celkem

31 330

60

23 844

6 353

Příloha konsolidované účetní závěrky

1.

CHARAKTERISTIKA SKUPINY

CZECHOSLOVAK GROUP a.s. (dále „Mateřská společnost“ nebo „Společnost“ nebo „CSG“)

je akciová společnost založená v

souladu s

právními předpisy České republiky dne

13. října 2014. Její sídlo je na adrese Pernerova 691/42, Karlín, 186 00 Praha 8.

Konsolidovaná účetní závěrka Společnosti byla sestavena za rok končící 31. prosincem 202

2

a zahrnuje v

ýkazy Mateřské společnosti, jejich dceřiných společností a podniků pod podstatným

či společným vlivem (společně jsou označovány jako „Skupina“ nebo „Skupina CSG“). Subjekty

náležící do Skupiny jsou uvedeny v

bodě 35 –

Subjekty ve Skupině, jedná se předevší

m

o společnosti podnikající v

Česku a na Slovensku.

Strategií

skupiny

CZECHOSLOVAK

GROUP

je

dlouhodobě

působit a

expandovat

v

perspektivních odvětvích tradičního českého a slovenského průmyslu se silným exportním

potenciálem. Naprostá většina jejich aktivit se soustřeďuje na segment B2B, případně B2G.

Podnikání zaměřené na koncové spotřebitele je okrajové. Skupina podniká především v

průmyslu

zbrojním, strojírenském, automobilovém, leteckém a v

oblasti železniční dopravy.

Mateřská společnost postupně nabyla dceřiné společnosti v rámci transakcí pod společnou

kontrolou a od třetích stran (viz bod 5 podrobnosti o akvizicích v letech 202

2 a 2021).

Založení

Skupiny a změny v

její operativní a řídící struktuře byly uskutečněny za účelem využití

synergických efektů. Skupina též spojila a sjednotila svou strukturu financování.

J

ediným akcionářem k 31. 12. 2022 byla společnost CSG FIN a.s. Ta jako jediný akcionář

vykonávala působnost nejvyššího orgánu společnosti od 28. června 2022. V období od 1. ledna

2022 do

27. června 2022 vykonával působnost nejvyššího orgánu společnosti pan Michal Strnad.

Jediný akcionář Společnosti k

31. prosinci 2022:

Podíl na základním

kapitálu

Hlasovací

práva

tis. Kč

%

%

společnost CSG FIN a.s

2 000 000

100

100

Celkem

2 000 000

100

100

Konečným vlastníkem celé Skupiny

k 31. prosinci 2022 byl pan Michal Strnad.

Složení představenstva k

31. prosinci 2022:

•

Michal Strnad

(předseda představenstva)

•

David Chour

(místopředseda představenstva)

•

David Štěpán

(místopředseda představenstva)

•

Petr Formánek

(člen představenstva)

•

Ladislav Štorek

(člen představenstva)

Složení dozorčí rady k 31. prosinci 202

2:

•

Aleš Kvídera

(předseda dozorčí rady)

•

Aleš Klepek

(člen dozorčí rady)

•

Rudolf Bureš

(člen dozorčí rady)

2.

VÝCHODISKA PRO SESTAVENÍ KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY

(a)

Prohlášení o shodě

Tato konsolidovaná účetní závěrka byla sestavena v souladu s Mezinárodními standardy účetního

výkaznictví (IFRS), obsahujícími Mezinárodní účetní standardy (IAS)

a

Mezinárodní standardy

účetního výkaznictví (IFRS) vyhlášené Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB) a

interpretace vydané Výborem pro interpretace mezinárodního účetního výkaznictví (IFRIC)

IASB a dříve Stálým interpretačním výborem (SIC) ve znění přijatém Evropskou unií a také s

českými legislativními požadavky.

Konsolidovaná účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční pozice,

finančních výsledků

a peněžních toků Skupiny k 31. prosinci 202

2

a za období končící 31. prosince 202

2.

Představenstvo konsolidovanou účetní závěrku schválilo

dne 25. dubna 2023.

(b)

Způsob oceňování

Konsolidovaná účetní závěrka byla sestavena za předpokladu nepřetržitého trvání účetní jednotky

s použitím metody historických cen, s výjimkou následujících významných položek ve výkazu

o finanční pozici, které jsou oceněny v reálných hodnotách:

•

investice do nemovitostí

•

derivátové finanční nástroje

Podíly v přidružených společnostech a společných podnicích se účtují ekvivalenční metodou.

Účetní postupy, které jsou uvedeny v následujících odstavcích, jsou důsledně uplatňovány

jednotlivými subjekty ve Skupině.

(c)

Funkční a prezentační měna

Konsolidovaná účetní závěrka je vykázána v

českých korunách („Kč“). Funkční měnou každé

účetní jednotky ve skupině je měna primárního ekonomického prostředí, ve kterém účetní

jednotka působí. Funkční měnou jsou v

případě českých společností české koruny („Kč“),

v

případě slovenských společností eura („EUR“) u ostatních společností vždy měna běžně

užívaná v

místě sídla. Veškeré finanční informace vykázané v

českých korunách jsou

zaokrouhleny na nejbližší tisíc, není

-li uvedeno jinak.

Česká koruna je prezentační měnou a funkční měnou mateřské společnosti.

(d)

Použití odhadů a úsudků

Sestavení účetní závěrky v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví vyžaduje

používání určitých účetních odhadů zásadního významu, které ovlivňují vykazované položky

akt

iv, pasiv, výnosů a nákladů. Vyžaduje také, aby vedení účetní jednotky při aplikaci účetních

postupů Skupiny použilo předpoklady založené na vlastním úsudku. Výsledné účetní odhady –

právě proto, že jde o odhady –

se zřídkakdy rovnají příslušným skutečným výsledkům.

Odhady a předpoklady se průběžně revidují. Revize účetních odhadů jsou zohledněny v roce, ve

kterém je daný odhad revidován (týká

-

li se revize odhadu pouze tohoto roku), nebo v období

revize a v příštích obdobích (týká

-

li se revize běžného období i příštích období).

Informace o odhadech a zásadních úsudcích při uplatňování účetních postupů, které mají

nejvýznamnější vliv na částky vykázané v

konsolidované účetní závěrce, jsou uvedeny

v

následujících bodech přílohy:

•

bod č. 3 (q) –

Výnosy

•

bod č. 3

(j)

–

Investice do nemovitostí

•

bod č. 3 (n) –

Rezervy

•

bod č. 3 (c), (d) –

Oceňování finančních nástrojů

•

bod č. 3 (g) –

Nedokončené smlouvy o zhotovení

•

bod č. 36 –

Soudní spory

(e)

Aplikace nových a novelizovaných Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS)

i.

Nově přijaté standardy a úpravy stávajících standardů platné pro období končící

31.

prosincem 2022, které byly uplatněny při sestavování účetní závěrky Skupiny

Skupina v

rámci běžného účetního období přijala veškeré změny Mezinárodních standardů

účetního výkaznictví (IFRS) s

účinností od 1. ledna 2022, které jsou povinné a schválené pro

použití v

EU. Níže je uveden dopad aplikace těchto úprav stávajících standardů na

konso

lidovanou účetní závěrku Skupiny.

Úpravy IFRS 3

Podnikové kombinace

–

Odkaz na Koncepční rámec

Úpravy aktualizují standard IFRS 3 tak, aby odkazoval na

Koncepční rámec

z roku 2018 namísto

Rámce

z roku 1989. Rovněž do IFRS 3 přidávají požadavek, aby na závazky v působnosti IAS

37 nabyvatel aplikoval IAS 37 k

určení toho, zda k

datu akvizice existuje současný závazek, který

je důsledkem minulých událostí. Úpravy rovněž explicitně uvádějí, že nabyv

atel nevykazuje

podmíněná aktiva nabytá v

podnikové kombinaci.

Úpravy standardu IAS 16

Pozemky, budovy a zařízení

–

Výnosy před zamýšleným použitím

Na základě těchto úprav se zakazuje odečítat od pořizovací ceny položky pozemků, budov

a zařízení jakékoli

výnosy z prodeje položek vzniklých při dopravě aktiva na jeho místo určení

a uvedení do stavu potřebného k používání aktiva v souladu s požadavky vedení účetní jednotky.

Místo toho vykazuje účetní jednotka výnosy z prodeje takových položek a náklady na j

ejich

výrobu v hospodářském výsledku.

Úpravy standardu IAS 37

Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva

–

Nevýhodné

smlouvy

–

náklady na splnění smlouvy

Úpravy upřesňují, že „náklady na splnění“ smlouvy zahrnují „náklady, které se přímo týkají

smlouvy

“.

Náklady, které se přímo týkají smlouvy, mohou být buď přírůstkové náklady na

splnění smlouvy, nebo alokace jiných nákladů, které se přímo týkají plnění smluv.

Úpravy různých standardů „Zdokonalení IFRS (cyklus 2018–

2020)

Úpravy vyplývají z projektu ročního zdokonalení IFRS (IFRS 1, IFRS 9, IFRS 16 a IAS 41),

jejichž cílem je odstranit nesrovnalosti mezi jednotlivými standardy a vyjasnit jejich znění.

Přijetí všech výše uvedených úprav stávajících standardů nemá významný dopad na zveřejnění

nebo na částky vykázané v této konsolidované účetní závěrce

.

ii.

Standardy a úpravy stávajících standardů, které dosud nejsou účinné a týkají se účetní závěrky

Skupiny

Několik nových standardů a úprav stávajících standardů nenabylo k

31. prosinci 2022 účinnosti

a při sestavování této konsolidované účetní závěrky nebylo použito. Skupina plánuje tato

ustanovení zavést, jakmile nabydou účinnosti.

a)

Nové standardy a úpravy stávajících standardů již schválené pro použití v EU

K datu schválení této účetní závěrky byly vydány radou IASB a schváleny pro použití v EU

následující nové standardy a úpravy stávajících standardů, které dosud nenabyly účinnosti:

IFRS 17

Pojistné smlouvy

a úpravy IFRS 17 (účinný pro účetní období začínající

1. ledna 2023 nebo později)

Nový standard stanovuje zásady pro uznávání, oceňování, vykazování a zveřejňování pojistných

smluv a nahrazuje IFRS 4

Pojistné smlouvy

.

Skupina očekává, že tento nový standard nebude mít při prvotní aplikaci významný dopad na

prezentaci účetní závěrky, neboť podniky Skupiny nepůsobí v pojistném sektoru.

Úpravy IFRS 17

Pojistné smlouvy

–

Prvotní aplikace IFRS 17 a IFRS 9 Srovnávací

informace (účinný pro účetní období začínající 1. ledna 2023 nebo později)

Jde o úzce zaměřenou úpravu přechodných ustanovení standardu IFRS 17 pro účetní jednotky,

které poprvé aplikují současně standardy IFRS 17 a IFRS 9.

Skupina očekává, že tyto úpravy nebudou mít při prvotní aplikaci významný

dopad na prezentaci

účetní závěrky, neboť podniky Skupiny nepůsobí v pojistném sektoru.

Úpravy standardu IAS 1

Sestavování a zveřejňování účetní závěrky

–

Zveřejnění účetních

pravidel (

účinné pro účetní období začínající 1. ledna 2023 nebo později)

Úpravy vyžadují, aby účetní jednotky zveřejnily svá podstatná (angl. material) účetní pravidla

spíše než svá významná (angl. significant) účetní pravidla a poskytují pokyny a příklady, které

pomohou při rozhodování, která účetní pravidla v účetní závěrce zveřejnit.

Skupina očekává, že tyto úpravy nebudou mít při prvotní aplikaci významný dopad na

konsolidovanou účetní závěrku.

Úpravy standardu

IAS 8

Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby

–

Definice

účetních odhadů (účinné pro účetní období začínající 1. ledna 2023 nebo později)

Úpravy se zaměřují na účetní odhady a poskytují pokyny, jak rozlišit účetní pravidla a účetní

odhady.

Skupina očekává, že tyto úpravy nebudou mít při prvotní aplikaci významný dopad na

konsolidovanou účetní závěrku.

Úpravy

IAS 12

Daně ze zisku

–

Odložená daň související s aktivy a závazky vyplývajícími

z jediné transakce (účinné pro účetní období začínající 1. ledna 2023 nebo později

)

Podle úprav IAS 12 účetní jednotka neuplatní výjimku při prvotním vykázání u transakcí, které

vedou ke stejným zdanitelným a odečitatelným přechodným rozdílům.

Skupina očekává, že tyto úpravy nebudou mít při prvotní aplikaci významný dopad na

konsolidovanou účetní závěrku.

b) Úpravy stávajících standardů dosud neschválené pro použití v EU

V současné době se podoba standardů přijatá Evropskou unií výrazně neliší od podoby standardů

schválených Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB). Výjimkou jsou následující úpravy

stávajících standardů, které nebyly k datu schválení účetní závěrky schváleny k používání v EU

(data účinnosti uvedená níže jsou pro IFRS vydané radou IASB).

Úpravy IFRS 10 a IAS 28 –

Prodej nebo vklad aktiv mezi investorem a jeho přidruženým

či společným podnikem (účinnost byla radou IASB odložena na neurčito)

T

yto úpravy řeší nesoulad mezi požadavky IFRS 10 a IAS 28 ve vztahu k prodeji nebo vkladu

aktiv mezi investorem a jeho přidruženým či společným podnikem. Hlavním důsledkem úprav je

to, že se zisk nebo ztráta vykážou v

plném rozsahu, pokud se transakce týká

podniku (bez ohledu

na to, zda je obsažen v

dceřiné společnosti). Zisk nebo ztráta se vykážou v

částečném rozsahu,

pokud se transakce týká aktiv, která nepředstavují podnik (a to i v

případě, že daná aktiva jsou

obsažena v

dceřiné společnosti).

Skupina očekává, že tyto úpravy nebudou mít při prvotní aplikaci významný dopad na

konsolidovanou účetní závěrku.

Úpravy standardu IFRS 16

Leasingy

–

Závazky z leasingu při prodeji a zpětném leasingu

(účinné pro účetní období začínající 1. ledna 2024 nebo později

)

Úpravy vyžadují, aby prodávající

-

nájemce následně oceňoval závazky z leasingu vzniklé při

zpětném leasingu tak, aby nevykázal zisk nebo ztrátu související s právem k užívání, které si

ponechal.

Skupina očekává, že tyto úpravy nebudou mít při prvotní aplikaci významný dopad na

konsolidovanou účetní závěrku.

Úpravy IAS 1

Sestavování a zveřejňování účetní závěrky

–

Klasifikace závazků jako

krátkodobé a dlouhodobé a Klasifikace závazků jako krátkodobé a dlouhodobé –

odložení

data účinnosti (účinné pro účetní období začínající 1. ledna 2024 nebo později)

Úpravy IAS 1 se týkají pouze vykazování závazků ve výkazu o finanční situaci –

nikoli částky

nebo načasování zaúčtování jednotlivých aktiv, závazků, výnosů nebo nákladů či informací, které

účetní jednotka o těchto položkách zveřejňuje. Úpravy upřesňují, že klasifikace závazků jako

krátkodobé a dlouhodobé by měla vycházet z práv, která existují ke konci účetního období.

Skupina očekává, že tyto úpravy nebudou mít při prvotní aplikaci významný dopad

na

konsolidovanou účetní závěrku.

Úpravy standardu IAS 1

Sestavování a zveřejňování účetní závěrky

–

Dlouhodobé závazky

s kovenanty (účinné pro účetní období začínající 1. ledna 2024 nebo později)

Úpravy upřesňují, jak podmínky, které je účetní jednotka povinna dodržovat dvanáct měsíců po

rozvahovém dni, ovlivňují klasifikaci závazku.

Skupina očekává, že tyto úpravy nebudou mít při prvotní aplikaci významný dopad na

konsolidovanou účetní závěrku.

VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ POSTUPY

(a)

Způsob konsolidace

i.

Účtování o nabytí dceřiných společností

(1)

Podnikové kombinace

Skupina účtuje o podnikových kombinacích metodou akvizice v

souladu se standardem IFRS 3

Podnikové kombinace, a to v

okamžiku, kdy je na Skupinu převedena kontrola (ovládání).

Protihodnota převedená v

rámci akvizice, jakož i nabytá identifikovatelná čistá aktiva se

oceňují

reálnou hodnotou (s výjimkou odložených daňových závazků) a rovněž veškeré dříve držené

podíly na vlastním kapitálu. Goodwill se oceňuje jako přebytek částky převedené

protihodnoty,

částky jakýchkoli nekontrolních podílů v nabývaném podniku a reálné hodnoty dříve drženého

podílu na vlastním kapitálu nabývaného podniku –

pokud existuje

–

po odečtení částky nabytých

identifikovatelných aktiv a převzatých závazků k datu akvi

zice.

Případný vzniklý goodwill se každoročně testuje na snížení hodnoty a vždy, když existují náznaky

snížení hodnoty. Pro účely testování na snížení hodnoty se goodwill přiřadí každé penězotvorné

jednotce skupiny (nebo skupinám penězotvorných jednotek), u nichž se očekává, že budou těžit

ze synergií kombinace.

Případný zisk z

výhodné koupě se okamžitě zaúčtuje do výsledku hospodaření. Transakční

náklady se účtují do nákladů v

okamžiku jejich vzniku kromě případů, kdy se týkají emise

dluhových nebo kapitálových cenných papírů. Převedená protihodnota nezahrnuje částky týkající

se vypořádání historických vztahů. Tyto částky se zpravidla účtují do výsledku hospodaření.

Případná podmíněná protihodnota se oceňuje reálnou hodnotou k

datu akvizice. Pokud je

povin

nost uhradit podmíněnou protihodnotu, která splňuje definici finančního nástroje,

klasifikována jako vlastní kapitál, pak se nepřeceňuje a vypořádání se zaúčtuje v

rámci vlastního

kapitálu. V

ostatních případech se podmíněná protihodnota přeceňuje na reálnou hodnotu vždy

k

datu účetní závěrky a následné změny reálné hodnoty podmíněné protihodnoty se vykazují do

výsledku hospodaření.

(2)

Nabytí dceřiných společností pod společnou kontrolou

Akvizice pod společnou kontrolou je takovou podnikovou kombinací, ve které jsou všechny

kombinující účetní jednotky nebo podniky v konečném důsledku kontrolovány stejnou stranou

nebo stranami jak před akvizicí, tak i po akvizici a tato kontrola není dočasná. Na akvizice tohoto

typu se standard IFRS 3 nevztahuje. Získaná aktiva a pasiva se vykážou v

účetních hodnotách,

v

nichž byla předtím vykázána nabývanou účetní jednotkou (tzn. v pořizovací ceně k datu

akvizice snížené o

oprávky a/nebo potenciální snížení hodnoty). Rozdíl mezi reálnou hodnotou

protihodnoty převedené v

rámci akvizice a nabytými čistými aktivy se zaúčtuje přímo do

vlastního kapitálu (Ostatní fondy).

Skupina nevykazuje/neupravuje srovnávací údaje a běžné období před datem transakcí pod

společnou kontrolou, dceřiné společnosti zahrnuje do konsolidace až od data účinnosti transakce.

ii.

Dceřiné společnosti

Dceřiné společnosti jsou subjekty ovládané Skupinou. Skupina ovládá jiný subjekt, pokud je

vystavena variabilním výnosům nebo na ně má právo na základě své angažovanosti v tomto

subjektu a může tyto výnosy prostřednictvím své moci nad ním ovlivňovat. Účetní závěrky

dceřiných společností jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky ode dne vzniku ovládání do

dne ztráty ovládání (prodej dceřiné společnosti nebo její zánik).

Změny ve vlastnických

podílech Skupiny

v

dceřiných podnicích, které nevedou ke ztrátě

ovládání, jsou zaúčtovány jako transakce s

vlastním kapitálem. Účetní hodnoty podílů Skupiny

a nekontrolních podílů jsou upraveny tak, aby zohledňovaly změny v

relativních podílech

v

dceřiných podnicích. Všechny případné rozdíly mezi částkou, o níž jsou upraveny nekontrolní

podíly, a reálnou hodnotou vyplacené nebo přijaté protihodnoty, jsou zachyceny přímo ve

vlastním kapitálu a přiřazeny vlastníkům společnosti.

Podíly v

jednotkách účtovaných ekvivalenční me

todou

Podíly Skupiny v

jednotkách účtovaných ekvivalenční metodou zahrnují podíly v

přidružených

a společných podnicích.

Přidružené společnosti jsou podniky, ve kterých má Skupina podstatný vliv na finanční a provozní

politiky, avšak tyto politiky neovládá ani nespoluovládá. Společný podnik je ujednání, v němž je

Skupina spoluovládající stranou, přičemž má práva na čistá aktiva tohoto ujednání (nikoliv práva

na jeho aktiva a povinnosti z jeho závazků).

O podílech v

přidružených a společných podnicích se účtuje ekvivalenční metodou. Prvotně se

vykazují ve výši pořizovacích nákladů, které zahrnují transakční náklady. Po prvotním vykázání

konsolidovaná účetní závěrka zahrnuje podíl Skupiny na celkovém zisku nebo ztrátě a ostatním

úplném výsledku subjektů účtovaných ekvivalenční metodou, a to až do dne zániku podstatného

vlivu nebo spoluovládání.

V případě, že podíl Skupiny na ztrátách přesáhne účetní hodnotu investice do přidruženého či

společného podniku, účetní hodnota se sníží na nulu a další ztráty se přestanou vykazovat, což

však neplatí, pokud Skupině vznikly závazky vůči dané přidružené společnosti anebo pokud za

ni uhradila jakékoliv platby.

iv.

Účtování o nekontrolních podílech

Nekontrolní podíly, které představují současné vlastnické podíly a na jejichž základě mají jejich

držitelé právo na poměrný podíl čistých aktiv daného subjektu v

případě likvidace, mohou být

prvotně oceněny buď reálnou hodnotou, nebo poměrnou částí (dle výše nekontrolního podílu)

vykázaných částek identifikovatelných čistých aktiv jednotky, do níž bylo investováno. Skupina

oceňuje tyto nekontrolní podíly poměrnou metodou. Ostatní typy nekontrolních podílů se oceňují

reálnou hodnotou, příp. způsobem stanoveným v

jiném standardu IFRS.

v.

Transakce

vyloučené při konsolidaci

Při

sestavování

konsolidované

účetní

závěrky

se

vylučují

vnitroskupinové

zůstatky

a vnitroskupinové transakce a veškeré z nich vyplývající nerealizované výnosy a náklady.

Nerealizované zisky z transakcí se

subjekty účtovanými ekvivalenční metodou jsou vyloučeny

proti příslušným investicím do výše podílu Skupiny v daném subjektu. Nerealizované ztráty jsou

vyloučeny stejným způsobem jako nerealizované zisky, ovšem pouze tehdy, pokud nedojde ke

snížení hodnoty.

vi.

Sjednocení

účetních postupů

Účetní postupy uplatňované v účetních závěrkách konsolidovaných společností byly při

konsolidaci sjednoceny a jsou v souladu s účetními postupy používanými Mateřskou společností.

vii.

Pozbytí

dceřiných společností a jednotek účtovaných ekvivalenční metodou

Pokud Skupina ztratí kontrolu nad dceřinou společností, odúčtuje aktiva a závazky dané dceřiné

společnosti a veškeré související nekontrolní podíly a jiné složky vlastního kapitálu. Případný

podíl ponechaný v

bývalé dceřiné společnosti se v

případě ztráty kontroly oceňuje reálnou

hodnotou.

Zis

k či ztráta z prodeje podílů v dceřiných společnostech a jednotkách účtovaných ekvivalenční

metodou se vykáže do výsledku hospodaření v okamžiku, kdy dojde k převodu významných rizik

a přínosů spojených s

vlastnictvím na kupujícího.

V případě, že jsou aktiva a závazky prodávány prostřednictvím prodeje podílu v dceřiné

společnosti nebo jednotce účtované ekvivalenční metodou, celkový zisk či ztráta z prodeje se

vykáže v řádku Zisk/(ztráta) z prodeje dceřiných a přidružených společností ve výkazu o úplném

výsledku hospodaření.

Cizí měny

i.

Transakce v

cizích měnách

Položky zahrnuté do účetních závěrek každé jednotky ve Skupině se oceňují s

použitím měny

primárního ekonomického prostředí, ve kterém daný subjekt provozuje svou činnost (funkční

měny).

Transakce v

cizí měně se přepočítávají na příslušnou funkční měnu jednotek ve

Skupině

směnným kurzem platným k

datu transakce.

Peněžní aktiva a pasiva v cizí měně jsou přepočtena na příslušnou funkční měnu subjektů ve

Skupině směnným kurzem vyhlášeným příslušnou národní bankou dle sídla společnosti platným

k rozvahovému datu.

Nepeněžní aktiva a pasiva v

cizí měně, která jsou vykázána v

historické ceně, se přepočítávají na

příslušnou funkční měnu subjektů ve Skupině směnným kurzem platným k

datu transakce.

Nepeněžní aktiva a pasiva v

cizí měně, která jsou vykázána v

reálné hodnotě, se přepočítávají na

příslušnou funkční měnu směnným kurzem platným v

den stanovení reálných hodnot.

Kurzové rozdíly vzniklé z přepočtu finančních aktiv denominovaných v cizí měně jsou popsány

níže v

bodě d).

Přehled hlavních směnných kurzů platných pro vykazované období se uvádí v bodě přílohy

32

–

Metody řízení rizik a zveřejňování informací.

ii.

Přepočet na prezentační měnu

Aktiva a závazky včetně úprav týkajících se goodwillu a reálné hodnoty vzniklých při konsolidaci

se přepočítávají z

funkční měny na české koruny směnným kurzem platným ke dni účetní

závěrky. Výnosy a náklady se přepočítávají z

funkční měny na české koruny pomocí průměrného

směnného kurzu stanoveného na

základě směnných kurzů platných ve vykazovaném období.

Kurzové rozdíly vzniklé z

přepočtu se účtují do ostatního úplného výsledku a vykazují se

ve fondu z

přepočtu cizích měn ve vlastním kapitálu. Pokud však zahraniční podnik není 100%

dceřinou společností, pak se příslušná část kurzového rozdílu vykazuje jako nekontrolní podíl.

(c)

Finanční nástroje –

deriváty

Finanční aktiva a finanční závazky jsou vykazovány v rozvaze Skupiny, pokud se Skupina stane

stranou smluvního ustanovení týkajícího se nástroje.

Skupina vstupu

je do derivátových finančních nástrojů, které řídí expozici vůči úrokové sazbě a

kurzové riziko, včetně devizových forwardových smluv, opcí a úrokových swapů. Další

podrobnosti o derivátových finančních nástrojích jsou uvedeny v

bodě 19 a 32.

Finanční aktiva a finanční závazky jsou prvotně oceňovány reálnou hodnotou. Transakční

náklady, které přímo souvisejí s pořízením nebo vydáním finančních aktiv a finančních závazků

(s výjimkou finančních aktiv a finančních závazků oceňovaných v

reálné hodnotě do zisku

nebo

ztráty), při prvotním zaúčtování navyšují nebo snižují v

odpovídající výši reálnou hodnotu.

Transakční náklady, které přímo souvisejí s pořízením finančních aktiv nebo finančních závazků

oceňovaných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, jsou vykazovány bezprostředně

v

hospodářském výsledku.

Derivát s pozitivní reálnou hodnotou je vykázán jako finanční aktivum, zatímco derivát

s negativní reálnou hodnotou se vykazuje jako finanční závazek. Deriváty nejsou kompenzovány

v účetních výkazech, pokud Skupina nemá jak právo, tak i záměr kompenzovat. Derivát je

prezentován jako dlouhodobé aktivum nebo dlouhodobý závazek, pokud je zbývající splatnost

nástroje delší než 12 měsíců a neočekává se, že bude realizována nebo vypořádána do 12 měsíců.

Ostatní deriváty jsou prezentovány jako oběžná aktiva nebo krátkodobé závazky. Skupina

nepoužívá zajišťovací účetnictví.

Finanční aktiva, finanční závazky a vlastní kapitál

Veškeré nákupy nebo prodeje finančních aktiv s

obvyklým typem pořízení jsou vykázány

a odúčtovány k

datu uzavření obchodu. Koupě nebo prodej s

obvyklým typem pořízení jsou

nákupem nebo prodejem finančního aktiva, které vyžadují dodání aktiva v

rámci časového rámce

stanoveného nařízením nebo dohodou na trhu.

Veškerá vykázaná finanční aktiva se následně přeceňují buď v

naběhlé hodnotě, nebo v reálné

hodnotě, v závislosti na jejich klasifikaci.

Klasifikace finančních aktiv

Dluhové nástroje, které splňují následující podmínky, jsou oceňovány naběhlou hodnotou:

•

finanční aktivum je drženo v rámci obchodního modelu, jehož cílem je držet finanční aktiva

za účelem získání smluvních peněžních toků, a

•

smluvní podmínky finančního aktiva stanoví konkrétní data peněžních toků tvořených výlučně

splátkami jistiny a úroků z nesplacené částky jistiny.

Skupina n

emá žádné dluhové nástroje s obchodním modelem, jehož cíle by bylo dosaženo jak

inkasem smluvních peněžních toků, tak prodejem finančních aktiv. Všechna

ostatní finanční

aktiva následně přeceňují na reálnou hodnotu do zisku nebo ztráty (FVTPL).

i)

Naběhlá hodnota a metoda efektivní úrokové míry

Metoda efektivní úrokové míry je metoda používaná při výpočtu naběhlé hodnoty dluhového

nástroje a při alokaci úrokového výnosu nebo nákladu za dané období.

U finančních aktiv, s

výjimkou nakoupených nebo vzniklých úvěrově znehodnocených

finančních aktiv (tj. aktiva, která jsou úvěrově znehodnocená při prvotním zaúčtování), je

efektivní úroková míra taková míra, která přesně diskontuje odhadované budoucí peněžní příjmy

(zahrnující všechny poplatky a úroky, které jsou placeny nebo přijaty a které jsou nedílnou

součástí efektivní úrokové míry, dále transakční náklady a všechny ostatní prémie a diskonty) bez

očekáváné úvěrové ztráty, po očekávanou dobu trvání dluhového nástroje nebo případně za

období kratší na hrubou účetní hodnotu dluhového nástroje při jeho prvotním zaúčtování. Pro

nakoupená nebo vzniklá úvěrově znehodnocená finanční aktiva je používána efektivní úroková

míra upravená o úvěrové riziko, která diskontuje odhadované budoucí peněžní toky se

zohledněním očekávané úvěrové ztráty na naběhlou hodnotu dluhového nástroje při jeho

prvotním zaúčtováním.

Naběhlá hodnota finančního aktiva je částka, jíž jsou finanční aktiva oceněna při prvotním

zaúčtování, snížená o splátky jistiny a zvýšená o kumulativní amo

rtizaci s

použitím metody

efektivní úrokové míry upravené o případnou opravnou položku. Hrubá účetní hodnota

finančního aktiva je naběhlá hodnota finančního aktiva před úpravou o případnou opravnou

položku.

Úrokový výnos je vykázán za

použití metody efektivní úrokové míry u dluhových nástrojů

oceňovaných naběhlou hodnotou. U finančních aktiv, s

výjimkou nakoupených nebo vzniklých

úvěrově znehodnocených finančních aktiv, je úrokový výnos vypočten za použití efektivní

úrokové míry na hrubou účetní hodnotu finančního aktiva, s výjimkou finančních aktiv, které se

následně staly úvěrově znehodnocenými finančními aktivy (viz níže). U finančních aktiv, které

se následně staly úvěrově znehodnocenými finančními aktivy, je úrokový výnos vypočten za

použití efektivní úrokové míry na naběhlou hodnotu finančního aktiva. Pokud se v následujících

vykazovaných obdobích úvěrové riziko u úvěrově znehodnocených finančních aktiv sníží

takovým způsobem, že již nejde o úvěrově znehodnocené finanční aktivum, úrokový výnos se

vykáže

s použitím metody efektivní úrokové míry na hrubou účetní hodnotu finančního aktiva.

U nakoupených nebo vzniklých úvěrově znehodnocených finančních aktiv Skupina vykazuje

úrokový výnos za použití efektivní úrokové míry upravené o úvěrové riziko na naběhlo

u hodnotu

finančního aktiva při jeho prvotním vykázání. Výpočet se nevrací k

hrubé účetní hodnotě

i v případě, že by se úvěrové riziko finančního aktiva následně zlepšilo tak, že by finanční aktivum

již nebylo úvěrově znehodnocené.

Úrokový výnos je vykazován v zisku nebo ztrátě a je zahrnut v položce “Finanční výnosy“

(detaily k

úrokovému výnosu v bodě 12).

ii)

Finanční aktiva ve FVTPL

Finanční aktiva, která nesplňují kritéria pro ocenění naběhlou hodnotou jsou oceněny ve FVTPL.

Konkrétně:

•

Investice do kap

itálových nástrojů jsou klasifikovány jako FVTPL, pokud Skupina nestanoví,

že investice není určena k obchodování a není ani podmíněnou protihodnotou vykázanou

nabyvatelem v podnikové kombinaci oceněnou ve FVTOCI při prvotním zaúčtování

(s

kupina

dosud neoz

načila žádné investice do vlastního kapitálu jako FVTOCI).

•

Dluhové nástroje, které splňují buď kritéria pro ocenění naběhlou hodnotou nebo kritéria pro

ocenění ve FVTOCI, mohou být při prvním zaúčtováním zařazena do kategorie FVTPL, pokud

je tím vyloučen nebo významně snížen účetní nesoulad (označovaný také jako „účetní

neshoda“), který by jinak mohl vzniknout při oceňování aktiv nebo závazků nebo při

účtování

zisků a ztrát z

těchto aktiv a závazků na různých základech. Skupina nezařadila žádný dluhový

nás

troj do kategorie FVTPL.

Finanční aktiva ve FVTPL jsou přeceňována na reálnou hodnotu na konci každého vykazovaného

období, včetně zisku a ztráty v

reálné hodnotě vykázané v hospodářském výsledku. Čistý zisk

nebo ztráta vykázaná v

hospodářském výsledku zahrnuje jakékoli dividendy nebo úroky získané

držením finančního aktiva a je zahrnuta do položky "„Ostatní finanční výnosy a náklady“ (bod

12). Reálná hodnota je stanovena způsobem popsaným v

bodě 4.

iii)

Kurzové zisky a ztráty

Účetní hodnota finančních aktiv vyjádřená v cizí měně je stanovena v

této cizí měně a přepočtena

spotovou sazbou na konci každého vykazovaného období, kurzové rozdíly jsou vykázány ve

výsledku hospodaření v položkách „Finanční výnosy“ nebo „Finanční náklady“ (poznámka 12).

 

Snížení hodnoty finančních aktiv

Skupina vykazuje opravné položky na očekávané úvěrové ztráty u investic do dluhových nástrojů,

které jsou oceněné v

naběhlé hodnotě, pohledávek vyplývajících z leasingu, smluvních aktiv,

jakož i u smluv o finančních zárukách. Výše očekávané úvěrové ztráty se aktualizuje ke každému

datu sestavení účetní závěrky tak, aby došlo k

zohlednění změny úvěrového rizika od prvotního

zaúčtování příslušného finančního nástroje.

Skupina vždy vykazuje celoživotní očekávanou úvěrovou ztrátu u pohledávek z

obchodních

vztahů, smluvních aktiv a pohledávek vyplývajících z

leasingu. Očekávaná úvěrová ztráta

u těchto finančních aktiv se odhaduje pomocí matice tvorby opravných položek na základě

historických zkušeností Skupiny v

oblasti úvěrových ztrát upravených o faktory, které jsou

specifické pro dlužníky na základě geografického ratingu a agingu pohledávek.

U všech ostatních finančních nástrojů Skupina vykazuje celoživotní očekávanou úvěrovou ztrátu

za dobu trvání, pokud dojde k významnému nárůstu úvěrového rizika od prvotního zaúčtování.

Pokud se však úvěrové riziko u finančního nástroje významně nezvýší od prvotního vykázání,

Skupina

vyčíslí

opravnou

položku

na

ztrátu

z

tohoto

finančního

nástroje

ve

výši

dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát.

Očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání představují očekávané úvěrové ztráty, které vznikají

v

důsledku všech možných nedodržení závazků ze strany dlužníků během očekávané doby trvání

finančního nástroje. Naproti tomu dvanáctiměsíční úvěrové ztráty představují část očekávané

úvěrové ztráty za dobu trvání, která vzniknou, jestliže selhání nastane během 12 měsíců od data

vykázání.

iv) Významné zvýšení úvěrového rizika

 

Při posuzování, zda se úvěrové riziko související s

finančním nástrojem významně zvýšilo od

prvotního zaúčtování, Skupina porovnává riziko selhání u finančního nástroje k datu vykázání

s

rizikem selhání ke dni prvotního zaúčtování. Při tomto hodnocení Skupina zvažuje jak

kvantitativní, tak i kvalitativní informace, které jsou přiměřené a doložitelné, včetně historických

zkušeností a informací o budoucnosti, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů

nebo úsilí.

Při posuzování, zda došlo k

významnému zvýšení úvěrového rizika od jeho prvotního vykázání,

bývají zohledněny zejména následující informace:

•

skutečné nebo očekávané výrazné zhoršení externího (pokud je k dispozici) nebo interního

úvěrového ratingu;

•

významné zhoršení externích tržních ukazatelů úvěrového rizika určitého finančního nástroje,

např. významný nárůst úvěrové marže, ceny swapu úvěrového selhání pro dlužníka nebo

rozsah, v

němž je reálná hodnota finančního aktiva nižší než jeho naběhlá hodnota;

Bez ohledu na výše uvedené Skupina předpokládá, že úvěrové riziko související s

finančním

aktivem

se od prvotního vykázání významně zvýšilo, pokud jsou smluvní platby více než 90 dní

po splatnosti a pokud Skupina nemá přiměřené a doložitelné informace, které by dokazovaly

opak.

Skupina pravidelně sleduje účinnost kritérií používaných k posouzení, zda došlo k

významnému

zvýšení úvěrového rizika, a případně je poopraví tak, aby zajistila, že kritéria jsou schopna

identifikovat významné zvýšení úvěrového rizika ještě před tím, než bude částka splatná.

v) Definice selhání

Skupina považuje následující skutečnosti za znaky selhání pro účely interního řízení úvěrového

rizika, neboť historické zkušenosti dokazují, že finanční aktiva, která splňují jedno z následujících

kritérií, jsou zpravidla nedobytné:

•

při porušení finančních ujednání ze strany dlužníka; nebo

•

interní

informace

nebo

informace

získaná

z

externích

zdrojů

naznačuje,

že

je

nepravděpodobné, že by dlužník zaplatil svým věřitelům, včetně Skupiny, v celém rozsahu

(bez ohledu na veškerá zajištění, které Skupina drží).

Bez ohledu na výše uvedenou analýzu se Skupina domnívá, že došlo k selhání, pokud je finanční

aktivum více než 90 dnů po splatnosti.

vi) Úvěrově znehodnocené finanční aktivum

Finanční aktivum je úvěrově znehodnoceno, pokud nastala jedna či více událostí, které mají

nepříznivý dopad na odhadované budoucí peněžní toky spojené s

daným finančním aktivem. Mezi

důkazy o tom, že aktivum je úvěrově znehodnocené, patří pozorovatelné informace o těchto

událostech:

a)

významné finanční problémy emitenta nebo dlužníka,

b)

porušení smlouvy, např. neplnění závazku nebo nedodržení splatnosti (viz bod ii) výše,

c)

věřitel (věřitelé) udělil dlužníkovi z ekonomických či smluvních důvodů souvisejících

s finančními obtížemi dlužníka úlevu (úlevy), které by jinak neudělil,

d)

je pravděpodobné, že dlužník vstoupí do konkurzu nebo jiné finanční reorganizace, nebo

e)

zánik aktivního trhu pro toto finanční aktivum z důvodu finančních potíží.

vii) Pravidla odpisování

Skupina odepíše finanční aktivum, pokud existují informace, které by naznačovaly, že dlužník

má vážné finanční problémy a neexistují reálné vyhlídky na vymáhání, např. pokud dlužník

vstoupí do likvidace nebo do konkurzního řízení nebo pokud jsou pohledávky z

obchodních

vztahů déle než 3 roky po splatnosti a to podle toho, která okolnost nastane dříve. Odepsaná

finanční aktiva mohou být stále předmětem vymáhání Skupinou, s přihlédnutím k případnému

právnímu poradenství. Jakékoli vymožení finančního aktiva je vykázáno v zisku nebo ztrátě

(řádek Finanční náklady)

.

viii) Ocenění a vykazování očekávaných úvěrových ztrát

Ocenění očekávaných úvěrových ztrát je funkcí pravděpodobnosti selhání, ztráty při selhání

(tj. rozsah ztráty v případě selhání) a expozice v selhání. Posouzení pravděpodobnosti selhání

a ztráta při selhání je založena na historických údajích. Co se týče expozice v selhání, u finančních

aktiv představuje hrubou účetní hodnotu aktiv k

datu vykázání.U finančních aktiv se očekávaná

úvěrová ztráta odhaduje jako rozdíl mezi všemi smluvními peněžními toky, které jsou v

souladu

se sml

ouvou splatné Skupinou, a všemi peněžní toky, které Skupina očekává získat, diskontovaný

původní efektivní úrokovou mírou. U pohledávek vyplývajících z

leasingu peněžní toky

používané pro určení očekávané úvěrové ztráty jsou shodné s

peněžními toky používanými při

oceňování pohledávky z leasingu v souladu s

IFRS 16 Leasingy.

Pokud Skupina v předchozím vykazovaném období

vyčíslila opravnou položku na ztráty

z finančního nástroje ve výši celoživotních očekávaných úvěrových ztrát, avšak k datu sestavení

účetní závěrky zjistí, že podmínky pro očekávané celoživotní úvěrové ztráty již nejsou splněny,

musí Skupina opravnou položku vyčíslit ve výši dvanáctiměsíčních očekávaných úvěrových ztrát

k stávajícímu datu vykázání, s výjimkou aktiv, u nichž byl použit zjednodušený přístup.

Skupina vykazuje v

hospodářském výsledku zisk nebo ztrátu ze znehodnocení u všech finančních

nástrojů spolu s

odpovídajícími úpravami jejich účetní hodnoty prostřednictvím účtu opravných

položek.

Detailní popis metodiky očekávané úvěrové ztráty je uveden v

sekci řízení finančních rizik viz

bod 32.

i

x) Odúčtování finančních aktiv

Skupina odúčtuje finanční aktivum pouze, pokud smluvní práva na peněžní toky z finančního

aktiva vyprší nebo pokud převede finanční aktivum, a tedy všechna rizika a

užitky spojené

s vlastnictvím daného aktiva na jiný subjekt. Pokud Skupina nepřevede, ani si neponechá všechna

rizika a užitky spojené s

vlastnictvím a zachová si kontrolu nad převáděným aktivem, vykazuje

svůj podíl na aktivu a související závazek ve výši částky, u které může nastat nutnost ji zaplatit.

Pokud si Skupina zachová v podstatě všechna rizika a užitky vyplývající z vlastnictví

převáděného finančního aktiva, bude i nadále vykazovat finanční aktivum a zajištěné půjčky za

získané výnosy.

Při odúčtování finančního aktiva oceněného v

naběhlé hodnotě je rozdíl mezi účetní hodnotou

a sumou přijatých úhrad a pohledávek zaúčtován do zisku nebo ztráty.

Finanční závazky a vlastní kapitál

Klasifikace dluhu nebo vlastního kapitálu

Dluhové a kapitálové nástroje jsou klasifikovány buď jako finanční závazky, nebo jako vlastní

kapitál v souladu s danou podstatou smluvních ujednání a definic finančního závazku a nástroje

vlastního kapitálu.

Nástroje vlastního kapitálu

Kapitálovým nástrojem je každá smlouva, která prokazuje zbytkový podíl na aktivech účetní

jednotky po odečtení všech svých závazků. Kapitálové nástroje vydané Skupinou jsou vykázány

jako přijaté příjmy po odečtení přímých nákladů na jejich vydání.

Odkup vlastních kapitálových nástrojů Společnosti je vykázán a odečten přímo do vlastního

kapitálu. Žádný zisk nebo ztráta není vykázána ve výkazu zisku a ztráty při nákupu, prodeji, emisi

nebo zrušení vlastních kapitálových nástrojů Skupiny.

Finanční závazky

Veškeré finanční závazky se následně přeceňují na naběhlou hodnotu nebo na FVTPL.

Avšak finanční závazky, které vzniknou, pokud převod finančního aktiva nesplňuje podmínky

pro odúčtování nebo pokud je pro něj třeba použít metodu přetrvávající angažovanosti, a smlouvy

o finanční záruce vydané Skupinou jsou oceňovány v

souladu se specifickými účetními pravidly

uvedenými níže.

Finanční závazky ve FVTPL

Finanční závazky jsou klasifikovány jako FVTPL, pokud je finanční závazek (i) podmíněná

protihodnota nabyvatele v

podnikové kombinaci, ii) držen k obchodování nebo iii) je zařazen do

kategorie FVTPL.

Finanční závazek je klasifikován jako držený k obchodování, pokud:

•

byl pořízen především hlavně za účelem jeho zpětného odkupu v blízké budoucnosti; nebo

•

při prvotním zaúčtování je součástí portfolia finančních nástrojů, které Skupina společně řídí

a u kterého je v

poslední době doloženo obchodování realizované pro krátkodobý zisk, nebo

•

je derivátem (s výjimkou derivátu, který je smlouvou o finanční záruce nebo plní funkci

efektivního zajišťovacího nástroje).

Finanční závazek, s

výjimkou finančního závazku drženého za účelem obchodování nebo

podmíněné protihodnoty nabyvatele v

podnikové kombinaci, může být při prvotním vykázání

zařazen do kategorie FVTPL, pokud:

•

toto zařazení vylučuje nebo významně omezuje oceňovací nebo účetní nesoulad, který by

mohl jinak vzniknout; nebo

•

finanční závazek je součástí skupiny finančních aktiv nebo finančních závazků nebo obou,

která je řízena a jejíž výkonnost je hodnocena na základě reálné hodnoty v souladu se

zdo

kumentovanou strategií řízení rizik nebo investiční strategií Skupiny a informace o této

skupině jsou na tomto základě interně předávány; nebo

•

je součástí smlouvy obsahující jeden nebo více vložených derivátů a IFRS 9 umožňuje, aby

celá smíšená smlouva byla vykázána jako FVTPL.

Finanční závazky ve FVTPL jsou přeceňovány na reálnou hodnotu, včetně veškerých zisků a ztrát

vyplývajících ze změn reálné hodnoty, které jsou vykazovány v hospodářském výsledku

v

takovém rozsahu, ve kterém nejsou součástí zajišťovacího vztahu. Čistý zisk nebo ztráta

vykázaná v

hospodářském výsledku zahrnuje zaplacené úroky z

finančních závazků a je zahrnuta

v

položce výkazu zisku a ztráty „Náklady z

finančních nástrojů“ (bod 12).

U finančních závazků, které jsou zařazeny do kategorie

FVTPL, se změna reálné hodnoty, kterou

lze přiřadit ke změnám úvěrového rizika tohoto závazku, vykazuje v

ostatním úplném výsledku,

pokud by však takové vykázání efektu změn úvěrového rizika u finančního závazku v

ostatním

úplném výsledku nevytvořilo nebo nezvětšilo účetní nesoulad v

zisku nebo ztrátě. Zbývající část

změny reálné hodnoty u závazku je vykázána v

hospodářském výsledku.

Změny reálné hodnoty,

které lze přiřadit k úvěrovému riziku finančního závazku a které jsou tedy vykázány v

ostatním

úplném výsledku, nejsou následně reklasifikovány do zisku nebo ztráty, naopak jsou přesunuty

do nerozděleného zisku při odúčtování finančního závazku.

Reálná hodnota je stanovena způsobem popsaným v bodě 4.

Finanční závazky následně přeceňované na naběhlou hodnot

u

Finanční závazky, které nejsou (i) podmíněnou protihodnotou vykázanou nabyvatelem

v podnikové kombinaci, (ii) držené k obchodování nebo (iii) označené jako FVTPL, se následně

přeceňují na naběhlou hodnotu.

Metoda efektivní úrokové míry je metoda používaná při výpočtu naběhlé hodnoty finančního

závazku a při alokaci úrokového nákladu za dané období. Efektivní úroková míra je taková míra,

která přesně diskontuje odhadované budoucí peněžní platby (zahrnující všechny poplatky a úroky,

které jsou placeny nebo přijaty a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové míry, dále

transakční náklady a všechny ostatní prémie a diskonty) po očekávanou dobu trvání finančního

závazku nebo případně za období kratší na naběhlou hodnotu finančního závazku.

Kurzové zisky

a ztráty

U finančních závazků, které jsou denominovány v cizí měně a jsou oceněny amortizovanými

náklady na konci v každém vykazovaném období, jsou kurzové zisky a ztráty stanoveny na

základě amortizované ceny nástroje. Tyto kurzové zisky a ztráty jsou vykázány v

položce

"Finanční výnosy, Finanční náklady" ve výkazu zisku a ztráty (bod 12) pro finanční závazky,

které nejsou součástí určitého zajišťovacího vztahu.

Reálná hodnota finančních závazků denominovaných v cizí měně je stanovena v této cizí měně

a

přepočtena spotovou sazbou ke konci vykazovaného období. U finančních závazků, které jsou

oceněny jako FVTPL, cizoměnová složka je součástí zisku nebo ztráty ze změny reálné hodnoty

a je vykázána do zisku nebo ztráty za účetní období pro finanční závazky, které nejsou součástí

určitého zajišťovacího vztahu.

Odúčtování finančních závazků

Skupina odúčtuje finanční závazky, a to pouze tehdy, kdy dojde ke zrušení závazků Skupiny nebo

vypršela jejich splatnost. Rozdíl mezi účetní hodnotou finančního závazku, který byl vykázán

a hodnotou zaplacenou a splatnou je vykázán ve výkazu zisku a ztráty.

Když Skupina vymění s existujícím věřitelem jeden dluhový nástroj za jiný s

podstatně odlišnými

podmínkami, je tato výměna považována za zánik původního finančního závazku a uznání nového

finančního závazku. Podobně Skupina účtuje podstatnou změnu podmínek stávajícího závazku

nebo jeho části jako zánik původního finančního závazku a uznání nového závazku. Předpokládá

se, že podmínky jsou podstatně odlišné, pokud diskontovaná současná hodnota peněžních toků

podle nových podmínek, včetně poplatků zaplacených po odečtení poplatků přijatých

a diskontovaných s použitím původní efektivní sazby je minimálně o deset procent odlišný od

diskontované současné hodnoty zbývajících peněžních toků původního finančního závazku.

Pokud změna není podstatná, rozdíl mezi (1) účetní hodnotou závazku před modifikací; a (2)

současnou hodnotou peněžních toků po úpravě by měl být zaúčtován do hospodářského výsledku

jako změna zisku nebo ztráty v rámci Finančních nákladů nebo Finančních výnosů (12).

(e)

Peníze a peněžní ekvivalenty

Peníze a peněžní ekvivalenty zahrnují peněžní hotovost, peníze v

bankách a krátkodobé vysoce

likvidní investice s

původní splatností nepřesahující tři měsíce.

(f)

Zásoby

Zásoby se oceňují pořizovací cenou nebo čistou realizovatelnou hodnotou (vždy tou, která

je

nižší). Čistou realizovatelnou hodnotu tvoří odhad prodejní ceny v

rámci běžné obchodní činnosti

snížený o odhadované náklady na dokončení a náklady na prodej.

Nakoupené zásoby a zásoby na cestě jsou prvotně vykázány v

ceně pořízení, která zahrnuje kupní

cenu a další náklady přímo související s

pořízením zásob a s

jejich uvedením na současné místo

a do současného stavu. Zásoby podobné povahy se oceňují metodou váženého průměru.

Zásoby vlastní výroby a nedokončená výroba se prvotně oceňují výrobními náklady. Výrobní

náklady zahrnují přímé náklady (přímý materiál, přímé mzdy a ostatní přímé náklady) a dále část

režijních nákladů, které lze přímo přiřadit k

výrobě zásob (výrobní režii). Toto ocenění se

upravuje na čistou realizovatelnou hodnotu, je

-

li nižší

než výrobní náklady.

(g)

Smluvní aktiva a závazky

Nedokončené smlouvy o zhotovení jsou vykázány ve výši nákladů s připočítáním zisku

zaúčtovanému k danému datu a ponížené o průběžně vystavené faktury a zaúčtované ztráty.

Náklady zahrnují veškeré výdaje přímo

související s konkrétním projektem a poměrnou část

fixních a variabilních režijních nákladů vynaložených v rámci běžné provozní kapacity.

Smluvní aktiva představují právo Skupiny na úplatu za již dokončenou a nevyfakturovanou práci

dle smluv se zákazníky v prodejní ceně ponížené o přijaté zálohy. Smluvní aktivum se stává

Pohledávkou v okamžiku nabytí bezpodmínečného práva na úplatu, které vzniká fakturací.

Smluvní závazek se vztahuje k přijatým zálohám či průběžné fakturaci k plněním ze smluv se

zákazníky, ze kterých jsou výnosy vykazovány průběžně. Smluvní závazky jsou vykázány jako

Tržba v okamžiku plnění smluvního závazku

.

(h)

Pozemky, budovy a zařízení

i.

Vlastněná aktiva

Položky budov a zařízení se vykazují v

pořizovacích nákladech snížených o oprávky (viz dále) a

kumulované ztráty ze snížení hodnoty. Položky pozemků se vykazují v

pořizovacích nákladech a

kumulované ztráty ze snížení hodnoty.

Pořizovací cena zahrnuje výdaje, které lze přímo přiřadit k pořízení daného aktiva. Pořizovací

cena majetku

vytvořeného ve vlastní režii zahrnuje náklady na materiál a přímé mzdy, veškeré

ostatní náklady přímo související s

uvedením aktiva do funkčního stavu pro zamýšlené využití a

aktivované výpůjční náklady (viz bod

3(r)

–

Finanční výnosy a náklady). Pořizovací cena také

zahrnuje náklady na demontáž a odstranění jednotlivých položek a uvedení lokality do

původního

stavu v případě, že má Skupina závazek demontovat a odstranit položku, případně uvést lokalitu

do původního stavu.

Jestliže se položka dlouhodobého hmotného majetku skládá z

částí majících různou dobu

ekonomické životnosti, pak se tyto jednotlivé části účtují jako samostatné položky (hlavní

komponenty) dlouhodobého hmotného majetku.

Zisky a ztráty z

vyřazení položky pozemků,

budov a

zařízení se stanoví

porovnáním příjmů

z

vyřazení s účetní hodnotou položky pozemků, budov a zařízení a vykazují se do zisku nebo

ztráty.

ii.

Právo k užívání aktiv (najatá aktiva)

Viz bod (p) Leasingy.

iii.

Následné náklady

Následné náklady se aktivují pouze tehdy, je

-li

pravděpodobné, že z

určité položky dlouhodobého

hmotného majetku poplynou Skupině budoucí ekonomické užitky a že příslušné náklady lze

spolehlivě měřit. Všechny ostatní výdaje včetně nákladů na každodenní údržbu dlouhodobého

hmotného majetku se vykazují přímo do výkazu zisku nebo ztráty.

iv.

Odpisy

Odpisy se stanovují za účelem odepsání pořizovací ceny budov a zařízení (po odečtení

očekávaných zbytkových hodnot) do nákladů. Odpisy budov a zařízení se účtují lineárně do

výkazu zisku a ztráty po dobu odhadované životnosti. Pozemky se neodepisují. Najatá aktiva se

odepisují buď po dobu nájmu, nebo po dobu životnosti, je

-

li kratší (pokud není přiměřeně jisté,

že do konce doby nájmu Skupina získá k

danému aktivu vlastnické právo).

Očekávaná doba životnosti budov a zařízení je následující:

•

Budovy a stavby

20

–

60

let

•

Stroje a zařízení

3

–

20

let

•

Inventář a ostatní

2

–

20

let

Metody odpisování, doby životnosti a zůstatkové hodnoty se každoročně revidují k

rozvahovému

dni. U společností nabytých v

souladu s

IFRS 3, u nichž se provádí alokace kupní

ceny, se

životnost posuzuje znovu na základě procesu alokace kupní ceny.

(i)

Nehmotný majetek

i.

Goodwill a zisk z výhodné koupě

Goodwill a zisk z výhodné koupě vyplývající z podnikových kombinací jsou popsány v bodě 3

(a) i. (1).

Co se týká podniků pod podstatným vlivem a společných podniků, účetní hodnota goodwillu je

zahrnuta do účetní hodnoty investice a je testována na snížení hodnoty, pokud existují indikátory

snížení hodnoty investice.

ii.

Výzkum

a vývoj

Výdaje na výzkumnou činnost realizovanou s

cílem získat nové vědecké či technické poznatky

a vědomosti se vykazují přímo do výkazu zisku a ztráty.

Vývojová činnost zahrnuje plán či návrh realizace nových nebo podstatně zdokonalených

výrobků nebo procesů. Náklady na vývoj se aktivují, pouze pokud je lze spolehlivě měřit,

příslušný výrobek nebo proces je technicky a ekonomicky realizovatelný, je pravděpodobné, že

bude v

budoucnu získán ekonomický užitek a Skupina hodlá vývoj dokončit a výsledné aktivum

používat či prodat, k

čemuž disponuje dostatečnými zdroji. V

ostatních případech jsou náklady

vykázány ve výkazu zisku a ztráty ve skutečné výši. Po prvotním vykázání se náklady na vývoj

vykazují v

pořizovacích nákladech snížených o oprávky a kumulované ztráty ze snížení hodnoty.

iii.

Software a jiný nehmotný majetek

Software a jiný nehmotný majetek nabytý Skupinou s určitou dobou životnosti se vykazuje

v

pořizovací ceně ponížené o oprávky (viz níže) a ztráty ze snížení hodnoty.

Nedokončený nehmotný majetek nebo nehmotný majetek s

neomezenou dobou životnosti se

neodepisuje a každoročně se testuje na snížení hodnoty. Doba jeho životnosti se na konci každého

období přehodnocuje s

cílem zjistit, zda nastalé události a okolnosti nadále svědčí ve

prospěch

neurčité doby ži

votnosti.

iv.

Obchodní značky

Pořízené obchodní značky jsou vykázány v

historických cenách. V

případě neurčité doby

životnosti jsou obchodní značky každoročně testovány na snížení hodnoty nebo kdykoli existují

náznaky, že došlo ke snížení hodnoty. Obchodní značky jsou vykazovány v

pořizovací ceně

snížené o

kumulované ztráty ze snížení hodnoty.

v.

Odpisy

Odpisy se stanovují za účelem

odepsání pořizovací ceny nehmotného majetku (snížené

o očekávané zbytkové hodnoty) do nákladů. Nehmotný majetek kromě goodwillu a obchodních

značek s

neurčitou dobou životnosti se odepisuje rovnoměrně do výkazu zisku a ztráty

po dobu

odhadované životnosti, počínaje dnem, kdy dané aktivum bylo zařazeno do užívání.

Očekávaná doba životnosti nehmotného majetku je následující:

•

Software

3

–

4 let

•

Koncese, licence

3

–

25 let

•

Ostatní nehmotný majetek

3

–

5 let

Způsob odepisování, doba životnosti a zbytkové hodnoty se na konci každého účetního období

přehodnocují a v

případě potřeby se upravují.

(j)

Investice do nemovitostí

Investice do nemovitostí představují nemovitosti, které Skupina drží buď pro účely získávání

nájemného, nebo pro kapitálové zhodnocení, případně pro oba tyto účely, a nikoliv na prodej

v

rámci běžné podnikatelské činnosti nebo k

využití ve výrobě či dodávání zboží či služeb, ani

k

administrativním účelům.

Investice do nemovitostí se prvotně vykazují v

po

řizovacích cenách a následně přeceňují na

reálnou hodnotu (viz bod 4 –

Stanovení reálné hodnoty). Jakákoli změna reálné hodnoty se

vykazuje ve výkazu zisku a ztráty.

Nemovitosti ve výstavbě či upravované pro budoucí využití jako investice do nemovitostí s

e

vykazují jako investice do nemovitostí ve výstavbě.

Pouze tehdy, dojde-

li ke změně ve způsobu užívání nemovitosti a nemovitost je přeřazena do–

zásob nebo do nemovitosti užívané vlastníkem, použije se jako domnělá pořizovací cena

pro

účely dalšího účtování její reálná hodnota ke dni tohoto přeřazení.

Zisky a ztráty z

vyřazení investicí do nemovitostí (stanovené jako rozdíl mezi čistými tržbami

z

vyřazení a účetní hodnotou položky) se vykazují ve výkazu zisku a ztráty.

Způsob účtování příjmu z

nájemného z

investic do nemovitostí je popsán v

bodě 3(q) přílohy –

Výnosy.

(k)

Dlouhodobá aktiva držená k

prodeji a vyřazované skupiny aktiv a závazků

Dlouhodobá aktiva nebo vyřazované skupiny aktiv a závazků zahrnující aktiva i pasiva, o nichž

se předpokládá, že jejich

hodnota bude zpětně získána primárně prostřednictvím prodeje a nikoliv

užíváním, a klasifikují se jako držené k prodeji. Bezprostředně před klasifikací jako aktiva držená

k

prodeji se tato aktiva (a veškerá aktiva a pasiva ve vyřazované skupině) přecení v

souladu

s

příslušnými účetními metodami Skupiny. Následně se při prvotní klasifikaci na aktiva držená

k

prodeji tato dlouhodobá aktiva a vyřazované skupiny aktiv a závazků vykážou v

účetní hodnotě

nebo v

reálné hodnotě snížené o náklady vynaložené na prodej (v té, která je nižší).

Jakmile jsou nehmotná aktiva a pozemky, budovy a zařízení označená jako aktiva držená

k

prodeji, nejsou již dále odepisována, a investice v

přidružených a společných podnicích nejsou

oceňovány metodou ekvivalence.

Případná ztráta ze snížení hodnoty vyřazované skupiny aktiv a závazků se nejprve přiřadí

ke

goodwillu a poté se úměrně přiřadí ke zbývajícím aktivům a pasivům. Ztráta se nepřiřazuje

k

zásobám, finančním aktivům, odloženým daňovým pohledávkám a investicím do nemovitostí,

které jsou i nadále oceňovány podle účetních metod Skupiny.

Ztráty ze snížení hodnoty při počátečním zatřídění jako „držené k prodeji“ se zahrnou do zisku

nebo ztráty. Totéž platí pro zisky a ztráty z

následného přecenění. Nevykazují se zisky přesahující

kumulativní ztrátu ze snížení hodnoty.

Každý zisk nebo ztráta ze snížení hodnoty při přecenění dlouhodobého aktiva (nebo vyřazované

skupiny) klasifikovaného jako „držené k

prodeji“, nesplňuje

-

li definici ukončované činnosti, se

zahrnuje do výkazu zisku a ztráty jako zisk nebo ztráta z

pokračující činnosti

.

Ukončované činnosti

Ukončované činnosti jsou částí obchodních aktivit Skupiny, jejichž transakce a peněžní toky

mohou být jednoznačně oddělitelné od ostatních obchodních aktivit Skupiny a které:

•

představují samostatný provozní segment,

•

jsou součástí segmentu, který má být Skupinou prodán nebo opuštěn.

Skupina klasifikuje činnost jako ukončovanou k

datu, které nastane dříve, a to k

datu vyřazení

nebo k

datu, kdy splní kritéria pro klasifikaci jako držená k

prodeji.

K

okamžiku klasifikace obchodních aktivit jako ukončovaných jsou údaje Výkazu úplného

výsledku hospodaření za srovnatelné období nově prezentovány, jako by tyto aktivity byly

ukončované již od počátku srovnatelného období.

V uvedených obdobích nebyly ukončeny žádné činnosti.

(m)

Snížení hodnoty nefinančních aktiv

Účetní hodnota aktiv Skupiny, s

výjimkou zásob (viz bod 3(j)

-

Zásoby), investic do nemovitostí

(viz bod 3(j)

–

Investice do nemovitostí) a odložených daňových pohledávek (viz bod

3(s)

–

Daň

z příjmů), je k

rozvahovému dni prověřena, aby bylo možno stanovit, zda existují objektivní

důvody pro snížení hodnoty. Pokud takové důvody existují, provede se odhad zpětně získatelné

částky daného aktiva. U goodwillu, nedokončeného nehmotného majetku a s neurčitou dobou

životnosti, se zpětně získatelná částka odhaduje minimálně jednou za období vždy ve stejnou

dobu

.

(n)

Rezervy

Rezerva se vykáže ve výkazu o finanční pozici, má

-

li Skupina současný právní nebo

mimosmluvní závazek vyplývající z

události nastalé v

minulosti a je-

li pravděpodobné, že si

splnění tohoto závazku vyžádá odliv ekonomických užitků, a je

-

li možné příslušnou částku

spolehlivě odhadnout.

Rezervy se vykazují v

očekávané výši plnění. Významné dlouhodobé závazky se vykazují jako

závazky v

současné hodnotě očekávané výše úhrady. Pokud je dopad odúročení (diskontování)

významný, vykazují se pomocí diskontní sazby, která odráží současné tržní očekávání

a specifická rizika daného závazku. Pravidelné rozpouštění diskontu se vykazuje ve výkazu zisku

a ztráty ve finančních nákladech.

Dopady změn úrokových sazeb, míry inflace a dalších faktorů se vykazují do hospodářskéh

o

výsledku jako provozní výnosy či náklady. Změny v

odhadu výše rezerv mohou vzniknout

především v

důsledku odchylek od původně odhadovaných nákladů nebo v

důsledku změněného

data vypořádání nebo změněného rozsahu příslušného závazku. Změny odhadů se všeobecně

vykazují ve výkazu zisku a ztráty k

datu změny daného odhadu (viz níže).

i.

Záruky

Rezerva na záruční opravy se určí pro jednotlivé projekty v

závislosti na očekávaných nákladech,

které se stanoví na základě předchozích zkušeností.

ii.

Rezerva na soudní řízení a spory

Vypořádání právního sporu představuje konkrétní potenciální závazek. Pro stanovení nejlepšího

odhadu se využívá výpočet očekávané hodnoty, kde se možným důsledkům stanoveným na

základě právní analýzy přiděluje váha podle příslušných pravděpodobností, nebo se použije

jediný nejpravděpodobnější výsledek, podle potřeby upravený o riziko a nejistotu.

iii.

Nevýhodné smlouvy

Rezerva na nevýhodné smlouvy se vytvoří, když očekávané přínosy, které mají Skupině plynout

z

určité smlouvy, jsou menší než nevyhnutelné náklady na splnění povinností vyplývajících z

této

smlouvy. Rezerva se oceňuje současnou hodnotou předpokládaných nákladů na ukončení takové

smlouvy, nebo hodnotou předpokládaných čistých nákladů při pokračování jejího plnění, jsou

-li